0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Audit Jana Macháčka5. 1. 20123 minuty

Nový úřad na kontrolu politických stran. Nesmysl - stačí zakázat billboardy.

Místopředsedkyně vlády Karolína Peake vyzvala k vytvoření státního úřadu na kontrolu financování politických stran. Úřad by patrně měl také přeměřovat billboardy, zkoumat jejich velikost a finanční toky spojené s jejich objednávkami.

Takový úřad ovšem vůbec není třeba. Stačí, aby se strany dohodly na tom, že velkoplošné billboardy budou prostě zakázány, zrušeny. Plošná inzerce s nudnými obličeji a hloupými, prázdnými a nejapnými hesly zaplavuje pravidelně města, vesnice, okolí silnic i dálnice.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Tento způsob velkoplošné inzerce představuje zdaleka největší položku rozpočtů politických stran. Zákaz by neměl jen estetický či ekologický aspekt (ekologický ve smyslu hyzdění prostředí). Jde například o to, že strany dnes kážou úspornost, ale s billboardy předvádějí pouze tupou a bezmyšlenkovitou rozhazovačnost, plýtvání, přímo definici neekonomického jednání.

Taktéž dnes politici kážou, že si mnozí lidé zvykli žít na sociálních dávkách. Ve skutečnosti je to tak, že z dávek v řádech set milionů korun ze státního rozpočtu si zvykly žít především politické strany (ty snad mají jít příkladem, nebo ne?). A ještě jim to – především kvůli velkoplošným billboardům – nestačí a patrně se mnohé z nich před volbami podílejí na kriminálním jednání a propírají peníze nejrůznějších kmotrů, šíbrů, polostátních firem a sportovních agentur.

Potřeba shánění nesmyslně gigantických částek na kampaň motivuje některé politiky k tomu, aby v jednání s podnikateli a podniky prezentovali partaje jako racketeeringové organizace. Kariéru ve straně neudělá ten, kdo je osobnost a má ideje, ale ten, kdo sežene peníze.

Vrátím se do 90. let a zlaté doby tunelování podniků. Tehdy mnozí ředitelé podniků (či bývalí ředitelé), kteří si koupili podniky na úvěr v privatizaci, přecenili svoje síly: museli splácet staré úvěry, museli splácet nové provozní a investiční úvěry a nadto ještě privatizační úvěry. Situace mnohé přímo motivovala ke kriminálnímu jednání (samozřejmě že tu byli mnozí, kteří jednali s kriminálními úmysly od počátku), buď se tuneloval podnik, nebo se vymýšlely fígle a tunely na banky, anebo obojí dohromady.

Situace s velkoplošnými billboardy je vlastně obdobná. Když je mají všichni ostatní, musím je mít taky, ať to stojí, co to stojí, nejrychleji seženu rychlé černé peníze, nejlépe z předražených veřejných zakázek.

Jako člověku liberálního smýšlení mi nejsou zákazy moc příjemné, ale v tomto případě je zřejmé, že současný systém nikam nevede. Je zjevné, že podporuje rozhazovačnost, plýtvání a jednání na hranici či za hranou zákonnosti. Navíc by byl zákaz billboardů jednoduchý, efektivní a snadno kontrolovatelný. Pořád je to liberálnější než nějaký nový, nesmyslný státní úřad. V takové Belgii jsou povoleny pouze malé plakátky předepsané velikosti. A taky to jde a svět se nezboří.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].