Úžeh Nicolase Sarkozyho

Francouzský prezident navrhuje společné eurokomisaře pro kulturně blízké země. Buď je to fáma, nebo Sarkozy ztratil soudnost.

Horké letní počasí pravděpodobně skolilo i pána Elysejského paláce. Německý list Die Welt přinesl informaci, že francouzský prezident přišel na to, jak snížit nesnesitelný počet eurokomisařů. Pokud si Die Welt ony „zdroje z vysokých diplomatických kruhů" nevymyslel, pak francouzské předsednictví prosazuje společné eurokomisaře pro „jazykově a kulturně blízké země". Jak by to vypadalo konkrétně? Od příštího roku by v nové Evropské komisi už zasedl společný komisař za Británii a Irsko, další za Benelux, další za Německo a Rakousko. A můžeme v této fantazii pokračovat dál. Další komisař by byl za celý Pyrenejský poloostrov, jiný za baltské státy, další pro Skandinávce,

polská Gazeta Wyborcza už myslí i na společného komisaře pro Čechy a Slováky.

U všech nápadů je jeden společný rys. Ten, kdo to navrhuje, vždy přemýšlí jen o osekání vlivu sousedů – Francouze by ani náhodou nenapadlo půlit své křeslo s někým jiným. Když přijde na oběti tohoto nápadu, pohled na věc se samozřejmě změní. Rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková se už ostře vyjádřila, že to není možné brát ani jako „špatný letní vtípek". Ostatní zatím s taktem mlčí, ale je to velmi hlasité mlčení. Koho by Irsko a Británie vyslalo po staletích konfliktní historie jako jejich reprezentanta? Že by obyvatele Belfastu ze Severního Irska? Koho by reprezentoval vyslanec Beneluxu? Snad jedině Lucemburčana, neboť Vlámově nekývnou na Valona a celá Belgie zase na Holanďana. Co by Rakušané řekli na tento „euroanšlus"? Takto můžeme pokračovat, a nemusí jít jen o konfliktní historii. I v praktických otázkách jsou mnohé blízké země nadobro jinde. Vezměme si jen postoj české a slovenské diplomacie ke Kosovu. A nyní by vyslanec těchto dvou států dostal třeba zahraniční vztahy. Jak by asi tančil mezi stanoviskem Evropské komise, Česka a Slovenska? Velmi obtížně.

Francouzský nápad je mylný nejen strategicky, ale i takticky. Přijít s takovým nápadem uprostřed přesvědčování Irů o druhém referendu je Sarkozyho eurosebevražda. Vždyť jedním z podstatných důvodů odmítnutí Lisabonské smlouvy byl i nesouhlas s tím, že Irsko přijde o stálou židli v Barrosově kabinetu. A nyní jim Francie vzkazuje, že to bude ještě horší – bude se muset o svůj post dělit s mocným soupeřem, Británií. Je nepravděpodobné, že si celou kauzu seriózní Die Welt vymyslel, tento nápad se v jakési pomazané francouzské hlavě asi opravdu zrodil. Musíme jen doufat, že ta hlava nebyla Sarkozyho.

Díky za pozornost. Další audia si můžete stáhnout na adrese podcast.respekt.cz