Zelení musí přiznat barvu

Strana zelených přinesla do české politiky názorovou pestrost. Široce rozkročená strana ale nesmí před voliči dělat provaz.

Premiér Mirek Topolánek prosazuje americký radar hlava nehlava. Nebojí se fiaska ve Sněmovně, nebojí se ani odpadlíků ve vládě. Ve středu mu vláda schválila česko- americkou smlouvou o vybudování radaru v Brdech. Jenže to není chytré. Nutí tak zelené ministry přiznat barvu. A ta u tohoto tématu nemůže být zelená. Buď modrá, nebo oranžová. Mezi tím nic není: Radar, který by byl slepý, a uspokojil tak všechny frakce v nejmenší koaliční straně, zatím nikdo neprosazuje.

Zelení ministři porušili i závazky dané jejich sjezdem, jediný ministr Ondřej Liška se šalamounsky hlasování o smlouvě zdržel. Bursík,Stehlíková a nestraník za zelené Schwarzenberg byli pro. V každé jiné parlamentní straně by asi takovýto rozpor v hlasování ministrů vyvolal partajní spor. Ne tak u Strany zelených. Ta se odvolává na to, že je stranou pestrých názorů.

Jenže takhle to ve stranické politice nechodí. Poslanci jedné strany mohou mít rozdílný názor na etické problémy typu svazky homosexuálních párů, eutanazie či potraty, o zásadních zahraničněpolitických a vojenských otázkách by ale měli mít jasno. Jak jinak chtějí příště získat voličovu podporu? To budou spolu s kandidátkami v příštích parlamentních volbách distribuovat i leták s informacemi, který z kandidátů byl pro radar a který nikoliv? A ty si, voliči, dotyčné podle své chuti vyškrtej?

S ještě absurdnější strategií jdou zelení do senátních voleb. Do horní komory parlamentu kandiduje za zelené i bývalá předsedkyně Akademie věd Helena Illnerová, která otevřeně podporuje jadernou energii. Věru ideální dárek zeleným voličům. Podobné to je s evangelickým duchovním Svatoplukem Karáskem, který podporuje radarovou základnu. Nakonec vedení vnitrostranické protesty vyřešilo po cimrmanovsku – kandidovat za nás mohou, ale my jim dáme na kampaň méně peněz než ostatním. Zelení to, zdá se, s tou názorovou otevřeností trochu přehánějí. Zapojení respektovaných osobností do veřejného života je sice pro českou politiku jako živá voda, ale stranický program by se kvůli tomu neměl stát pouhým cárem papíru.

Díky za pozornost. Další audia si můžete stáhnout na adrese podcast.respekt.cz