0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Podcast14. 4. 20082 minuty

Vlak dětství a beznaděje

Na berlínském Ostbahnhofu stojí zvláštní vlak. Za parní lokomotivou jsou seřazeny vagóny mapující nejtemnější kapitolu německého národa.

Na berlínském Ostbahnhofu stojí zvláštní vlak. Za parní lokomotivou jsou seřazeny vagóny mapující nejtemnější kapitolu německého národa.

Rok výroby 1919, výrobní číslo 2455. Po své temné minulosti obstarožní vlak dostává šanci své minulé poslání napravit. Už se v něm nepřevážejí lidé do plynu, nyní putovní fotografická výstava připomíná osudy zplynovaných mladých lidí, kteří se „provinili" rasou či nevyhovující postavou. Takzvaný „Vlak vzpomínek" už má za sebou více jak 5000 kilometrů a 48 zastávek. Ta poslední měla být symbolicky na berlínském hlavním nádraží.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Pak ale šéf Německé dráhy Hartmut Mehdorn vjezd podivného vlaku na Hauptbahnhof zakázal. Prý nejsou volné koleje a parní lokomotiva by mohla spustit požární alarm. Proti postupu drah se hned zdvihla vlna nevole: Proč na všech ostatních nádražích to šlo, a v Berlíně to najednou nejde? To se nenajde na obrovském nádraží prostor pro jeden vlak? Po zakázání vjezdu na Hauptbahnhof a Bahnhof Zoo tak pro smutný vlak zbyl Ostbahnhof. I tak je ale zájem Berlíňanů velký a je pravděpodobné, že k dosavadním 160 tisícům návštěvníků přibudou další desítky tisíc.

Z aféry kolem vlaku se tak nechtěně stala další kapitola v obtížném vyrovnávání se Němců s nacistickou minulostí. Šéf drah se bezpochyby chová velmi podivně – navíc dráhy organizátorům výstavy naúčtovaly horentní sumu 100 tisíc eur za používání kolejí. Na druhou stanu mnozí Němci nesouhlasí s vyjádřením mluvčího iniciativy, který obvinil nynější drážní podnik, že by si měl být vědom toho, že je následovníkem nacistické Deutsche Reichsbahn, a podle toho se chovat.

Trapná kauza tak pomalu přebíjí to hlavní - tragické osudy mladých dívek a chlapců, kteří nejdříve protrpěli nacistické lékařské pokusy, a pokud přitom nezemřeli, byli posláni do plynu. U vchodu do vlaku mezi černobílými fotografiemi mrtvých visí jako memento několik slov Elieho Wiesela:„Nikdy nezapomenu na ty malé tváře dětí, jejichž těla stoupala ve spirálách kouře pod němým nebem."

Díky za pozornost. Další audia si můžete stáhnout na adrese podcast.respekt.cz


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].