Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Kdo se přátelí s Putinem?

Ukrajinská krize z hlediska práva

Prezident Putin a ministr obrany Sergej Šojgu v Sevastopolu • Autor: Globe Media /  Reuters
Prezident Putin a ministr obrany Sergej Šojgu v Sevastopolu • Autor: Globe Media / Reuters

Každý, kdo píše o vývoji na Ukrajině, už asi narazil na to, že zapeklitost celé problematiky začíná jako obvykle hned v jejím pojmenování. Když chce člověk například napsat, že je důležité se podívat na „názory politika XY na ukrajinskou krizi“, hned cítí jakousi neadekvátnost pojmenování.

Jaká „ukrajinská krize“, když od ní nelze odtrhnout anexi Krymu nebo ruskou agresi a ruské geopolitické hrátky, záměry a cíle vůbec? Jenom o „ruskou agresi“ však pochopitelně také nejde. Události v Kyjevě samozřejmě začaly jako protikorupční a protikleptokratická revoluce, jako artikulovaná touha žít v normálním právním státě evropského typu, ale po anexi Krymu končí také jako hledání a definování ukrajinské identity, státnosti a vhodného uspořádání.

Když však napíšeme „postoje politika XY k ukrajinskému vývoji a identitě, k ruské anexi Krymu a k Putinově vojenské a geopolitické doktríně“, nevejde se to ani do titulku (naštěstí). A to jsme výjimečně vynechali energetiku, sankce, obranyschopnost NATO apod.

Ale to je jen takový povzdech žurnalisty, který vždycky potřebuje alespoň se pokusit o krátké pojmenování - a v tomhle případě to vážně zatím nejde.

Kdo chce získat trochu komplexnější obraz „celé věci“, lze mu doporučit následující. Skupina expertů na mezinárodní právo zveřejnila zatím nejkomplexnější rozbor „ukrajinské krize a ruské anexe na Krymu“.

Analýza komplexně shrnuje všechny aspekty mezinárodního a ústavního práva (včetně mezinárodních smluv garantujících celistvost Ukrajiny), všechny souvislosti a možné paralely a precedenty včetně vzniku Severokyperské turecké republiky.

Podrobně se zabývá třeba postavením Krymských Tatarů i vojenským právem (uniformy a označení), energetickou situací, ale i podrobným popisem všech uplatňovaných sankcí.

Sice už je po volbách do Evropského parlamentu, ale tenhle článek z The New York Times rozebírá napojení extrémní pravice po celé Evropské unii na Putinův režim v celém jeho spektru, od inspirace hodnotové (od prohnilého Západu po boj proti homosexualismu) po finanční až k obojímu (maďarský Jobbik).

Stejně důležité jako napojení extremistů je však přízeň jednotlivců z „mainstreamových“ evropských politických stran (s Putinem se jak známo přátelí Silvio Berlusconi i Gerhard Schröder). Maďarský Jobbik je nyní sice v Maďarsku vyšetřován kvůli finančním vazbám na Rusko, ale sama maďarská vláda uzavřela s Ruskem smlouvu o financování výstavby nových jaderných bloků, jejíž jednotlivé aspekty jsou tajné. Jsou bankovní účty Orbánových nejbližších netknuté?

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].