Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Návrat rizika. A recese?

Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Centrální banka centrálních bank, tedy Bank of International Settlements (BIS) ze švýcarského Basel vydala prohlášení, ve kterém upozorňuje, že se může brzy vrátit příliš riskantní a příliš excesivní chování bankéřů, příliš velká ochota riskovat. Tentokrát jsou na vině moc levné peníze, které přicházejí do ekonomik skrze snadno dostupné úvěry centrálních bank a tzv. kvantitativní uvolnění (tištění peněz, nákup dluhopisů). Centrální banky peníze doslova rozdávají a do zástavy jsou ochotny vzít prakticky cokoli.

BIS navrhuje, aby banky cílovaly menší návratnost investovaného kapitálu. Otázka ale je, jestli banky vůbec mohou omezovat svou ziskovost, jestli by se nedostaly do konfliktu se svými akcionáři.

Druhá věc je, že podniky a podnikatelé by možná docela přivítali agresivnější úvěrovou politiku bank. Centrální banky sice půjčují skoro zadarmo, ale úvěry pro “reálnou ekonomiku” klesají a v eurozóně se dokonce snížil ukazatel M3, tedy peněžní zásoba.

Jenže banku BIS neradno brát na lehkou váhu. Její ekonomové varovali před důsledky bezhlavého používání finančních derivátů, ale nikdo je nebral vážně. A důležité je, že soutěž o nejlepší návratnost kapitálu znamenala důležitý aspekt. I ty investiční banky, které původně váhavaly s používáním “kosmických finančních produktů”, se nakonec připojily, protože dosahovaly nižší návratnosti kapitálu než konkurenti.

Podle deníkuThe Wall Street Journal zvýší americká centrální banka (Fed) sazby rychleji než se čeká. List cituje pracovní analýzy některých ekonomů z americké centrální banky.

Toho se přesně bojí nobelista Paul Krugman, který v článku pro deník The New York Times. upozorňuje na scénář roku 1937, kdy zvítězila představa, že recese je pryč a americká centrální banka dupla na brzdy a vláda přistoupila k rozpočtovým škrtům. Výsledkem byl podle Krugmana návrat do recese.

Krugman tvrdí, že nechápe, co by vlastně mělo být zdrojem ekonomického růstu. Vládní podpůrné programy postupně skončí v polovině roku, Čína odmítá zhodnotit svou měnu, takže nepomůže americkému exportu. V uplynulé dekádě byly motorem amerického růstu nemovitostní boom a excesivní útraty spotřebitelů. Nic z toho se rychle nevrátí. Krugman upozorňuje, že v roce 1996 se stejně předčasně radovali Japonci, že jejich recese končí a přitom se nacházeli teprve v polovině ztracené dekády.

Možnost nové recese v roce 2010 odhaduje přitom Krugman jako 40-ti procentní. Zde dodejme, že těch 40 procent je poněkud alibistická prognóza. Když to nevyjde, tak se nic neděje, že.

Tohle sice moc nesouvisí s ekonomikou, ale za nejdůležitější text minulého týdne považuji článek komentátora FT Gideona Rachmana o tom, jak Obama ztrácí svobodný svět.

Brazílie, Turecko, Jižní Afrika i Indie se začínají odvracet od americké zahraniční politiky a stále více spolupracují s autoritářskými státy jako jsou Čína, Irán nebo Venezuela. Přitom právě na spolupráci s „demokraciemi“, chtěl Obama nejvíce stavět.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].