O růstu za Nečase nebyla řeč

Ve středečním pořadu Události, komentáře bylo rozebíráno připravované programové prohlášení vlády a komentátor Lidových novin Petr Kamberský se vysmál některým proklamacím - jako například tomu, že se vláda chce označit „za vládu ekonomického růstu“. To je podle komentátora banální a samozřejmé, přece se předem nikdo hrdě neoznačí „za vládu ekonomického poklesu“.

Ono to ale tak banální není. Nikdo to sice přímo neřekl, ale de facto se to v případě České republiky stalo. Minulá politická vláda se přece označila na prvním místě „za vládu rozpočtové odpovědnosti“, což si navíc v praxi vyložila tak, že je třeba jednorázových tupých škrtů a dramatického zvyšování daní uprostřed vleklé recese. O růstu prostě nebyla řeč; ani z úst premiéra, ani z úst ministra financí, namístě byla rozpočtová zodpovědnost, tedy šetření.

Vezměme si stavební výrobu. Jak může například ekonomicky růst země, v níž vláda drasticky oseká stavební zakázky o desítky procent? Když vláda říká šetřit, šetřit, straší zbytečně Řeckem, rozpadem eurozóny, do toho ještě zvýší daně a de facto vyzmizíkuje stavebnictví, je vcelku logické, že lidé začali šetřit a spořit také. O růstu je prostě potřeba také mluvit (i když to samo růst jistě nedělá) a vysvětlovat, proč je důležitý a proč je politickým cílem.

Česká republika se nyní k nějakému váhavému a slabému růstu přece jen vrací - asi víceméně proto, že to bylo tak dlouho mizerné, že se to jednou už zlepšit muselo. Takže je pravděpodobné, že za této vlády nějaký růst bude. Otázka je jaký.

…

Jiří Pehe se domnívá, že pravice omílá pořád stejná témata, jako jsou „ÚSTR a lustrace“, ale společnost má prý úplně jiné problémy. Na tom možná leccos je, nicméně v souvislosti s výše zmíněným účtem za své vládnutí toho v současné situaci pravicové opozici mnoho jiného nezbývá. Má mluvit o tom, v jaké je země ekonomické situaci, když ještě drahnou dobu bude ekonomická a sociální situace vyplývat z toho, jak ji Nečasova a předtím Topolánkova vláda nastavily?

Třeba za rok už bude pravicová opozice mluvit o tom, co lidi „opravdu trápí“. Deziluze se dostaví, zvláště když bude vláda vládnout ještě celý rok s cizím rozpočtem a výběr daní (pokud vůbec) se jistě nezlepší přes noc. K dělání toho, co lidé chtějí, však není třeba tolik vyzývat. Politici přece sami dobře vědí, že mají číst průzkumy veřejného mínění. A ty průzkumy pravici zatím napovídají, ať o ekonomice, prosím pěkně, cudně mlčí.

…

Představitelka liberální frakce v Evropském parlamentu (EP) Sharon Bowlesová podpořila v dopise předsedovi EP vznik parlamentního  výboru pro eurozónu. Eurozóna potřebuje odpovídající kontrolní mechanismy, všechna krizová řešení byla dosud diskutována bez účasti Evropského parlamentu, takže prý chybělo demokratické skládání účtů.

Nový výbor bude – pokud vznikne – podvýborem ekonomického výboru parlamentu. Proč je to zajímavé? Protože to je další posun k dvourychlostní Evropě (z hlediska institucí). A pak je tu ještě zajímavost: Sharon Bowlesová je britská poslankyně EP a Británie jak známo eurozónu nemá.