Klaus se plete. Zapálené pravicové hnutí tu neexistuje

Co má společného nucená odstávka americké vlády a česká politická i historická realita? Na první pohled určitě nic, ale když si člověk o tom čte podrobněji, různé věci mu cosi evokují.

Tak třeba když aktivisté z Tea Party říkají, že na žádný kompromis nepřistoupí, protože „mají prostě pravdu“. To by nás v Česku coby „nositele husitských bojových tradic“ mohlo zaujmout. Dokonce máme na prezidentské standartě napsáno, že „pravda vítězí“. A s Václavem Havlem i s koncem komunismu si zase spojujeme slogan „pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“.

K tomu pronesl Karel Schwarzenberg na pohřbu Havla hezkou řeč, když pravil, že každý má svou pravdu, ale právě láska nás vede k tomu snažit se pochopit pravdu toho druhého. Lidí, kterým v české politice něco takového někdy dojde, je jako šafránu. Podobně ale nečekejme, že Tea Party ke své „pravdě“ přidá ještě havlovskou lásku a bude se snažit pochopit prezidenta Obamu. Zde je pravda chápána spíše jako zjevená mise; jako svatý boj, jako křižácká nebo naopak husitská výprava.

…

Republikáni pochopitelně argumentují porodními bolestmi elektronického systému, který je součástí „obamacare“, s tím, že to nikdy nebude fungovat. Jenže – jak napsal například Paul Krugman – každý nový systém nejprve nějakou dobu nefunguje, důležité je, jestli bude fungovat za pár měsíců a v řádu let.

V této souvislosti člověka napadá, že v tomhle český občan a ani média žádnou velkou shovívavost v podobných případech nemají. Jakmile něco nefunguje hned, je za tím šlendrián, korupce a musí se to zrušit. Od registrace automobilů po elektronické zdravotní knížky.

Potíž je, že v případě IZIP či Opencard to opravdu bylo neslýchaně předražené i nefunkční. Co když tady ale někdo přece jen zavede nějakou pokrokovou technologii pro veřejnou správu, získá zakázku, která nebude „cinklá“, ale porodním bolestem se nevyhne? Bude tomu po tom všem někdo někdy věřit?

…

Americký Nejvyšší soud neprohlásil Obamacare za neústavní. Ale - jak jsme již psali - lidé z Tea Party říkají: Že to řekl Nejvyšší soud, ještě neznamená, že ta reforma je opravdu ústavní. Chyba lávky, dodejme nyní: právě že znamená. Já si jen mohu myslet, že to není pravda, ale musím respektovat, že to tak je. A jsme zase u té pravdy. Podobných výroků o českém Ústavním soudu z úst našich politiků bychom také našli bezpočet. Potíž je v tom, že v USA se takhle ještě docela nedávno nemluvilo.

…

A nakonec Tea Party říká, že Obama vyhrál volby proto, že pravice nepostavila opravdu konzervativního kandidáta. Tohle u nás přece říká a naznačuje Václav Klaus také. Zjevně má za to, že krokem do středu se politická strana rozplyne, pochodeň musí nést tzv. opravdoví pravičáci a konzervativci.

Úspěšnou stranu dělají podle něj jádroví ideologové, nikoli umírnění voliči a pragmatičtí realističtí naháněči středu. Jenže v Americe se zapálení pravičáci snaží včas chopit oněch „grass roots“ masového hnutí, protože „normální pravičáci“ jsou pravičáci „volební“ a vlažní a překreslovat pořád okrsky a tvrdě bojovat o moc musí někdo jiný. Fundamentalistické jádro se spoléhá, že lidé „vlažní a volební“ jim to nakonec taky tzv. hodí.

Jenže v Česku žádné „grass roots“ a zapálené masové hnutí (naštěstí) neexistuje a Václav Klaus se velmi plete, že on by ještě dokázal po „fatální prohře pravice“ něco takového inspirovat. Jak dnes říká mládež – on už to tzv. nedá.