Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Dobrá zpráva pro německého poplatníka, špatná pro euro

Je třeba motivovat k investicím a spotřebě, třeba jasným zvýšením inflačního cíle - to ale Berlín opět těžko dopustí

O co si Němci půjčovali před dvěma lety levněji, o to si třeba Španělé a Italové půjčovali zase dráž • Autor: Globe Media /  Reuters
O co si Němci půjčovali před dvěma lety levněji, o to si třeba Španělé a Italové půjčovali zase dráž • Autor: Globe Media / Reuters

Německo si už zase může půjčovat zadarmo, resp. na dva roky bezúročně. Výnosy z dvouletých německých dluhopisů totiž představují v tuto chvíli nula. Přesto si je investoři rádi koupí, asi proto, že mají peníze raději v bezpečí.

Jak však správně upozorňuje Mark Gilbert ve sloupku pro Bloomberg - to, co je momentálně dobré pro německého daňového poplatníka, je špatná zpráva pro celou eurozónu. Když se totiž úroky z německého státního dluhu ocitly naposledy v minusu, bylo to před dvěma lety, týden předtím, než guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi musel pronést svůj zlomový výrok o tom, že „udělá cokoli“, aby eurozónu zachránil, a že „to bude to stačit“.

Rozdíl mezi tehdejší a současnou situací je v tom, že o co si Němci půjčovali před dvěma lety levněji, o to si třeba Španělé a Italové půjčovali zase dráž. Třeba výnosy ze španělských dluhopisů dosáhly tehdy svého rekordu. Dnes jsou sice věřitelé po dvou letech opět ochotni dotovat německou vládu, ale riziková prémie pro španělský dluhopis se zatím nachází v udržitelných proporcích. Jenomže se to podle leckoho může zase rychle změnit.

Tim Harford ve Financial Times popisuje hezky problém s deflací a stagnací v eurozóně. Když se ekonomika ocitne v recesi, je standardní odpovědí centrální banky snížení úrokových měr. To nás povzbuzuje k utrácení spíše než k šetření, což má zase povzbudit ekonomickou aktivitu.

Jenže když jsou úrokové míry nula nebo blízko nule, musejí centrální banky radikálně experimentovat, což je ale hra s nejistým výsledkem. Navíc když jsou peníze příliš levné, vznikají často bubliny, pyramidové hry.

Je zkrátka třeba motivovat k investicím a spotřebě, třeba jasným zvýšením inflačního cíle, autor navrhuje pro eurozónu čtyři procenta. To ale stěží dopustí Německo, takže je to znova začarovaný kruh.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].