O měnové válce

To máme pořád něco. Nejprve „subprime mortgage crisis“, pak islandskou krizi, finanční krizi, pak Velkou recesi, potom evropskou dluhovou krizi či spíše krizi eura, dubajskou bublinu, řeckou krizi a irskou krizi. Hitem posledních dnů je „měnová válka“.

Na serveru eurointelligence.com píše o měnové válce zajímavě ekonom Satyajit Das.

V jeho textu se mimo jiné praví: vznikající toxická kombinace nepružných globálních měnových aranžmá, destruktivní cyklus měnových devalvací, obchodní restrikce a potřeba vlád balancovat rozpočty. To všechno nápadně připomíná 30. léta. Hrozí období dlouhodobé globální ekonomické stagnace.

V anglické verzi německého týdeníku Spiegel je rozhovor s americkým ekonomem Raghuramem Rajanem, taktéž o vznikajícím „měnovém konfliktu“. V rozhovoru Rajan například praví, že země používají různé metody, jak získat výhodu. Vyspělé průmyslové země se snaží o ultravolnou měnovou politiku a nově vznikající trhy používají měnové intervence a kapitálové kontroly. Tyto nástroje vyvolají distorze, vytvoří přebytečnou likviditu a bubliny aktiv. Je-li kapitál příliš levný, máme tendenci ho nadměrně používat, pokud je kurz příliš nízký, tlačíme se příliš do exportu. A výsledkem může být pěkně ošklivý protekcionismus.

….

Na své přednášce v New Yorku promluvil na podobné téma i Axel Weber, předseda Bundesbanky a adept na post šéfa Evropské centrální banky. Žádal o okamžité zastavení nákupu aktiv (kvantitativní uvolnění) a vyjádřil se proti prodlužování politiky nízkých úrokových měr. Weber to myslel pochopitelně globálně a kritizoval tuto politiku také či především ve Spojených státech. De facto tedy navrhuje úplně opačnou politiku, než jakou prosazuje šéf Fedu Ben Bernanke.

Weber ale rovněž kritizuje program nákupu dluhopisů Evropskou centrální bankou a prosazuje zvýšení úrokových měr dokonce předtím, než doběhnou speciální programy nákupu dluhopisů. Lze to interpretovat tak, že Weber prosazuje měnovou politiku ECB, která bude respektovat především německé zájmy. Předseda Bundesbanky to má tak trochu v popisu práce, předseda ECB by měl mít „popis práce“ logicky docela širší.

…

Martin Wolf upozorňuje, že když už se používá termín měnová válka, tak bychom neměli zapomínat na to, že válka se dá také vyhrávat.

Amerika chce exportovat inflaci do zbytku světa (inflate), zatímco zbytek světa chce importovat deflaci (deflate) do Spojených států. Podle Wolfa je to bitva, kterou Spojené státy musejí a mohou vyhrát, protože mají nekonečné množství munice. Není žádný limit na počet dolarů, které Američané mohou vytisknout. Jediné, o čem se dá diskutovat, jsou podmínky, za kterých se zbytek světa vzdá. Přebytečná americká likvidita se bude přelévat do měnových zón s vyšší úrokovou mírou (eurozóna) a do zemí s vyšším růstem (Čína). Samozřejmě je ale pořád podle Wolfa lepší globálně koordinovat.

….

The New York Times napsaly, jak Německo profituje z vývozu do východní Evropy. Text samozřejmě zmiňuje Rusko a Polsko, o Česku ani slůvko.

…

Zaujalo mne, že švédská proexportně orientovaná ekonomika roste ve třetím kvartále meziročně o 4,8 procenta.

Bylo by zajímavé udělat si analýzu toho, co Švédsko – země se samostatnou měnou jako Česká republika – dělá jinak než my. Odpověď je ale dopředu jasná: asi skoro všechno.