Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Analýza

Tak trochu jiný festival

Dává šanci neznámým jménům, libuje si v oceňování okrajových kinematografií. Ani hvězd na červeném koberci moc nepotkáte. Takové je Berlinale. Šedesátý ročník jednoho ze tří nejvýznamnějších světových festivalů skončil v sobotu a potvrdil svou lehce vzdornou pověst.

berlinale04_foto_profimedia_cz.jpg
berlinale04_foto_profimedia_cz.jpg • Autor: Profimedia.cz

Zlatého medvěda získal snímek Med, od kterého se toho příliš nečekalo. Nenápadné lyrické, autobiografické vyprávění o vesnickém životě v horách na severovýchodě Turecka, nahlížené očima dítěte, rozhodně nepatřilo k favoritům. Ale právě to je Berlín. Před třemi roky jméno čínského režiséra Wanga Quan´ana také mimo fajnšmekry nikdo neznal. Zvítězil tu oproti všem očekáváním s lehce feministickým příběhem z čínské stepi Tuyino manželství a po třech letech se na Postupimské náměstí vrátil úspěšně s love-story o zapovězené touze Odděleně spolu a odváží si domů cenu za nejlepší scénář.

Do soutěže se letos vrátili i další vítězové z minulých let. Bosenská režisérka Jasmila Žbaničová po triumfu Grbavicy, v níž zkoumala traumata žen z balkánské války, ve snímku Na cestě opět mapovala aktuální společenské téma - střet křesťanské a islámské kultury. Další držitel hlavního ocenění z minulých let, britský režisér Michael Winterbottom, se v soutěži objevil s drsným thrillerem o psychopatickém policistovi Vnitřní zabiják.

Hvězdných jmen bylo ve dvacítce uchazečů o medvědy pomálu (světová premiéra Scoreseseho Prokletého ostrova se konala mimo soutěž). Mezi filmařské celebrity patřili snad jen nejpopulárnější čínský režisér Zhang YimouRoman Polanski, díky jehož kauze byl Ghost Writer určitě nejmedializovanějším filmem přehlídky. Starosvětský politický thriller nepřímo kritizující Tonyho Blaira by ale na Stříbrného medvěda za režii dosáhl asi i bez pozornosti bulváru.

Oproti Cannes je absence slavných jmen víc než příznačná. Potvrzuje kurz, který už skoro dekádu razí ředitel festivalu Dieter Kosslick. Ještě na přelomu tisíciletí byl festival často doménou amerických mainstreamových produkcí, které si v Berlíně vytvářely půdu pro boje o Oscary. To nový ředitel změnil a za jeho působení se festival otevřel tvůrcům z Východní Evropy, Asie nebo Jižní Ameriky – předposlední dva ročníky vyhrály filmy z Brazílie (Elitní oddíl) a z Peru (Mléko strachu). Berlinale tak pod Kosslickovým vedením ohledává zastíněné části globální vesnice a dává hlas problémům obyčejných lidí v místech, o nichž se z běžného zpravodajství nemáme šanci nic dovědět. A to není vůbec málo.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte