Válka na Ukrajině: Cenový strop na ruský zemní plyn povede k zastavení dodávek, hrozí Gazprom
 
Gazprom prožívá těžké časy. Čelí propadu zisku i útoku Evropské komise - Ilustrační foto.
Autor: Globe Media / Reuters

 

Neděle, 12:00: Snaha zavést cenový strop na zemní plyn z Ruska povede k zastavení dodávek této suroviny, řekl generální ředitel ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller. Vyjádřil se tak v podobném duchu jako prezident Vladimir Putin, který na toto riziko upozornil už dříve. Zavedení stropu na ruskou ropu a plyn prosazuje Evropská unie a skupina vyspělých zemí G7. „Takové jednostranné rozhodnutí je samozřejmě porušením současných smluv a povede k ukončení dodávek,“ řekl Miller v ruské státní televizi. Evropští zákazníci začali nákup energetických surovin z Ruska omezovat po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Reklama
Reklama

Putin v září pohrozil zastavením dodávek energií, pokud EU zavede cenový strop. Varoval také, že Západ bude v zimě mrznout, a vypůjčil si k tomu přirovnání o zmrzlém vlčím ocasu z jedné ruské lidové pohádky. Rusko je po Saúdské Arábii druhým největším vývozcem ropy a největším vývozcem zemního plynu na světě. Když dodávky surovin zastaví, pravděpodobně to otřese světovým trhem s energetickými surovinami, uvedla agentura Reuters. To by znamenalo, že světová ekonomika by se musela vypořádat s ještě vyššími cenami ropy a plynu než dosud. (čtk)


Neděle, 10:00: Rusko v bojích na Ukrajině pravděpodobně spotřebovává více munice pokročilých typů, než kolik je schopno vyrobit, informuje ve svém pravidelném hlášení britská vojenská rozvědka. „Ruský obranný průmysl zřejmě není schopen vyrábět munici pokročilých typů v takové míře, jak se od něj očekává,“ uvádí na twitteru britská vojenská rozvědka.

Ruská armáda v pondělí odpálila více než 80 raket na ukrajinská města, podle Moskvy šlo o odplatu za útok na strategický Krymský most spojující ruské vnitrozemí s Krymem, který Rusko anektovalo v roce 2014. Tyto raketové údery podle Londýna znamenají další výrazné ztenčení ruských zásob raket dlouhého doletu, což pravděpodobně do budoucna omezí schopnost ruské armády útočit na takové množství cílů, jak by si přála.

Při pondělních raketových útocích bylo zasaženo více ukrajinských měst, včetně Kyjeva. Zemřelo asi 20 lidí, více než 100 dalších utrpělo zranění. Rakety výrazně poničily ukrajinskou energetickou infrastrukturu, zasáhly ale i civilní objekty. Ruský prezident Vladimir Putin v pátek řekl, že další masivní údery na Ukrajinu nejsou nutné, ale že zopakuje útoky na cíle, které se mu doposud nepodařilo zasáhnout. (ceskenoviny)


Sobota, 23:30: Francie poskytne na svém území výcvik až 2000 ukrajinských vojáků, řekl v rozhovoru s deníkem Le Parisien řekl francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Francie také dodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany Crotale. „Ukrajinští vojáci budou po několik týdnů přiřazeni k našim jednotkám,“ uvedl ministr. Výcvik bude podle něj zahrnovat všeobecnou přípravu k boji, ale v souladu s přáním Ukrajinců se také zaměří na specifické potřeby, jako je například logistika, a používání dodaných zbraní.

Francie rovněž poskytne Ukrajině protivzdušné systémy Crotale, sdělil ministr obrany Lecornu, a upřesnil tak nedávné vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Macron ve středu řekl, že Francie v nadcházejících týdnech dodá na Ukrajinu radary a systémy protivzdušné obrany, které jí pomohou bránit se proti útokům ruských bezpilotních letounů. O počtu protivzdušných systémů krátkého doletu Crotale, které budou předány Kyjevu, nyní Paříž s Ukrajinci jedná. „Půjde ale o významnou dodávku, která umožní Ukrajině bránit svůj vzdušný prostor,“ uvedl Lecornu. „Máme jich dvanáct, je to ale prostředek, který bude postupně vyřazován a nahrazován systémem země-vzduch nové generace Mamba, takže dodávka nezpůsobí francouzské armádě žádný nedostatek,“ dodal.

Od začátku války na Ukrajině poslala Francie Kyjevu 18 houfnic Caesar s dostřelem 40 kilometrů a nyní podle Lecornua probíhají debaty o zaslání dalších šesti houfnic. Francie se také zabývá ukrajinskou žádostí o dodávku střel země-země. (čtk)


Sobota, 19:00: Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska bude nadále platit internetové služby na Ukrajině navzdory tomu, že její satelitní síť Starlink prodělává. Na twitteru to uvedl sám Musk. Předtím tvrdil, že projekt nemůže déle financovat a žádal o převzetí americkou vládu. „K čertu s tím… i když Starlink stále prodělává a ostatní společnosti dostávají miliardy dolarů od daňových poplatníků, budeme prostě dál financovat ukrajinskou vládu zdarma,“ napsal Musk.

Agentura Reuters ale poznamenala, že z tweetu není jasné, zda je upřímný, nebo se jedná o sarkasmus. Ukrajina podle stanice CNN obdržela odhadem 20 000 terminálů potřebných pro fungování připojení k satelitní síti Starlink. Musk po začátku invaze zpřístupnil Kyjevu satelitní internetovou službu, která se ukázala užitečná pro běžné občany postižené výpadky klasických komunikačních sítí a velmi důležitá pro ukrajinskou armádu.

Musk v pátek na twitteru řekl, že „operace stála společnost 80 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun) a do konce roku přesáhne 100 milionů dolarů (2,5 miliardy Kč)“. Potvrdil také pravost dokumentů, v nichž žádal americký Pentagon, aby financování převzal. Přestože se zakladateli SpaceX dostalo širokého uznání a díků za to, že reagoval na žádosti o službu Starlink na Ukrajině hned na začátku ruské invaze, ve skutečnosti většinu z 20 000 terminálů plně nebo částečně financovaly jiné zdroje. Podle CNN mimo jiné Spojené státy, Británie nebo Polsko. Žádost firmy proto některé představitele Pentagonu popudila.

Vyjádření Muska přicházejí v době, kdy čelil kritice za zveřejnění kontroverzního „mírového“ plánu, který pobouřil Kyjev. Ukrajina by podle Muskova návrhu musela přijmout, že válku s Ruskem zřejmě nevyhraje a vzdát se anektovaného Krymu. Čelil také obvinění, že před zveřejnění svého plánu mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Tyto zprávy popřel. (čtk)


Sobota, 11:00: Čerstvě mobilizovaní ruští záložníci, kteří byli posláni do bojů na Ukrajinu, mají podle všeho horší výstroj než v oblasti už delší dobu působící vojáci. Ve své pravidelné zprávě týkající se ruské invaze na Ukrajinu o tom na twitteru informuje britská vojenská rozvědka.

Kontingenty nedávno mobilizovaných vojáků ruská armáda začala na Ukrajině rozmisťovat v uplynulých dvou týdnech. „Mnoho záložníků si pravděpodobně musí samo nakupovat ochrannou výstroj, zejména moderní neprůstřelné vesty,“ uvádí britští vojenští zpravodajci s tím, že ji mají mít ve vybavení ruští vojáci v rámci programu Ratnik, který se zaměřil na modernizaci výstroje a řízení boje ruské pěchoty. Na internetu ceny těchto vest dosahují 40 000 rublů (asi 16 150 korun), zatímco v dubnu se prodávaly za 12 000 rublů.

Ruské úřady předloni oznámily, že armáda získala 300 000 sad moderní osobní ochranné výstroje, připomněla britská rozvědka. Znovu také poukazuje na špatnou logistiku a endemickou korupci v řadách ruských ozbrojených sil jako na jednu z hlavních příčin jejich neúspěchů na Ukrajině.

Ukrajinský generální štáb na svém facebookovém profilu uvádí, že v důsledku špatné úrovně lékařské péče a neochotě velitelů evakuovat vážně raněné na území Ruska umírá více než polovina v bojích na Ukrajině zraněných ruských vojáků. Zdravotnická zařízení v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny se potýkají s náporem pacientů a do jedné z nemocnic v Doněcku tento týden dovezli asi stovku lidí se zraněními. Ve městě Tokmak v Záporožské oblasti jsou nemocnice přeplněné a podle informací od místních lidí kvůli přetížení lékařů a nedostatku volných lůžek nepřijímají civilisty, informuje ukrajinský generální štáb. V oblasti Tokmaku, Orichivu a vesnice Kinski Rozdory v Záporožské oblasti podle Ukrajinců v posledních dnech utrpěla zranění asi stovka příslušníků ruských okupačních sil. Čtvrtina z nich byli nově mobilizovaní vojáci. (čtk)


Sobota, 9:00: Ukrajina na jihu země nasadila systém protivzdušné obrany IRIS-T SLM, který jí před několika dny dodalo Německo. Ukrajina je první zemí na světě, která nejmodernější systém protivzdušné obrany IRIS-T používá. Německo první z několika slíbených kusů urychleně dodalo v týdnu, na jehož začátku země čelila nejničivějším raketovým útokům na civilní cíle a energetickou infrastrukturu za skoro osm měsíců trvající ruské invaze.

V noci a ráno ruská armáda ostřelovala několik míst v Dněpropetrovské oblasti a město Záporoží, raketový útok je hlášen z Kyjevské oblasti, informují ukrajinské úřady na sociálních sítích. Šéf správy Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko informoval, že Rusové ostřelovali tři obce v jeho regionu. Nikopol zasáhlo 50 střel, zranění utrpěli dva lidé, kteří byli převezeni do nemocnice. Zasaženo bylo více než deset obytných domů, dopravní firma, několik skladů, kanceláří nebo automobily.

Na Záporoží v noci podnikly několik útoků drony, nad ránem potom Rusové na toto město vystřelili deset raket S-300, uvedl šéf oblastní správy Aleksandr Staruch. Poničena byla řada objektů energetické a průmyslové infrastruktury, oznámil s tím, že informace o případných zraněných nebo obětech se upřesňují. Ruská raketa zasáhla také blíže nespecifikovanou obec v Kyjevské oblasti, informoval šéf místní správy Oleksij Kuleba. Útok se obešel bez obětí. (ceskenoviny)


Sobota, 07:00: Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc za 725 milionů USD (18,3 miliardy Kč) na obranu proti ruské invazi. Oznámilo to v prohlášení americké ministerstvo obrany. Od začátku ruské invaze 24. února Spojené státy již slíbily Ukrajině vojenskou pomoc za zhruba 17,6 miliardy USD. Podle nařízení prezidenta mají být peníze čerpány na obranné předměty a služby ministerstva obrany a vojenské vzdělání a výcvik. Pentagon dodal, že nová zásilka pomoci zahrnuje munici pro raketové systémy HIMARS, dělostřelecké granáty, protitankové zbraně či transportní vozidla Humvee, napsala agentura AFP. (čtk)


Pátek, 09:00:  Ukrajinské ozbrojené síly za poslední měsíc osvobodily od ruské okupace více než 600 obcí. V Charkovské oblasti se nachází 502 z nich, v Chersonské oblasti jich leží 75, v Doněcké oblasti 43 a sedm v Luhanské oblasti. Na svém webu to uvedlo ukrajinské ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území. „Rozloha osvobozených ukrajinských území se výrazně zvětšila,“ sdělilo ministerstvo. Agentura Reuters, která o prohlášení resortu informovala, poznamenala, že nebyla schopná tuto bilanci nezávisle ověřit.

Moskva minulý měsíc vyhlásila anexi čtyř ukrajinských regionů, které z části okupuje - kromě Chersonské, Doněcké a Luhanské si nárokuje také Záporožskou oblast. Takřka celý svět ruský pokus o zábor ukrajinského území odmítl. Ukrajinská armáda mezitím pokračuje v protiofenzívě, která v poslední době postoupila zejména na severovýchodě v Charkovské oblasti a rovněž na jihu v Chersonské oblasti.

Proruský gubernátor Chersonské oblasti Volodymyr (Vladimir) Saldo ve čtvrtek uvedl, že města čelí prakticky každodennímu ostřelování a vyzval obyvatele k odjezdu do Ruska. Požádal přitom ruské vedení, aby pomohlo zorganizovat jejich evakuaci. Podle Reuters se očekává, že první evakuovaní z Chersonské oblasti začnou přijíždět do Ruska během pátku. (čtk)

https://www.youtube.com/watch?v=grO7Ox0i9T4


Pátek, 07:00:  Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska tvrdí, že už nemůže nadále platit internetové služby na Ukrajině, a žádá americký Pentagon, aby financováni převzal. Informovala o tom stanice CNN na základě dokumentů, k nimž získala přístup. Ukrajina podle ní obdržela odhadem 20 000 terminálů Starlink. Musk bezprostředně po začátku invaze zpřístupnil Ukrajině satelitní internetovou službu , která se ukázala být užitečná nejen pro běžné občany postižené výpadky klasických komunikačních sítí, ale také důležitá pro akceschopnost ukrajinské armády. Zakladatel SpaceX Musk v pátek na twitteru napsal, že „operace stála společnost 80 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun) a do konce roku přesáhne 100 milionů dolarů (2,5 miliardy Kč)“.

Podle CNN nedávno SpaceX ovšem varovala americké ministerstvo obrany, že může přestat financovat tuto službu na Ukrajině, pokud americká armáda nebude měsíčně přispívat desítkami milionů dolarů. Firma v dopise minulý měsíc Pentagon požádala, aby převzal financování ukrajinského vládního a vojenského využívání služby Starlink, což podle SpaceX bude stát přes 120 milionů dolarů po zbytek roku a v příštích 12 měsících by mohlo přijít na 400 milionů dolarů, píše zpravodajská stanice. „Nejsme schopni Ukrajině nadále darovat terminály nebo financovat ty existující po neomezenou dobu,“ napsal v dopise jeden z ředitelů firmy.

https://www.youtube.com/watch?v=c8ANjkuAtAg

Mezi dokumenty zaslanými firmou SpaceX Pentagonu je i dosud nezveřejněná přímá žádost o dalších téměř 8000 terminálů Starlink, kterou Muskovi v červenci zaslal náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj, píše CNN. Ačkoliv se Muskovi dostalo širokého uznání a díků za to, že reagoval na žádosti o službu Starlink na Ukrajině hned na začátku ruské invaze, ve skutečnosti většinu z 20 000 terminálů plně nebo částečně financovaly jiné zdroje - například USA, Británie nebo Polsko, píše CNN.

Žádost firmy proto popudila některé představitele Pentagonu. Jeden z nich řekl, že SpaceX má „drzost tvářit se jako hrdinové“, když ostatní tolik platí, a ještě předkládá účet na desítky milionů dolarů měsíčně. Daleko dražší než terminály je podle CNN konektivita, přičemž SpaceX tvrdí, že financuje většinu služeb poskytovaných Ukrajině.

SpaceX ani Pentagon se k těmto informacím oficiálně nevyjádřily. Z Ukrajiny, jejíž armáda nyní podniká na východě a jihu země protiofenzívy, nedávno přišly zprávy o rozsáhlých výpadcích Starlinku. Ty podle zdrojů CNN náhle postihly celou frontovou linii, což ovlivnilo snahy Ukrajinců o postup.

Informace o možnosti, že SpaceX přestane Starlink na Ukrajině financovat, rovněž přichází v době otázek ohledně Muskovy loajality. Miliardář nedávno zveřejnil na twitteru kontroverzní „mírový plán“, který pobouřil Kyjev a potěšil Moskvu. Mezi jeho návrhy byla i myšlenka uspořádat referendum pod dohledem OSN v částech Ukrajiny, o kterých Kreml tvrdí, že je anektoval. Kyjev by se podle Muska měl zároveň vzdát Krymu, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014.

Poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl dotaz, na čí straně Musk stojí, podnikatel odpověděl, že „stále velmi podporuje Ukrajinu“, ale obává se „masivní eskalace“. Tento týden Musk popřel zprávy o tom, že by před zveřejněním svého návrhu hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. (čtk)

https://www.youtube.com/watch?v=O_23GYMcDMk


Čtvrtek, 20:00: Rusko ví, že nemůže vyhrát jaderný konflikt a případné nasazení nukleárních zbraní na Ukrajině bude mít pro něj vážné následky. Po jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance to řekl generální tajemník Jens Stoltenberg. Podle něj jsou nyní „extrémně vzdálené“ okolnosti, za nichž by svůj jaderný arzenál nasadili spojenci v NATO. Americký ministr obrany Lloyd Austin prohlásil, že Spojené státy jsou stále pevně připraveny bránit celé území NATO. Aliance zároveň potvrdila, že příští týden uspořádá pravidelné cvičení vzdušných sil schopných nést jaderné zbraně. Bude také pečlivě monitorovat obdobné manévry Ruska.

Ministři probrali mimo jiné aktuální stav připravenosti systémů jaderného odstrašení, které mají Rusko odradit od jaderné eskalace války na Ukrajině. Poté, co ruská armáda v minulých týdnech začala ustupovat ukrajinské protiofenzivě, přitvrdil prezident Vladimir Putin rétoriku a vyhlásil mobilizaci a nelegální anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny. Moskva podle něj odpoví na útoky na tyto regiony všemi prostředky.

„Rusko ví, že jadernou válku nelze vyhrát a nesmí být zahájena… Pokud Rusko použije jakýkoli typ jaderných zbraní proti Ukrajině, bude to mít vážné následky,“ řekl Stoltenberg. O konkrétní odpovědi aliance nechtěl hovořit. Dodal, že pokud by se útok týkal přímo území některého ze států NATO, odpovědí by byla aktivace článku pět zavazujícího všechny členy ke kolektivní obraně napadené země.

Američtí představitelé dali opakovaně najevo, že Rusko musí počítat s tvrdými následky, pokud na Ukrajině použije jaderné zbraně. Jak konkrétně by Washington zareagoval, ani oni nespecifikovali.

"Jsme připraveni bránit každý centimetr území NATO, pokud a jakmile to bude potřeba,“ řekl dnes Austin. Nejdůležitějším poselstvím ministerské schůzky podle něj byla rozhodnost, s jakou chtějí alianční země poskytovat další zbraně Ukrajině, ať bude konflikt trvat jakkoli dlouho. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 13:30: Úřady v ruské Čeljabinské oblasti potvrdily smrt pěti lidí, kteří byli po mobilizaci vysláni do války na Ukrajině. První oficiální potvrzení, že zmobilizovaní vojáci byli zabiti na frontě, zaznělo tři týdny po vyhlášení „částečné“ mobilizace, upozornila ruská redakce BBC. Připomněla, že ruské ministerstvo obrany 29. září slíbilo, že na frontu nepošle nevycvičené vojáky.

„Vojenská správa bohužel potvrdila informaci o smrti pěti obyvatel jižního Uralu, povolaných z korkinského vojenského komisařství. Poskytneme veškerou nezbytnou pomoc příbuzným a blízkým našich vojáků,“ sdělili gubernátor a regionální vláda uralskému serveru 74.ru. Také slíbili vyplatit pozůstalým po milionu rublů (asi 400 000 Kč) jako dodatečný příspěvek k odškodnění, které by měli dostat z federálního rozpočtu. Od konce září se ví o více než deseti případech, kdy zmobilizovaní Rusové zahynuli, aniž by dojeli na bojiště. První zprávy o zabití zmobilizovaných vojáků na frontě se objevily už na počátku tohoto týdne, ale úřady je nekomentovaly, připomněla BBC.

Důvody, proč jsou zmobilizování záložníci hned posíláni do bojů, jsou podle komentátora BBC v zásadě dva: ruským vojskům na Ukrajině citelně chybějí vojáci, což je dáno jak nedostatečným počtem vojáků pro vedení bojových operací na velice dlouhé frontě, tak utrpěnými ztrátami. „V podmínkách, kdy početní stavy mnoha jednotek mají daleko k předepsaným a ukrajinská armáda se chopila iniciativy na bojišti, nemá ruské velení prostě čas na výcvik záložníků a někdy je musí do bojů na ohrožených úsecích doslova vrhat hned po příjezdu,“ poznamenal.

Druhým důvodem k nasazení záložníků na frontě bez přípravy je slabá výcviková základna, která nepočítá s tím, že bude připravovat zmobilizované masy současně. Na sociálních sítích lze narazit na množství videopříspěvků, kde si povolanci do armády stěžují na špatné podmínky, na to, že chybějí důstojníci a instruktoři i řádný denní program, a tak se namísto normálního bojového výcviku věnují nesmyslnému pořadovému výcviku a pochodování.

Ze svědectví zmobilizovaných vojáků, a to včetně těch, které už zajali ukrajinští vojáci, si lze udělat závěr, že na frontu rovnou posílají vojáky s bojovou specializací, která není nijak složitá. Může jít o motostřelce, výsadkáře, pohraničníky, námořní pěšáky a zástupce dalších druhů vojsk. Například pokud má dotyčný ve vojenské knížce zapsanou odbornost 124259 (řidič obrněného transportéru) či 101627 (kulometčík), je velice pravděpodobné, že velení usoudí, že tento voják nepotřebuje další výcvik. Ani technika, ani zbraně se během doby, kterou strávil v záloze, nezměnily.

Podle BBC ale v reálném boji návyky jednotlivce nejsou ani zdaleka vždy rozhodující, mnohem častěji je důležitější, jak je jednotka v boji sladěna, součinnost jejích vojáků. Velmi důležitá bývá i znalost místa, rozložení sil, zvláštnosti vedení bojových operací v konkrétních podmínkách. Učit se tomu ve válce bývá příliš pozdě, dodala BBC. (čtk)


Čtvrtek, 12:30: Spojené státy jsou stále pevně připraveny bránit celé území Severoatlantické aliance, prohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin před jednáním jaderné plánovací skupiny NATO. Ministři na ní probrali aktuální stav připravenosti nukleárního arzenálu v době, kdy Rusko hrozí nasazením jaderných zbraní na Ukrajině. Aliance potvrdila, že příští týden uspořádá pravidelné cvičení vzdušných sil schopných nést jaderné zbraně.

Poté, co ruská armáda v minulých týdnech začala ustupovat ukrajinské protiofenzivě, přitvrdil prezident Vladimir Putin rétoriku a vyhlásil mobilizaci a nelegální anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny. Moskva podle něj odpoví na útoky na tyto regiony všemi prostředky. Američtí představitelé dali opakovaně najevo, že Rusko musí počítat s tvrdými následky, pokud na Ukrajině použije jaderné zbraně. Jak konkrétně by Washington zareagoval, nespecifikovali. "Jsme připraveni bránit každý centimetr území NATO, pokud a jakmile to bude potřeba,“ řekl ve čtvrtek Austin.

Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v úterý uvedl, že NATO monitoruje ruský jaderný arzenál a nezjistila žádnou nebývalou aktivitu. Spojenci podle něj nehodlají kvůli ruským hrozbám zrušit či odložit každoroční cvičení sil jaderného odstrašení, do něhož se letos mají během týdne zapojit letouny armád 14 zemí třicetičlenné vojenské organizace. Zrušení manévrů by „vyslalo špatný signál“ Moskvě, řekl Stoltenberg. Kromě Spojených států disponují z aliančních zemí jadernými zbraněmi také Británie a Francie. (čtk)


Čtvrtek, 11:50: Nejméně sedm lidí se stále pohřešuje po ruském ostřelování jihoukrajinského Mykolajivu, uvedly ukrajinské úřady. Rusko podle nich zasáhlo pětipodlažní budovu, ze sutin zatím záchranáři vytáhli 11letého chlapce. Kyjevská oblast ve čtvrtek oznámila útoky drony, které po zásahu cíle explodují. Americký Institut pro studium války (ISW) napsal, že ruskou armádu pravděpodobně v jejich používání cvičí vojáci z Íránu.

Mykolajiv podle starosty Oleksandra Sjenkevyče čelil masivnímu ostřelování, Rusko podle něj na přístavní město vypálilo rakety protivzdušné obrany S-300, které Moskva v poslední době stále častěji používá i proti pozemním cílům. „Rakety zasáhly pětipatrový obytný dům. Dvě horní patra byla zcela zničena, zbytek je pod sutinami. Na místě pracují záchranáři,“ uvedl na telegramu Sjenkevyč. Ve městě podle něj pokračují záchranné práce a záchranáři v sutinách pátrají po přeživších.

Zásah v Kyjevské oblasti nad ránem ohlásil na telegramu gubernátor oblasti Oleksij Kuleba. Na místě už pracují záchranáři, lidé mají zůstat v krytech a nezveřejňovat informace o útoku na sociálních sítích, uvedl gubernátor. Čtvrteční ranní útoky v Kyjevské oblasti ukrajinské úřady připisují bezpilotním letounům íránské výroby. Drony, který po zásahu cíle vybuchnou, v posledních dnech působí na Ukrajině značné škody. Írán popírá, že by je Rusku dodával, Kreml se k tomu nevyjádřil.

ISW s odkazem na ukrajinskou armádu uvedl, že Rusové zřejmě přivedli na jihoukrajinská okupovaná území íránské vojáky spojené s islámskými revolučními gardami, aby ruskou armádu naučili bezpilotní letouny Šahíd-136 používat. Íránci navíc podle Kyjeva přímo dohlížejí na nasazení dronů „proti civilním ukrajinským cílům“.

Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko na telegramu napsal, že íránské drony zasáhly „objekty kritické infrastruktury“. Rusko i přes zdokumentovaná svědectví a důkazy tvrdí, že na Ukrajině na civilní cíle neútočí. Moskva sice přijala zodpovědnost za masivní útoky proti ukrajinským městům ze začátku tohoto týdne, údery však podle ní mířily jen na vojenskou a energetickou infrastrukturu. Kyjev informoval o více než dvou desítkách civilních obětí.

Analytici z ISW také upozorňují na stále intenzívnější snahu Ruska vykreslit Ukrajinu jako teroristický stát. Moskva tím podle nich reaguje na nedávné snahy Západu označit za teroristický stát Rusko. Kyjev žádal schválení rezoluce s tímto zněním od Valného shromáždění OSN, to nakonec schválilo rezoluci odsuzující ruskou anexi čtyř ukrajinských oblastí - Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 10:00: Po ústupu ruských vojsk v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny o asi o 20 kilometrů na počátku října se okupační úřady nejspíše připravují na to, že se boje s ukrajinskými jednotkami přenesou přímo do ulic Chersonu. Ve svém v pravidelném přehledu to uvádí britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky. Ruské síly se po vzpomínaném ústupu pravděpodobně pokoušejí upevnit novou frontovou linii západně od vesnice Mylove.

Podél této linie pokračují těžké boje, a to zejména na západním konci, kde ukrajinský postup znamená, že ruské křídlo již není chráněno řekou Inhulec. Velkou část ruských vojsk na této frontové linii představují oslabené výsadkové jednotky. V posledních dnech ruské okupační úřady pravděpodobně nařídily připravit evakuaci některých civilistů z Chersonu. Nejspíše předpokládají, že se boje přenesou přímo do města Cherson, upozornilo ministerstvo. Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, měl před válkou přibližně 280 000 obyvatel. Stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po vpádu na Ukrajinu z 24. února.

Generální štáb ve své svodce také uvedl, že ruské jednotky v Donbasu na východě země dostaly rozkaz načas přestat útočit. Důvodem má být podle ukrajinského velení špatná morálka jednotek, časté případy dezercí zmobilizovaných vojáků a neplnění rozkazů. (čtk)


Čtvrtek, 09:30: Odsouzení ruské anexe části Ukrajiny Valným shromážděním OSN je „jasným vzkazem“ Moskvě, že Rusko nemůže „vymazat suverénní stát z mapy“. Uvedl to americký prezident Joe Biden v tiskovém prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock na twitteru napsala, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi toto porušení mezinárodního práva nikdy neprojde. Výsledek hlasování přivítal i český ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle dalších západních představitelů rezoluce vyslala signál mezinárodní jednoty a podpory Kyjevu.

Na Valném shromáždění OSN ve středu 143 ze 193 zemí odsoudilo nedávný ruský pokus o anexi čtyř částečně okupovaných ukrajinských oblastí - Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské. Proti rezoluci odsuzující krok Moskvy jako nelegální hlasovalo pouze Rusko, Bělorusko, Sýrie, Nikaragua a Severní Korea. Dalších 35 zemí, včetně tradičního ruského spojence Číny, se zdrželo hlasování; několik zemí nehlasovalo.

https://www.youtube.com/watch?v=Uj-LHq_QCgE

„Útokem na základní principy Charty OSN Rusko podkopává samotné základy mezinárodního míru a bezpečnosti. Sázky tohoto konfliktu jsou všem jasné a svět v reakci na ně vyslal jasný signál; Rusko nemůže vymazat suverénní stát z mapy. Rusko nemůže měnit hranice silou. Rusko se nemůže zmocnit území jiné země jako svého vlastního,“ uvedl Biden. „Ukrajina má stejná práva jako každá jiná suverénní země. Musí mít možnost zvolit si vlastní budoucnost a její obyvatelé musí mít možnost žít v míru uvnitř svých mezinárodně uznaných hranic,“ dodal v prohlášení šéf Bílého domu.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že ho těší, že „drtivá většina zemí stojí na straně Ukrajiny a hájí Chartu OSN a rozhodně se staví proti válce Ruska vůči Ukrajině a jejímu lidu“. „Jen velmi málo zemí hlasovalo s Ruskem,“ zdůraznil Blinken, který uvítal „mezinárodní jednotu“ a „neochvějnou podporu“ Kyjevu.

Moskva uspořádala hlasování o připojení samozvaných separatistických lidových republik Doněcké a Luhanské a Chersonské oblasti a Záporožské oblasti na východě a jihu Ukrajiny k Rusku. Na základě výsledků, které západní země odsoudily jako zfalšované, území připojila k Rusku. Kyjev i Západ hlasování ani anexi neuznávají. (čtk)


Čtvrtek, 09:00: Ruský prezident Vladimir Putin se v Kazachstánu setká se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Turecký prezident by během setkání mohl přijít s návrhy týkajícími se urovnání konfliktu na Ukrajině, uvedl podle agentury TASS poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. V Moskvě bude jednat maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, který má na programu schůzky s vedením ruské plynárenské společnosti Gazprom a energetické firmy Rosatom.

Ruský prezidentský poradce Ušakov ve středu připomněl, že Turecko pomohlo v létě dojednat takzvanou obilnou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. „Nyní se mluví o tom, že Turci mohou přijít s dalšími iniciativami v kontextu urovnání ukrajinského konfliktu,“ řekl Ušakov. Erdogan by podle něj také mohl hovořit o podobě jednání mezi Moskvou a Západem. V Kazachstánu se Putin setká i s dalšími světovými lídry včetně katarského emíra Tamima bin Hamada Sáního. Během svého prvního setkání od začátku pandemie covidu-19 budou státníci hovořit mimo jiné o obchodní spolupráci mezi Ruskem a Katarem coby členy Organizace zemí vyvážejících plyn (GECF).

Do Moskvy už ve středu dorazil maďarský ministr zahraničí Szijjártó, který hodlá v ruské metropoli jednat o energetice. Už v úterý oznámil, že Maďarsko je proti uvalování dalších energetických sankcí na Rusko. Ke své cestě do Moskvy sdělil, že má dva důvody. „Říct, že chceme bezodkladné přerušení bojů a mírová jednání, a také zabezpečit dodávky energie do Maďarska nejenom na nadcházející zimu, ale také na léta dopředu,“ napsal na facebooku.

Ruský plynárenský gigant Gazprom potvrdil závazek dodávat plyn do Maďarska a dlouhodobě provozovat plynovod TurkStream, který je k těmto dodávkám nezbytný. Po setkání s ředitelem Gazpromu Alexejem Millerem to uvedl maďarský ministr zahraničích věcí a obchodu Péter Szijjártó. Maďarsko tak podle něj nebude muset omezovat spotřebu plynu. (čtk)


Středa, 22:00: Země Severoatlantické aliance a další spojenci potvrdili, že jsou připraveni dodávat Ukrajině další zbraně k obraně proti stupňující se ruské agresi. Během jednání kontaktní skupiny vedené Spojenými státy řada zemí slíbila nejrychlejší možné dodávky protivzdušných systémů, dělostřelecké techniky či dalších zbraní, které se Kyjevu nedostávají. Po schůzce zástupců pěti desítek zemí v bruselském sídle NATO to řekl americký ministr obrany Lloyd Austin, který očekává pokračování úspěšné ukrajinské protiofenzivy i v nadcházejících obtížných zimních měsících.

https://www.youtube.com/watch?v=0BMXbEzc08o

Zástupci zemí podporujících Ukrajinu se sešli v době, kdy Rusko sáhlo k největší eskalaci od únorového začátku války. Ruské vzdušné útoky od začátku týdne zabily na Ukrajině na dvě desítky civilistů a vyřadily z provozu část energetické sítě. Vláda v Kyjevě, kterou na dnešním zasedání zastupoval ministr obrany Oleksij Reznikov, spojence požádala o rychlé dodávky zbraní, zejména systémů protivzdušné obrany. Podle Austina zástupci řady zemí slíbili, že potřebnou vojenskou techniku dodají co nejrychleji. Americký ministr zmínil dodávky systémů IRIS-T od Německa, jehož první kus již Kyjev dostal a další tři pošle Berlín v příštím roce.

Německé ministerstvo obrany kromě toho sdělilo, že v nadcházejících týdnech do napadané země vyšle další houfnice PzH 2000 a raketomety MARS II. Nizozemsko zase oznámilo, že dodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany v hodnotě 15 milionů eur Kanada věnuje Ukrajině obrněná vozidla, munici pro houfnice, komunikační vybavení, kamery do bezpilotních letounů a zimní oblečení za 47 milionů kanadských dolarů. Francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil, že Francie v nadcházejících týdnech dodá na Ukrajinu radary a systémy protivzdušné obrany, které jí pomohou bránit se proti útokům ruských bezpilotních letounů.

„Očekávám, že Ukrajina bude činit vše, co je v jejích silách, aby i během zimy znovudobývala své území,“ řekl Austin, který ocenil územní zisky, kterých ukrajinská armáda dosahuje navzdory ruskému bombardování. Spojenci podle něho budou pomoc poskytovat tak dlouho, jak to bude nutné. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley sdělil, že Západ může Ukrajině poskytnout integrovaný systém protivzdušné obrany. „Tedy takový, který nekontroluje celý ukrajinský vzdušný prostor, ale je určen ke kontrole hlavních cílů, které Ukrajina potřebuje ochránit,“ sdělil. (čtk)


Středa, 14:00: Rusko je ochotno dodat do Evropy během podzimu a zimy dodatečné objemy zemního plynu, a to nepoškozenou větví plynovodu Nord Stream, anebo přes Turecko, uvedl ruský prezident Vladimir Putin s tím, že míč je nyní na straně Evropské unie. Podle Putina lze opravit nedávno poškozená potrubí plynovodů Nord Stream přivádějící ruský plyn do Německa po dnu Baltu, ale smysl to bude mít jedině v případě, že budou poté využívána. Ze sabotáže na plynovodech mají podle Putina prospěch hlavně Spojené státy, Polsko a Ukrajina.

„Příjemce výhod, beneficiant - každopádně je to jasné a nemusíme jít do podrobností. Vždyť stoupá geopolitický význam ostatních plynovodů, které vedou přes území Polska a Ukrajiny,“ řekl Putin podle agentury Interfax. „A samozřejmě také Spojené státy, které nyní mohou dodávat energetické suroviny za vysoké ceny,“ dodal Putin při vystoupení na energetickém fóru v Moskvě. Poškozeni Nord Streamů ruský prezident opět označil za akt mezinárodního terorismu a nejnebezpečnější precedent. Strůjci útoků podle něj „ničí infrastrukturu konkurentů, připravují spotřebitele o laciné zdroje energii a nutí je kupovat vše za daleko vyšší ceny“.

„Je zřejmé, kdo se snaží definitivně rozervat vztahy mezi Ruskem a EU, zničit politickou subjektivitu Evropy,“ prohlásil. Zdůraznil, že to vše mohl spáchat ten, kdo „je technicky schopen uskutečnit takové výbuchy a již takové diverze podnikl, byl chycen při činu, ale zůstal nepotrestán“. „Je úplně jasné, kdo za tím stojí,“ řekl Putin, který již dříve obvinil z poškození plynovodů Spojené státy a jejich spojence.

Ruská agentura Interfax napsala, že podle ruské plynárenské společnosti Gazprom byl v roce 2015 při vizuální kontrole plynovodu Nord Stream 1 odhalen alianční podvodní robot. Toto výbušné zařízení, které prý NATO ztratilo při cvičení, tehdy údajně zneškodnili Švédové.

Švédské a dánské úřady vyšetřují čtyři zářijové úniky plynu z plynovodů Nord Stream 1 a 2 ve švédské a dánské výlučné ekonomické zóně v Baltském moři. Vlastní vyšetřování oznámila i německá generální prokuratura. Švédská tajná policie minulý týden uvedla, že vyšetřování posílilo podezření ze sabotáže. (čtk)


Středa, 13:30: Dodávky systémů protivzdušné obrany, které Ukrajina naléhavě potřebuje, budou prioritou středečního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance. Prohlásil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před zahájením prvního aliančního jednání od začátku intenzivních ruských vzdušných útoků na ukrajinské civilní cíle v posledních dnech. Podle amerického ministra obrany Lloyda Austina vzdušné útoky odhalily „zákeřnost a krutost“ ruského režimu a posílily odhodlání spojenců k podpoře Ukrajiny. S aliančními ministry vůbec poprvé zasednou kolegové z Finska a Švédska, jimž ke vstupu do NATO chybí zejména definitivní souhlas Turecka.

Ministři se podle Stoltenberga scházejí v době, kdy Rusko sáhlo k největší eskalaci od začátku války. Ruské vzdušné útoky od začátku týdne zabily na Ukrajině na dvě desítky civilistů a vyřadily z provozu část energetické sítě. „Budeme řešit, jak posílit podporu Ukrajiny, přičemž budou prioritou systémy protivzdušné obrany,“ prohlásil šéf NATO.

https://www.youtube.com/watch?v=B0CPPtDp_CU

Kyjev podle německé ministryně obrany Christine Lambrechtové obdržel od Berlína první ze systémů IRIS-T. Další tři systémy dostane z Německa příští rok. „Velmi důležitá je podpora Ukrajiny proti raketovým útokům, proti teroru, jemuž jsou její obyvatelé vystaveni,“ řekla ministryně novinářům. O dodávkách z dalších zemí se bude hovořit na zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Toto jednání zástupců 50 zemí vedených Spojenými státy a za účasti ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova bude předcházet pracovní večeři ministrů NATO.

Šéf Pentagonu Austin na úvod schůzky prohlásil, že vůle spojenců vytrvat v podpoře Ukrajiny je pevná. Vedle poskytování dalších zbraní se podle něj bude kontaktní skupina věnovat i pokračování výcviku ukrajinských sil. „Spojenci poskytují protivzdušné systémy, ale je jich potřeba více. Je potřeba systémů s krátkým i dlouhým doletem k sestřelování balistických střel či dronů,“ vyjmenoval před jednáním Stoltenberg. Navýšení dodávek je podle něj nutné i proto, aby mohla obrana pokrýt větší území Ukrajiny, na něž se nyní zaměřují ruské útoky.

Ministři se podle šéfa NATO budou v souvislosti se sabotáží plynovodů Nord Stream zabývat také posílením vlastní ochrany zaměřeným zejména na kritickou infrastrukturu. Bavit se budou i o možném navýšení výroby zbraní a munice, aby mohly armády členských zemí doplnit sklady a nadále podporovat Ukrajinu. (ceskenoviny)


Středa, 12:00: Zakladatel automobilky Tesla Elon Musk popřel zprávy o tom, že by hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem před zveřejněním ankety na twitteru. V té tento americký podnikatel jihoafrického původu na začátku tohoto měsíce navrhl svůj „mírový plán“ pro Ukrajinu a Rusko, který pobouřil Kyjev a potěšil Moskvu.

Ian Bremmer, šéf poradenské společnosti Eurasia Group zabývající se politickými riziky, tvrdil, že mu Musk osobně řekl o zmíněném rozhovoru s Putinem. To ale Musk následně odmítl. „S Putinem jsem mluvil pouze jednou, a to asi před 18 měsíci. Tématem byl vesmír,“ uvedl Musk na twitteru. Podobně věc komentoval také mluvčí Kremlu. „Ne, to není pravda,“ řekl Dmitrij Peskov novinářům a dodal, že Musk a Putin spolu telefonicky komunikovali před rokem a půl.

https://twitter.com/elonmusk/status/1576969255031296000

Minulý týden Musk požádal svých 108,5 milionu sledujících na twitteru, aby hlasovali o jeho řešení války na Ukrajině. Mezi jeho návrhy byla i myšlenka uspořádat referendum pod dohledem OSN v částech Ukrajiny, o kterých Kreml tvrdí, že je anektoval. „Rusko odejde, pokud to bude vůle lidu,“ uvedl Musk. Kyjev by se podle Muska měl zároveň vzdát Krymu. Ten Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014.

Bremmer napsal, že mu Musk řekl, že ruský prezident je „připraven jednat“, ale pouze pokud Krym zůstane pod kontrolou Ruska, Ukrajina přijme určitou formu trvalé neutrality a pokud Kyjev uzná ruskou anexi Luhansku, Doněcku, Chersonu a Záporoží. Musk podle Bremmera řekl, že Putin prohlásil, že těchto cílů bude dosaženo za všech okolností a že je zde možnost jaderného úderu, pokud by Ukrajina podnikla invazi na Krym. Musk to ale posléze popřel.

Jeho původní twitterová anketa vyvolala ostrou kritiku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o návrhu uspořádal vlastní anketu, zatímco ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podnikatele obvinil, že slovo mír používá jako eufemismus pro to, aby Ruskové mohli „vraždit a znásilňovat další tisíce nevinných Ukrajinců a zabírat další území“. Ruský šachový velmistr Garri Kasparov, který patří mezi kritiky ruského prezidenta, Muskův tweet označil za „morální idiocii, opakování kremelské propagandy a zradu ukrajinské odvahy a oběti“.

Putinův mluvčí naopak Muskovy návrhy uvítal. „Je velmi pozitivní, že někdo jako Elon Musk hledá mírové východisko z této situace,“ prohlásil. Musk bezprostředně po začátku invaze zpřístupnil Ukrajině satelitní internetovou službu Starlink, která se ukázala být užitečná nejen pro občany postižené výpadky klasických komunikačních sítí, ale také pro akceschopnost ukrajinské armády. (čtk)


Středa, 09:00: Ruská tajná služba FSB oznámila, že zadržela osm podezřelých z útoku na Kerčský most, pět Rusů a tři občany Ukrajiny a Arménie. Za organizátora útoku podle ruské agentury TASS označila šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova. Kyjev se k zodpovědnosti za sobotní explozi na mostě, který spojuje Rusko s anektovaným Krymem, nepřihlásil.  „V současné době bylo v rámci trestního stíhání zadrženo pět ruských občanů a tři občané Ukrajiny a Arménie, kteří se zúčastnili přípravy zločinu,“ uvedla FSB. Dodala, že společně s federální kriminální ústřednou služba zjistila, že útok na most zorganizovala rozvědka ukrajinského ministerstva obrany, její náčelník Kyrylo Budanov, její pracovníci a agenti.

Na Kerčském mostě, který spojuje ruskou pevninu s protiprávně anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym, se v sobotu po výbuchu zřítila část vozovky a vzplály cisterny na železniční části stavby. Podle ruských úřadů explozi způsobila bomba v nákladním autě. Výbuch si podle ruských médií vyžádal čtyři oběti na životech. Ruský prezident Vladimir Putin označil masivní ruské raketové údery na ukrajinská města v posledních dnech za odvetu za ukrajinské útoky, mezi které zařadil i „teroristický útok“ na Kerčském mostě.

https://www.youtube.com/watch?v=0BReSlPoeeQ

Výbušné zařízení bylo podle FSB zamaskováno v rolích polyetylenové fólie na 22 paletách o celkové váze 22 770 kilogramů. Tento náklad byl vypraven na počátku srpna z ukrajinského přístavu Oděsa a do Ruska se dostal přes Bulharsko, Arménii a Gruzii, přičemž se několikrát změnily přepravní dokumenty. Náklad, který jako by odesílala firma z Uljanovska neexistující společnosti na Krymu, byl 7. října naložen na kamion ruského občana Machira Jusubova, který odjel směrem do Simferopolu na Krymu.

Náklad, po celou dobu sledovaný pracovníkem ukrajinské rozvědky představujícím se jako Ivan Ivanovič, explodoval 8. října ráno na Kerčském mostě. FSB podle agentury Interfax dodala, že vyšetřování pokračuje, a zdůraznila, že všichni organizátoři a spolupachatelé, včetně cizinců, budou pohnáni k odpovědnosti.

FSB také ohlásila, že zmařila „teroristický útok“, který chystaly ukrajinské tajné služby proti dopravnímu terminálu v ruském Brjansku, a zadržela přitom ukrajinského občana, který nyní spolupracuje s vyšetřovateli. (ceskenoviny)


Středa, 08:00: Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov potvrdil dodávku prvního systému protivzdušné obrany IRIS-T SLM z Německa a poděkoval za ni na twitteru. Na stejné platformě také oznámil, že na Ukrajinu se už dostala nová dodávka amerických salvových raketometů HIMARS. Ukrajinští představitelé vyzvali západní státy k poskytnutí systémů protivzdušné obrany a dalších zbraní po pondělní a úterní vlně raketových útoků ruské armády na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu země.

O dodávce protivzdušného systému IRIS-T SLM Kyjevu informoval v úterý časopis Der Spiegel. Oficiální stránky německé vlády ale předání zbraňového komplexu neevidovaly. „Na Ukrajině začala nová éra protivzdušné obrany. (Systém) IRIS-T z Německa už je tady,“ uvedl na twitteru Reznikov. Podle něj je „morálním imperativem“ chránit ukrajinské nebe a tamní populaci před útoky ze vzduchu.

„Dorazili čtyři další (salvové raketomety) HIMARS z USA! Děkuji americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, ministru obrany Lloydovi Austinovi a Američanům,“ napsal předtím Reznikov k dodávce amerických zbraní. Podle listu The New York Times má nyní Ukrajina 16 amerických salvových raketometů a deset podobných systémů MLRS, které Kyjevu dodali další spojenci.

Reznikov připomněl, že nové zbraně a obranné systémy Ukrajina obdržela v předvečer setkání v Bruselu. V belgické metropoli ve středu na okraj jednání ministrů obrany NATO, zasedne mezinárodní skupina pro vojenskou pomoc Ukrajině, v takzvaném formátu Ramstein. Jednání zahájí americký ministr obrany Lloyd Austin. Washington počítá s rychlejším dodáním amerického protivzdušného systému NASAMS Ukrajině. Dva systémy budou předány Kyjevu ve velmi krátké době a dalších šest později, informoval také Bílý dům.

Rusko v pondělí spustilo rozsáhlý útok na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu, jeden z největších od prvních týdnů invaze. Údery pokračovaly i v úterý, kdy podle ukrajinské armády Rusko podniklo zhruba 30 raketových útoků, z nichž se ukrajinským obráncům podařilo zneškodnit přibližně polovinu. Počty ale není možné nezávisle ověřit. (ceskenoviny)


Středa, 07:00:  Americký prezident Joe Biden se nedomnívá, že Rusko použije ve válce s Ukrajinou jaderné zbraně. Považuje ale za nezodpovědné, že ruský prezident Vladimir Putin o této možnosti mluví. Biden to řekl v rozhovoru, který dnes odvysílala stanice CNN. Schůzku s ruským prezidentem zcela nevylučuje, nyní ale pro ní nevidí důvod.

„Nemyslím si, že to udělá,“ odpověděl Biden na otázku moderátora Jakea Tappera, zda lze realisticky předpokládat, že Rusko použije jadernou zbraň v konfliktu s Ukrajinou. O této možnosti diskutují analytici vzhledem k vojenským neúspěchům, které ruské jednotky zaznamenaly v poslední době na Ukrajině. Minulý týden před „jaderným armagedonem“ varoval i samotný Biden. Americký prezident považuje za nezodpovědné, že „vůdce jedné z největších jaderných velmocí na světě mluví o tom, že by mohl použít taktickou jadernou zbraň na Ukrajině“.

Podle amerického prezidenta by vyhrožování nasazením jaderných zbraní do konfliktu mohlo mít strašlivé dopady v případě chyby či špatného odhadu reakce na tento krok. „Špatný dohad se může stát, a nikdo si nemůže být jistý, co by se (v případě použití jaderné zbraně) stalo,“ dodal Biden, který nechtěl upřesnit reakci USA a spojenců v případě, že by Rusko takový krok udělalo.

Biden v rozhovoru řekl, že nyní nevidí důvod pro setkání s Putinem, například na summitu skupiny zemí G-20, který se uskuteční v listopadu v Indonésii. Jednání ale zcela nevylučuje. „Záleželo by na tom, o čem by chtěl mluvit,“ řekl Biden s tím, že by byl například ochotný jednat o propuštění americké sportovkyně Brittney Grinerová. Ta dostala tvrdý trest od ruského soudu za držení drog. Podle Washingtonu je ale rozsudek politicky motivovaný.

Biden v části rozhovoru, který zveřejnila stanice CNN už v úterý, uvedl, že Putina považuje za racionálního aktéra. Ruský prezident se ale ve svých válečných plánech přepočítal, stanovil si nerealistické cíle a domníval se, že lidé v Kyjevě přijmou ruské jednotky s otevřenou náručí, řekl americký prezident. „Ale podívejte se, chová se brutálně,“ řekl na adresu Putina Biden, podle kterého se ruský prezident dopustil válečných zločinů. (čtk)


Úterý, 21:00: Kyjevu se při výměně válečných zajatců podařilo osvobodit 32 vojáků, oznámil šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Mezi propuštěnými jsou podle něj důstojníci, poddůstojníci a řadoví vojáci ukrajinských ozbrojených sil. Ukrajina podle něj získala zpět také tělo izraelského občana Dmytra Fialky, jenž na ukrajinské straně bojoval proti ruským invazním jednotkám. Moskva zatím výměnu nepotvrdila. „Všichni působili v místech, kde se odehrávaly prudké boje,“ napsal Jermak na twitteru, kde rovněž zveřejnil fotografii vojáků. „Mnoho z těchto lidí bylo považováno za nezvěstné,“ dodal šéf prezidentské kanceláře, který zároveň přislíbil osvobodit všechny válečné zajatce.

Ukrajinské ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území podle agentury Ukrinform o několik hodin dříve oznámilo, že se po náročných jednáních podařilo získat těla 62 padlých ukrajinských obránců. A to včetně bojovníků, které byli zadržováni ve věznici Olenivka, která se nachází na území ovládaném proruskými separatisty. V červenci přišla zpráva, že při ostřelování Olenivky zahynulo pět desítek ukrajinských válečných zajatců. Z útoku se Ukrajina a Rusko obvinily navzájem. Stanice CNN na základě svého vyšetřování dospěla k závěru, že ruská verze událostí je s vysokou pravděpodobností smyšlená.

Ke konci září si Ukrajina a Rusko nečekaně vyměnily zajatce. Tato výměna je považovaná za největší od začátku ruské invaze. Ukrajině se podle úřadů podařilo ze zajetí dostat 215 lidí, mezi nimi i někdejší obránce Mariupolu, včetně velitelů pluku Azov. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských nebo proruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z vlastizrady. Kolik případně propustil Kyjev ruských zajatců tentokrát, není jasné. (čtk)


Úterý, 15:00: Severoatlantická aliance nepoleví v podpoře Ukrajiny a její úspěšné obrany proti Rusku, v ukrajinském zájmu jedná o navýšení výroby zbraní a munice. Prohlásil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož jsou ruské vzdušné útoky proti civilním cílům známkou slabosti a důsledkem neschopnosti udržet pozice vůči ukrajinské protiofenzivě. Šéf aliance prohlásil, že spojenci v reakci na sabotáž plynovodů Nord Stream posílí ochranu své kritické infrastruktury a na jakýkoli útok proti ní rázně odpoví.

Ukrajinské vedení po pondělních raketových útocích ruské armády požádalo západní země o urychlení dodávek zbraní, zejména protivzdušné obrany. Stoltenberg prohlásil, že Kyjev naléhavě potřebuje protivzdušné systémy, americké salvové raketomety či přesnou naváděnou munici. „Udržíme a posílíme naši podporu Ukrajině, aby mohla pokračovat v obraně a osvobodila své území od ruské invaze,“ řekl Stoltenberg, který od středy povede dvoudenní zasedání aliančních ministrů obrany. Řekl, že očekává, že spojenci přislíbí nové dodávky zbraní a vojenského materiálu podle potřeb Kyjeva. Podle Stoltenberga se Ukrajině nedostávají také protitankové zbraně, obrněné vozy či dělostřelecké vybavení.

Alianční země jednají s výrobci zbraní o možném zvýšení produkce vojenské techniky a munice, aby mohly doplnit své sklady a zároveň jich posílat dostatečné množství na Ukrajinu, dodal Stoltenberg. (ceskenoviny)


Úterý, 14:30: Lídři skupiny vyspělých zemí G7 po dnešním mimořádném jednání přislíbí Ukrajině v jejím vzdoru proti ruské invazi další pomoc, a to po takovou dobu, dokud ji bude Kyjev potřebovat. S odvoláním na návrh závěru o tom informovala agentura Bloomberg. „Budeme pokračovat v poskytování finanční, humanitární, vojenské, diplomatické a právní podpory a budeme stát pevně na straně Ukrajiny, dokud to bude nutné,“ citoval Bloomberg z návrhu závěrečného prohlášení. (čtk)


Úterý, 14:00: Rusko je připraveno posoudit případný návrh na setkání prezidentů Vladimira Putina a Joea Bidena na okraj nadcházejícího summitu skupiny G20, pokud se takový návrh objeví. Prohlásil to dnes v ruské televizi šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. „Mnohokrát jsme hovořili o tom, že nikdy neodmítáme setkání. Pokud návrh přijde, posoudíme jej,“ řekl Lavrov podle agentury TASS.

Jestli si někdo myslí, že už zazněl signál o připravenosti k takové schůzce od Bidena, tak se toto přesvědčení opírá jen o jeho vyjádření, že to „posoudí“, řekl Lavrov. Dodal, že takové vyjádření bylo jistě určeno spíše novinářům a analytikům, než aby šlo o „reálnou politiku“. Lavrov ve stejném rozhovoru označil za „lež“ tvrzení amerických představitelů, že Rusko odmítá návrhy na jednání o politickém urovnání „nynější situace na Ukrajině a okolo ní“.

Připustil také, že otázku dialogu mezi Ruskem a Západem by mohl nastolit turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při středeční schůzce s Putinem v Astaně v Kazachstánu. Kreml později uvedl, že setkání obou politiků se v kazachstánské metropoli uskuteční ve čtvrtek. „Pokud turečtí kolegové o tom přemýšleli, budou mít k tomu vynikající příležitost tento týden během schůzky prezidentů Erdogana a Putina v Astaně. Zatím jsme kromě veřejných oznámení nic víc neslyšeli,“ řekl ruský ministr. (čtk)


Úterý, 11:00:  Ruský prezident Vladimir Putin se při vedení války na Ukrajině dopustil strategických chyb, a to i proto, že jeho vedení je prakticky neomezené. V úterním projevu to podle britských médií uvede ředitel britské zpravodajské služby GCHQ Jeremy Fleming. Navzdory masivním pondělním útokům na ukrajinská města podle něj ruským silám chybí munice i zásoby, a Ukrajincům se daří zvrátit počáteční úspěchy Moskvy.

Pokud by chtělo Rusko splnit své hrozby o použití jaderných zbraní, viděla by snad Británie nějaké náznaky, řekl také Fleming BBC. „Doufám, že uvidíme ukazatele, pokud se touto cestou začnou ubírat. Ale řekněme si opravdu jasně: pokud o tom uvažují, byla by to katastrofa v tom smyslu, o kterém mnoho lidí mluvilo,“ dodal před očekávaným odpoledním projevem. Úryvky z řeči, kterou přednese v britském think-tanku Royal United Services Institute (RUSI), zveřejnila řada britských médií.

„Daleko od nevyhnutelného ruského vojenského vítězství, které jejich propagandistická mašinérie chrlila, je jasné, že odvážná akce Ukrajiny na bojišti a v kyberprostoru obrací trend,“ prohlásí Fleming v projevu. Putinovo rozhodování se podle ředitele britských zpravodajců „ukázalo jako chybné“. Šéf Kremlu se pustil do „taktiky s vysokými sázkami, která vede ke strategickým chybám v úsudku“.

Západní zpravodajské služby opakovaně uvedly, že Putin řídí postup ruských sil v invazi, která začala letos v únoru. Minulý měsíc podle amerických představitelů odmítl žádost svých generálů o ústup z města Cherson. Ačkoli se představitelé zpravodajců domnívají, že v Kremlu narůstá znepokojení z postupu války, Putinova pozice zůstává silná. Ani v případě, že by byl náhle vyměněn, není jisté, zda by to vedlo k výrazné změně ruské strategie.

Fleming v projevu zdůrazní ztráty, které Rusko během několikaměsíčních bojů utrpělo, a „ohromující“ náklady na válku, v níž byly zvráceny počáteční úspěchy Moskvy. Dodá, že ruské síly jsou vyčerpané a nedávná mobilizace vykazuje známky zoufalství. „Víme - a vědí to i ruští velitelé na místě - že jim docházejí zásoby a munice,“ uvede. Lidé v Rusku podle šéfa britských tajných služeb začínají chápat problémy způsobené Putinovým rozhodnutím pro válku. „Vidí, jak špatně Putin odhadl situaci,“ řekne. „Utíkají před odvody a uvědomují si, že už nemohou cestovat. Vědí, že jejich přístup k moderním technologiím a vnějším vlivům bude drasticky omezen,“ uvede Fleming.

Podle předem zveřejněného výňatku z projevu by měl Fleming hovořit také o budoucí hrozbě ze strany Číny. Šéf zpravodajských služeb by měl říci, že Británie a její spojenci se nacházejí v rozhodujícím okamžiku, pokud jde o Peking. (čtk)


Úterý, 09:00: Rusko v pondělí vyslalo na Ukrajinu řízené střely a drony, jejichž celková cena se může pohybovat od 400 milionů dolarů do 700 milionů dolarů (od 10,1 miliardy korun do 17,7 miliardy korun), odhadla ukrajinská verze časopisu Forbes. Rusko na ukrajinská města v pondělí zaútočilo 84 řízenými střelami a 24 drony. Na města napříč celou Ukrajinou v pondělí zamířily střely Ch-101, Ch-555, Kalibr, Iskander, S-300 nebo Tornado-S. Přesný počet každého typu ale není zatím znám. Z toho důvodu má odhad široké rozmezí, uvedl Forbes.

Cenu jedné rakety Ch-101 časopis odhadl na 13 milionů korun (328 milionů korun), cenu jedné rakety Kalibr na 6,5 milionu dolarů (164 milionů korun) a jedné střely Iskander na tři miliony dolarů (76 milionů korun). Podle velení ukrajinské armády zlikvidovala 43 z vypálených střel ukrajinská protivzdušná obrana.

Pondělní ruské vzdušné údery zasáhly i Kyjev nebo města v západní části země a vyvolaly pobouření v řadě zemí světa. Podle ukrajinských úřadů si útoky vyžádaly životy nejméně 14 civilistů, zranily bezmála stovku dalších lidí a přerušily dodávky elektřiny a tepla. Ruský prezident Vladimir Putin údery označil za odvetu za sobotní poškození Kerčského mostu, který spojuje poloostrov Krym s Ruskem. Putin útok na most připsal ukrajinským tajným službám. Kyjev se k sobotnímu útoků nevyjádřil. (čtk)

https://www.youtube.com/watch?v=fK1ZnFZ2dgI


Úterý, 07:00: Představitelé skupiny vyspělých zemí G7 budou v úterý jednat společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o situaci na Ukrajině a o pondělních masivních ruských raketových útocích na jeho zemi. V Petrohradu se ruský prezident Vladimir Putin sejde se šéfem Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafaelem Grossim, jednat budou o situaci v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně okupované ruskou armádou.  Setkání vrcholných představitelů skupiny G7, které se odehraje skrze videokonferenci, podle britské premiérky Liz Truss a prezidenta Zelenského nabízí příležitost znovu zdůraznit nesouhlas s ruskou invazí na Ukrajinu a potvrdit jednotu v odmítání války. (čtk)

https://www.youtube.com/watch?v=JeEfBl46Xog

Ruské útoky nemohou Ukrajinu zastrašit, uvedl v pondšlí Zelenskyj a zároveň oznámil, že znovu jednal o bezpečnostní spolupráci s americkým prezidentem Joem Bidenem.  „Ukrajinu nelze zastrašit. Pouze ji ještě více sjednotit,“ řekl Zelenskyj ve zveřejněném videozáznamu, na němž stojí venku před stroji používanými při obnovovacích pracích. „Okupanti se nám nemohou postavit na bojišti, a proto se uchylují k teroru,“ uvedl také ukrajinský prezident. Dodal, že Ukrajina učiní z bojiště ještě „bolestivější“ místo pro nepřátelské síly a obnoví vše, co bylo v zemi zničeno. (čtk)


Pondělí, 14:00: Ruské ostřelování civilních oblastí na Ukrajině je nepřijatelné. Je to ukázka slabosti ruského prezidenta Vladimira Putina, nikoli jeho síly. Na twitteru to dnes uvedl britský ministr zahraničí James Cleverly. Ruské útoky na ukrajinská města odsoudili také další evropští představitelé, kteří znovu potvrdili svou podporu Ukrajině. Evropská unie uvedla, že se jedná o porušení mezinárodního práva, podle francouzské a polské diplomacie jsou ruské údery válečnými zločiny. NATO uvedlo, že bude dál Ukrajinu podporovat v její obraně proti agresi Kremlu.

„Ruské ostřelování civilních oblastí Ukrajiny raketami je nepřijatelné. Je to projev Putinovy slabosti, nikoliv síly,“ napsal Cleverly na sociální síti v reakci na rozsáhlé ruské útoky, které dnes zasáhly města po celé Ukrajině. Britská velvyslankyně v Kyjevě Melinda Simmonsová uvedla, že její zaměstnanci jsou v bezpečí. Cleverly na twitteru dodal, že hovořil se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou, aby ho ujistil o „morální a praktické podpoře“ Británie.

„Jsem hluboce šokován útoky Ruska na civilisty v Kyjevě a dalších ukrajinských městech. Takové činy nemají v 21. století místo. Co nejdůrazněji je odsuzuji. Stojíme na straně Ukrajiny. Další vojenská podpora ze strany EU je na cestě,“ napsal na twitteru šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell.

„Jsou to barbarské a zbabělé útoky zaměřené na nevinné civilisty na cestě do práce a do školy v ranním provozu,“ řekl mluvčí unijní diplomacie Peter Stano. Údery označil za porušení mezinárodního humanitárního práva a uvedl, že ruské politické a vojenské vedení bude za tyto a další válečné zločiny pohnáno k odpovědnosti.

Evropská komise vyzvala Bělorusko, aby se zdrželo jakékoli účasti na „brutálním nelegitimním podniku“ Ruska, který porušuje Chartu OSN a mezinárodní právo, a pohrozila mu sankcemi. Minsku vzkázala, aby území Běloruska přestalo sloužit jako odrazový můstek pro nedávné raketové údery a útoky bezpilotních letounů proti ukrajinským civilistům. „Jakékoli další akce a zejména přímé zapojení běloruské armády do této války proti vůli naprosté většiny běloruského lidu budou řešeny novými a silnými omezujícími opatřeními,“ uvedl Stano.

„Hovořil jsem s ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou a odsoudil strašlivé a nevybíravé útoky Ruska na civilní infrastrukturu na Ukrajině,“ uvedl na twitteru generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „NATO bude i nadále podporovat statečný ukrajinský lid v boji proti agresi Kremlu tak dlouho, jak to bude nutné,“ dodal.

„Itálie je zděšena podlými raketovými údery na centrum Kyjeva a další ukrajinská města z dnešního rána. Znovu zdůrazňujeme svou neochvějnou a pevnou podporu Ukrajině a jejímu lidu,“ uvedlo italské ministerstvo zahraničí. Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau označil ruské údery za válečný zločin. „Rusko nemůže tuto válku vyhrát. Jsme s tebou, Ukrajino!“ dodal. Podobně se vyjádřila i francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonna, která útoky odsoudila a prohlásila, že jsou válečným zločinem.

Rozsáhlé ruské ostřelování, které dnes zasáhlo řadu ukrajinských měst, včetně metropole Kyjeva či Lvova, si vyžádalo mrtvé i zraněné a poškodilo důležitou infrastrukturu, včetně energetické. Podle Kyjeva Rusko odpálilo proti Ukrajině 75 raket, z nichž 41 se podařilo sestřelit.

Čínské ministerstvo zahraničí vyzvalo ke zklidnění situace na Ukrajině. „Doufáme, že tato situace bude brzy deeskalovat,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí na pravidelném briefingu. Čína, strategický partner Ruska, v minulosti kritizovala západní sankce proti Moskvě. Invazi na Ukrajinu ale jednoznačně nepodpořila. (čtk)


Pondělí, 11:00: Ruský prezident Vladimir Putin potvrdil, že ranní rozsáhlé údery napříč ukrajinským územím jsou odvetou za „teroristické útoky“ proti Rusku včetně sobotního poškození strategického Kerčského mostu na anektovaný Krym. Střely dlouhého doletu podle něj zasáhly ukrajinská energetická, vojenská a komunikační zařízení. Ruské ministerstvo obrany následně uvedlo, že zasáhlo všechny stanovené infrastrukturní a vojenské cíle.

Ukrajinskými městy od východu na západ země včetně Kyjeva  dopoledne v několika vlnách otřásly výbuchy. Podle agentury Reuters se jednalo o největší koordinovaný útok na ukrajinské území od prvních týdnů ruské invaze. Ukrajinské úřady hlásí mrtvé a zraněné a výpadky v energetické síti, v Kyjevě podle nich i záběrů na sociálních sítích rakety dopadly mimo jiné na budovu filharmonie, muzea, ale i dětské hřiště.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že útoky jsou součástí speciální vojenské operace, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu. Na tiskovém brífinku odkázal novináře s dotazy na ministerstvo obrany. „Ruské ozbrojené síly masivně zaútočily přesnými střelami s dlouhým doletem na cíle vojenského velení, komunikace a energetickou síť Ukrajiny. Účel útoku byl splněn. Všechny určené objekty byly zasaženy,“ řekl následně mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

„Je jasné, že ukrajinské tajné služby nařídily, zorganizovaly a provedly teroristický útok s cílem zničit klíčovou civilní infrastrukturu,“ řekl Putin k útoku na Kerčský most. Kyjev se k zodpovědnosti oficiálně nepřihlásil, ale například list The New York Times s odvoláním na anonymního ukrajinského představitele o víkendu napsal, že výbuch na mostě byl prací ukrajinských tajných služeb. „Pokud budou pokusy o provedení teroristických útoků na našem území pokračovat, Rusko tvrdě odpoví v míře, která bude odpovídat hrozbě namířené na Ruskou federaci,“ řekl podle agentury TASS Putin na setkání s členy ruské bezpečnostní rady.

Ruským cílem musí být „úplné odstranění ukrajinského politického režimu“, řekl v pondělí místopředseda bezpečnostní rady a ruský expremiér a exprezident Dmitrij Medveděv. Současná ukrajinská vláda podle něj bude vždy pro Rusko „představovat stálou, přímou a jasnou hrozbu“. (čtk)


Pondělí, 09:20: Svědci z ukrajinských měst včetně Kyjeva a Záporoží, ale také Dnipra nebo západoukrajinského Lvova a Žytomyru hlásí exploze, celou zemí se rozezněly poplašné sirény. Mrtví a zranění jsou po celé Ukrajině, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj po sérii ruských útoků. „Snaží se nás zničit a smazat z povrchu Země,“ prohlásil podle agentury Reuters.

V centru Kyjeva se ozvalo několik výbuchů, nad ukrajinskou metropolí jsou vidět nejméně dva sloupy dýmu, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda. Na místo podle deníku jedou sanitky. Výbuchům podle AP předcházel zvuk přilétajících střel. „Rusko znovu zaútočilo na Kyjev. Ve městě po vyhlášení leteckého poplachu zahřmělo několik výbuchů, tři či čtyři,“ napsala agentura Unian. O několika explozích v centru hlavního města informoval také kyjevský starosta Vitalij Kličko. „Jedna z raket zasáhla okolí památníku Hruševského. Pracují záchranáři,“ uvedl na sociální síti poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko.

https://www.youtube.com/watch?v=FYcoBncJOwA

Kyjev, k němuž se ruské jednotky neúspěšně pokusily proniknout po únorovém začátku ruské invaze na Ukrajinu, nebyl terčem ruských útoků od června. Moskva však v neděli přislíbila odvetu za víkendové poškození Kerčského mostu, vedoucího z Ruska na anektovaný poloostrov Krym.

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných včetně dítěte si vyžádalo nové ostřelování ukrajinského města Záporoží, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na radnici. Při novém ostřelování byla v noci na pondělí zničena několikapatrová obytná budova. Město zasáhlo okolo deseti střel. „Ruští teroristé tuto noc opět připravili civilistu o život,“ uvedl tajemník záporožské radnice Anatolij Kurtev. Pět lidí utrpělo zranění, včetně dítěte, které pořezaly úlomky okna.

V noci na neděli zahynulo při ruském ostřelování Záporoží nejméně 14 lidí, přičemž tento počet ještě může vzrůst, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Zraněno bylo 87 osob, mezi nimiž je deset dětí.

Asi deset ruských raket S-300 zasáhlo i další město na jihu Ukrajiny, Mykolajiv. Útok se podle předběžných údajů obešel bez obětí, uvedl šéf oblastní správy Vitalij Kim.

Rusko, které 24. února zahájilo invazi na Ukrajinu, opakovaně i přes nashromážděné důkazy a svědectví odmítá, že útočí na civilisty. Moskva na konci září prohlásila část Záporožské oblasti za ruskou, stejně jako i některá další ukrajinská území, nad kterými se jí podařilo při invazi na Ukrajinu získat kontrolu. Město Záporoží, které mělo před válkou přibližně 700 000 obyvatel, ale zůstává pod kontrolou Kyjeva. Ruskou anexi Kyjev i Západ odmítají. (čtk)


Pondělí, 08:00: Rusko se i přes protiútok ukrajinských sil dál snaží o ofenzivu v centrální části Donbasu, zejména u města Bachmut. Ruské síly k němu za poslední týden postoupily asi o dva kilometry, uvedla britská vojenská rozvědka.  „Ukrajinské útočné operace vyvíjejí tlak na ruské síly jak na severovýchodě, tak v Chersonské oblasti na jihu,“ píše v pravidelném hodnocení situace na bojišti Londýn.

Rusko se podle něj přesto snaží převzít kontrolu nad Bachmutem a dává vysokou prioritu tamním bojovým operacím. Strategicky významné město výrazně poničené ostřelováním leží v Doněcké oblasti, nyní takřka na frontové linii. Na Bachmut ruští vojáci postupují na dvou osách. Síly podle Londýna patrně zahrnují žoldnéřskou Wagnerovu (v přepisu z ruštiny Vagnerovu) skupinu včetně bojovníků, které skupina nedávno naverbovala v ruských trestaneckých koloniích.

Snahy Ruska o postup na Donbase „zdůrazňují nutnost dosáhnout operačního úspěchu, ale i neflexibilní plán celé operace,“ dodává Londýn. Ukrajinské síly od konce léta zahájily na severovýchodě země protiofenzivu, bleskově postoupily v Charkovské oblasti a dobyly zpět několik měst v Doněcké oblasti včetně Lymanu.

Neúspěchy ruské armády na bojišti, spolu s vyhlášením mobilizace a sobotní explozí na Kerčském mostě spojujícím Rusko s anektovaným Krymským poloostrovem, si na domácí půdě vyžádaly kritiku ruského prezidenta Vladimira Putina. Zejména incident na přísně střeženém mostě, který je symbolem ruské anexe ukrajinského Krymu, vyvolal odpor k nečinnosti prezidenta, a to i od ruské proválečné nacionalistické komunity, uvádí ISW.

Ruský státník na pondělí svolal zasedání své bezpečnostní rady, v neděli večer obvinil ukrajinskou rozvědku z teroristického útoku. Kyjev se k zodpovědnosti za explozi oficiálně nepřihlásil. (čtk)


Neděle, 11:00: Už sedm měsíců trvající ruská invaze na Ukrajinu uvrhla ruskou vládnoucí elitu do nejistoty, uvádí zdroje listu The Guardian. Nedávné neúspěchy Ruska na bojišti, kde i tento týden ukrajinské síly pokračují v dobývání Moskvou okupovaného území, vedly uvnitř ruského vedení k bezprecedentnímu rozkolu. Kreml vnitřní spory podporuje tím, že hledá obětního beránka, který ponese za vojenské zostuzení vinu.

Někteří ambiciózní představitelé ruského vedení ve vzniklém chaosu zavětřili příležitost a Kremlu předložili návrhy, jak zvrátit neúspěšnou válku nebo nepovedenou mobilizaci. Jiní se k sobě snaží nepřitahovat pozornost a udržet se u moci, případně se vyhnout trestu. Západní zpravodajské agentury hlásí vysokou míru nespokojenosti v ruské armádě a mezi elitou země. Některé dokonce naznačují, že by mohlo dojít k převratu.

https://www.youtube.com/watch?v=L5MoeytLdXw

Dva z nejznámějších spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina, čečenský vůdce Ramzan Kadyrov a podnikatel Jevgenij Prigožin, otevřeně vyhlásili válku ministru obrany Sergeji Šojguovi a jeho generálům kvůli sérii vojenských neúspěchů.

„Putin má destruktivní povahu, poštvává proti sobě různé frakce, aby viděl, co bude mít nejlepší výsledek,“ uvedl nejmenovaný bývalý úředník ruského ministerstva obrany, který pracoval se Šojguem i Prigožinem. Rivalita mezi oběma muži je podle něj dlouhodobá a sahá až k založení žoldnéřské Vagnerovy skupiny v roce 2014. Prigožin ale našel nepravděpodobného spojence v Kadyrovovi, nestálém vůdci Čečenska, který si v severokavkazské republice výměnou za loajalitu Rusku zřídil osobní léno.

Přesto se Kadyrov nedávno projevil jako jeden z nejtvrdších kritiků ruského ministerstva obrany. Krátce po ruské porážce minulý týden u Lymanu, klíčového železničního uzlu v ukrajinské Doněcké oblasti, zahájil Kadyrov ostrý slovní útok vůči ruskému generálnímu štábu a veliteli Centrálního vojenského okruhu Alexandru Lapinovi, odpovědnému za obranu města.

„Ostuda není v tom, že by Lapin byl neschopný,“ napsal Kadyrov na telegramu. „Jde o to, že ho shora kryje vedení generálního štábu. Co se mě týče, tak bych z něj udělal vojína, sebral mu vyznamenání a poslal ho s puškou na frontu, aby tu ostudu smyl krví,“ uvedl čečenský lídr. „Krásné, Ramzane, jen tak dál,“ odpověděl Prigožin. „Tyhle syčáky by měli posílat na frontu se samopaly a bosé,“ dodal podnikatel.

Russia's President Putin meets with Defence Minister Shoigu
Vladimir Putin a Sergej Šojgu • Autor: Profimedia

Putin už léta štve své podřízené proti sobě, aby se nespojili proti němu. „Tahle vyvažovací hra by mohla dobře fungovat v dobách míru, ale právě teď odvádí pozornost od válečného úsilí,“ uvedl bývalý Putinův poradce Marat Gelman, současný kritik Kremlu.  Podobné veřejné roztržky jsou „nové, důležité, ale i bezprecedentní“, domnívá se ruský politolog Dmitrij Oreškin. „Tak otevřený a veřejný boj mezi elitami o Putinovu pozornost jsme ještě nezažili,“ dodává.

Kadyrov a Prigožin nejsou jediní, kteří se obuli do ruské armády. Své výhrady mají i televizní propagandisté Margarita Simonjanová a Vladimir Solovjev, kteří otevřeně kritizovali odvody i armádu. „Naši lidé nejsou hloupí,“ prohlásil Andrej Kartapolov, bývalý armádní velitel a šéf obranného výboru ruské Státní dumy, a zároveň obvinil armádu, že ve svých každodenních zprávách o válce lže. „Vidí, že jim neříkají pravdu,“ řekl.

Ruskem dosazený představitel okupační správy na Ukrajině dokonce navrhl, aby se Šojgu kvůli selháním v ukrajinském konfliktu zastřelil. „Kreml hledá, na koho svalit vinu. Jsou tu tři zjevná selhání: začátek války, nedávné vojenské neúspěchy a zpackaná mobilizace,“ řekl Gelman. Jako obětní beránci se zjevně nabízí právě Šojgu a další vrcholní představitelé armády.

Kontakt ruské investigativní novinářky Jevgeniji Albacové odhaduje, že nejméně 70 procent vedoucích představitelů ruskou válku proti Ukrajině odmítá. Jiná nejmenovaná novinářka z ruské státní televize uvedla, že velkou část politické elity zachvátil „intenzivní strach“. „Čím výš jdete, tím větší zoufalství cítíte. Panuje všeobecné povědomí, že válku nelze vyhrát,“ řekla Albacová. Je podle ní ale nepravděpodobné, že by odpor k válce ohrozil samotného Putina.

„Aby došlo k převratu, nesmí se lidé bát,“ uvádí Albacová. „Kde by se ti lidé měli vůbec setkávat? Na telefonech, v bytech jsou odposlechy,“ vysvětluje. Podle Oreškina je povstání proti Putinovi pro všechny strany příliš rizikové. „Celý tento systém stojí na vůdci,“ dodává. (čtk)


Neděle, 09:00: Sobotní explozi na Kerčském mostě spojujícím anektovaný Krymský poloostrov s Ruskem zorganizovaly ukrajinské tajné služby. S odvoláním na nejmenovaného, vysoce postaveného ukrajinského představitele o tom informoval list The New York Times (NYT). Rusko oficiálně zodpovědnost Ukrajině nepřisoudilo, Kyjev se rovněž k zodpovědnosti nepřihlásil. Incident podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) způsobí jen krátkodobý výpadek v zásobování, pravděpodobně však posílí logistické problémy Ruska.

Ukrajinské tajné služby podle zdroje amerického listu vyslaly na most nákladní vůz s nastraženou bombou. To odpovídá oficiální verzi událostí, kterou po explozi zveřejnily ruské úřady. „Dokud nebude opraven, zřícený pruh silničního mostu omezí přesuny ruské armády, a některé ruské jednotky se proto budou po určitou dobu muset spoléhat na trajekty. Ruské síly budou mít pravděpodobně stále možnost přepravovat těžkou vojenskou techniku po železnici. Ruští představitelé však podle všeho posílí bezpečnostní kontroly všech vozidel cestujících přes most, což způsobí další zpoždění při přesunu ruského vojenského vybavení, personálu a zásob na Krym,“ píše v analýze ISW.

Analytici rovněž poznamenali, že Kreml pravděpodobně vinu za nedostatečnou ochranu mostu i jiné neúspěchy ruské armády svalí na ruské ministerstvo obrany, a odvrátí tak rozhořčení Rusů od ruského prezidenta Vladimira Putina. Ministerstvo obrany, které v sobotu jmenovalo nového velitele zodpovědného za ruské síly nasazené na Ukrajině, se k incidentu na Kerčském mostě dosud nevyjádřilo a je možné, že se tak rozhodlo z nařízení Kremlu.

Zpravodajský portál Meduza uvedl, že Putinova administrativa do ruských médií včetně státních agentur vyslala doporučení, jak o incidentu správně informovat. Návod podle serveru zahrnuje důraz na to, že most exploze nezničila, ale jen poničila silnici a část železniční tratě, nebo že už začaly práce na opravě a že spojení Ruska s Krymem zajišťuje trajekt.

Kerčským mostem v sobotu ráno otřásla exploze, po které začalo na železniční části mostu hořet několik cisteren a propadla se část silnice. Při incidentu podle ruský úřadů zahynuli tři lidé. Silniční provoz na mostě klíčovém pro zásobování ruské jižní fronty byl podle Moskvy po několikahodinovém přerušení částečně obnoven a vpodvečer bylo ohlášeno i obnovení železničního provozu. Škody na mostě zaznamenala na satelitních snímcích i americká společnost Maxar Technologies.

Ruští potápěči dnes prověří na Kerčském mostě škody po sobotním výbuchu. Rusko za explozi vinu zatím nikomu nepřipisuje, zástupci Ukrajiny sice poškození symbolu ruské anexe ostrova vítají, ale k odpovědnosti se nepřihlásili. Informovala o tom agentura Reuters. (čtk)


Neděle, 08:00: Při ruském ostřelování ukrajinského města Záporoží v noci na nedli zahynuly nebo byly zraněny desítky lidí, napsal facebooku ukrajinský generální štáb. Informace o obětech se podle něj upřesňují. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil nejméně 12 obětí. Správa města dříve uvedla, že mrtvých je nejméně 17 a útok poškodil 20 domů a okolo 50 vícepodlažních budov. Ve městě pokračují záchranné práce.

„Ruští okupanti v noci cynicky zasáhli obytné budovy a civilní infrastrukturu v Záporoží. Informace o obětech se ujasňují, už teď ale víme o desítkách mrtvých a zraněných,“ uvedlo v ranní svodce ukrajinské armádní velení. „Víme o 12 mrtvých, 49 zraněných je v nemocnici, včetně šesti dětí,“ uvedl Zelenskyj v prohlášení na telegramu, kde zveřejnil i fotografie zřícené budovy.

Představitel záporožské radnice Anatolij Kurtěv uvedl, že podle předběžných údajů je mrtvých nejméně 17. Na telegramu nejprve po půlnoci vyzval obyvatele, aby se schovali do krytů, následně informoval o masivním ostřelování. Nyní doplnil, že kromě desítek domů a budov ostřelování poškodilo také čtyři vzdělávací instituce. (čtk)


Sobota, 19:00: Rusové tvrdí, že na kerčském mostu vybuchl nákladní vůz. Část silnice se poté zřítila do moře, na železnici shořel vlak s cisternou. Podle australského vojenského experta a generála ve výslužbě Micka Ryana, který glosuje válku na Ukrajině na sociálních sítích, byly exploze zřejmě velmi silné a na akci se muselo podílet mnoho lidí. Železnice i silnice jsou nyní nepoužitelné, zřítily se dva pylony. Podle správce anektovaného Krymu Sergeje Aksjonova poškození není fatální a most bude možné opravit.  Kerčský most byl pro ruskou armádu důležitou spojnicí, přes niž směřovaly tanky a další technika na jižní Ukrajinu.

https://www.youtube.com/watch?v=s2C2RVe_Wf8

Rusům nyní zbývá alternativní trasa přes okupovaný Melitopo. otázkou je, jak Rusko zareaguje. Po spektakulárně úspěšných ukrajinských vojenských akcích Rusko obvykle bombarduje infrastrukturu nebo civilní cíle. Když například v polovině září Ukrajinci osvobodili velkou část Charkovské oblasti, Rusko bombardovalo elektrárnu a přerušilo dodávky proudu pro velkou část východní Ukrajiny. Oficiálně se Ukrajinci k výbuchu nepřihlásili. Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak pouze napsal: „Vše, co bylo postaveno nelegálně, musí být zničeno. Vše, co bylo Ukrajině ukradeno, musí být navráceno.“ (aktuálně.cz)


Sobota, 17:00: Ruské ministerstvo obrany jmenovalo nového velitele ruských jednotek nasazených na Ukrajině - stal se jím dosavadní velitel Jižního vojenského okruhu a velitel ruských vzdušných a kosmických sil Sergej Surovikin. S odkazem na mluvčího resortu Igora Konašenkova o tom informovala agentura Interfax. „Z rozhodnutí ministerstva obrany Ruské federace byl armádní generál Sergej Surovikin jmenován velitelem Sjednocené skupiny vojsk (sil) v oblasti speciální vojenské operace,“ uvedl Konašenkov.

Podle agentury AP jde o první oficiální jmenování jediného velitele pro veškeré ruské síly na Ukrajině. Britská vojenská zpravodajská služba v dubnu informovala, že ruské síly na Ukrajině dostal na starosti generál Alexandr Dvornikov. Moskva nicméně dosud nikdy neuvedla, že by měl někdo konkrétní celkové vojenské velení nad operací na Ukrajině, píše agentura Reuters.  Surovikinovo jmenování přichází v době, kdy ruská armáda na Ukrajině čelí řadě dílčích porážek a kdy kritika ruského tažení zaznívá uý i od řady ruských podporovatelů války.

Pětapadesátiletý Surovikin se účastnil druhé rusko-čečenské války, konfliktu v Tádžikistánu a velel ruským vojskům v Sýrii. Velitelem vzdušných a kosmických sil se stal v listopadu 2017 a veřejnost se letos v červnu dozvěděla, že velí uskupení Jih.

Surovikin si v Sýrii u podřízených podle médií vysloužil přezdívku „velitel Surovyj“ (tedy přísný, tvrdý, brutální). Generálův drsný charakter se podle kolegů utvářel v předchozích bojích v Afghánistánu a v Čečensku. Agentura AP napsala, že Surovikin dohlížel na bombardování, které zničilo velkou část syrského města Halab (Aleppo). (čtk)


Sobota, 10:00: Na Kerčském mostě, který spojuje Rusko s okupovaným Krymským poloostrovem, se po požáru cisteren zřítila část vozovky. Podle ruského protiteroristického výboru oheň způsobil výbuch bomby nastražené v autě, napsal ruskojazyčný server BBC. Provoz na mostě byl přerušen. První zprávy o požáru a explozi na mostě, který je symbolem ruské anexe Krymu, se objevily okolo 06:00 moskevského času (05:00 SELČ). Podle místních úřadů plameny zachvátily cisternu na nákladním vlaku, informaci následně potvrdila krymská železniční správa.

„Mostní oblouky nejsou poškozeny. Je příliš brzo na to, abychom hovořili o příčinách a následcích. Pokračuje se v hašení ohně,“ napsal Oleg Krjučkov, poradce šéfa správy anektovaného poloostrova. Ruský protiteroristický výbor následně uvedl, že na 19 kilometrů dlouhém mostě explodoval nákladní vůz, což vedlo ke vznícení několika cisteren vlakové soupravy. Šéf ruské správy poloostrova Krym Sergej Aksjonov na sociální síti telegram potvrdil, že se kvůli incidentu „zbortily dva pruhy“ silnice ve směru z Krasnodaru do Kerče. Hořící vlak podle něj z obou směrů zkusí odtáhnout dvě lokomotivy.

„Jakmile uhasíme požár, budeme moci posoudit rozsah poškození mostu a jeho podpěr a hovořit o časovém rámci obnovení dopravy,“ napsal Aksjonov. Silnice ze směru z Kerče do Krasnodaru, tedy vedoucí z anektovaného poloostrova do Ruska, je na první pohled nepoškozená. Rusko připojilo Krym ke svému území v roce 2014. Ukrajina a většina zemí světa tuto anexi neuznává. Most vedoucí z Ruska přes Kerčský průliv na Krym byl slavnostně otevřen v květnu 2018. (ceskenoviny)


Sobota, 09:00:  Záporožská jaderná elektrárna je po ostřelování plně odpojená od sítě, provoz zařízení nyní zajišťují záložní generátory, oznámila ukrajinská společnost Enerhoatom. Ruskem okupovaný areál podle ní krátce po půlnoci ostřelovali ruští vojáci. Ruská okupační správa naopak tvrdí, že v noci na sobotu na elektrárnu zaútočily ukrajinské ozbrojené síly a poškodily vedení.

„Dnes v 00:59 (místního času, pátek 23:59 SELČ) další ostřelování ruskými jednotkami poškodilo a odpojilo poslední vedení vysokého napětí,“ napsal na telegramu Enerhoatom. Společnost dodala, že dieselové záložní generátory mají dost nafty na desetidenní provoz.

Člen okupační správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov rovněž hovořil o poškození stejného vedení vysokého napětí, které má kapacitu až 750 kilovoltů a spojuje elektrárnu v Záporožské oblasti s Dněpropetrovskou oblastí na druhé straně Dněpru. „Včera v noci ostřelování ukrajinských vojáků poškodilo poslední vedení vysokého napětí spojující jadernou elektrárnu s ukrajinskou elektrickou sítí,“ napsal Rogov na sociální síti telegram. (čtk)


Pátek, 15:00: Prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o „preventivním úderu“ na Rusko potvrzuje hrozby přicházející z Kyjeva a nutnost ruské „zvláštní vojenské operace“, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ukrajinský prezident začíná podle něj diktovat své podmínky Severoatlantické alianci a Evropské unii. Tyto organizace zároveň označil za „pány“ Zelenského. Ten ve čtvrtek řekl, že podle něj jsou nezbytné preventivní údery, aby se vyloučilo, že Rusko použije jaderné zbraně.

„Zelenskyj včera (ve čtvrtek) vyzval své západní pány k preventivnímu jadernému úderu na Rusko. Tím v podstatě předložil světu další důkazy o hrozbách, které kyjevský režim představuje a kvůli jejichž neutralizaci byla zahájena zvláštní vojenská operace,“ řekl Lavrov na zasedání komise vládní strany Jednotné Rusko. Použil přitom termín, kterým Moskva označuje invazi do sousední země, jejímž cílem je podle Ruska demilitarizovat a „denacifikovat“ Ukrajinu. Kyjev a západní země to označují jako neopodstatněnou záminku k invazi.

Zelenskyj během čtvrteční videokonference v nezávislém australském expertním středisku Lowy Institute řekl, že jsou nezbytné preventivní údery, aby se vyloučilo, že Rusko použije jaderné zbraně. Nezabýval se podrobněji tím, jaké údery má na mysli, a nezmínil se o potřebě jaderných úderů, poznamenala agentura Reuters.

„Co by mělo NATO dělat? Odstranit hrozbu, že Rusko použije jaderné zbraně. Především ale znovu apeluji na mezinárodní společenství jako před 24. únorem: (zapotřebí jsou) preventivní údery, aby (Rusové) věděli, co je potká, pokud je (jaderné zbraně) použijí,“ řekl Zelenskyj a zdůraznil, že nelze čekat, až Rusko zasadí jaderné údery, a až pak odpovědět. NATO podle něj musí přehodnotit svůj přístup. Kyjev později sdělil, že Zelenskyj měl na mysli preventivní sankce, a nikoli vojenské údery.

Na Zelenského slova už ve čtvrtek zareagoval mimo jiné mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který je označil za výzvu k rozpoutání světové války. Peskov podle listu Kommersant současně tvrdil, že počínání Kyjeva ve skutečnosti řídí Spojené státy a Británie, a tak by za ně měly nést odpovědnost. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová v reakci na Zelenského slova uvedla, že Západ rozdmýchává jadernou válku.

Debatu o použití jaderných zbraní ve vojenském tažení proti Ukrajině rozvířil nedávno ruský prezident Vladimir Putin, který při vyhlášení částečné mobilizace obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil odpovídající ruskou reakcí. „Neblafuji,“ řekl. Varování podpořil i místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident Dmitrij Medveděv, podle kterého má Rusko právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně. (čtk)


Pátek, 10:00: Ukrajinské úřady zvýšily bilanci smrtelných obětí čtvrtečního raketového útoku na Záporoží na 11, uvedla agentura Unian. Dosud bylo známo sedm obětí, podle Ukrajinců stojí za útokem Rusové. Po zásahu obytných domů se ve čtvrtek mnoho lidí ocitlo pod troskami. Záporoží kromě toho dnes čelilo dalšímu útoku, při němž podle prvních informací utrpěl zranění jeden člověk, sdělil šéf oblastní správy Oleksandr Staruch.

https://www.youtube.com/watch?v=tMv87nD9iEc

V noci na čtvrtek ruské síly podle ukrajinských představitelů provedly na Záporoží, centrum stejnojmenné oblasti, několik raketových útoků. Poškodily v něm přes 40 budov. „Na jedné adrese bylo zpod trosek pětipodlažního domu vyproštěno šest přeživších a osm těl obětí,“ uvedli nyní na sociální síti Telegram ke čtvrtečnímu útoku ukrajinští záchranáři. Upřesnili, že záchranné akce ještě pokračují. Zachránit se zatím podařilo 21 lidí uvězněných pod troskami. Šéf oblastní správy Staruch ve čtvrtek sdělil, že je mezi nimi i tříletá holčička.

V pátek ráno pak přišly informace o novém útoku na město. „Okupant dnes poprvé (v Záporoží) použil bezpilotní letouny. Právě proto obyvatelé neslyšeli silné zvuky explozí. Podle prvních informací je jeden zraněný,“ napsal dnes Staruch na sociální síti Telegram. (čtk)


Pátek, 08:00: Riziko jaderné apokalypsy je podle amerického prezidenta Joea Bidena nejvyšší od kubánské raketové krize z roku 1962, protože ruští představitelé hrozí možností použít jaderné zbraně poté, co utrpěli vážné neúspěchy ve válce proti Ukrajině. Tu sami před osmi měsíci rozpoutali.

Ruský prezident Vladimir Putin „nežertuje, když hovoří o použití taktických jaderných zbraní či biologických nebo chemických zbraní, protože jeho armáda je takříkajíc vysoce neefektivní“, řekl Biden. „Nečelili jsme vyhlídce na armagedon od časů (prezidenta Johna Fitzgeralda) Kennedyho a kubánské raketové krize,“ poznamenal během sbírání prostředků na kampaň demokratů před volbami senátorů. „Máme do činění, poprvé od kubánské raketové krize, s přímou hrozbou použití jaderných zbraní, pokud se věci budou vyvíjet tak jako dosud,“ dodal.

Biden také zpochybnil ruskou jadernou doktrínu a varoval, že i použití taktické zbraně s nižším účinkem by se mohlo rychle vymknout kontrole a způsobit celosvětovou zkázu. „Nemyslím si, že by bylo možné snadno použít taktickou zbraň, aniž by to neskončilo armagedonem,“ řekl Biden. Američtí představitelé několik měsíců varovali před vyhlídkou, že by Rusko mohlo na Ukrajině použít zbraně hromadného ničení, protože na bojišti čelí sérii neúspěchů. Ještě tento týden však uvedli, že nezaznamenali žádnou změnu ruských jaderný u ruských jaderných sil, která by vyžadovala změnu pohotovosti jaderných sil USA.

Ruský prezident Vladimir Putin, čelící houževnatému ukrajinskému odporu, který za silné pomoci Západu trvá již 225 dní, ve svých projevech varoval, že je odhodlán použít „všechny dostupné prostředky“, aby si udržel okupovaná ukrajinská území, které se rozhodl připojit k Rusku. Ale tato anektovaná území se ztenčují spolu s tím, jak ukrajinská armáda postupuje na východě a jihu země. Putin se také domnívá, že Západ chce zničit Rusko. (čtk)


Čtvrtek, 22:00: Turecko je partner, kterému mohou důvěřovat všechny země, včetně Ruska a Ukrajiny. Na summitu Evropského politického společenství (EPC) v Praze to prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který na tiskové konferenci vyzdvihoval svou zemi jako klíčového prostředníka mezi dvěma válčícími stranami. Podle něj je třeba usilovat o zastavení konfliktu jednou provždy, protože jakýkoli mír je lepší než válka.

Erdogan, prezident členské země NATO, která je klíčovým hráčem v regionu, ve vyjádřeních o válce na rozdíl od jiných evropských lídrů nemluvil o agresorovi a napadené zemi, nýbrž o „stranách bitvy“ či o tom, že válka „vypukla“. V jistém momentu také zmínil, že navzdory nepřijatelným událostem na bojišti je třeba usilovat o mír. Při spravedlivém míru podle něj nebude žádná strana poražená. (čtk)


Čtvrtek, 15:00: Rusko se dál drží zásady, že jaderná válka je nepřípustná, ale Západ se snaží rozdmýchat debatu o jaderných zbraních, uvedla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Rusko přitom v minulých týdnech vyhrožovalo použitím jaderných zbraní. „Rusko je zcela věrné zásadě nepřípustnosti jaderné války. Podobná válka nemůže mít vítěze. Nikdy nesmí být rozpoutána,“ citovala vyjádření Zacharovové agentura TASS.

Mluvčí ruské diplomacie zároveň obvinila západní země a jejich média, že se v kontextu „krize kolem Ukrajiny“ snaží dostat do centra pozornosti „jaderný narativ“ a svalit vinu z jaderné eskalace na Rusko. „Vzniká dojem, že ve Washingtonu a dalších západních metropolích mohou mít zájem na nebezpečné eskalaci situace a snahu připsat vinu za ni naší zemi,“ prohlásila Zacharovová.

https://www.youtube.com/watch?v=aiwm95NAeFI

Debatu o použití jaderných zbraní Ruskem rozvířil předminulý týden ruský prezident Vladimir Putin, který při vyhlášení částečné mobilizace obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil použitím svého jaderného arzenálu. K vyhrožování použitím jaderných zbraní ze strany Ruska se přidal také místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident Dmitrij Medveděv, podle kterého má Rusko právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně.

Poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan naopak Moskvu varoval, že Rusko bude čelit katastrofálním následkům, pokud se rozhodne použít jaderné zbraně proti Ukrajině, kde na konci února rozpoutalo válku. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 14:00: Evropský parlament v usnesení vyzval ke zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu, který by soudil ruského prezidenta Vladimira Putina a další činitele za zločin agrese proti Ukrajině. Europoslanci se tak připojili k nedávným výzvám některých evropských politiků včetně šéfa české diplomacie Jana Lipavského. V rezoluci dále volají po vystupňování vojenské pomoci napadené zemi či po zpřísnění protiruských sankcí, mimo jiné v bankovním sektoru. (čtk)


Čtvrtek, 13:00: Evropská unie přijala novou sadu sankcí proti Rusku, jejíž součástí je i dohoda o zavedení cenového stropu na ropu přepravovanou z Ruska do třetích zemí po moři. Celkově osmý sankční balík, na němž se členské státy vedené českým předsednictvím shodly krátce po nelegální anexi čtyř ukrajinských oblastí a vyhlášení mobilizace prezidentem Vladimirem Putinem, také rozšiřuje zákaz dovozu ruské oceli, dřeva či cigaret. Seznam potrestaných činitelů a subjektů se rozšířil o 35 jmen na celkových 1351. „Nový balík protiruských sankcí je důkazem naší odhodlanosti zastavit Putinův válečný stroj a reagovat na nejnovější eskalaci,“ prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Státy EU se shodly na tom, že se evropský blok připojí k zavedení cenového stropu na námořní vývoz ruské ropy mimo unii, který chystá skupina ekonomicky vyspělých zemí G7. Na základě této dohody nebudou moci lodě unijních států převážet ropu či ropné produkty za cenu převyšující stanovenou hranici. Firmy poskytující pojištění či další služby budou mít zákaz uzavírat smlouvy s rejdaři, kteří toto omezení poruší. Nová omezení dovozu z Ruska připraví podle Bruselu ruskou ekonomiku o sedm miliard eur (171 miliard korun) a spolu s restrikcemi z předchozích balíků sníží celkový import z Ruska o téměř 60 procent. Unie rozšíří zákaz dovozu oceli na ocelové výrobky a polotovary. U několika z nich bude platit přechodné období, o něž usilovaly zejména Itálie a Belgie, týká se však i českých oceláren. Nový balík zasáhne také dovoz celulózy či papíru, některých chemikálií, plastů, cigaret či klenotů. Zakázán bude rovněž vývoz některých elektronických součástek či leteckých komponentů. Sankce oficiálně vstoupí v platnost po zveřejnění v úředním věstníku EU, které se očekává ještě ve čtvrtek. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 12:00: Ukrajinská protiofenziva v Charkovské oblasti na severovýchodě země ani po měsíci úspěšných operací nekulminovala a nyní postupuje do západní části Luhanské oblasti. Ve své poslední analýze ruské invaze na Ukrajinu to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Britské ministerstvo obrany ve své zprávě konstatuje, že ukrajinské ozbrojené síly 2. října zahájily novou fázi protiofenzivy v Chersonské oblasti na jihu země. Ukrajinský generální štáb v ranní operační svodce píše, že ruské jednotky zaminovávají infrastrukturní objekty ve městě Enerhodar, kde se nachází také Záporožská jaderná elektrárna.

„Ukrajinské síly se 5. října zmocnily Hrekivky a Makijivky na západě Luhanské oblasti (přibližně 20 kilometrů jihozápadně od města Svatove,“ píše ISW. „Ruským silám se nepodařilo udržet břehy řek Oskil a Severní Doněc a využít je jako přirozené hranice, aby zabránily ukrajinským jednotkám v pronikání do zranitelných částí Ruskem okupované severovýchodní Ukrajiny,“ poznamenal institut.

Terén v západní části Luhanské oblasti je podle něj vhodný pro rychlý manévrový způsob boje, který Ukrajinci účinně použili v Charkovské oblasti v září. „A podle otevřených zdrojů nejsou žádné náznaky, že by ruská armáda západ Luhanské oblasti výrazně posílila,“ dodal ISW, jenž se domnívá, že dvě pokračující ukrajinské protiofenzivy pravděpodobně nutí Kreml upřednostňovat obranu jedné oblasti na úkor druhé, což může zvýšit pravděpodobnost ukrajinského úspěchu v obou.

„Při postupu na jih posunuly ukrajinské jednotky frontovou linii vpřed až o dalších 20 kilometrů,“ uvádí britské ministerstvo obrany, podle něhož ukrajinské ozbrojené síly dosáhly především úspěchů podél východního břehu řeky Inhulec a západního břehu Dněpru. „Zatím však neohrozily hlavní ruské obranné pozice,“ píše britský resort obrany. Ruské jednotky se podle něj obvykle stáhly a pro ruské velitele je pravděpodobně jednou z největších obav rostoucí ohrožení území kolem Nové Kachovky. „Poškozený přechod přes Dněpr v této oblasti pro ně zůstává jednou z mála cest pro zásobování sil,“ píše ministerstvo.

Ukrajinský generální štáb ve své zprávě o vývoji bojů uvedl, že se nepřítel snaží udržet okupovaná území, své úsilí soustředí na to, aby narušil akce ukrajinských sil v některých směrech, a pokračuje ve snaze útočit v oblastech Bachmutu a Avdijivky v Doněcké oblasti. (čtk)


Čtvrtek, 10:30: Ruská armáda zaútočila v noci raketami na infrastrukturu i obytné domy v ukrajinském Záporoží. Informoval o tom gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch, podle něhož útok nepřežili nejméně dva lidé. Záchranáři pátrají v troskách zřícených staveb po přeživších.

Staruch napsal na sociální síti telegram, že na místě zahynula jedna žena a další člověk zemřel při převozu do nemocnice. Útoků podle něj bylo sedm. „Pod troskami domů je nejméně pět osob. Mnoho lidí se podařilo zachránit, je mezi nimi tříletá holčička, Záchranné operace pokračují,“ napsal Staruch. „Okupant zaútočil raketami na regionální centrum. Jeho cílem byly infrastrukturní objekty,“ citovala gubernátora předtím agentura Unian.

„Dodržujte bezpečnostní pravidla, zůstaňte na bezpečných místech, nepřibližujte se k oknům, nefotografujte důsledky náletů. Není třeba informaci o úderech šířit,“ vzkázal Staruch místním obyvatelům.

https://www.youtube.com/watch?v=byde1lwS9qk

Ukrajinská armáda v těchto dnech úspěšně postupuje proti ruským okupačním jednotkám na východě a jihu země. Prezident Volodymyr Zelenskyj průběžně informuje o dalších osvobozených vesnicích. „Za posledních 24 hodin byly osvobozeny Novovoskresenske, Novohryhorivka a Petropavlivka,“ citovala Zelenského ve středu agentura AFP. Všechny tři obce leží severovýchodně od města Cherson.

V Ruskem okupované Záporožské oblasti se nachází jaderná elektrárna, kterou ruské jednotky obsadily v březnu, ale obsluhují ji stále Ukrajinci. Ruský prezident Vladimir Putin ve středu nařídil vládě elektrárnu převzít do ruského vlastnictví. Záporožská oblast je jedním ze čtyř ukrajinských regionů anektovaných Ruskem. Kyjev nehodlá nelegální zábor území přijmout a s ruským krokem nesouhlasí mnoho spojenců Ukrajiny. (čtk)


Čtvrtek, 07:00: Ruský prezident Vladimir Putin nařídil ve středu vládě převést do ruského vlastnictví Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou Rusové okupují od počátku března. Dekret byl zveřejněn v den, kdy šéf ukrajinské státní společnosti Enerhoatom Petro Kotin prohlásil, že přebírá vedení Záporožské jaderné elektrárny.

Enerhoatom na Putinův dekret zareagoval připomínkou, že podle výnosu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jsou všechny ruské právní akty porušující svrchovanost a územní celistvost neplatné od samého počátku a nemají žádné právní důsledky. „Záporožská jaderná elektrárna bude dál pracovat na Ukrajině, v souladu s ukrajinskými zákony, v ukrajinském energetickém systému a v Enerhoatomu,“ zdůraznila ukrajinská firma.

„Nařizuji vládě Ruské federace zajistit přijetí jaderných zařízení Záporožské jaderné elektrárny a dalšího jmění nezbytného pro její činnost do federálního vlastnictví,“ praví se v dekretu. Putin podle TASS také nařídil vládě vytvořit státní podnik zajišťující bezpečnost této největší jaderné elektrárny v Evropě. Vláda má také rozhodnout o podrobnostech fungování elektrárny do roku 2028 a Putin stanovil status organizace, která elektrárnu provozuje.

Záporožská jaderná elektrárna
Záporožská jaderná elektrárna má šest bloků • Autor: REUTERS

Šéf ukrajinské státní společnosti Enerhoatom Petro Kotin předtím prohlásil, že přebírá vedení Záporožské jaderné elektrárny, kterou od března okupují ruské invazní jednotky. Dosavadního generálního ředitele zařízení Ihora Murašova podle ukrajinských úřadů zadržela v pátek na několik dní ruská hlídka a Mezinárodní agentura pro atomovou energii v úterý sdělila, že se do své původní práce už nevrátí.

„Správa elektrárny byla převedena do Kyjeva počínaje okamžikem, kdy okupanti unesli generálního ředitele Záporožské jaderné elektrárny Ihora Murašova,“ uvedl Kotin podle agentury Ukrinform. Veškerá rozhodnutí týkající se provozu největší evropské atomové elektrárny se podle něj budou napříště přijímat v centrále Enerhoatomu.

MAAE v pondělí uvedla, že Murašov byl propuštěn, aniž upřesnila, kdo ředitele zadržoval. V úterý organizace oznámila, že je s rodinou na území kontrolovaném Ukrajinou a do své původní práce se už nevrátí. Šéf MAAE Rafael Grossi mezitím oznámil, že v nejbližších dnech odjede k jednáním do Kyjeva a poté se vydá do Moskvy.

Záporožskou jadernou elektrárnu obsadily na začátku března ruské invazní síly, ale stále ji obsluhuje ukrajinský personál. Kyjev a Moskva se už dříve vzájemně obvinily z ostřelování a poškození zařízení, což vyvolalo obavy z možné jaderné havárie.

Agentura Reuters k poslednímu vyjádření šéfa Enerhoatomu poznamenala, že ho učinil navzdory prohlášení Ruska, které uvedlo, že hodlá od nynějška na provoz elektrárny dohlížet. „Záporožská jaderná elektrárna se nyní nachází na území Ruské federace, a proto by měla být provozována pod dohledem našich příslušných úřadů,“ uvedl podle ruské agentury RIA Novosti náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin.

Elektrárna se nachází v Ruskem okupované části ukrajinské Záporožské oblasti, kterou se Moskva pokouší spolu s dalšími obsazenými ukrajinskými regiony anektovat. Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákony o anexi čtyř ukrajinských regionů, čímž završil ruský formální proces záboru území. Tomu předcházelo proruskými úřady narychlo zorganizované hlasování na okupovaných územích o jejich připojení k Rusku; výsledky tohoto hlasování uznala podle médií pouze KLDR, zatímco většina zemí ruskou anexi ukrajinských území odmítá. (čtk)


Středa, 16:00: Rusko přistupuje s obrovským respektem ke všemu ukrajinskému, včetně kultury a jazyka, uvedl ruský prezident Vladimir Putin. Šéf Kremlu ve středu podepsal zákony o ruské anexi čtyř ukrajinských regionů. Kyjev a Západ tuto anexi neuznávají, podobně jako dříve ruskou anexi Krymu z jara 2014.

„Vždy jsme přistupovali a nehledě na tragédii současných dnů i dnes s obrovskou úctou přistupujeme k ukrajinskému lidu a k ukrajinské kultuře, k ukrajinskému jazyku, literatuře a tak dále. A nikdy jsme se nedopustili ničeho takového, čeho se na Ukrajině dopouštějí vůči ruské kultuře a ruskému jazyku,“ řekl Putin při setkání s účastníky ruské soutěže Učitel roku a přislíbil, že situace na připojených územích se „stabilizuje“.

K vojenskému konfliktu by nikdy nedošlo, kdyby se Ukrajina a západní státy nepokoušely „přerušit dějiny“, prohlásil dále Putin podle listu Komersant. Uvedl, že mu výsledky referend, která Rusko na konci září uspořádalo na okupovaných územích kvůli anexi ukrajinské Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, nejen udělaly radost, ale také jej udivily. „Výsledek je více než přesvědčivý, ale tento výsledek je i naprosto průzračný a nepodléhá žádnému zpochybnění,“ prohlásil ruský prezident. Kommersant připomněl, že v uvedených regionech pro připojení k Rusku hlasovalo od 87 po 99 procent voličů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a také vůdci evropských zemí pokládají referenda za nelegitimní a počínání Ruska za okupaci. (ceskenoviny)


Středa, 14:00: Stahování ruských vojáků z oblastí, o nichž Moskva předtím tvrdila, že už budou navždy ruské, nepředstavuje rozpor. Podle agentury TASS to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tak na dotaz týkající se ruského ústupu z řady míst na Ukrajině včetně stažení od Lymanu v Doněcké oblasti, které Moskva ohlásila jen den poté, co prezident Vladimir Putin podepsal v Kremlu smlouvu o připojení tohoto regionu k Rusku s představitelem tamní proruské správy. Západ ani Kyjev ruské anexe ukrajinského území neuznává.

„Není v tom žádný rozpor. Budou s Ruskem napořád, budou navráceny,“ odpověděl Peskov na dnešním brífinku na dotaz, zda nespatřuje rozpor v tom, že se ruští vojáci stáhli z řady obcí, jejichž obyvatele předtím Moskva ujišťovala, že už budou „navždy s Ruskem“. „Naše země se dnešním dnem počínaje de jure zvětšila, což je velmi důležité,“ řekl také Peskov v připomínce toho, že Putin dnes podepsal zákony o anexi.

Putin ve svém pátečním projevu řekl, že lidé na ovládnutých územích se stanou „navždy“ ruskými občany. Hesla jako „Navždy s Ruskem“ a „Své neopouštíme“ se  objevovala na demonstracích na podporu hlasování o připojení několika ukrajinských území k Rusku, které Moskva narychlo zorganizovala a jejichž výsledky nyní odůvodňuje anexi těchto oblastí. K účasti na demonstracích byli podle nezávislých ruských médií nuceni studenti a pracovníci veřejných institucí, přičemž někdy prý byly za účast nabízeny peníze. (čtk)


Středa, 11:00:  Velvyslanci zemí Evropské unie se shodli na novém balíku sankcí za pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví EU. Součástí celkově osmé sankční sady je dohoda na zavedení cenového stropu na ruskou ropu. EU také rozšíří zákaz vývozu některých strategických technologií do Ruska či dovozu ruských produktů. Na sankční seznam přibudou desítky Rusů. Sankce by měly vstoupit v platnost ještě tento týden poté, co je formálně písemně schválí členské státy. (čtk)


Středa, 10:00: Ukrajina postupuje v protiofenzivě na jižní i severovýchodní frontě. V Charkovské oblasti konsolidovala značnou část území východně od řeky Oskil, postoupila až 20 kilometrů za tento tok do obranného pásma ruských sil směrem k městu Svatove. Uvedlo to britské ministerstvo obrany ve své analýze vývoje ruské invaze na Ukrajině.

Ruské jednotky zaminovávají infrastrukturu a soukromé domy v Chersonské oblasti, sdělil ve své operační svodce ukrajinský generální štáb s odkazem na ukrajinský region, odkud v posledních dnech přicházejí zprávy o rychlém postupu ukrajinské protiofenzivy.

„Nepřítel se snaží udržet dočasně obsazená území, soustředí své úsilí na pokusy narušit aktivní operace (ukrajinských) obranných sil na některých směrech a pokračuje v útočných operacích na Bachmut a Avdijivku,“ píše ukrajinské velení. Na některých místech podle něj ruská armáda přeskupuje své síly.

„Při odchodu z obcí v Chersonské oblasti nepřítel zaminovává infrastrukturu a soukromé objekty a zakazuje jakýkoli pohyb místních obyvatel,“ tvrdí ukrajinský generální štáb. „Podle dostupných informací chybí zdravotnickým zařízením v Jevpatorii na dočasně okupovaném Krymu zdravotnický materiál k ošetření zraněných okupantů,“ dodal.

Na celé Ukrajině podle něj nadále hrozí letecké a raketové údery. V uplynulém dni okupační síly provedly devět raketových a šest leteckých úderů a více než 56 raketometných útoků, hlásí ukrajinský generální štáb, podle něhož útoky zasáhly 27 obcí, včetně například Charkova nebo Kramatorsku.

Velení ukrajinské armády zároveň informuje o tom, že jeho jednotky provedly údery na různé typy přemostění ruských sil přes řeku Dněpr v Chersonské oblast, přičemž ztráty protivníka se podle něj upřesňují. Hlásí rovněž zničení ruského protiletadlového systému S-300 u obce Tokmak v Záporožské oblasti.

Britský resort obrany se věnuje také vývoji na severovýchodě Ukrajiny. „Je velmi pravděpodobné, že Ukrajina nyní může většinou svých dělostřeleckých systémů zasáhnout klíčovou silnici Svatove-Kremina, což dále zatíží schopnost Ruska zásobovat své jednotky na východě,“ míní britský resort obrany. „Z politického hlediska budou ruští představitelé s vysokou pravděpodobností znepokojeni tím, že se čelní ukrajinské jednotky nyní blíží k hranicím Luhanské oblasti,“ dodalo britské ministerstvo s odkazem na ukrajinský region, který Moskva nově pokládá za součást Ruska. (ceskenoviny)


Středa, 08:00: Rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Joea Bidena poslat na Ukrajinu další těžkou vojenskou techniku Rusko chápe jako bezprostřední hrozbu pro své strategické zájmy. Řekl to ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov. Spojené státy tímto rozhodnutím podle Antonova posilují svoje postavení jako „strany konfliktu“.

Bílý dům v úterý oznámil, že USA poskytnou Ukrajině čelící ruské agresi další balík vojenské pomoci v hodnotě 625 milionů dolarů (asi 15,4 miliardy korun), jehož součástí budou další zbraně a vojenská technika, včetně salvových raketometů HIMARS. „Dodávky vojenské techniky (z USA a dalších zemí) na Ukrajinu znamenají nejen prodloužení krveprolití a další oběti, ale i zvyšují nebezpečí přímého vojenského střetu mezi Ruskem a západními zeměmi,“ varoval ruský velvyslanec. (čtk)


Středa, 06:00:  Částečná mobilizace, kterou před dvěma týdny v Rusku vyhlásil prezident Vladimir Putin, má prozatím větší dopady uvnitř Ruska než na bojišti na Ukrajině. Ve své pravidelné zprávě o vývoji konfliktu na Ukrajině to uvádějí analytici z amerického Institutu pro výzkum války (ISW). Ukrajinské zdroje podle ISW mají pravdu v tom, že částečná mobilizace pro Ukrajinu v krátkodobé perspektivě neznamená ohrožení, protože ukrajinská protiofenziva pokračuje rychleji, než může mít mobilizace efekt.

Ukrajinské síly si v úterý připsaly významné úspěchy v Chersonské oblasti a zároveň pokračovaly v postupu v Charkovské a Luhanské oblasti. Podle ukrajinských vojenských činitelů se osvědčilo odřezávat ruské jednotky od zázemí, čímž přicházejí o šanci doplnit munici, obranné prostředky nebo i vojáky na pozicích na frontě.

Kontroverze provázející ruskou špatně prováděnou mobilizaci ve spojení s citelnými ruskými neúspěchy v Charkovské oblasti a kolem strategického města Lyman zesílily boj mezi proputinovskými ruskými nacionalistickými frakcemi, uvádí ISW. Informace, které se pak dostávají k Putinovu skalnímu voličstvu, jsou nejednotné. Ruské částečné mobilizaci se ve své svodce věnuje rovněž ukrajinský generální štáb, který tvrdí, že Moskva má problémy se zásobováním.  (čtk)


Úterý, 19:00: Použití jaderných zbraní jakoukoliv zemí na světě by nezůstalo bez odezvy, řekl britský ministr zahraničí James Cleverly. Ruského prezidenta Vladimira Putina podle agentury Reuters vyzval, aby přestal se strategickými omyly. Cleverly podle listu Daily Express na schůzi na okraj sjezdu britské Konzervativní strany neupřesnil, o jakou odezvu by se jednalo. „Putin se při rozhodovacím procesu dopustil příliš mnoha strategických omylů,“ řekl Cleverly. „Musíme dát jasně najevo, že tahle série strategických omylů musí přestat,“ dodal. K možnému použití jaderných zbraní Moskvou v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se představitelé západních zemí vyjadřují od konce září. Putin tehdy současně s oznámením mobilizace pohrozil použitím jaderného arzenálu. (čtk)


Úterý, 18:00: Ruský nacionalista Alexandr Dugin podal v Česku trestní oznámení na ministryni obrany Janu Černochovou (ODS). Obviňuje ji z podpory a propagace terorismu kvůli výrokům Černochové o smrti své dcery Darji Duginové při srpnovém atentátu. Oznámení podal Dugin prostřednictvím advokáta, bývalého senátora ČSSD Jiřího Vyvadila, který to oznámil ve své facebookové skupině Přátelé Ruska v ČR. Černochová uvedla na twitteru, že ji trestní oznámení nechává klidnou a označila ho za „nesmyslné“. Duginová, která spolu se svým otcem podporovala ruskou invazi na Ukrajinu, zemřela letos 20. srpna po výbuchu auta, v němž jela. Podle ruských úřadů pod vozem explodovalo výbušné zařízení a ruská tajná služba FSB z atentátu obvinila ukrajinské zpravodajské služby. Černochová tehdy na twitteru uvedla, že jí není líto dcery ani truchlícího otce, ale naopak tisíců lidí „zavražděných v důsledku jejich propagandy a odporné ideologie“. (aktualne.cz)


Úterý, 16:30: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal výnos, který za neplatné od samého počátku prohlašuje ruské právní akty porušující svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, a to včetně dekretů ruského prezidenta Vladimira Putina o uznání nezávislosti Krymu z března 2014 a čtyř dalších ukrajinských regionů z minulého měsíce. Uvedené Putinovy dekrety předcházely ruské anexi těchto ukrajinských území. Podle Zelenského výnosu nemají žádné právní následky.

https://www.youtube.com/watch?v=EjlbGlS1_Vw

„Území Ukrajiny je celistvé a nedotknutelné v rámci mezinárodně uznaných státních hranic a svrchovanost Ukrajiny se vztahuje na její celé území,“ stojí v dekretu ukrajinského prezidenta. Toto rozhodnutí potvrzuje nezadatelné svrchované právo Ukrajiny obnovit a zachovat územní celistvost. Zelenskyj podepsal také nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Už v pátek ukrajinský prezident sdělil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude Putin v Kremlu. (čtk)


Úterý, 15:00: Na silnicích Lymanu na východě Ukrajiny, který o víkendu osvobodila ukrajinská armáda, leží těla padlých ruských vojáků, uvedla agentura AP. Podle sobotních vyjádření ukrajinských představitelů se ve městě v téměř úplném obklíčení ocitly tisíce Rusů. Ukrajinští vojáci po tvrdých bojích o Lyman odklidili těla svých kamarádů, padlé ruské vojáky ale nechali na ulicích.

Jejich těla nyní zajišťují představitelé humanitární mise Gruz 200, jejíž název odkazuje na kódové označení ruské armády pro přepravu těl padlých, uvedla v reportáži stanice Nastojaščeje vremja. Pracovníci zkoumají, zda pod těly nejsou miny, a až poté je připravují k převozu. U silnic je totiž podle reportáže ještě množství protitankových i protipěchotních min. Obyvatelé Lymanu už opustili sklepy, kde se schovávali během bitvy o nadvládu nad městem, a vaří si na ohních, popsala AP. Od května není ve městě tekoucí voda, elektřina ani plyn. (ceskenoviny)

https://www.youtube.com/watch?v=VNVRsQaM4uA


Úterý, 12:00:  Řady ruských ozbrojených sil od vyhlášení částečné mobilizace rozšířilo už 200 000 lidí, sdělil podle agentury RIA Novosti ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ministr také řekl, že mobilizovaní vojáci nyní absolvují výcvik. Částečnou mobilizaci v Rusku vyhlásil před necelými dvěma týdny prezident Vladimir Putin. Po vyhlášení mobilizace ale odcestoval ze země mnohem větší počet Rusů, než kolik se jich nechalo povolat do armády, upozorňují ruská média s odvoláním na vyjádření úřadů v okolních zemích.

„K dnešnímu dni do ozbrojených sil vstoupilo přes 200 000 lidí… Vojáci vytvořených jednotek absolvují výcvik v 80 vojenských prostorech a šesti výcvikových střediscích,“ sdělil v úterý Šojgu. Ministr obrany také zdůraznil, že mobilizované muže vyšle armáda do míst, kde se na Ukrajině bojuje, pouze po „sladění s již nasazenými jednotkami“.

Putin i Šojgu sice opakovaně ujišťovali, že všichni nově povolaní do zbraně před vysláním na Ukrajinu projdou výcvikem, velení ukrajinské armády ale tvrdí, že to ve všech případech neplatí. Podle ukrajinské strany byli už někteří mobilizovaní vysláni do míst intenzivních bojů. Z Ruskem anektovaného ukrajinského poloostrova Krym například podle hlášení generálního štábu ukrajinské armády z minulého týdne odjelo do Chersonské oblasti 2000 mobilizovaných. (čtk)


Úterý, 09:00: Ukrajinská armáda v posledních dvou dnech zaznamenala výrazný postup v okolí Lymanu na východě Ukrajiny a v Chersonské oblasti v jižní části země. Zřejmě už také vstoupila do Luhanské oblasti, uvedl ve své pravidelné analýze situace na ukrajinském bojišti americký Institut pro studium války (ISW).

Ve východní Charkovské oblasti se ukrajinské armádě daří postupovat od Kupjansku směrem do Luhanské oblasti. Podle ruských zdrojů, na něž se ISW odvolává, se nyní předsunuté ukrajinské jednotky nacházejí asi 16 kilometrů od Svatova, které je významným logistickým uzlem v západní části Luhanské oblasti. Poblíž obcí Čorvonopopivka a Piščane se Ukrajincům zřejmě podařilo přetnout důležitou silnici ze Svatova do Severodoněcku. Novým ruským opěrným bodem se patrně stane město Kreminna, uvádí institut.

https://www.youtube.com/watch?v=gIXBqPXfJy4

Představitel proruských separatistů z mezinárodně neuznávané a Ruskem minulý týden anektované Luhanské lidové republiky (LNR) Andrej Maročko uvedl, že ukrajinská armáda překročila hranice oblasti na blíže neurčeném místě a postupuje na Lysyčansk. Ruské zdroje se podle ISW zřejmě stále více obávají, že ukrajinské jednotky budou pokračovat v postupu na východ a útočit na zranitelná místa v Luhanské oblasti.

Ve dnech 2. až 3. října pokračovaly ukrajinské síly v postupu také v Chersonské oblasti. Ruské ministerstvo obrany přiznalo, že ukrajinské síly prolomily ruskou obranu u vesnice Zolota Balka a postupují podél přehradní nádrže na Dněpru směrem na Beryslav a Novou Kachovku. Osvobozen byl několik kilometrů široký území až k vesnici Havrylivka. Ukrajinci si rovněž vylepšili postavení na druhé straně chersonské fronty u Davydiva Bridu, byť útoky na město samotné byly podle ruských zdrojů odraženy.

Americký institut připomíná, že v okolí Lymanu i u Chersonu stojí proti útočícím Ukrajincům jednotky, které byly v minulosti považovány za chloubu ruské armády. Podle ISW jejich ústup znamená, že bojeschopnost i elitních ruských vojenských sil se s pokračující válkou stále více snižuje. (čtk)

https://twitter.com/TheStudyofWar/status/1577120848598532096


Úterý, 08:00: Ruské síly opět ostřelovaly dvě čtvrti v Charkově na východě Ukrajiny, uvedl gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Při jednom z těchto útoků zemřela 46letá žena. „Raketový útok poškodil kritickou infrastrukturu ve čtvrti Novobavarskyj. Bohužel zemřela 46letá žena,“ napsal na sociální síti telegram gubernátor Syněhubov. Sdělil také, že po půlnoci místního času (23:00 SELČ) zasáhla raketa podnik ve čtvrti Cholodnohirskyj. Vypukl tam požár, oběti podle prvních informací z této čtvrti hlášeny nejsou. (ceskenoviny)


Pondělí, 16:00: Státní duma, tedy dolní komora ruského parlamentu, schválila smlouvy o připojení čtyř okupovaných ukrajinských území k Rusku. Informují o tom tiskové agentury. Kyjev a Západ ruskou anexi ukrajinských území odmítly jako nelegální a odsoudily ji. Jde přibližně o 15 procent z celkové rozlohy Ukrajiny.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podpisem smluv zahájil proces záboru celkem čtyř ukrajinských regionů. Kromě Záporožské a Chersonské oblasti se jedná také o mezinárodně neuznané proruské separatistické útvary Doněckou lidovou republiku (DNR) a Luhanskou lidovou republiku (LNR). Ruský ústavní soud v neděli schválil balík dokumentů o připojení čtyř ukrajinských regionů k Rusku.

Duma musí v rámci celého procesu podle ruskojazyčné stanice BBC kromě ratifikace smluv schválit také příslušné zákony. V úterý se jimi pak bude zabývat Rada federace, horní komora parlamentu. Nakonec by je měl podepsat Putin. Šéf Kremlu, na jehož rozkaz ruská vojska koncem února vpadla na Ukrajinu, prohlásil, že Moskva bude anektovaná území hájit „všemi dostupnými prostředky“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v páteční reakci na podpisy smluv sdělil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude v jeho čele Putin, a oznámil, že Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do NATO. Západ anexi odmítl a odsoudil.

Ruské invazní síly neokupují celé ukrajinské regiony, které se nyní snaží Moskva anektovat, a v posledních dnech přicházejí zprávy o tom, že ukrajinská armáda dobývá zpět některé další obce v těchto oblastech. (čtk)


Pondělí, 14:00: Ministerstvo zahraničí vyzvalo české občany, aby opustili Rusko kvůli hrozbě zhoršení bezpečnosti v zemi v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Česká diplomacie zároveň varovala před cestami na ruské území. Zhoršení bezpečnosti může nastat zejména pro občany států Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), uvedlo ministerstvo v oznámení na webu. Úřad zároveň apeloval na občany, kteří se v Rusku zdržují nebo tam dlouhodobě žijí, aby se registrovali v cestovatelském systému Drozd. Pokud se Češi rozhodnou v zemi zůstat, mají podle resortu dbát maximální opatrnosti, sledovat důvěryhodná média a mít připravený plán pro opuštění Ruska v případě nouze.


Pondělí, 12:00: V případě, že se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne na Ukrajině nasadit jaderné zbraně, zničí USA a jejich spojenci ruské jednotky a jejich vybavení na Ukrajině a potopí Černomořskou flotilu. V rozhovoru se stanicí ABC News to řekl bývalý šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) David Petraeus. Podle něj nasazení ruských jaderných zbraní vyvolá odpověď NATO vedenou Spojenými státy. „Nechcete jadernou konfrontaci, ale stejně tak musíte ukázat, že je to nepřijatelné,“ řekl Petraeus k eventuálnímu nasazení jaderných zbraní.

V rozhovoru přiznal, že o případné reakci USA nemluvil s národním bezpečnostním poradcem Jakem Sullivanem. „Může to být pro Putina a pro Rusko ještě horší a na tom nic nezmění ani nasazení taktických jaderných zbraní na bojišti,“ řekl Petraeus. Ruskou hrozbu těmito zbraněmi je podle něj třeba brát vážně. Na dotaz moderátora, jaká by byla reakce USA a NATO, odpověděl: „Zničení všech ruských konvenčních sil identifikovatelných na bojišti“ na Ukrajině, na sporném Krymu anektovaném Ruskem roku 2014 a lodí v Černém moři. „Na to nelze nereagovat, ale nebude se to rozšiřovat, to není jaderné za jaderné. Není zájem o jadernou eskalaci,“ řekl Petraeus.

Americký Institut pro studium války (ISW) se domnívá, že pravděpodobnost, že Rusko použije jaderné zbraně, snižují důsledky, které by to znamenalo i pro ruské jednotky. V jaderném prostředí by zřejmě nedokázaly fungovat a zasaženými oblastmi by ruské síly pravděpodobně nemohly postupovat.

Podle Petraeuse Putin válku na Ukrajině prohrává. „Žádná anexe ani zastřené jaderné hrozby ho z této situace nemohou dostat,“ řekl bývalý šéf CIA. Evropě předpověděl „těžkou zimu“. „Bude čelit velmi omezené dodávce zemního plynu, ale překoná to a myslím, že se nerozštěpí v podpoře Ukrajiny,“ sdělil. (čtk)

https://www.youtube.com/watch?v=OWrMW7H_RJw


Pondělí, 11:00:  Ukrajinské ozbrojené síly dosáhly určitých průlomů v Chersonské oblasti a ovládly některé obce. Podle agentury Reuters to v ruské televizi řekl Moskvou dosazený představitel tohoto ukrajinského regionu Volodymyr (Vladimir) Saldo. Chersonská oblast je jedním ze čtyř regionů, který z části okupují ruské invazní síly a jejichž anexi ruský prezident Vladimir Putin ohlásil minulý týden. „Je to napjaté, řekněme to takhle,“ uvedl v ruské státní televizi Saldo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním videoprojevu řekl, že ozbrojené síly jeho země nezaznamenávají úspěch pouze v okolí Lymanu na východě, ale naznačil pokrok také na jihu. Ukrajinská armáda se k nově hlášeným informacím z regionu dosud nevyjádřila. Zelenskyj konkrétně uvedl, že ukrajinské síly plně osvobodily malé obce Archanhelske a Myroljubivka nacházející se na severu Chersonské oblasti. Předtím bez detailů oznámil, že úspěchy ukrajinské armády se netýkají pouze strategicky důležitého města Lyman v Doněcké oblasti, které ukrajinští obránci osvobodili minulý týden.

V neděli různé zdroje z obou stran uvedly, že ukrajinská armáda dobyla obec Zolota Balka na břehu Dněpru a postupuje dále na jih, píše BBC na svém ruskojazyčném webu. Stanice zároveň upozornila, že ukrajinské ozbrojené síly žádají obyvatele, aby nezveřejňovali kvůli bezpečnosti vojáků a civilistů žádné informace o protiofenzivě. Ruští vojenští blogeři informují o postupu ukrajinských tanků až přes desítky kilometrů území podél západního břehu Dněpru, píše Reuters. Podle analytika Roba Leeho z think-tanku Foreign Policy Research Institute někteří ruští vojenští blogeři píší o ústupu ruských vojsk až po obec Dudčany, což je podle Reuters 40 kilometrů po proudu řeky od míst, kde ruské invazní síly čelily ukrajinské protiofenzivě o den dříve. „Když tolik ruských kanálů bije na poplach, obvykle to znamená, že mají problémy,“ napsal Lee.

Pokud se zprávy o ukrajinském postupu potvrdí, bude to znamenat, že Moskva musela ustoupit z tohoto ukrajinského území jen několik dní poté, co ohlásila jeho připojení k Rusku. Ukrajinský postup podél Dněpru by mohl uvěznit tisíce ruských vojáků, poznamenal Reuters. Ukrajinské ozbrojené síly podle něj zničily hlavní přechody na tomto širokém toku. (čtk)


Pondělí, 08:00: Ruská armáda v noci na pondělí podle Ukrajinců podnikla raketové útoky na město Záporoží. Údaje o materiálních škodách a počtech obětí se upřesňují, informoval gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch. Ruské útoky v neděli poničily mimo jiné deset domů v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, oznámil tamní gubernátor. Ukrajinská armáda hlásí osvobození vesnice Torske nedaleko nedávno osvobozeného strategického města Lyman v Doněcké oblasti. Staruch varoval, že hrozí opakované útoky na Záporoží. Mluvčí města Anatolij Kurtěv uvedl, že byla poničena infrastruktura města a že jsou obětí.

Na Záporoží útočí ruské jednotky dlouhodobě. Nejhorší byl raketový útok ze 30. září na civilní humanitární konvoj na cestě ze Záporoží. Zahynulo 31 lidí a 88 bylo zraněno. Ruské ostřelování ničilo domy a infrastrukturu také v Sumské oblasti. Její guvernér Dmytro Žyvyckyj na sociální síti telegram v neděli večer uvedl, že ruské síly udeřily na obce Junakivka a Chotin nejméně 56krát. Výsledkem je vážné poškození deseti domů a místní školy. Poničeny byly rovněž elektrické vedení, přívody plynu, vodárenská věž a trafostanice. Při útoku nikdo nezemřel.

Ukrajina v neděli osvobodila vesnici Torske v Doněcké oblasti, oznámil mluvčí východního uskupení ukrajinských sil Serhij Čerevatyj. Torske je vzdálené asi 15 kilometrů východně od Lymanu, který Ukrajinci znovu dobyli minulý týden. Rusové podle Čerevatyje ustoupili do města Kreminna, které leží už v Luhanské oblasti zhruba 20 kilometrů dále na východ, a snaží se tam upevnit obranné pozice. Nedaleko Lymanu se nachází klíčový silniční přechod přes řeku Severní Doněc, za níž se Rusko snaží upevnit své pozice. Město od května využívali jako logistický uzel pro podporu útoků v severní části Doněcké oblasti.

Rusko pokračuje v odvodech v rámci částečné mobilizace, kterou v září vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. Britské ministerstvo obrany uvedlo, že neobvykle rychlé přiznání šéfa Kremlu, že mobilizaci provázejí problémy, svědčí o její nefunkčnosti. „Místním úřadům pravděpodobně není jasné, jaký je přesný rozsah a právní základ kampaně,“ píše Londýn v pravidelné zprávě o ruské agresi na Ukrajině. „Téměř určitě odvedly některé vojáky, kteří nespadají pod definice stanovené Putinem a ministerstvem obrany,“ dodalo britské ministerstvo. (ceskenoviny)


https://www.youtube.com/watch?v=VNVRsQaM4uA

Neděle, 12:00: Ruská porážka a následné stažení vojsk ze strategicky důležitého města Lyman v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny naznačuje, že pro ruského prezidenta Vladimira Putina je důležitější udržení okupovaných území na jihu Ukrajiny než obrana Luhanské oblasti, píše americký Institut pro studium války (ISW).

Ukrajinská armáda se už od sobotního večera soustředí na vyklízení a čištění města. Navzdory nedávnému kolapsu fronty mezi Charkovem a Izjumem se ruské jednotky soustředí na upevnění pozic v Chersonské a Záporožské oblasti. Rozhodnutí nebránit oslabený Lyman či Kupjansk přišlo téměř jistě od Putina, nikoliv od vojenského velení, usuzují analytici ISW.

https://twitter.com/TheStudyofWar/status/1576380505012203520

Lyman je strategicky důležité město, jelikož se nedaleko od něj nachází klíčový silniční přechod přes řeku Severní Doněc, za níž se Rusko snaží upevnit své pozice, uvádí britská vojenská rozvědka. Pád Lymanu, bráněného oslabenými jednotkami Západního a Centrálního vojenského okruhu, kontingenty dobrovolníků a zmobilizovaných záložníků, podle Londýna představuje i politický neúspěch Moskvy, deklarující úsilí o „osvobození“ a anexi Donbasu. Tento další neúspěch, provázenými pravděpodobně značnými ztrátami, nejspíše zesílí tlak na velení ruské armády, které čelí veřejné kritice.

Násilným zadržením generálního ředitele Záporožské jaderné elektrárny Ihora Murašova si Rusko podle ISW pravděpodobně připravuje půdu pro převzetí právní odpovědnosti nad elektrárnou, která se nachází v Ruskem anektované oblasti.

Výzva čečenského vůdce Ramzana Kadyrova k použití taktických jaderných zbraní je pravděpodobně v rozporu s jeho požadavky pokračovat ve „zvláštní vojenské operaci“ s cílem ovládnout více ukrajinského území, míní ISW. Podle amerických analytiků ruská armáda ve svém současném stavu téměř jistě není schopna operovat na jaderném bojišti, přestože má potřebné vybavení a své jednotky k tomu historicky vycvičila.

Chaotická směs vyčerpaných vojáků, narychlo zmobilizovaných záložníků, branců a žoldnéřů, tvořící v současnosti ruské pozemní síly, by nemohla fungovat v jaderném prostředí. Jakékoli oblasti zasažené ruskými taktickými jadernými zbraněmi by tak byly pro Rusy neprůchodné, což by pravděpodobně znemožnilo ruský postup. Podle ISW jde o další faktor, který snižuje pravděpodobnost použití ruských taktických jaderných zbraní.

Kromě Lymanu se za poslední den významněji bojovalo na severu Charkovské oblasti, kde ukrajinské jednotky podle ukrajinského generálního štábu odrazily ruský pozemní útok. Ukrajinské síly také pokračují v protiofenzivě v Chersonské oblasti. (čtk)


Sobota, 19:00:  Ukrajinští vojáci vstoupili do strategicky důležitého města Lyman v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, napsal zpravodajský server Meduza s odvoláním na očité svědky. V televizi to potvrdil mluvčí východního uskupení ukrajinských vojsk Serhij Čerevatyj, podle kterého se v ulicích bojuje. Ruské ministerstvo obrany zároveň oznámilo stažení ruských vojsk z tohoto města.

Ukrajinská média ukázala záběry ukrajinských vojáků vztyčujících u vjezdu do Lymanu ukrajinskou vlajku. Video podle listu Ukrajinska pravda zveřejnil šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. „Prvního října jsme rozvinuli naši státní vlajku a vztyčujeme ji na našem území. Lyman bude ukrajinský,“ říkají vojáci na videozáznamu. Svědci z místa podle portálu Meduza uvedli, viděli vojáky „v západní polovině města“.

https://www.youtube.com/watch?v=MEPSgBi1J40

Moskva potvrdila stahování ruských vojáků z Lymanu jen den poté, co ruský prezident Vladimir Putin podepsal smlouvu o připojení regionu, kde Lyman leží, a dalších ukrajinských území k Rusku. Vůdce ruské autonomní Čečenské republiky Ramzan Kadyrov na zprávu o ústupu z Lymanu zareagoval příspěvkem na sociálních sítích, ve kterém z tohoto vývoje obvinil velitele ruského Centrálního vojenského okruhu Alexandra Lapina, a vyzval k použití taktické jaderné zbraně s nižší účinností na „příhraničních územích“, tedy v regionu, který Rusko anektovalo.

V Lymanu mohly podle dřívějších vyjádření ukrajinských představitelů v ukrajinském obklíčení uváznout tisíce ruských vojáků. Obklíčení více než 5000 ruských vojáků ohlásil podle dopoledních zpráv ukrajinských médií gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Ruští vojáci podle Hajdaje prosili o svolení stáhnout se, ale ruské velení to odmítlo. „Někteří se vzdávají, mají hodně zabitých a zraněných, ale operace ještě neskončila,“ sdělil o obklíčených Rusech mluvčí východního uskupení ukrajinských sil Serhij Čerevatyj. „Jsme v obklíčení. Prostě volám, abych se rozloučil,“ říká nejmenovaný ruský voják své ženě v odposlechnutém telefonátu, jehož nahrávku zveřejnila ukrajinská rozvědka.

Obklíčení ruských vojáků ale zřejmě nebylo úplné, ukrajinské velení neohlásilo dobytí obce Torske, o kterou se podle zpráv z obou stran ještě bojuje, poznamenala stanice BBC. Ztráta Lymanu podle agentury Reuters znamená výrazný problém pro Kreml a jeho plány ovládnout celý průmyslový region Donbas. Rusko město využívalo jako zásobovací a dopravní uzel pro operace na severu Doněcké oblasti. Ruské síly se podle Reuters potenciálně ocitly na pokraji jedné z nejhorších dílčích porážek na Ukrajině.

Server Meduza předpověděl, že ztráta Lymanu by pro Rusko znamenala ohrožení jeho pozic v sousední Luhanské oblasti. Na tento úsek bude muset ruské velení přesunout silné zálohy, které nejspíše chtělo využít na jihu Ukrajiny. Pokud by Moskva takový přesun neučinila, mohla by ztratit značnou část Luhanské oblasti, soudí server Meduza. (čtk)

Sobota, 08:00: Ukrajinská vojska nejspíše plně obklíčí či dobudou strategicky důležité město Lyman na východě Ukrajiny během nadcházejících 72 hodin, předpověděl americký Institut pro studium války (ISW).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na sobotu poděkoval armádě za úspěchy na frontě a ohlásil osvobození obce Jampol u Lymanu. Ukrajina podle Zelenského převzala iniciativu ve válce proti Rusku. Ukrajinští vojáci odrazili ruské útoky v Doněcké oblasti, uvedl ukrajinský generální štáb, podle kterého se Rusko kvůli nedostatku důstojníků chystá nasadit do bojů posluchače vojenských škol. Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách potvrdit z nezávislých zdrojů.

„Dosáhli jsme významných výsledků na východě naší země. O tom je už dost zveřejněných informací. Všichni jsme slyšeli, co se děje v Lymanu. Jsou to kroky, které znamenají mnoho. Děkuji všem našim bojovníkům za splnění této části našeho obranného plánu. Je to velmi důležité,“ uvedl Zelenskyj v nočním vystoupení podle listu Ukrajinska pravda.

Ruská vojska ještě drží Lyman, ale ustoupila z pozic v obcích Drobyševe a Jampil, uvedl ISW s odvoláním na představitele proruských separatistů a ruské válečné zpravodaje. Ti také zaznamenali rostoucí aktivitu ukrajinských průzkumníků v okolí Lymanu. Na sociálních sítích se objevily záběry ostřelování ustupujících ruských sil ukrajinským dělostřelectvem.

Podle mluvčího východního uskupení ukrajinských vojsk Serhije Čerevatého je obkličování ruských sil v Lymanu „v závěrečném stadiu“, připomněla Ukrajinska pravda na svém webu. Rusko označuje situaci v Lymanu za „mimořádně složitou“ a ruští komentátoři na sociálních sítích vyčítají ruskému velení, že obráncům Lymanu, kteří zaujali „kruhovou obranu“, chybí podpora dělostřelectva, nasazeného na jihu Ukrajiny k ostřelování Mykolajiva, poznamenala agentura Unian. (ceskenoviny)


Pátek, 20:00: Evropská rada ve společném prohlášení rozhodně odsoudila „nelegální anexi ukrajinského území Ruskem“. Tento krok podle unijních představitelů porušuje právo Ukrajiny na nezávislost a suverenitu a Rusko jím ohrožuje globální bezpečnost. Nizozemsko tuto anexi nikdy neuzná, uvedl premiér Mark Rutte. Británie si na protest proti anexi předvolala ruského velvyslance v Londýně, uvedla agentura Reuters. Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron budou o nejnovějším dění na Ukrajině osobně jednat v pondělí, oznámil Elysejský palác. Anexi odsoudili také vysocí představitelé Spojených států, Itálie, Švédska nebo Ukrajiny. (čtk)


Pátek, 17:30: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance. Vyjádřil se tak krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil anexi čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů a s jejich proruskými vůdci podepsal v Kremlu smlouvy o připojení těchto ukrajinských území k Ruské federaci.

„Podepsáním žádosti Ukrajiny o urychlený vstup do NATO činíme rozhodující krok,“ uvedl Zelenskyj. „De facto jsme svou cestu do NATO už prošli. De facto jsme již prokázali kompatibilitu s aliančními normami. Pro Ukrajinu jsou reálné - reálné na bojišti a ve všech aspektech naší interakce,“ napsal na platformě telegram. „Ukrajina nyní podává žádost, aby tak učinila de iure,“ dodal.

https://www.youtube.com/watch?v=vUxURsruSO8

Zelenskyj rovněž zopakoval svůj slib, že sjednotí celé ukrajinské území včetně toho, které nyní okupuje Rusko. „Území celé naší země bude osvobozeno od tohoto nepřítele - nejen nepřítele Ukrajiny, ale také samotného života, lidskosti, práva a pravdy,“ uvedl. Na Putinovu výzvu k jednání ukrajinský prezident uvedl, že Kyjev je připraven k dialogu s Ruskem, ale jen pokud ho povede jiná hlava státu.

Ruský prezident v projevu, který předcházel podpisu smluv o připojení ukrajinských oblastí k Rusku, prohlásil, že země bude hájit anektovaná ukrajinská území „všemi dostupnými prostředky“. Představitel jaderné mocnosti zároveň vybídl Kyjev k jednání, zdůraznil ovšem, že anektovaných území se Moskva nevzdá.

Zelenskyj ve čtvrtek varoval, že Ukrajina zareaguje „velmi tvrdě“ na pokus Ruska anektovat další části jejího území, a na dnešek svolal mimořádné zasedání ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany. „Byla projednána opatření, která je třeba přijmout k zajištění kolektivní bezpečnosti euroatlantického prostoru a Ukrajiny,“ stálo po jejím zasedání na oficiálních webových stránkách Zelenského. Mezi tato opatření by podle Kyjeva mělo patřit i zavedení strategie jaderného odstrašení proti Rusku ze strany ukrajinských spojenců.

Co přesně „urychlená“ žádost o vstup do NATO znamená, není zatím jasné, protože vstup nové země do NATO vyžaduje jednomyslnou podporu aliance. Zelenskyj v polovině března uvedl, že si je vědom toho, že jeho země se členem Severoatlantické aliance nestane. Podle tehdejšího vyjádření ukrajinského prezidenta bylo Kyjevu dáno na vědomí, že politika „otevřených dveří“ se Ukrajiny netýká. (ceskenoviny)


Pátek, 15:20: Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Mezinárodně neuznané Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika a rovněž Chersonská a Záporožská oblasti dohromady představují zhruba 15 procent rozlohy celé Ukrajiny. Putin hned v úvodním projevu chystanou anexi potvrdil a zároveň vyzval Kyjev k jednání. Zabraných území se však Moskva nevzdá a bude je hájit „všemi dostupnými prostředky“, zdůraznil prezident jedné z jaderných mocností.

„Lidé svoji volbu udělali, jednoznačně si vybrali,“ řekl Putin v narážce na výsledky hlasování v mezinárodně neuznané Doněcké a Luhanské lidové republice (DNR a LNR) a v částečně okupované Chersonské a Záporožské oblasti na východě a jihu Ukrajiny. Je přesvědčen, že ruský parlament připojení těchto čtyř oblastí k Rusku schválí. „Je to vůle milionů lidí,“ dodal ruský vůdce, který se odvolával se na právo na sebeurčení zakotvené v Chartě OSN i na ruské dějiny, výsledky válek a bitev. Kyjev a Západ výsledky referend neuznávají a nehodlají uznat ani anexi ukrajinského území.

https://www.youtube.com/watch?v=XDdHRGcbffo

Putin a proruští vůdci ukrajinských regionů se po podpisu dokumentů chytili za ruce a celý sál, kde byli také ruští poslanci, skandoval „Rusko“. V projevu, jenž předcházel podpisu, šéf Kremlu prohlásil, že Moskva se anektovaných území nevzdá a bude je hájit všemi dostupnými prostředky. Ceremoniál se konal tři dny po ukončení narychlo zorganizovaného hlasování na Ruskem okupovaných nebo ovládaných územích, které Moskvou dosazené úřady označily za referenda. Plebiscity opakovaně provázely zprávy o nucené účasti voličů a dalších volebních podvodech. Po ukončení pětidenního hlasování proruští činitelé prohlásili, že většina lidí se vyslovila pro sjednocení s Ruskou federací.

Putin, na jehož rozkaz ruská vojska vpadla na konci února na Ukrajinu, také obvinil „kolektivní Západ“, že vede proti Rusku hybridní válku a snaží se podřídit si všechny země světa. Ale Rusko nebude žít podle falešných pravidel, prohlásil šéf Kremlu, podle něhož Západ nemá žádné morální právo hodnotit počínání Ruska. „Nikdy jsme nepřijali a nepřijmeme takový politický rasismus, nenávist proti Rusku,“ řekl.

Putin mimo jiné vyčetl Spojeným státům bombardování Drážďan, Hirošimy a Nagasaki za druhé světové války i to, že podle jeho slov „fakticky dodnes okupují“ Německo a Japonsko. Evropští politici se podle Putina pokorně podřizují požadavkům Spojených států na zavádění dalších sankcí proti Rusku, přestože tyto sankce v zásadě vedou ke zničení evropského průmyslu a odporují zájmům evropských zemí.

Po ceremoniálu prezident předá podepsané dokumenty ruskému ústavnímu soudu; pokud ten nevznese námitky, bude se smlouvami zabývat ruský parlament. Podle ruské televize by to mělo být již příští týden. Televize připomněla, že v případě Krymu, který Rusko anektovalo na jaře 2014, ratifikace příslušné smlouvy zabrala tři dny.

Ještě před ceremoniálem uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, že Moskva bude považovat útok na anektované ukrajinské území za agresi vůči Rusku. Čtyři ukrajinské územní celky se podle něj stanou neoddělitelnou součástí Ruska. „Lidové republiky Doněck a Luhansk uznává Rusko v hranicích stanovených v roce 2014. Co se týče území Chersonské a Záporožské oblasti, to si potřebuji ujasnit,“ řekl pak Peskov na dotaz novinářů.

V souvislosti s připojením dalších ukrajinských území k Rusku jeho invaze na Ukrajinu vstoupí do nové fáze, shodovali se dříve analytici. Jak Peskov potvrdil , Moskva v ní bude ukrajinské pokusy o znovudobytí svého území vnímat jako útok na svrchované ruské území. „Nic jiného (než agrese) to nebude,“ řekl.


Pátek, 14:00: Kreml vyzval k mezinárodnímu vyšetřování výbuchů, které poškodily potrubí plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře. Mluvčí ruského prezidenta ale podle agentury TASS ponechal bez odpovědi otázku, zda je Rusko ochotno se podělit o údajné důkazy, které podle šéfa ruské civilní rozvědky SVR Sergeje Naryškina svědčí o západní stopě v těchto událostech. „Je zjevné, že bez seriózního mezinárodního vyšetřování takového bezprecedentního aktu státního terorismu se nelze obejít. Takové vyšetřování bude vyžadovat součinnost,“ řekl mluvčí Dmitrij Peskov.

https://www.youtube.com/watch?v=IlzH0CzPcyA

Naryškin dříve před novináři hovořil o důkazech svědčících podle něj o tom, že za útoky proti plynovodům byl Západ, ale neupřesnil, jakými důkazy Rusko disponuje. „Už máme jisté materiály, které ukazují na západní stopu v organizaci a provedení tohoto teroristického činu,“ řekl Naryškin. „Podle mého názoru Západ dělá vše, aby skryl skutečné pachatele a organizátory tohoto mezinárodního teroristického činu,“ dodal. Agentura Reuters označila Naryškinova tvrzení za dosud nejpřímější obvinění Západu ze strany ruských představitelů. Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek označil poškození plynovodů Nord Stream za „akt mezinárodního terorismu“ a uvedl, že Rusko tuto záležitost předkládá k naléhavému projednání v Radě bezpečnosti OSN. (čtk)


Pátek, 13:00: Ukrajinské síly z poloviny obklíčily okupované město Lyman v Donbasu a pravidelně ostřelují silnici z města, připustil vůdce separatistů z mezinárodně neuznávané Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin. Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) ukrajinské síly již téměř dokončily obklíčení ruského uskupení u Lymanu na severu Doněcké oblasti. „V tuto chvíli je Lyman z poloviny v obklíčení. Silnici do města Svatove (v sousední Luhanské oblasti) kontrolujeme, ale je pravidelně ostřelována,“ uvedl Pušilin podle agentury TASS. „Naši muži bojují, přisouváme posily, měli by vydržet, ale nepřítel vrhl do boje také velké síly,“ dodal s tím, že Ukrajinci posílají do města průzkumné a diverzní skupiny.

Obrana Lymanu se může zhroutit již dnes v pátek nebo v sobotu, což vrhne stín na vyhlášení anexe čtyř ukrajinských regionů Ruskem, upozornil podle ruské redakce BBC analytik Rob Lee z Foreign Policy Research Institute. Pád Lymanu by mohl vést k dalšímu průniku ukrajinských vojsk do hloubi Donbasu. Pušilinův kancléř Alexej Nikonorov ve čtvrtek v ruské televizi řekl, že situace v Lymanu je těžká, ale ruská vojska zatím odrážejí ukrajinské útoky. „Ukrajinské jednotky pravidelně podnikají pokusy o útok. Nejde o ojedinělé pokusy. Samozřejmě chápeme, že tyto pokusy budou pokračovat, ale v tuto chvíli se je daří odrážet,“ prohlásil. Ruští vojenští bloggeři podle ISW předpovídají ruským silám v Lymanu bezprostřední porážku, protože ukrajinské jednotky jsou blízko k obklíčení města.

Pád lymanské „kapsy“ bude mít pravděpodobně velmi vážné důsledky pro ruské síly na severu Doněcké oblasti a na západě Luhanské oblasti, domnívají se američtí experti. Může umožnit ozbrojeným silám Ukrajiny začít ohrožovat ruské pozice na západní hranici Luhanské oblasti a v oblasti Severodoněcku a Lysyčansku. Ruská armáda dobyla Lyman na konci května. Jde o poměrně malé město, ale je strategicky důležité pro obě strany. Rusům nástupiště u Lymanu umožňovalo postoupit na Slovjansk a Kramatorsk a dobytí Lymanu také umožnilo přetnout silniční spojení mezi Slovjanskem a Siverskem. Ukrajinské armádě by dobytí Lymanu otevřelo operační prostor k útoku na Svatove a umožnilo ohrozit spěšně budovanou ruskou obranu podél řeky Oskol, anebo udeřit dále na východ směrem k Severodoněcku, ke kterému se ukrajinským silám již podařilo postoupit od západu.

BBC si klade otázku, zda rozhodnutí nestáhnout ruské jednotky z Lymanu je chyba ruského velení, důsledek tlaku Kremlu, anebo úmyslné obětování části sil kvůli vázání jednotek nepřítele podle vzoru ukrajinské obrany Mariupolu na začátku války. (ceskenoviny)


Pátek, 12:00:  Moskva bude považovat útok na ukrajinské území, které hodlá anektovat, za agresi vůči Rusku samotnému. Podle agentury TASS to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Čtyři ukrajinské územní celky se podle něj stanou neoddělitelnou součástí Ruska. Ruské okupační a proruské úřady tvrdí, že o připojení k Ruské federaci požádali v hlasování obyvatelé ukrajinských oblastí. Kyjev a Západ hlasování neuznávají a výsledky považují za neplatné.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek odpoledne v Kremlu promluví před oběma komorami ruského parlamentu při ceremonii, která má znamenat anexi okupovaných ukrajinských území. Ve čtvrtek Putinův mluvčí Dmitrij Peskov potvrdil, že při ní budou k Rusku připojeny čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala hlasování o tomto kroku.

Kyjev a Západ tato referenda neuznávají a nehodlají uznat ani anexi okupovaných ukrajinských území. Putin se podle agentury Reuters chytá oficiálně anektovat přibližně 15 procent z celkové rozlohy Ukrajiny. Jde o mezinárodně neuznávanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku (DNR a LNR) na východě Ukrajiny a také o Chersonskou a Záporožskou oblast na jihu Ukrajiny, které invazní jednotky zčásti obsadily.

Ve čtvrtek večer Putin podepsal dekrety, kterými uznal nezávislost Chersonské a Záporožské oblasti. Rusko již na jaře 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny, kde vznikly DNR a LNR. Ty Moskva oficiálně uznala až v předvečer invaze na Ukrajinu. V Moskvě se nyní nacházejí vůdcové neuznávané DNR a LNR a okupovaných částí Chersonské a Záporožské oblasti, aby podle vlastního vyjádření dokončili připojení těchto Moskvou okupovaných či ovládaných území k Rusku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek varoval, že Ukrajina zareaguje „velmi tvrdě“ na pokus Ruska anektovat další části jejího území, a na pátek svolal mimořádné zasedání ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany. (ceskenoviny)


Pátek, 10:20:  Nejméně 23 lidí zahynulo a dalších 28 bylo zraněno při raketovém útoku na civilní humanitární konvoj u jihoukrajinského města Záporoží. Na telegramu to oznámil gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch, podle něhož útočili Rusové. „Zatím víme o 23 mrtvých a 28 zraněných. Všichni civilisté,“ napsal Staruch s tím, že na místě zasahují záchranáři, lékaři a další krizové složky. Zasažení civilisté podle gubernátora čekali ve frontě, aby z Ruskem okupovaného území odvezli své příbuzné. Tvrzení válčících stran ale nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Svědek agentury Reuters viděl asi 12 těl, čtyři z nich v autech. Střela podle něj při dopadu zasypala střepinami stojící vozidla, vysklila okna a nechala po sobě kráter. Rusko, které na Ukrajinu zaútočilo letos 24. února, opakovaně i přes nashromážděné důkazy a svědectví odmítá, že útočí na civilisty.

Při svém vojenském tažení Moskva obsadila část ukrajinské Záporožské oblasti a na okupovaném území uspořádala hlasování, které označuje za referendum o připojení k Rusku. Podle výsledků, které Kyjev a Západ neuznávají, se tamní obyvatelé vyslovili k připojení území k Rusku. Anexi čtyř ukrajinských oblastí v pátek podle Kremlu oficiálně oznámí ruský prezident Vladimir Putin. (čtk)


Pátek, 09:00: Při nočním ostřelování okupovaného Chersonu ukrajinskými silami přišel o život první zástupce šéfa okupační správy Chersonské oblasti Alexej Kateriničev. Oznámila to dnes ruská státní agentura TASS. Rodák z ruského Rybinska Kateriničev měl v oblastní správě na starosti bezpečnost. Ve funkci podle ruských médií působil přibližně měsíc. V minulosti absolvoval školu ruské tajné služby FSB, působil u ruských pohraničníků a v jednotkách FSB, od loňského roku byl zástupcem náčelníka střediska ruských záchranářů pro zvláště riskantní operace. Byl třikrát vyznamenán řádem za hrdinství. Ruská média tvrdí, že se stal obětí ostřelování města z raketometů HIMARS dodaných Ukrajině Spojenými státy. (čtk)


Pátek, 08:00: Byrokratická selhání ruské částečné mobilizace mohou nasvědčovat tomu, že ruský prezident Vladimir Putin opět obchází vyšší velení ruské armády. Ve své nejnovější zprávě o vývoji války na Ukrajině to uvedli analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Nasazení mobilizovaných mužů v ohniscích bojů například na charkovské nebo chersonské frontě může podle ISW znamenat, že Putin spolupracuje přímo s veliteli v terénu, kteří pravděpodobně volají po posilách. Tím se porušuje standardní praxe, kdy nově povolaní do zbraně absolvují před vysláním na frontu přípravu.

Na vysílání některých nově mobilizovaných na místa intenzivních bojů upozornilo ve čtvrtek velení ukrajinské armády. Z poloostrova Krym například podle generálního štábu ukrajinské armády odjelo do Chersonské oblasti 2000 mobilizovaných. Vojenští komisaři na Krymu přitom podle zprávy štábu dostali instrukce, aby prioritně povolali do zbraně příslušníky menšiny Krymských Tatarů. Další jednotky čerstvě mobilizovaných a nezkušených vojáků byly bez předchozí přípravy podle stejné zprávy vyslány do Doněcké oblasti.

ISW podotkl, že už dříve zaznamenal četné případy, kdy Putin při rozhodování o postupu ruské invaze obešel vyšší velení. Děje se tak patrně proto, že šéf Kremlu nedůvěřuje ruskému ministerstvu obrany. Odporující si vyjádření kremelských představitelů a ruského ministerstva o mobilizaci mohou být také dokladem, že Putin jako vrchní velitel ozbrojených sil vydal protichůdné rozkazy.

Putin nařídil částečnou mobilizaci minulý týden ve středu. Ministr obrany Sergej Šojgu při té příležitosti uvedl, že do zbraně má být povoláno asi 300 000 rezervistů s předchozí zkušeností z armády. V některých nezávislých ruských médiích se ale objevily zprávy, že se Moskva snaží zmobilizovat přes milion lidí. Byly popsány případy, kdy předvolání před odvodovou komisi dostávali lidé víceméně náhodně, například na protestech proti mobilizaci. Ve čtvrtek Putin kritizoval chyby, které se podle něj staly během mobilizace, a volal po jejich nápravě. (ceskenoviny)


Pátek, 00:10: Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekrety, kterými uznal nezávislost ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Krok předchází chystané formální anexi okupovaných území Ukrajiny, kterou Kreml plánuje na pátek. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov potvrdil, že při páteční ceremonii budou k Rusku připojeny čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala referenda o tomto kroku. Jde o mezinárodně neuznávanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku a také o Chersonskou a Záporožskou oblast. Rusko již na jaře 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.

Putin ve výnosech nařídil, aby byla uznána „státní svrchovanost a nezávislost“ dvojice oblastí na jihu Ukrajiny, uvedla agentura TASS. Rozhodnutí bylo přijato s „přihlédnutím k vůli obyvatel regionu“ v souladu se zásadami mezinárodního práva, které přisuzuje národům právo na sebeurčení, cituje dále agentura z dekretů, které vstupují v platnost dnem jejich podpisu.

Kyjev a Západ daly již dříve najevo, že plebiscity narychlo zorganizované Moskvou dosazenými úřady ani anexi okupovaných ukrajinských území uznat nehodlají. USA zároveň spolupracují se svými spojenci na sankcích, které by mohly být uvaleny na Rusko v případě další anexe ukrajinského území. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Ukrajina na pokus Ruska zmocnit se další části jejího území zareaguje „velmi tvrdě“.  (čtk)


Čtvrtek, 14:20:  Situace v Lymanu na východě Ukrajiny je těžká, ale ruská vojska zatím odrážejí ukrajinské útoky, uvedl představitel proruských separatistů z neuznávané Doněcké lidové republiky (DNR) v ruské televizi. Podle neověřených zpráv na sociálních sítích ukrajinské jednotky pokračují v rozšiřování svého předpolí v okolí Lymanu, který se zřejmě chystají úplně obklíčit. Úspěšné pokračování útočné operace hlásí Centrum strategické komunikace ukrajinské vlády, podle kterého ukrajinská vojska pokračují v osvobozování okupovaného území na východě země a už berou do zajetí i nově zmobilizované ruské vojáky, napsala agentura Unian.

„Situace v Lymanu je nadále dost napjatá a těžká. Ukrajinské jednotky pravidelně podnikají pokusy o útok. Nejde o ojedinělé pokusy. Samozřejmě chápeme, že tyto pokusy budou pokračovat, ale v tuto chvíli se je daří odrážet,“ prohlásil Alexej Nikonorov, kterého ruská agentura TASS odznačila za kancléře hlavy DNR.

Ukrajinské jednotky již město Lyman v Doněcké oblasti, které se snaží osvobodit od ruských sil, téměř obklíčily. Vyplývá to z nové mapy, kterou zveřejnil americký Institut pro studium války (ISW). Zásobování Lymanu okupovaného ruskou armádou může procházet pouze úzkým koridorem přes obec Torske, která je již pod palbou ukrajinských sil, uvádí podle ruskojazyčné verze BBC institut.

https://www.youtube.com/watch?v=Q6Mw9MjWBQQ

Ukrajinské ozbrojené síly se nezastavily při osvobozování Charkovské oblasti, pokračují v úspěšných útočných operacích východně od řeky Oskol a obkličují ruské uskupení u Lymanu na severu Doněcké oblasti. Ukrajinská armáda začala také osvobozovat Luhanskou oblasti. V Chersonské oblasti na jihu země ukrajinská vojska kontrolují přepravu přes řeku Dněpr. První z čerstvě zmobilizovaných Rusů se už ocitli v ukrajinském zajetí. „Ruské velení vrhlo na frontu nevycvičené a nebojeschopné zmobilizované vojáky,“ napsal Unian s odvoláním na vládní Centrum strategické komunikace a informační bezpečnosti. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 13:00: Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov potvrdil, že při páteční ceremonii v Kremlu budou k Rusku připojeny čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala hlasování o jejich připojení k Rusku. Kyjev a Západ tato referenda neuznávají a nehodlají uznat ani anexi okupovaných ukrajinských území. Podle agentury Reuters se Putin chytá oficiálně anektovat přibližně 15 procent celkové rozlohy Ukrajiny.

„Všechna čtyři, všechna území, kde se konala referenda a kde podali ruské straně příslušnou žádost,“ odpověděl Peskov podle agentury TASS na otázku, zda v pátek budou smlouvy o připojení k Rusku podepsány se všemi čtyřmi regiony, anebo jen s částí z nich. Jde o mezinárodně neuznávanou Doněckou a Luhanskou lidovou republiku (DNR a LNR) na východě Ukrajiny a také o Chersonskou a Záporožskou oblast na jihu Ukrajiny.

Ceremonie v Kremlu se uskuteční v 15:00 moskevského času (14:00 SELČ), upřesnil Peskov. Na tento termín dostali pozvánku do Kremlu také ruští poslanci. Podle deníku Kommersant je naplánováno vystoupení hlavy státu před oběma komorami parlamentu a budou slavnostně podepsány dohody o připojení čtyř oblastí k Rusku. Rusko již na jaře 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny, kde vznikly DNR a LNR. Ty Moskva oficiálně uznala až letos v únoru v předvečer zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

V Moskvě se nyní nacházejí vůdcové DNR a LNR a okupovaných částí Chersonské a Záporožské oblasti, aby podle vlastního vyjádření dokončili připojení těchto Moskvou okupovaných či ovládaných území k Rusku. (čtk)


Čtvrtek, 09:00: Ukrajinské jednotky již téměř obklíčily město Lyman v Doněcké oblasti, které se snaží dobýt zpět. Vyplývá to z nové mapy, kterou zveřejnil americký Institut pro studium války (ISW). Zásobování Lymanu okupovaného ruskou armádou může procházet pouze úzkým koridorem přes obec Torske, která je již pod palbou ukrajinských sil, uvádí podle ruskojazyčné verze BBC Institut pro studium války. Experti institutu poznamenávají, že ruští vojenští bloggeři předpovídají ruským silám v Lymanu bezprostřední porážku, protože ukrajinské jednotky jsou blízko k obklíčení města. Ozbrojené síly Ukrajiny bojují na předměstí Torskeho, které leží pouhých 12 kilometrů od Lymanu.

Pád lymanské „kapsy“ bude mít pravděpodobně velmi vážné důsledky pro ruské síly na severu Doněcké oblasti a na západě Luhanské oblasti, domnívají se američtí experti. Může umožnit ozbrojeným silám Ukrajiny začít ohrožovat ruské pozice na západní hranici Luhanské oblasti a v oblasti Severodoněcku a Lysyčansku.

https://twitter.com/TheStudyofWar/status/1575286004667355136

„Ruské ministerstvo obrany nemluvilo o posledních ruských ztrátách v oblasti Lymanu a nebylo připraveno na pád této části fronty, což pravděpodobně zhorší již tak nízkou morálku,“ píše ve zprávě ISW. Podotýká přitom, že podobná situace se vyvinula před porážkou ruské armády v Charkovské oblasti, což vedlo k panice mezi ruskými vojáky v celém východním směru. „Následná nespokojenost v ruském nacionalistickém informačním prostoru pravděpodobně přiměla Kreml k nařízení částečné mobilizace,“ píší experti institutu.

Britské ministerstvo obrany upozornilo, že za sedm dní od chvíle, kdy prezident Vladimir Putin oznámil „částečnou mobilizaci“, došlo ke značnému exodu Rusů, kteří se snažili vyhnout povolání do armády. „I když přesná čísla nejsou jasná, pravděpodobně překračuje velikost celkové invazní síly, kterou Rusko nasadilo v únoru 2022,“ uvedlo. Mezi těmi, kteří se pokoušejí opustit Rusko, jsou nadměrně zastoupeni ti zámožnější a vzdělanější. Exodus a mobilizace podle Londýna budou pravděpodobně mít stále významnější dopad na ruskou ekonomiku kvůli snížené dostupnosti pracovní síly a zrychlenému „odlivu mozků“.

Úřady v ruském Novosibirsku podle listu Kommersant hlásí pokus o podpálení další vojenské správy, a to vhozením dvou zápalných lahví. Požár byl uhašen, policie podezřelého zadržela. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se po celém Rusku staly desítky podobných incidentů, upozornila ruská redakce BBC. Případy žhářství se ale množí po vyhlášení částečné mobilizace, dodal Kommersant.

Ukrajinský generální štáb v ranní svodce uvedl, že ruské úřady na Krymu mobilizují především krymské Tatary a odesílají je na frontu do míst, kde zuří nejtvrdší boje. Ze Sevastopolu tak byly 27. září do Chersonské oblasti odeslány dvě tisícovky zmobilizovaných. (čtk)


Středa, 18:00: Zpravodajské služby Spojených států a jejich spojenců ve světle ruských hrozeb o použití jaderných zbraní pozorněji sledují vojenské kroky Kremlu a pečlivě hledají náznaky jejich nasazení ve válce na Ukrajině. Serveru Politico to sdělilo pět zdrojů z řad současných a bývalých amerických činitelů. Varování, že se ruský prezident Vladimir Putin opravdu rozhodl nasadit v konfliktu jaderné zbraně, podle nich ale může i tak přijít příliš pozdě.

Rusko, které na Ukrajinu zaútočilo letos v únoru, se po úspěchu zářijové ukrajinské protiofenzivy snaží opět na bojišti získat navrch. Zároveň přibývají signály o klesající domácí popularitě Putina a jeho války, zejména po částečné mobilizaci vyhlášené minulý týden. „Sledujeme to pozorněji,“ uvedl činitel americké vlády s přístupem ke zpravodajským informacím o jaderných silách a strategii Moskvy. USA a jejich spojenci podle něj v nedávné době posílili práci zpravodajských služeb ve vzduchu, z oběžné dráhy i v kyberprostoru a začali se víc spoléhat na satelitní snímky. S jejich pomocí analyzují přesuny ruských jednotek s kapacitou zaútočit jadernými zbraněmi.

Debatu o použití jaderných zbraní ve vojenském tažení proti Ukrajině rozvířil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin, který při vyhlášení částečné mobilizace obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil použitím svého jaderného arzenálu.  Varování podpořil i místopředseda ruské bezpečnostní rady a exprezident a expremiér Dmitrij Medveděv.

„Momentálně nevidíme žádné důkazy, že Rusko jaderné zbraně použije,“ uvedl Joshua Kelsey a dodal, že Washington nicméně hrozby z Moskvy bere vážně. Zpravodajské služby jsou podle zmíněného amerického činitele přesvědčeny, že Rusko nebude riskovat rozsáhlou jadernou válku, a nespustí proto ani masivní útok na Ukrajinu nebo země NATO.

Sledování ruského jaderného zbrojení ztěžuje fakt, že Rusko má desítky různých zbraňových systémů dvojího použití, z nichž mnohé používá na Ukrajině. Například většina ruských letounů dokáže přepravovat běžnou munici, ale i takzvané taktické jaderné zbraně, navržené s cílem zničit menší cíle na bojišti. Oproti tomu stojí strategické jaderné zbraně jako jsou mezinárodní balistické střely, jejichž plánované použití lze jednodušeji vypozorovat například při uvedení speciálních jednotek do pohotovosti nebo jejich shromážděním ke cvičení.

Při použití taktických jaderných zbraní se Spojené státy a další spojenci Kyjeva ani nemusí dozvědět, že se ruské síly rozhodly vyměnit konvenční munici za atomové bomby, píše Politico. „(Rusové) nikdy nepoužijí strategickou jadernou zbraň,“ uvedl nejmenovaný činitel. „Použijí zbraň krátkého doletu. Mají hlavice, kterým říkáme mikroatomové, s výbušnou silou desítek až stovek tun,“ dodává.

Úmysl Moskvy použít jaderné zbraně bude ale i tak za určitých okolností možné patrně vypozorovat, píše Politico, a to na základě chování ruské armády, například překvapivě rychlého stažení nebo pohybu menší jednotky schopné převážet jaderný náklad. Podle jiných odhadů je ale možné, že Putin západ nejprve varuje a hrozbu využije jako nástroj při vyjednávání. „Myslím si, že pokud se budou Rusové (na jaderný úder) připravovat, snažili by se to dát najevo,“ uvedl Franklin Miller, někdejší činitel NSC v otázkách jaderné politiky. „Naznačili by, že převážejí munici z centrálních skladů k palebným jednotkám. A pak by nám dali víc času, abychom se nad tím zamysleli,“ dodal Miller. „Co se ale týče menších jaderných zbraní, o těch pravděpodobně vědět nebudeme,“ dodává. (čtk)


Středa, 10:00: Ukrajina bude bránit své lidi, kteří stále žijí na Moskvou okupovaných územích, uvedl ve svém nočním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Učinil tak v reakci na hlasování na okupovaných ukrajinských územích, která proruské úřady označují za referenda o připojení k Rusku. Hlasování je neplatné, uvedla ukrajinská diplomacie a vyzvala Západ k dalším sankcím vůči Moskvě. Hlasování kromě Kyjeva neuznávají ani západní země, šéf unijní diplomacie Josep Borrell jej dnes označil za falešné.

„Tuto frašku na okupovaných územích nelze nazvat ani imitací referenda,“ uvedl Zelenskyj. „Budeme jednat na ochranu našich lidí,“ prohlásil  zmínil okupované ukrajinské regiony včetně poloostrova Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Brzy podle něj přijdou dobré zprávy z fronty, podrobnosti ale neposkytl. „Postupujeme a osvobodíme naší zemi,“ řekl.

Proruské úřady mezitím uvedly, že všechny okupované regiony, kde se hlasování konala, se vyslovily pro připojení k Rusku. Hlasovalo se v částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských útvarech - Doněcké lidové republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR). LNR, DNR a úřady okupované části Záporožské oblasti oznámily téměř stoprocentní podporu připojení k Rusku, zatímco úřady obsazené části Chersonské oblasti hlásí výsledek 87,05 procenta, uvedla BBC na svém ruskojazyčném webu. Ruská agentura TASS píše, že podle sečtení 100 procent volebních lístků hlasovalo v Záporožské oblasti pro připojení k Ruské federaci 93,11 procenta lidí, v LNR 98,42 procenta osob a v DNR 99,23 procenta.

Pětidenní hlasování, o jejichž konání proruské úřady informovaly teprve před týdnem, opakovaně provázely zprávy o nucené účasti a dalších volebních podvodech. Moskvou nyní ovládané oblasti navíc v uplynulých měsících kvůli válce opustila značná část jejich obyvatel. Západní země a Kyjev hlasování ani jeho výsledek neuznávají, je to podle nich propaganda a nelegální podvrh s cílem umožnit Moskvě anektovat násilně obsazená území.

Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová uvedla, že Spojené státy předloží RB OSN rezoluci odsuzující hlasování. „Ukrajina nebude nikdy souhlasit s ultimáty,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Své mezinárodní partnery vyzvalo, aby Kyjevu poskytli další vojenskou pomoc a proti Rusku zavedli další tvrdé sankce. Kanadský premiér Justin Trudeau prohlásil, že kvůli podvodným referendům hodlá přikročit k novým sankcím a že Ottawa nikdy neuzná výsledky hlasování ani pokus Moskvy o nezákonnou anexi ukrajinských území, uvedla agentura Reuters.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která běžně monitoruje různé volby, už dříve uvedla, že výsledky nynějšího hlasování nebudou z právního hlediska platné. Je podle ní v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem, koná se v oblastech, kde není bezpečno, a neúčastní se ho nezávislí pozorovatelé.

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja podle Reuters řekl, že hlasování bylo transparentní a v souladu s volebními normami. Očekává se, že ruský prezident Vladimir Putin vystoupí v pátek v parlamentu s projevem o referendech. Podle Valentiny Matvijenkové, která předsedá horní komoře ruského parlamentu, by zákonodárci mohli projednat anexi 4. října. „Výsledky jsou jasné. Vítejte doma, v Rusku!“ napsal v noci na dnešek na telegramu bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je teď místopředsedou ruské bezpečnostní rady.

Výsledek oficiálně vyznívající ve prospěch Moskvy se v hlasování všeobecně očekával a podle agentury AP připravuje půdu pro novou nebezpečnou fázi sedmiměsíční ruské invaze na Ukrajinu. Úspěšné ukrajinské osvobozování vlastních území by Moskva po možné anexi mohla prohlašovat za útok na své území. Rusko zároveň mobilizovalo a zesílilo varování, že by mohlo na obranu nasadit i jaderné zbraně. (čtk)


Úterý, 23:10: Z Moskvou ovládaných nebo okupovaných částí Ukrajiny přicházejí zprávy o celkových nebo částečných výsledcích narychlo zorganizovaných hlasování, která proruské úřady označují za referenda o připojení k Rusku. Proruské úřady podle světových agentur tvrdí, že lidé souhlasili s připojením k Rusku. Západní země i ukrajinská vláda hlasování ani jeho výsledek neuznávají, celá akce je podle nich propaganda a nelegální podvrh s cílem umožnit Moskvě anektovat násilně obsazená území.

Hlasovalo se v Ruskem okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských útvarech - Doněcké lidové republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR) na východě Ukrajiny. Nezávislost obou těchto separatistických útvarů uznal letos v zimě, krátce před útokem svých vojsk na Ukrajinu, ruský prezident Vladimir Putin.

https://www.youtube.com/watch?v=AJgyLCjCBYU

Luhanské úřady například uvedly, že sečetly 69 procent hlasovacích lístků a pro připojení k Rusku hlasovalo 98,5 procenta tamních obyvatel, píše agentura Reuters. Ruskem dosazený úředník v Záporožské oblasti podle ní hlásil, že sečtené jsou všechny lístky a ve prospěch Moskvy se prý vyslovilo 93,1 lidí. V Chersonské oblasti je podle proruského šéfa volební komise více než 87 procenta lidí pro odtržení od Ukrajiny a připojení k Rusku. Ruská tisková agentura TASS uvedla, že v Doněcké oblasti je sečteno 69,09 procenta lístků a pro připojení k Rusku je zatím 98,69 procenta hlasujících.

Pětidenní hlasování, o jejichž konání proruské úřady informovaly teprve před týdnem, opakovaně provázely zprávy o nucené účasti a dalších volebních podvodech. Moskvou nyní ovládané oblasti navíc v uplynulých měsících kvůli válce opustila značná část jejich obyvatel. Také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která běžně monitoruje různé volby, uvedla, že výsledky nynějšího hlasování nebudou z právního hlediska platné, protože akce je v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem, koná se v oblastech, kde není bezpečno, a neúčastní se jí nezávislí pozorovatelé.

Výsledek oficiálně vyznívající ve prospěch Moskvy se v hlasování všeobecně očekával a podle agentury AP připravuje půdu pro novou nebezpečnou fázi sedmiměsíční ruské invaze na Ukrajině, protože se očekává, že poslouží Moskvě jako záminka pro rychlou anexi regionů. Úspěšné ukrajinské osvobozování vlastních území by pak Moskva mohla prohlašovat za útok na svou vlastní půdu. Rusko zároveň mobilizovalo a zesílilo varování, že by mohlo na obranu nasadit také jaderné zbraně. Kyjev opakovaně varoval Moskvu, že zábor dalších území zničí jakoukoliv šanci na mírová jednání. Hlasování připomínalo události na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014 po plebiscitu, který nebyl mezinárodně uznán a Západ reagoval na anexi protiruskými sankcemi. (čtk)


Úterý, 22:40: Výsledek hlasování zorganizovaných Moskvou v okupovaných či ovládaných částech Ukrajiny nezmění nic na politice Kyjeva ani na ukrajinském působení na bojišti, řekl podle agentury AFP ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. V úterý skončila několikadenní narychlo organizovaná hlasování o připojení ovládnutých území k Rusku, která Kyjev i jeho západní spojenci považují za podvodná a označují je za „pseudorefenda“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak řekl, že Ukrajina se nenechá ovlivnit jadernými hrozbami ze strany Moskvy ani pořádáním hlasování s cílem anektovat další ukrajinské území.

„Nezmění to nic na naší politice, diplomacii ani na našich vojenských krocích,“ řekl Kuleba v Kyjevě na společné konferenci s francouzskou ministryní zahraničí Catherine Colonna. Zároveň vyzval Evropskou unii, aby uvalila na Rusko kvůli zorganizování hlasování tvrdé sankce. „Kosmetická opatření nebudou stačit. Čím bude reakce na takzvaná referenda mírnější, tím větší bude motivace Ruska konflikt vyostřit a anektovat i další území,“ zdůraznil Kuleba.

Státy Evropské unie ale zatím nenašly společnou řeč při jednání o sedmém balíku protiruských sankcí, jehož zásadní součásti narážejí zvláště na odpor Maďarska. Součástí připravovaného balíku je stanovení stropu na cenu ropy dovážené z Ruska.

Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Podoljak hlasování označil za právní nesmysl a poukázal na příklad Záporožské oblasti, která má 1,6 milionu obyvatel. Uvedl, že v části regionu ovládané ukrajinskými úřady žije 800.000 lidí, dalších 400 000 osob uprchlo z okupovaného území, a tak se „pseudoreferenda“ mohla účastnit jen malá část obyvatel oblasti. „A to máme přijmout takový model, nebo jinak bude použita jaderná zbraň? To je nesmysl a je to nepřijatelné,“ řekl.

Bývalý ruský prezident a současný šéf ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv dnes varoval, že Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně. Agentura Reuters k tomu napsala, že podobné hrozby, které zazněly i od současného šéfa Kremlu Vladimira Putina, Moskva používá k zastrašení Ukrajiny a jejích západních spojenců. Naznačuje, že by k obraně nově anektovaných území mohla nasadit taktické jaderné zbraně. (ceskenoviny)


Úterý, 22:20: Hlasování, která Moskva provedla v okupovaných oblastech Ukrajiny, jsou flagrantním porušením mezinárodního práva. Uvedl to  na twitteru generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten šéfovi NATO za jeho postoj poděkoval. Generální tajemník Severoatlantické aliance  rovněž varoval, že použití jaderných zbraní by mělo by pro Rusko vážné důsledky.

„Právě jsem hovořil s prezidentem Zelenským a ujistil jsem ho, že spojenci v NATO jsou neochvějní ve své podpoře suverenity Ukrajiny a jejího práva na sebeobranu. Falešná referenda, která provádí Rusko, nemají žádnou legitimitu a jsou bezostyšným porušením mezinárodního práva. Tato území jsou ukrajinská,“ prohlásil Stoltenberg. Rovněž odsoudil ruská vyhrožování případným použitím jaderných zbraní na obranu „územní celistvosti“. Podle šéfa aliance by to bylo nepřijatelné a mělo by to pro Rusko vážné důsledky.

„Jakékoli použití jaderných zbraní je naprosto nepřijatelné, zcela to změní povahu konfliktu a Rusko musí vědět, že jadernou válku nelze vyhrát a nesmí být nikdy vedena,“ prohlásil Stoltenberg podle agentury Reuters. „Když z Ruska znovu a znovu slyšíme ten způsob jaderné rétoriky, od prezidenta (Vladimira) Putina, je to něco, co musíme brát vážně - a proto jasně vzkazujeme, že to bude mít pro Rusko vážné důsledky,“ řekl šéf NATO. (čtk)


Úterý, 22:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nečekaně promluvil přes videospojení k Radě bezpečnosti OSN. Rusko porušuje mezinárodní právo, prohlubuje konflikt a je jen otázkou času, kdy Moskva zničí poslední fungující mezinárodní instituci, řekl Zelenskyj s odkazem na shromáždění, ke kterému hovořil. OSN projev živě přenášela na svých stránkách.

Zelenskyj zmínil podle něj pět hlavních důkazů o ruském porušování mezinárodního práva. Patří mezi ně ignorování zpráv Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) o dění v Záporožské jaderné elektrárně a „jaderné vydírání“, řekl Zelenskyj s odkazem na nedávné výroky ruských představitelů, že Moskva je připravena použít všechny dostupné zbraně. „Před týdnem jsem představil plán na dosažení smíru, přičemž Moskva reagovala mobilizací, která se navíc soustřeďuje na odlehlé oblasti nebo Krym,“ uvedl prezident. Čtvrtým důkazem jsou podle něj „takzvaná referenda“ o připojení ovládaných území k Rusku. „Lidé musí vyplňovat papíry se zbraní u hlavy,“ řekl o mezinárodně neuznávaném hlasování, které dnes skončilo v Ruskem ovládaných částech Ukrajiny.

Posledním a nejviditelnějším důkazem je snaha o připojení okupovaných území k Rusku a mobilizaci tamních obyvatel, které chce Moskva poslat bojovat proti jejich vlasti, Ukrajině, dodal Zelenskyj. Bezprostředně před Zelenského projevem náměstek generálního tajemníka OSN pro politické záležitosti na zasedání Rady bezpečnosti zopakoval, že OSN podporuje „územní celistvost Ukrajiny“ v rámci jejích „uznaných hranic“, uvedla AFP. (čtk)


Úterý, 10:00:  Rusko má právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně, uvedl podle agentury TASS místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Bývalý ruský prezident a premiér také zapochyboval, že by NATO zasáhlo, kdyby Rusko tyto zbraně použilo proti Ukrajině. „Představte si, že ukrajinská agrese Rusko donutí proti ukrajinskému režimu nasadit tu nejhrozivější zbraň. Věřím, že NATO ani v takovém případě přímo do konfliktu nezasáhne,“ tvrdí Medveděv.

Bezpečnost Washingtonu, Londýna a Bruselu je pro Severoatlantickou alianci „mnohem důležitější než osud nikým nepotřebné, umírající Ukrajiny, i když ji velkoryse zásobují různými zbraněmi,“ napsal ruský představitel na sociální síti telegram. „Zámořští a evropští demagogové nechtějí umírat při jaderné apokalypse. Proto při současném konfliktu raději překousnou použití jakékoli zbraně,“ dodal. Medveděv v souladu s oficiální pozicí Moskvy obvinil Kyjev z nacismu a NATO z přímé kontroly nynějšího ukrajinského režimu.

Západem je Moskva považována za agresora v současném konfliktu. Rusko tvrdí, že cílem invaze je mimo jiné „osvobození“ a ochrana proruských separatistických republik na východě Ukrajiny. Útočí přitom i na jihu napadené země a na začátku války se neúspěšně ze severu pokusilo obsadit Kyjev. Debatu o použití jaderných zbraní ve vojenském tažení proti Ukrajině rozvířil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin, který při vyhlášení mobilizace obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil použitím svého jaderného arzenálu. Spojené státy a další západní země i Kyjev tyto poznámky odsoudily. (čtk)


Úterý, 08:00: Kreml může k plánované anexi okupovaných ukrajinských území přistoupit před 1. říjnem nebo krátce po něm; na začátku října v Rusku totiž začíná obvyklý branný cyklus. Moskvě by to umožnilo povolat do boje proti Kyjevu ukrajinské civilisty, napsali analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Podle hodnocení britské vojenské rozvědky existuje reálná možnost, že ruský prezident Vladimir Putin anexi formálně oznámí 30. září, kdy vystoupí před ruským parlamentem.

V samozvaných proruských republikách a Ruskem okupovaných oblastech na Ukrajině v úterý končí hlasování o připojení k Rusku. Pětidenní hlasování, které Moskva označuje za referendum a které Kyjev a Západ neuznávají, začalo minulý pátek. Minulou středu zároveň Putin vyhlásil částečnou vojenskou mobilizaci. ISW už dříve uvedlo, že referendum o připojení i povolání nových sil do války jdou ruku v ruce z toho důvodu, aby Kreml mohl povolat i ukrajinské občany, kteří momentálně nesplňují zákonná kritéria pro odvedení. „Jako ‚ruští‘ občané mohou být všichni ukrajinští muži mezi 18 a 27 lety na anektovaných územích podle ruských zákonů odvedeni,“ uvádí ISW.

https://www.youtube.com/watch?v=5U1VmpoyJQM

Ruské úřady už dříve do bojů proti Ukrajině ukrajinské občany povolaly, připomínají analytici. Ruskem dosazené úřady v Sevastopolu na Krymu anektovaném v roce 2014 minulý týden uvedly, že v oblasti se částečná mobilizace týkala zhruba 2000 mužů. ISW také dříve informoval, že ruské okupační úřady nuceně povolaly menší počty ukrajinských civilistů ze všech okupovaných území.

Rusko si pro odvody ukrajinských mužů na okupovaných územích připravuje podmínky. Poradce ukrajinské správy Chersonské oblasti v neděli uvedl, že okupační úřady nedovolují vycestovat mužům mladším 35 let. Ukrajinský starosta Melitopolu Ivan Fedorov v pondělí řekl, že Moskva požaduje po tamní okupační správě vytvořit dobrovolnický oddíl o síle 3000 mužů do 10. října. Ukrajinský gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj rovněž v pondělí uvedl, že ruští okupanti v obci Svatove vydali povolávací rozkazy pro všechny muže.

Mobilizace z minulého týdne v Rusku vyvolala protesty. Ruské vedení podle Londýna patrně doufá, že oznámením o anexi svou invazi ospravedlní a upevní podporu konfliktu. „Tuto snahu pravděpodobně podkope rostoucí domácí povědomí o nedávném ruském neúspěchu na bojišti,“ píše britská vojenská rozvědka. Ruští vojáci od začátku září ztratili velkou část dobytého území v ukrajinské Charkovské oblasti a čelí ukrajinské protiofenzivě na východě a jihu země. (ceskenoviny)


Pondělí, 22:00: Při ruském raketovém útoku na rezidenční čtvrť ve městě Pervomajskyj v Charkovské oblasti zemřelo sedm lidí. Uvedla to Státní služba pro mimořádné události. Mezi oběťmi je také 15letá dívka, sdělil podle agentury Unian gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Rusové na Pervomajskyj zaútočili kolem 13:30 místního času (12:30 SELČ). Na město pálili z raketometů kazetovou munici a útočili také těžkým dělostřelectvem. Ostřelování poškodilo rodinné domy a způsobilo požár. Kromě Pervomajského invazní síly ostřelovaly i Kupjansk v Charkovské oblasti, kde způsobily zranění jednomu člověku. V místní budově církevní školy a v obchodě navíc následkem útoku vznikl požár, který se rozšířil na plochu 500 metrů čtverečních. (čtk)


Pondělí, 19:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se sešel se šéfy bezpečnostních složek, s nimiž probíral způsoby, jak čelit „novému typu zbraní“, které používá ruská invazní armáda. Jednali poté, co Moskva zintenzivnila útoky v Oděské oblasti pomocí íránských bojových dronů, píše agentura Reuters s odvoláním na prezidentskou kancelář a regionálního činitele.

Rusko v posledních dnech provedlo nejméně pět útoků na cíle v regionu na jihozápadě země za pomoci bezpilotních letounů Šáhid-136, uvedl na tiskové konferenci mluvčí správy Oděské oblasti Serhij Bratčuk.  „Nepřítel se snaží ušetřit na raketách… tyto Šáhidy jsou mnohem levnější, lze je používat mnohem častěji a ve dvojicích. Vidíme, že nepřítel může vypustit i několik těchto kamikadze dronů pro jeden útok,“ řekl Bratčuk.

V neděli ukrajinské úřady uvedly, že Rusové opět útočili pomocí sebevražedných bezpilotních letounů na přístavní město Oděsa a zasáhli administrativní budovu. Ruské útoky íránskými drony hlásily ukrajinské úřady i dříve. Ukrajinské letectvo rovněž informovalo o sestřelení většího íránského bezpilotního letounu Mohadžír-6. Jako sebevražedný bezpilotní letoun se označuje dron, jenž je obvykle od začátku zkonstruován tak, aby sám posloužil k přímému útoku na cíl. Může být sestrojen i jako takzvaná vyčkávací munice, která je vypuštěna do vzduchu s cílem čekat, než nastane vhodný okamžik k útoku.

Ukrajinci tvrdí, že bezpilotní letouny využívané ruskou armádou pocházejí z Íránu, Teherán to ale popírá. Írán navázal s Ruskem užší spolupráci mimo jiné kvůli sankcím, kterým obě země čelí ze strany Západu. Podle amerických médií, které se odkazují na představitele tajných služeb, dodal Teherán Moskvě první drony v první polovině srpna. Zelenskyj v pátek odsoudil ruské používání íránských bezpilotních letounů a Kyjev vypověděl íránského velvyslance a omezil diplomatické styky s touto blízkovýchodní zemí. Teherán uvedl, že rozhodnutí Kyjeva lituje a odpoví odpovídajícím způsobem.

V pondělí se ukrajinský prezident podle jeho kanceláře sešel s náčelníkem generálního štábu Valerijem Zalužným, ministrem obrany Oleksijem Reznikovem, šéfem vojenské rozvědky a dalšími vrcholnými bezpečnostními a vojenskými činiteli. „Zaměřili se na otázku používání nových typů zbraní nepřítelem a nastínili plány, jak těmto prostředkům čelit,“ uvedl Zelenského úřad v prohlášení, aniž by sdělil podrobnosti o plánech.

Nové typy zbraní, včetně raketových systémů HIMARS, protitankových střel Javelin a tureckých bezpilotních letounů Bayraktar, které používají Ukrajinci, měly viditelný vliv na průběh války, kterou Rusko rozpoutalo na konci února, poznamenal Reuters. (čtk)


Pondělí, 15:00: Maďarsko uspořádá takzvanou národní konzultaci, při níž se občanů zeptá, zda si přejí protiruské sankce. Podle agentury Reuters to v pondělním projevu v maďarském parlamentu uvedl premiér Viktor Orbán. Podle něj jsou sankce spolu s vysokými cenami energií důvodem současných problémů evropské ekonomiky. Evropská unie uvalila na Rusko sankce kvůli jeho krokům na Ukrajině, některé už po ruské anexi Krymu v roce 2014 a tehdejší podpoře proruských separatistů na východě Ukrajiny. EU sankce výrazně rozšířila od začátku ruské invaze v únoru letošního roku.

V souvislosti s nynějším Moskvou organizovaným hlasováním o připojení částí Ukrajiny k Ruské federaci uvažuje o dalším zpřísnění sankčních opatření. Přijetí nových sankcí však musí schválit všechny členské země sedmadvacítky. Orbán v parlamentu prohlásil, že protiruské sankce se obrátily proti Evropě. Pokud by byly zrušeny, evropská ekonomika by znovu nabrala na síle, míní. Celkově podle něj sankce způsobují Evropě obrovské škody.

O úmyslu vyhlásit národní konzultaci již minulý týden informovala maďarská média, která citovala z Orbánova proslovu na středečním uzavřeném jednání parlamentního klubu jeho strany Fidesz. Konzultace mají být neformálním průzkumem, během kterého každý dospělý bude moci odpovědět na otázky ve formuláři na internetu nebo ho v tištěné podobě poslat poštou. Premiér podle médií na jednání také řekl, že chce dosáhnout zrušení protiruských sankcí nejpozději do konce roku.

Maďarský premiér známý svým vstřícným postojem k Rusku také zopakoval, že na Ukrajině by mělo být okamžitě uzavřeno příměří a zahájeny mírové rozhovory. Podmínkou Kyjeva pro jednání je požadavek, aby území Ukrajiny zcela opustili ruští vojáci.

Orbán reagoval i na nedávný návrh Evropské komise odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur z unijních fondů mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Řekl, že pokud by „bruselští byrokraté“ vyplacení těchto peněz určených na maďarské energetické projekty odepřeli, dokáže je sehnat i z jiných zdrojů. Uvedl přitom, že budoucnost své země vidí navzdory konfliktům s Bruselem nadále v Evropské unii. Ve zmíněném projevu na uzavřeném setkání se svými spolustraníky premiér podle médií prohlásil, že Maďarsko možná opustí EU okolo roku 2030, pokud se blok předtím sám nerozpadne. (ceskenoviny)


Pondělí, 14:00: Bělorusko a Rusko nebudou tolerovat ponížení ze strany Západu, uvedl v pondělí při jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Minsk ani Moskva podle něj nebudou se západními zeměmi vést dialog, dokud jim neprokážou příslušnou úctu. O setkání obou státníků v ruském Soči informovala agentura TASS. „Ponížení nikdo nestrpí. Rusko je gigantická země. Jak by ji mohli ponížit?“ uvedl Lukašenko. Spojené státy se podle něj rozhodly, že budou vládnout světu. „Kdokoliv chce s námi žít v míru, chce nás respektovat, tomu jsme otevření. Jsme na to připraveni, ale nebudeme tolerovat ponížení,“ řekl běloruský státník.

Rusko letos 24. února podniklo invazi na Ukrajinu. Bělorusko se války přímo neúčastní, poskytlo ale ruským silám k útoku na Ukrajinu své území. Západní země uvalily v souvislosti s válkou sankce na Rusko i na běloruský režim, a to kvůli jeho podpoře ruské invaze i za porušování lidských práv v zemi. Lukašenko dnes vyjádřil naději, že spolupráce Minsku a Moskvy nahradí dodávky některých produktů, které dříve obě země získávaly ze Západu. „Budeme létat vlastními civilními i vojenskými letadly. Budeme jezdit vlastními auty. Nebojíme se,“ řekl Lukašenko, podle kterého obě země v posledních měsících dokázaly, že dokážou normálně fungovat. (čtk)


Pondělí, 13:00: Rusko zatím nepřijalo žádné rozhodnutí o uzavření hranic v souvislosti s odchodem ruských občanů do zahraničí po ohlášení částečné mobilizace v zemi. Oznámil to v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva podle něj také očekává, že budou napraveny všechny chyby, které při odvodech nastaly, napsala agentura TASS. O povaze těchto chyb se mluvčí prezidenta přesněji nezmínil. „Nic o tom nevím. V tuto chvíli nepadlo žádné rozhodnutí,“ řekl Peskov na tiskové konferenci v odpovědi na dotaz, zda Rusko uzavře hranice, nebo v některých regionech vyhlásí stanné právo. (ceskenoviny)


Pondělí, 12:00: Ukrajinské úřady u Izjumu nalezly dvě další hromadná pohřebiště, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru se stanicí CBS. Podle něj jsou v nich uložena těla stovek obětí. „Dnes jsem dostal další informace. Našli jsme další dva masové hroby, velké hroby se stovkami lidí. Hovoříme o malém městě Izjumu,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru zveřejněném v neděli. Ukrajinská armáda dobyla Izjum v Charkovské oblasti zpět 10. září v rámci své ofenzivy proti ruským jednotkám. Město bylo pod kontrolou ruských vojáků od dubna. V lese na okraji města objevily úřady před dvěma týdny masové pohřebiště, kde bylo podle zpráv policie z minulého týdne uloženo 447 těl. Specialisté nalezli v hrobech těla 215 žen, 194 mužů civilistů, pěti dětí a 22 vojáků. V případě 11 těl nebylo možné zatím rozeznat pohlaví. Podrobnosti o dalších nalezených izjumských masových pohřebištích Kyjev zatím nezveřejnil. (čtk)


Pondělí, 11:00: Kazachstán, blízký spojenec Moskvy, neuzná možné připojení východoukrajinských oblastí k Rusku. Uvedlo to podle agentury Reuters kazachstánské ministerstvo zahraničí. V oblastech na východě Ukrajiny minulý týden začalo hlasování o jejich připojení k Rusku, které proruské úřady označují za referendum. Hlasování neuznává Ukrajina ani západní státy. „Co se týče konání referend… Kazachstán vychází z principů územní celistvosti států, jejich suverénní rovnosti a mírového soužití,“ řekl mluvčí kazachstánské diplomacie.

Hlasování se na Ukrajině koná v samozvaných proruských útvarech Luhanská lidová republika (LNR) a Doněcká lidová republika (DNR) a na Ruskem okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, do nichž ruské okupační síly „začlenily“ i části dalších oblastí, které momentálně mají pod kontrolou. Mluvčí ministerstva připomněl pozici kazachstánského prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, který se podle něj „jasně vyjádřil k následování principů mezinárodního práva“ a územní integrity států.

Agentura Interfax připomněla, že Tokajev už v polovině letošního června na mezinárodním fóru v Petrohradě uvedl, že jeho země neuznává LNR a DNR. „Neuznáváme Tchaj-wan nebo Kosovo nebo Jižní Osetii, Abcházii a s největší pravděpodobností tento princip aplikujeme i ve vztahu s kvazistáty, což je podle našeho názoru i Luhansk a Doněck,“ uvedl tehdy prezident. (ceskenoviny)


Pondělí, 10:00:  První skupiny mužů povolaných v rámci ruské částečné mobilizace začaly přijíždět na vojenské základny, uvedla ve své pravidelné zprávě britská vojenská rozvědka. Mnoho z těchto vojáků podle ní nemá žádné vojenské zkušenosti z posledních let. „Rusko nyní bude čelit administrativnímu a logistickému problému, jak zajistit výcvik vojáků,“ uvádí zpráva zveřejněná na twitteru britského ministerstva obrany. Zároveň upozorňuje, že vzhledem k nedostatku vojenských instruktorů a k rychlosti zahájené mobilizace bude mnoho ruských vojáků zřejmě nasazeno na frontu s minimální příslušnou přípravou, což pravděpodobně povede k vysokým ztrátám.Ruský prezident Vladimir Putin minulou středu vyhlásil částečnou mobilizaci, jde přitom o první ruskou mobilizaci od druhé světové války. Ukrajinští a západní pozorovatelé tento krok pokládají za nepřímé přiznání neúspěchu od února trvající ruské války na Ukrajině. (čtk)


Pondělí, 08:00: Z Ruska uprchlo od středečního vyhlášení částečné mobilizace více než 260 tisíc mužů. S odvoláním na zdroj blízký Kremlu, který cituje statistiky tajné služby FSB, to napsal opoziční list Novaja Gazeta. Představitelé bezpečnostních složek a silových ministerstev podle deníku navrhují uzavřít hranice. Prezident Vladimir Putin ve středu nařídil v zemi částečnou mobilizaci, která by se měla týkat asi 300.000 lidí s předchozími vojenskými zkušenostmi. Odpor proti mobilizaci vyvolal omezené protesty v řadě ruských měst a regionů, střety mezi účastníky demonstrace proti odvodům do armády a policií dnes vypukly v jihoruském Dagestánu. I někteří prokremelští činitelé kritizovali údajné zmatky, které mobilizaci doprovázejí. Sociální sítě zaplavily snímky dlouhých kolon na ruských hraničních přechodech. (čtk)


Neděle, 21:00: Rusko bude čelit katastrofálním následkům, pokud se rozhodne použít proti Ukrajině jaderné zbraně, řekl poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Spojené státy by podle něj v takovém případě byly nuceny rázně zareagovat. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského šéf Kremlu hrozbami neblafuje, mezinárodní společenství mu však nedovoluje je uskutečnit. Sullivanovy výroky jsou zatím poslední z řady varování, která američtí činitelé adresovali Moskvě po nepříliš skrývané hrozbě jadernými zbraněmi. Ruský prezident Vladimir Putin ji pronesl ve středu v projevu o vyhlášení částečné mobilizace.

„Pokud Rusko překročí tuto hranici, bude to mít pro něj katastrofální následky. Spojené státy budou rázně reagovat,“ řekl Sullivan v televizi NBC. Slíbil také, že Spojené státy budou pokračovat v podpoře Ukrajiny „zbraněmi, municí, zpravodajskými informacemi a veškerou další pomocí, kterou můžeme poskytnout“. Sullivan nezmínil, jakou povahu bude mít případná americká reakce na ruský jaderný útok na Ukrajinu. Uvedl ale, že Washington Moskvě neveřejně „podrobněji vysvětlil, co přesně to bude znamenat“. Sullivan také řekl, že Spojené státy jsou s Ruskem na toto téma v častém přímém kontaktu, a to i v posledních dnech. Americký prezident Joe Biden předtím ve projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku obvinil Putina z „otevřeného jaderného vyhrožování Evropě“.

Rusko v těchto dnech organizuje ve čtyřech částečně okupovaných východoukrajinských oblastech referenda o připojení k Rusku. Ukrajina ani západní státy tato hlasování neuznávají. Připojením Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti k Rusku by Moskva mohla útoky ukrajinských sil na toto území vykládat jako útok na samotné Rusko. Putin ve svém projevu o mobilizaci řekl, že k ochraně Ruska použije „všechny dostupné prostředky“. Jeho slova - doplněná výrokem „to není bluf“ - byla na světové scéně vykládána jako hrozba použitím jaderných zbraní proti Ukrajině. (čtk)


Neděle, 15:00: Britská premiérka Liz Truss vyzvala spojence, aby se nenechali zastrašit řinčením zbraněmi ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina a zůstali pevní ohledně své podpory Ukrajiny. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se ministerská předsedkyně snaží upevnit vztahy s demokratickými mocnostmi tváří v tvář rostoucím hrozbám ve světě.

Truss, která se minulý týden na své první zahraniční cestě ve funkci premiérky setkala v New Yorku s americkým prezidentem Joem Bidenem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, vyzvala podobně smýšlející demokracie, aby byly rozhodné vůči autokratickým režimům.

https://www.youtube.com/watch?v=NrGcp0HOY94

Putin tento týden nařídil v zemi částečnou mobilizaci a upozornil na možnost jaderného konfliktu. Truss uvedla, že Putin eskaluje situaci na Ukrajině proto, že nevyhrává a dopustil se strategické chyby. „Myslím, že nepředpokládal sílu reakce svobodného světa,“ řekla Truss v rozhovoru na stanici CNN. „Neměli bychom slyšet na jeho (Putinovo) řinčení zbraněmi a falešné hrozby. Místo toho bychom měli pokračovat v zavádění sankcí proti Rusku a nadále podporovat Ukrajince,“ řekla politička, která od svého nástupu do funkce britské premiérky na začátku září zaujala tvrdou pozici vůči Rusku a Číně.

Truss se zároveň dostala do sporu s některými tradičními spojenci, zejména v Evropě a ve Spojených státech, ohledně pobrexitových obchodních ujednání s Evropskou unií. Řekla, že stále chce vyjednat nové řešení v souvislosti s takzvaným severoirským protokolem, že se s americkým prezidentem Bidenem shodla na potřebě zachování míru v této provincii a že stále věří ve výjimečný vztah mezi Británií a Spojenými státy.

„Myslím si, že náš vztah je výjimečný, a je čím dál důležitější v době, kdy čelíme hrozbám ze strany Ruska (a) zvýšené asertivitě Číny,“ řekla. „Jsem odhodlaná, abychom tento výjimečný vztah v nadcházejících letech učinili ještě výjimečnějším,“ dodala.

Truss také řekla, že měla v New Yorku „velmi dobré setkání“ s francouzským prezidentem Macronem. Čelila otázkám ohledně vztahů své země s Francií, vzhledem k tomu, že v době kampaně na post premiérky řekla, že se teprve musí rozhodnout, zda je tato země přítelem, nebo nepřítelem. „Těším se na budoucí spolupráci s ním,“ sdělila nyní. Uvedla také, že spojenci Británie musejí spolupracovat na svém přístupu k Číně i Rusku. Na otázku, zda bude Británie vojensky bránit Tchaj-wan v případě čínské invaze, jak uvedly Spojené státy, Truss odpověděla: „Jsme odhodláni spolupracovat s našimi spojenci, abychom zajistili, že Tchaj-wan se bude moci bránit.“ (čtk)


Neděle, 13:00: V důsledku ukrajinského raketového útoku v Chersonu na jihu Ukrajiny v neděli zemřeli dva lidé, jedním z nich je bývalý ukrajinský poslanec Oleksij Žuravko. S odvoláním na místní proruské úřady o tom informují ruské tiskové agentury, Kyjev se k této informací zatím nevyjádřil. Cherson od začátku invaze okupuje ruská armáda. Ukrajinský generální štáb ve své pravidelné ranní zprávě o vývoji bojů uvedl, že ruské síly pokračují ve snaze plně obsadit Doněckou oblast a udržet dobytá území.

„Podle předběžných údajů byl zaznamenán jeden zásah ze systému HIMARS na hotel v centru Chersonu, kde žili obyčejní civilisté… Dva mrtví, včetně Oleksije Žuravka,“ řekl podle agentury Interfax zástupce záchranné služby. „Ano, Žuravko bohužel zemřel,“ řekl agentuře TASS zástupce šéfa Ruskem dosazené správy Kirill Stremousov.

Žuravko je podle médií bývalý ukrajinský poslanec a člen Strany regionů bývalého proruského prezidenta Viktora Janukovyče, kterého Ukrajinci při protestech v roce 2014 svrhli. V roce 2015 Žuravko odjel do Ruska a ukrajinské bezpečnostní služby ho v nepřítomnosti vyšetřovaly, píše bez dalších podrobností stanice BBC. Do Chersonu se Žuravko vrátil poté, co město obsadili ruští vojáci.

Ukrajinské úřady zatím informace o jeho smrti nekomentovaly. Ukrajinské operační velitelství Jih předtím podle ukrajinské agentury Ukrinform informovalo o pokračujících bojích na jižní frontě a oznámilo, že za uplynulý den zlikvidovalo 57 členů invazní armády, přičemž útočilo na ozbrojené síly. V Chersonu podle Ukrinformu zasáhlo stanoviště ruské národní gardy.

„Okupanti nadále soustředí své úsilí na pokusy plně obsadit Doněckou oblast a udržet dobytá území, jakož i narušit aktivní operace (ukrajinských) obranných sil v určitých směrech. Ostřelují pozice naší armády podél linie dotyku, provádějí letecký průzkum a pokoušejí se získat zpět kontrolu nad ztracenými pozicemi v určitých směrech,“ uvedl ráno na facebooku ukrajinský generální štáb.

Ruské síly podle něj za poslední den podnikly desítky raketových a leteckých útoků, které zasáhly 35 obcí včetně měst Záporoží nebo Mykolajiv. Velení ukrajinských sil rovněž hlásí, že jeho vojáci odrazili pozemní ruské útoky na šesti místech. (čtk)


Neděle, 11:00: Rusové  brzy ráno opět zaútočili pomocí sebevražedných bezpilotních letounů na přístavní město Oděsa. Administrativní budova v centru města byla zasažena třikrát, uvedl s odkazem na mluvčího správy Oděské oblasti Serhije Bratčuka ukrajinský server Kyiv Independent. Na místě pokračují záchranné operace a zasahují hasiči. Zprávy o případných obětech zatím nejsou. Jako sebevražedný bezpilotní letoun se označuje dron, který je obvykle od začátku zkonstruován tak, aby sám posloužil k přímému útoku na cíl. Může být sestrojen i jako takzvaná vyčkávací munice, která je vypuštěna do vzduchu s cílem čekat, než nastane vhodný okamžik k útoku.

Ukrajinci tvrdí, že bezpilotní letouny využívané ruskou armádou pocházejí z Íránu, Teherán to ale popírá. Írán navázal s Ruskem užší spolupráci v kontextu sankcí, kterým obě země shodně čelí ze strany Západu. Podle amerických médií, které se odkazují na představitele tajných služeb, dodal Teherán Moskvě první drony v první polovině srpna.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném noční projevu uvedl, že Ukrajina odpoví na „všechny útoky“ v Záporoží, Charkově, Mykolajivu, Nikopolu, na Donbase a ve všech ukrajinských městech a regionech. „Osvobodíme celou naši zemi - od Chersonu po Luhanskou oblast, od Krymu po Doněckou oblast. Každý vrah a popravčí bude postaven před soud za to, co provedl Ukrajincům,“ řekl.

Zelenskyj také vyzval ruské vojáky, aby utekli z fronty či se vzdali ukrajinské armádě. Slíbil, že s nimi bude zacházeno „civilizovaným způsobem“, uvedla stanice BBC. Učinil tak poté, co ruský prezident Vladimir Putin v sobotu podepsal zákon, který výrazně zpřísňuje tresty pro ruské vojáky, kteří dezertují či neuposlechnou rozkaz. (čtk)


Neděle, 09:00: Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská armáda sestřelila osm ukrajinských bezpilotních letounů, které se snažily zaútočit na území Záporožské jaderné elektrárny. Informovaly o tom agentury Interfax a TASS. Podle mluvčího ministerstva obrany Igora Konašenkova šlo o sebevražedné drony a ruské síly je sestřelily ještě mimo areál elektrárny. Tu okupují ruské invazní síly. Kyjev se k tomu zatím nevyjádřil.

„Radiační situace v Záporožské jaderné elektrárně je normální,“ uvedl Konašenkov podle agentury Interfax. Mluvčí resortu zároveň řekl, že ukrajinské dělostřelectvo ostřelovalo obytné části města Enerhodar a území přilehlé k jaderné elektrárně. „Během dne ukrajinské dělostřelectvo vypálilo 59 střel,“ řekl Konašenkov. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Kyjev a Moskva se už delší dobu vzájemně obviňují z ostřelování Záporožské jaderné elektrárny, kterou od března okupují ruské invazní síly. Zařízení bylo během ostřelování několikrát poškozeno, což vyvolalo obavy z jaderné havárie. V elektrárně, kde stále pracují ukrajinští zaměstnanci, jsou ruští vojáci i vojenská technika.

Záporožská elektrárna je největší atomovou elektrárnou v Evropě a na začátku září ji navštívila delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Šéf organizace Rafael Grossi následně uvedl, že fyzická integrita elektrárny byla několikrát narušena. Dva lidé z MAAE na misi v elektrárně zůstali. V polovině září rada guvernérů MAAE podle agentury Reuters přijala rezoluci, ve které žádá Rusko, aby ukončilo okupaci Záporožské jaderné elektrárny. (ceskenoviny)


Sobota, 23:00: Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v  projevu před Valným shromážděním OSN obvinil Západ, že se snaží zničit a rozdělit Rusko. Prohlásil, že západní rusofobie nyní nabyla „nebývalých a groteskních rozměrů“. Ohradil se také proti kritice nynějších pod dohledem Moskvy organizovaných hlasování v okupovaných částech Ukrajiny o připojení k Rusku, informovala agentura TASS. „Už se neostýchají otevřeně prohlašovat, že mají v úmyslu nejen způsobit naší zemi vojenskou porážku, ale také zničit a rozdělit Rusko. Jinými slovy, aby Rusko zmizelo z politické mapy světa jako příliš nezávislý geopolitický subjekt,“ řekl Lavrov s odkazem západní podporu Ukrajiny, která se dnes sedm měsíců brání ozbrojené ruské invazi.

V ostře protiamerickém a protizápadním projevu šéf ruské diplomacie podle agentury Reuters dále uvedl, že Washington se prostřednictvím sankcí snaží proměnit celý svět ve svůj „vlastní dvorek“. Učinil tak v souvislosti se sankcemi, které uvalil Západ na Rusko v reakci na jeho počínání na Ukrajině. Za „hysterickou“ označil Lavrov reakci západních představitelů na „referenda“ o připojení k Rusku na okupovaných územích Ukrajiny. Podle něj tamní obyvatelé chtějí patřit k Rusku a pouze vyslyšeli údajnou výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ti ukrajinští občané, kteří se cítí být Rusy, odešli do Ruska. „Právě to nyní dělají (…), berou si s sebou svojí zemi, na níž stovky let žili jejich předci,“ řekl Lavrov. (čtk)


Sobota, 18:40: Ruský prezident Vladimir Putin podepsal změny v trestním zákoníku, které zpřísňují postihy za zločiny spáchané v době mobilizace. Schválil také možnost zjednodušeného získávání občanství pro cizince, kteří vstoupí do ruské armády. Částečnou mobilizaci vyhlásil Putin ve středu kvůli neúspěšné ruské válce na Ukrajině.

Ruská státní duma, dolní komora ruského parlamentu, v úterý schválila zákon, podle nějž například za dezerci, poškození vojenského materiálu nebo neuposlechnutí rozkazu nově hrozí až deset let vězení. Novela zavádí také až pětiletý trest za ničení zbraní během války a až 15 let za rabování v době vyhlášeného válečného stavu. Podle agentury Reuters ruským vojákům rovněž hrozí až deset let za mřížemi za dobrovolnou kapitulaci. Mezi přitěžující okolnosti nově patří spáchání trestného činu za mobilizace, válečného stavu a v době války. Ruský trestní řád dosud umožňoval udělit přísnější trest pouze v podmínkách ozbrojeného konfliktu nebo válečných operací.

Ruští poslanci krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, která začala před sedmi měsíci, schválili zavedení trestní odpovědnosti s možností uložit až 15 let vězení za dezinformace a za to, co ruské úřady vyhodnotí jako lživé zprávy o ruské armádě. Moskva svou agresi na Ukrajině označuje jako „zvláštní vojenskou operaci“, přičemž kritikům označujícím ji jako válku nebo invazi hrozí postihy.

Putin podepsal také zákon, který umožňuje cizincům požádat o ruské občanství bez toho, aniž by předtím disponovali povolením k pobytu či splňovali podmínku nepřetržitého pobytu v Rusku po dobu nejméně pěti let. Předpokladem pro zrychlené udělení občanství cizincům je, že podepíšou s ruskou armádou smlouvu na nejméně jeden rok. Vyhlášení mobilizace i zjednodušení procedury pro získání občanství výměnou za vstup do armády přichází v době, ruské síly čelí ukrajinské protiofenzivě a podle analytiků naléhavě potřebují více vojáků. (čtk)


Sobota, 13:45: V Moskvou ovládaných nebo okupovaných částech Ukrajiny druhým dnem pokračují narychlo zorganizovaná hlasování, která proruské úřady označují za referenda o připojení k Rusku. Kyjev a Západ plebiscity považují za podvod. Podle šéfa ukrajinské správy Luhanské oblasti Serhije Hajdaje okupační úřady nutí hlasovat i obyvatele, kteří u sebe nemají doklady. Činitel z Chersonské oblasti Jurij Sobolevskyj uvedl, že proruské síly praktikují „praxi rodinného hlasování“, kdy lidé musí „hlasovat“ za příbuzné.

„Obyvatel Alčevsku na frontě, v zajetí nebo už mrtvý - bude nějakým způsobem hlasovat. Možná i telepaticky - hlas bude započten,“ napsal Hajdaj na svém telegramovém účtu. Členové volebních komisí podle něj v doprovodu ozbrojených ruských vojáků nutí obyvatele hlasovat doma, aby zvýšili hlasovací účast. Zastavují lidi na ulicích a na námitku, že člověk nemá u sebe pas odpovídají: není třeba, známe tě, tvrdí Hajdaj. Proruské úřady podle něj rovněž lidem volají a obyvatelé čelí výhrůžkám výpovědi v práci, pokud nebudou volit.

Už dříve tento oblastní gubernátor podle rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) řekl, že lidé nesmějí odjet z okupovaných míst, dokud pětidenní referendum neskončí. „Máme zprávy od lidí, že takzvané ‚volební komise‘ přicházejí do obydlí zaznamenávat hlasy a doprovázejí je lidé se zbraněmi… Pokud se dveře do bytů neotevřou, hrozí, že je rozbijí,“ uvedl Hajdaj, podle něhož si úředníci zapisují jména obyvatel, kteří hlasují proti připojení k Rusku.

https://www.youtube.com/watch?v=n6_4dNPNOec

Ukrajinský místopředseda chersonské oblastní rady Sobolevskyj tvrdí, že proruské úřady nutí obyvatele hlasovat i dvakrát nebo za ostatní členy rodiny, když nejsou doma. „Druhý den absurdního divadla v Chersonské oblasti. Volební místnosti zůstávají prázdné. ‚Volební komise‘ v doprovodu ozbrojených vojáků kočují po oblasti a stále loví voliče, kteří se všemi způsoby snaží vyhnout se setkání s nimi,“ napsal na telegramu. „Někteří měli smůlu už dvakrát - vyplnit lístky museli ve druhém kole,“ dodal Sobolevskyj.

Světové agentury už dříve informovaly, že proruští úředníci chodí společně s ozbrojeným doprovodem od dveří ke dveřím s mobilními volebními urnami. Ruská televize zároveň ukázala záběry lidí vhazujících hlasy do mobilních uren v různých halách či na dvorech.

Hlasovaní se odehrává v samozvané proruské Luhanské lidové republice (LNR), Doněcké lidové republice (DNR) a na Ruskem okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, do nich ruské okupační síly „začlenily“ i části dalších oblastí, které zatím drží. Odevzdat svůj hlas mohou přijít i obyvatelé zmíněných částí Ukrajiny, kteří jsou v Rusku. Plebiscit má trvat pět dní. První čtyři mají členové volebních komisí navštěvovat domácnosti, popsal už dříve server Meduza a stanice BBC. Okupační úřady toto rozhodnutí vysvětlují obavou o bezpečnost obyvatel, z nichž mnozí musí volit v obcích u frontové linie.

Kyjev a jeho západní spojenci předem označili referenda za podvod. Jejich představitelé uvedli, že výsledky neuznají; považují hlasování jen za krok Moskvy k nelegální anexi dalšího ukrajinského území. Rusko tvrdí, že referenda jsou pro obyvatele regionu příležitostí vyjádřit svůj názor. Všeobecně se očekává, že oficiální výsledky podpoří připojení k Rusku. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která běžně monitoruje různé volby, uvedla, že výsledky nynějšího hlasování na Ukrajině nebudou z právního hlediska platné, protože akce je v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem, koná se v oblastech, kde není bezpečno, a neúčastní se jí nezávislí pozorovatelé.

Ruské tiskové agentury informují o místních a zahraničních pozorovatelích a zmiňují i dva Čechy. Podle agentury Interfax je v Rusy okupované Záporožské oblasti Čech Roman Blaško, kterého označila jako novináře. Agentura TASS v pátek informovala o muži jménem Jaromír Vašek, jenž podle ní tvrdil, v Luhansku nezaznamenal žádné narušení hlasování a „všichni jsou připraveni hlasovat pro připojení k Rusku“. (čtk)


Sobota, 12:00: Ruský prezident Vladimir Putin se v posledních týdnech více zapojil do strategického vojenského plánování invaze na Ukrajině a odmítl žádosti svých velitelů v terénu, aby se mohli stáhnout z důležitého města Cherson na jihu země. S odvoláním na nejmenované americké představitele to napsal deník The New York Times (NYT).

Stažení z Chersonu by ruské armádě umožnilo spořádaně odejít přes Dněpr a ochránit životy svých vojáků i vybavení. Ústup by však byl zároveň dalším ponižujícím přiznáním Putinova neúspěchu v invazi a přinesl by Ukrajině druhé velké vítězství za měsíc, píše NYT s odkazem na ukrajinskou protiofenzivu v Charkovské oblasti. Cherson byl prvním velkým městem, které padlo do rukou Rusů na začátku jejich vojenské agrese. Zůstává rovněž jedinou oblastní metropolí pod kontrolou Moskvy.

https://www.youtube.com/watch?v=WUWivJqFwcQ

Putin se podle amerického deníku soustředí na vítězství za každou cenu a stal se veřejnější tváří války, zatímco ruská armáda se zdá být ve stále větším chaosu. Tento týden šéf Kremlu ohlásil částečnou mobilizaci, která má podle veřejných vyjádření povolat do zbraně na 300 000 ruských záložníků. Moskva tento měsíc předvedla, že se jí nedostává vojáků, aby mohla pokračovat v ofenzivě, trpí nedostatkem vysoce přesných zbraní a není schopna získat nadvládu nad ukrajinským nebem, píše list.

Podle amerických představitelů Putin v zákulisí přebírá ve vojenském tažení stále větší roli, velitelům prý sdělil, že strategická rozhodnutí v terénu jsou na něm. Ačkoliv přijal některá jejich doporučení - včetně mobilizace civilistů - jeho zapojení vyvolává napětí, tvrdí Američané, kteří mají podle NYT k dispozici vysoce citlivé zpravodajské informace. Jeho odmítnutí odchodu z Chersonu vedlo podle nich také k poklesu morálky u ruských vojáků, kteří tam jsou odříznuti od zásobovacích tras a zřejmě se domnívají, že zůstanou vydáni napospas ukrajinským ozbrojeným silám.

„Situace na Ukrajině je jednoznačně dynamická,“ řekl tento týden šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley. „Na úplné hodnocení je ještě příliš brzy, ale je mi jasné, že strategická iniciativa přešla na stranu Ukrajinců,“ dodal a zároveň upozornil, že před Kyjevem zůstává ještě „dlouhá cesta“.

Rozpory ohledně Chersonu jsou údajně jen posledními neshodami mezi Putinem a jeho nejvyššími veliteli. Podle amerických představitelů vysocí ruští důstojníci opakovaně zpochybňovali počáteční plány invaze, která předpokládala rychlý úder na Kyjev. Ruští důstojníci se prý domnívali, že Kreml jde do války s nedostatečným počtem vojáků a zbraní.

Jejich obavy se ukázaly jako správné a po porážce ruské armády u ukrajinské metropole Putin zmírnil svou kontrolu nad vojenským plánováním, píše NYT. Podle amerických činitelů šéf Kremlu umožnil generálům vytvořit novou strategii zaměřenou na masivní dělostřelecké útoky. Ta byla ve skutečnosti opotřebovávací válkou, která hrála do karet ruské armádě a té se podařilo postoupit na východě Ukrajiny.

Putin se podle amerických činitelů rovněž domnívá, že další ukrajinské vítězství by v době - kdy se řada Rusů pokouší uprchnout ze země, aby se vyhnuli povolání do armády, oslabilo jeho popularitu, což nemůže riskovat. Rozhovory Putina s regionálními vojenskými veliteli na Ukrajině mohou být také součástí snahy o přesnější hodnocení invaze, píše NYT. Američtí představitelé uvedli, že prezident nedostává přesné informace od svých hlavních vojenských činitelů - ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu ruské armády Valerije Gerasimova. (čtk)


Sobota, 10:00: Exhumace dosud objevených masových hrobů v ukrajinském městě Izjumu skončily. Ukrajinské úřady v nich nalezly těla 447 lidí, napsala  agentura Ukrinform s odvoláním na šéfa ukrajinské policie Ihora Klymenka. Mezi pochovanými bylo jen 22 příslušníků ozbrojených složek. „Práce trvala bez přestání celý týden,“ uvedl Klymenko. Specialisté nalezli v hrobech těla 215 žen, 194 mužů civilistů a pěti dětí. V případě 11 těl nebylo možné zatím rozeznat pohlaví.

https://www.youtube.com/watch?v=5uk5aLprd98

„Mnoho těl má známky mučení,“ dodal Klymenko. Již dříve úřady sdělily, že známky po mučení má zhruba 30 těl. Podle Klymenka policejní analytiky nyní čeká náročný úkol určit totožnost obětí tak, aby jejich ostatky mohly být navráceny rodinám. Podle šéfa policie jeho podřízení pozorně mapují a zaznamenávají každý důkaz či indicii o válečných zločinech, kterých se podle ukrajinských úřadů dopustila ruská armáda. „Nezanedbáme ani jeden detail, protože zločinci musí být potrestání,“ uvedl Klymenko. Ukrajinská armáda dobyla Izjum zpět 10. září v rámci své ofenzívy proti ruským jednotkám. Město bylo od dubna pod kontrolou ruského vojska. (ceskenoviny)


Pátek, 20:00: Spojené státy podle vyjádření Bílého domu nevidí důvod, proč by měly upravovat svůj jaderný postoj. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno Západ varoval, že neblufuje, když říká, že je připraven použít jaderné zbraně na obranu Ruska. Informuje o tom agentura Reuters. „Tyto hrozby samozřejmě bereme velmi vážně. V tuto chvíli jsme však neviděli žádný důvod, proč bychom měli upravovat náš vlastní jaderný postoj,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová. Putin ve středu nařídil první ruskou mobilizaci od druhé světové války, podpořil plán na anexi rozsáhlých území Ukrajiny a pohrozil, že Moskva je na obranu svých území připravena použít všechny dostupné prostředky. (čtk)


Pátek, 18:00: Výměna zajatých ukrajinských velitelů, kteří bránili Mariupol, se odehrála v Turecku. Další bojovníci byli vyměněni na ukrajinsko-ruské hranici a v Saúdské Arábii. Tak popsal agentuře Ukrinform některé podrobnosti nečekané výměny zajatců, která je považována za největší od začátku ruské invaze na Ukrajině, ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasyl Bodnar.

Kyjevu se tento týden podařilo ze zajetí dostat 215 lidí, mezi nimiž jsou velitelé pluku Azov, kteří budou podle ukrajinského prezidenta žít do konce války v Turecku. Ukrajina na oplátku propustila 55 ruských nebo proruských zajatců a oligarchu Viktora Medvedčuka, jenž je považován za blízkého Kremlu.

„Na (ukrajinsko-ruské) hranici bylo vyměněno 200 lidí, pět v Turecku a dalších deset v Saúdské Arábii,“ řekl agentuře ukrajinský ambasador. „V Turecku se výměna odehrála v Ankaře a pět našich obránců bylo předáno po proceduře identifikace a ověření osob a po fyzickém předání Medvedčuka,“ popsal Bodnar. Samotné výměně podle diplomata předcházelo mnoho dní intenzivní práce. (čtk)


Pátek, 15:00: Ukrajinci dosud z hromadného pohřebiště v lese u východoukrajinského města Izjum exhumovali 436 těl, 30 z nich neslo „známky mučení“. Informoval o tom na sociální síti telegram gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. O nálezu provizorního pohřebiště se zhruba 450 hroby informovala minulý týden místní policie i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Většina těl patří civilistům.

„Celkem bylo exhumováno 436 těl. Na většině z nich jsou vidět známky násilné smrti a u 30 známky mučení,“ uvedl Syněhubov. Do města, které ukrajinské síly osvobodily od ruských okupačních jednotek teprve před dvěma týdny, plánuje vyslat svou misi OSN.

Podle dřívějších informací starosty Izjumu Valerije Marčenka potrvají exhumace nejspíš delší dobu, protože hrobů je velké množství. „Nové jsme zatím neobjevili, ale máme informace, že existují, takže se po nich pátrá,“ dodal. (čtk)


Pátek, 13:00: Ukrajinské síly podnikají v Doněcké oblasti na východě země útoky na město Lyman, které Rusko ovládlo v květnu. Uvedlo to britské ministerstvo obrany, které se odvolává na informace britské vojenské rozvědky. V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny se ukrajinským vojákům podle Londýna podařilo proniknout na východní břeh řeky Oskil. Právě tuto řeku se snažily ruské síly začlenit do své obranné linie poté, co je Ukrajinci tento měsíc vytlačili z velké části Charkovské oblasti. „Situace na bojišti je nadále složitá, ale Ukrajina nyní vytváří tlak na území, které Rusko považuje za zásadní pro splnění svých válečných cílů,“ uvedlo britské ministerstvo.

Velení ukrajinské armády pak oznámilo, že ukrajinské síly odrazily nepřátelské útoky v okolí osmi obcí, a jmenovalo města převážně v Doněcké oblasti, včetně Avdijivky. Ukrajincům se také podle hlášení generálního štábu armády podařilo zničit ruský vrtulník Mi-8. Ruské síly kromě toho v noci na pátek stejně jako tu předchozí ostřelovaly Záporoží, uvedl podle agentury Unian představitel záporožské radnice Anatolij Kurtěv. Útok podle něj poškodil civilní infrastrukturu ve městě a sedm domů. Gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch sdělil, že zranění utrpěli tři lidé. (ceskenoviny)


Pátek, 12:00: Vyšetřovací komise OSN k Ukrajině konstatovala, že na Ukrajině byly po ruské invazi páchány válečné zločiny. Byly i znásilňovány, mučeny a protizákonně zadržovány děti. Komise se bude rovněž zabývat tvrzeními o nucených transportech a adopcích dětí. Při ústním představení prvních závěrů komise o tom informoval její předseda Erik Möse. „Na základě shromážděných důkazů komise dospěla k závěru, že na Ukrajině byly spáchány válečné zločiny,“ řekl Möse Radě OSN pro lidská práva při první bilanci bombardování civilních oblastí, vražd, mučení, špatného zacházení a sexuálního násilí po únorové ruské invazi na Ukrajinu.

Nor, který dříve předsedal tribunálu OSN pro válečné zločiny spáchané ve Rwandě, hovořil také o případech, při nichž byly na Ukrajině „znásilňovány, mučeny a nelegálně zadržovány děti“. Möse zdůraznil, že komise je při své práci nezávislá a nestranná. Uvedl i dva případy špatného zacházení s ruskými vojáky.  Rusko se zasedání Rady OSN pro lidská práva nezúčastnilo. S vyšetřovací komisí, která byla zřízena v březnu, odmítá spolupracovat. Předběžná ústní zpráva se opírala o vyšetřování v Kyjevě, Černihivu, Charkově a Sumách, kde zástupci komise navštívili dohromady 27 míst a hovořili s více než 150 oběťmi a svědky. (čtk)


Pátek, 10:00: Čína potvrdila, že respektuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny, napsal dnes na twitteru šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba po schůzce se svým čínským kolegou Wang Iem. Ministři se setkali během zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. V pátek na Moskvou ovládaných a okupovaných územích na východě Ukrajiny začala referenda o jejich připojení k Rusku. Vláda v Kyjevě hlasování považuje za součást snahy Ruska tyto oblasti anektovat podobně, jako tomu bylo v roce 2014 v případě Krymu. Wang I také Kulebovi řekl, že Peking odmítá použití násilí jako způsob řešení konfliktů.

Čína si ohledně více než půl roku trvající ruské invaze na Ukrajinu zachovává neutralitu. Pozornost ale vyvolala nedávná vyjádření po schůzce čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu zemí Šanghajské organizace pro spolupráci v Samarkandu. Ruský prezident tehdy řekl, že „chápe obavy“ Číny kolem konfliktu na Ukrajině, a slíbil, že Moskva udělá vše pro to, aby skončil co nejdřív. (čtk)


Čtvrtek, 20:00: Ruskem ovládané nebo okupované regiony na východě a jihu Ukrajiny se chystají od pátku na hlasování, které označují za referenda o připojení k Ruské federaci. Kyjev a západní země dopředu zdůrazňují, že narychlo zorganizovaná hlasování, která označují jako podvodná, v oblastech ovládaných ruskou armádou nelze uznat.

Rusko dalo najevo své záměry už na jaře a nyní v plánech na urychlenou anexi území, která obsadilo při své invazi na jihu a východě Ukrajiny, pokračuje. Ve zjevně koordinované snaze Moskvou dosazení představitelé v Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti v úterý oznámili, že hlasování na Ruskem kontrolovaných částech těchto regionů zahájí v pátek, přičemž potrvá do úterý. Ruský prezident Vladimir Putin je ve středečním projevu podpořil.

Podobně jako v případě anexe Krymu se Rusko snaží tvářit, že do takzvaných referend není zapojeno. Hlasování oznámili proruští činitelé. Obdobně jako v případě Krymu před osmi lety na něj nebudou dohlížet nezávislí pozorovatelé, píše server Deutsche Welle, který zároveň upozorňuje že regionální referenda jsou na Ukrajině zakázaná.

https://www.youtube.com/watch?v=FbswnrYqUv0

Tím podobnosti podle něj končí a nastupují rozdíly. Samozvaná Doněcká lidová republika (DNR) a Luhanská lidová republika (LNR) jsou separatistické útvary, které jsou od roku 2014 de facto pod kontrolou Moskvy. Putin je uznal za nezávislé státy krátce před únorovou invazí na Ukrajinu. Záporožskou a Chersonskou oblast obsadila ruská invazní vojska z části nebo téměř zcela po vpádu na Ukrajinu. Boje pokračují ve všech čtyřech regionech. A zdá se, že úspěšná ukrajinská protiofenziva zrušila plány na podobné referendum v okupovaných částech Charkovské oblasti.

Podle ruských médií nebude hlasování ve všech regionech totožné. V DNR a LNR budou mít hlasovací lístky jedinou otázku: zda se připojit k Ruské federaci, na kterou bude možné odpovědět ano, nebo ne. V Chersonské a Záporožské oblasti se bude žádat odpověď na tři dotazy - zda je hlasující pro odtržení od Ukrajiny, pro vytvoření nezávislého státu a pro připojení k Ruské federaci.

Hlasovat se má také v Rusku, kam uprchly statisíce Ukrajinců, poznamenává DW. Většina ukrajinských uprchlíků - několik milionů - však utekla do ukrajinských regionů kontrolovaných Kyjevem nebo do jiných zemí. Elektronické hlasování nebude k dispozici. Moskvou dosazené úřady podle agentury Reuters rovněž tento týden oznámily, že části Mykolajivské oblasti, které Rusko okupuje, budou zahrnuty do Chersonské oblasti, což znamená, že i tam bude referendum o připojení k Rusku.

Původní plán Ruska uspořádat referenda, která by se jevila jako řádná - padl, řekl DW ruský politolog Dmitrij Oreškin a poznamenal, že hlasování, které se koná „během války, z níž uprchla téměř polovina obyvatelstva“, nelze brát vážně.

Spolehlivé údaje o současných náladách na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny nejsou k dispozici. Podle průzkumu z roku 2019, který si nechalo zpracovat berlínské Středisko pro východoevropská a mezinárodní studia (ZOiS), se tehdy vyslovilo pro připojení k Rusku kolem 45 procent dotázaných obyvatel separatistických regionů na východě země, přičemž 54 procent chtělo návrat k Ukrajině, píše DW.

Kyjev a jeho západní spojenci označují chystaná referenda za podvod. Všeobecně se očekává, že oficiální výsledky podpoří připojení k Rusku. Pokud okupovaná území skutečně formálně absorbuje Ruská federace, budou mít podle vojenské doktríny Moskvy nárok na ochranu, upozorňuje agentura Reuters.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je v současné době místopředsedou ruské bezpečnostní rady, už v úterý pohrozil, že referenda otevřou Kremlu více možností obrany toho, co se podle něj stane ruským územím. „Proniknutí na ruské území je zločin, který umožňuje použít všechny síly sebeobrany,“ napsal na telegramu. Dnes hrozby zopakoval a výslovně zmínil jaderné zbraně. (čtk)


Čtvrtek, 18:00: Americký ministr zahraničí Antony Blinken vyzval členy Rady bezpečnosti OSN, aby dali Rusku „jasný vzkaz“, že jeho „bezohledné jaderné hrozby musí okamžitě přestat“. Blinken hovořil na zasedání Rady bezpečnosti, jehož tématem je „zachování míru a bezpečnosti na Ukrajině“. Šéf americké diplomacie zdůraznil, že rozbíjení mezinárodního řádu nesmí ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi projít. Také poznamenal, že zatímco skončení bojů ze strany Ruska by znamenalo konec války, ukončení bojů ze strany Ukrajiny by vedlo ke konci Ukrajiny.

Putin ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci a pohrozil, že Moskva je na obranu svých území připravena použít všechny dostupné prostředky. Na zasedání Rady bezpečnosti hovořili mimo jiné generální tajemník OSN António Guterres a hlavní prokurátor ICC Karim Khan. Guterres označil jaderné hrozby za nepřijatelné, zatímco Khan připomněl norimberské procesy s nacistickými zločinci a nepromlčitelnost válečných zločinů. (čtk)


Čtvrtek, 14:00: Částečná mobilizace v Rusku nic nemění na statusu ruské speciální vojenské operace na Ukrajině, řekl podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Kreml tak dál popírá, že Rusko vede na Ukrajině válku. „Ne,“ odpověděl Peskov podle agentury Reuters na brífinku s novináři na dotaz, zda se dá konfliktu na Ukrajině nyní říkat válka. Agentura TASS, která patří k prokremelským médiím, slovo „válka“ ve zprávě o vyjádření Peskova nepoužila.

Kremelský mluvčí také sdělil, že praxe, kdy někteří zadržení na středečních protestech proti částečné mobilizaci dostali na policejních odděleních předvolání k odvodové komisi, není protizákonná. Na rozdávání těchto předvolání mužským demonstrantům upozornil projekt OVD-Info. Peskov také označil za přehnané zprávy o davech na ruských letištích po vyhlášení částečné mobilizace. „Objevuje se mnoho fake news na toto téma,“ řekl.

Například podle ruskojazyčného webu BBC jen několik hodin po ohlášení částečné mobilizace začaly mizet letenky do zemí, které mají s Moskvou bezvízový styk. Nejbližší přímé lety z Moskvy do Istanbulu, Jerevanu nebo Baku se zcela vyprodaly. Navíc prudce vzrostly ceny pozdějších letů. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 13:20: Rozhodnutí, zda vpustit na své území lidi přicházející z Ruska, je na členských státech Evropské unie. Uvedla to mluvčí Evropské komise v reakci na množství Rusů snažících se prchnout před mobilizací vyhlášenou ve středu prezidentem Vladimirem Putinem. Unijní státy by měly vždy zaručit vstup lidem žádajícím v EU o azyl a jejich žádosti pak individuálně posoudit, dodala mluvčí. Zástupci zemí evropského bloku podle komise v současnosti debatují o tom, jak na novou situaci zareagovat.

Ministři zahraničí unijních států se na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku ve středu shodli na urychlené přípravě nových sankcí, které mají být odpovědí na Putinovu mobilizaci a nepřímou hrozbu jaderným útokem. Kromě toho také podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského budou jednat o dalším společném postupu při vydávání víz Rusům, které v září EU znesnadnila. Česká republika v současnosti řídí jednání členských států unijního bloku.

Podle Komise je v současnosti na členských státech, jak na velký zájem Rusů opustit zemi zareagují. Například pobaltské země už ve středu vyhlásily, že Rusům prchajícím před mobilizací poskytovat útočiště nebudou. „Vstup osob požadujících ochranu v EU by měl být vždy zaručen,“ podotkla mluvčí Anitta Hipper. Pokud budou lidé žádat o azyl kvůli strachu z odvedení do armády, měly by podle ní státy jejich žádosti nejprve posoudit a pak rozhodnout, zda je přijmou. (čtk)


Čtvrtek, 11:00: Rusko se pravděpodobně bude potýkat s logistickými a administrativními problémy už při snaze shromáždit avizovaných 300.000 rezervistů, uvádí ve své pravidelné analýze ruské invaze na Ukrajině britské ministerstvo obrany. Reaguje na středeční vyhlášení částečné mobilizace ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Americký Institut pro studium války (ISW) v pravidelném zhodnocení situace na ukrajinském bojišti píše, že mobilizace nebude mít v příštích měsících podstatný vliv na průběh války.

Poté, co šéf Kremlu ve středu vyhlásil částečnou mobilizaci v zemi, ruský ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že se bude týkat 300 000 rezervistů. Podle Putina půjde o Rusy s vojenskou zkušeností. „Zřejmě se pokusí z mnoha z těchto vojáků vytvořit nové formace, které pravděpodobně nebudou bojeschopné po dobu několika měsíců,“ okomentoval ruskou mobilizaci britský resort obrany.

Ten rovněž uvádí, že mobilizace bude pravděpodobně u části ruského obyvatelstva velmi nepopulární a Putin podstupuje značné politické riziko v naději, že získá potřebnou bojovou sílu. „Tento krok je fakticky přiznáním, že Rusko vyčerpalo zásoby dobrovolníků ochotných bojovat na Ukrajině,“ domnívají se Britové.

https://www.youtube.com/watch?v=owzy3yD250w

Obdobně hodnotí středeční krok Moskvy ISW, podle jehož analytiků vyhlášení částečné mobilizace odráží mnoho problémů, kterým Rusko čelí při své slábnoucí invazi na Ukrajině, a které nebude pravděpodobně schopno v nadcházejících měsících vyřešit. Mobilizovaní vojáci nevytvoří po několik měsíců významnou použitelnou bojovou sílu a nepřipraví tak Ukrajinu o možnost osvobodit přes zimu další část okupovaného území, domnívá se institut.

Tvrdí také, že ruské zálohy jsou předně špatně vycvičené a po ukončení povinné vojenské služby nemají další výcvik. „Šojgu hovořil o záměru povolat rezervisty s ‚bojovou zkušeností‘, ale jen velmi málo ruských záložníků - kromě těch, kteří nyní slouží na Ukrajině - má jakoukoliv bojovou zkušenost,“ uvádí ISW. Ukrajina a Západ by ruskou mobilizaci podle něj neměly zveličovat, ale ani podceňovat.

Putin podle něj výslovně nevyhrožoval použitím jaderných zbraní, pokud bude Ukrajina pokračovat v protiofenzivních operacích s cílem osvobodit okupované oblasti po ruské anexi. Respektive nezmínil, že ruský „jaderný deštník“ se bude týkat rovněž anektovaných ukrajinských oblastí. Ve svém projevu se zabýval částečnou mobilizací, chystanými referendy na Moskvou okupovaných ukrajinských územích o připojení k Rusku a možností jaderné války. Věnoval se jim však spíše jako samostatným tématům, než jako souvislému celku, míní institut. „Skutečnost, že se o všech třech tématech zmínil v jednom projevu, měla zjevně naznačovat souvislost, ale vyvaroval se toho, aby takovou souvislost explicitně vyjádřil,“ poznamenal ISW.

Putin své poznámky o možnosti použití ruských jaderných zbraní formuloval v souvislosti s údajnými hrozbami Západu. Jeho projev by tak podle institutu neměl být chápán jako výslovná hrozba, že Moskva použije proti Ukrajině jaderné zbraně, pokud bude Kyjev po ruské anexi svých území pokračovat v protiofenzivě. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 09:00: Ruské invazní síly ráno provedly raketový úder na Záporoží, informuje ukrajinská agentura Ukrinform s odvoláním na náčelníka oblastní správy Oleksandra Starucha. Některé části města jsou podle ní bez elektřiny, informace o případných obětech se upřesňují. Ukrajinský generální štáb ve své ranní pravidelné svodce uvedl, že Rusové nadále soustředí své úsilí na pokusy plně obsadit Doněckou oblast, organizovat obranu a udržet dobytá území. „Snaží se také v některých směrech narušit aktivní činnost obranných sil (Ukrajiny),“ píše velení ukrajinské armády, podle něhož ruské invazní síly útočí na ukrajinské pozice podél frontové linie a podnikají opatření k přeskupení svých jednotek.

„Za posledních 24 hodin nepřítel provedl osm raketových a 16 leteckých úderů, vypálil 115 protiletadlových raket na vojenské a civilní objekty Ukrajiny, čímž porušil normy mezinárodního humanitárního práva, zákony a zvyklosti vedení války,“ tvrdí ukrajinský generální štáb a dodává, že v důsledku ruských útoků byla poškozena infrastruktura více než 40 obcí, například Marjinky v Doněcké oblasti.

V ostatních směrech nepřátelské jednotky podle něj střílely z tanků, minometů a dělostřelectva různých ráží. „V Mykolajivské oblasti se okupanti zmocnili nákladních aut na převážení mléka od místních komunit a využili je k tajným dodávkám pohonných hmot do válečné zóny,“ zmiňuje štáb. (čtk)


Čtvrtek, 08:00: Ukrajina a Rusko provedly nečekanou výměnu zajatců, která je považovaná za největší od začátku ruské invaze. Zahrnuje 215 lidí, mezi nimiž jsou někdejší obránci Mariupolu, včetně velitelů pluku Azov. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských nebo proruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z vlastizrady.

Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyměnil za dvě stovky ukrajinských zajatců jediného muže - osmašedesátiletého oligarchu Medvedčuka, jenž je pokládán za člověka blízkého ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Ukrajina loni zahájila jeho vyšetřování kvůli podezření z vlastizrady a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Letos v únoru, krátce po začátku ruské invaze, úřady informovaly o tom, že utekl z domácího vězení. V dubnu tajná služba SBU oznámila, že Medvedčuka zadržela. Politik popírá, že by se dopustil čehokoliv nezákonného.

„Kromě 200 bojovníků se nám vrátilo dalších pět bojových velitelů… Pět superhrdinů,“ uvedl Zelenskyj na svém webu, kde zmínil, že jde mimo jiné o velitele pluku Azov Denyse Prokopenka, Svjatoslava Palamara, Oleha Čomenka nebo Serjihe Volynského, velitele 36. brigády námořní pěchoty, která s Azovem bránila do konce bitvy o Mariupol tamní ocelárny Azovstal. Kyjev za ně poslal do Ruska 55 Rusů a promoskevských Ukrajinců, píše Reuters.

Propuštění ukrajinští velitelé stáli v čele několikatýdenního ukrajinského odporu z bunkrů a tunelů pod obřími ocelárnami v Mariupolu, strategickém přístavu na jihu země. V květnu se společně se stovkami dalších bojovníků vzdali ruským invazním silám. „Ukrajina se dohodla s Tureckem - mluvil jsem o tom s prezidentem (Recepem Tayyipem) Erdoganem - že našich pět velitelů, kteří jsou propuštění ze zajetí, budou v naprostém bezpečí, v komfortních podmínkách a pod osobní ochranou tureckého prezidenta. Do konce války,“ uvedl Zelenskyj.

Prezident doplnil, že se z ruského zajetí povedlo vysvobodit 10 cizinců - pět Britů, dva Američany, jednoho Maročana, Švéda a Chorvata. „Nepřítel je odsoudil k dlouhému vězení nebo smrti,“ poznamenal Zelenskyj, podle něhož tato propuštění pomohla zprostředkovat Saúdská Arábie. Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí už během středy informovalo, že Rusko propustilo deset cizinců, které zadrželo na Ukrajině jako válečné zajatce. Podle britského zákonodárce Roberta Jenricka je mezi propuštěnými i Brit Aiden Aslin, jehož v červnu soud samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR) odsoudil k smrti, společně s Britem Shaunem Pinnerem a Maročanem Ibráhímem Sádúnem.

Načasování a rozsah výměny jsou překvapivé, protože ruský prezident Putin ve středu oznámil částečnou mobilizaci v zemi, což je zjevná eskalace konfliktu. Proruští separatisté na východě Ukrajiny také minulý měsíc uvedli, že velitelé z Mariupolu půjdou před soud. Podle veřejnoprávní vysílací společnosti Suspilne se výměna se uskutečnila poblíž severoukrajinského Černihivu.

Původně prapor Azov vznikl v roce 2014 a u jeho zrodu stál jeden z šéfů ukrajinské krajně pravicové a neonacistické scény. Tato dobrovolnická milice poté bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem. Časem se uskupení rozrostlo na pluk. Ukrajina tvrdí, že se reformoval, oprostil od svého radikálního nacionalistického původu, začlenil do národní gardy a je nyní apolitický. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov vnímají jako hrdiny, Moskva je naopak vykresluje jako neonacisty a ruské úřady před časem označily pluk za teroristickou organizaci. Ukrajinské i ruské síly od začátku konfliktu letos v únoru zajaly stovky nepřátelských bojovníků a od té doby provedly několik výměn zajatců. (čtk)


Středa, 13:00: Vyhlášení částečné mobilizace v Rusku je zlomový bod, domnívá se bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Na frontě se vytvoří pro Ukrajinu poměrně složitá situace, kdy Rusko nebude mít k dispozici kvalitnější vojsko, ale bude mít převahu v kvantitě. Záležet ale bude, jak Rusové mobilizované útvary použijí, řekl ČTK. „V tomto okamžiku je zřejmé, že Rusové dospěli k závěru, že jsou vyčerpány všechny možnosti posilování vojsk, které jsou nasazené na Ukrajině,“ dodal a připomněl snahy Ruska posílit armádu vytvořením praporů z jednotlivých oblastí, zapojením žoldnéřů z takzvané Wagnerovy armády nebo vězňů ochotných válčit. „Rusko je dneska v kritickém bodě, kdy muselo udělat některé kroky, aby neztratilo dobyté území na Ukrajině,“ dodal.

Putinům krok je podle Šedivého navázán na referenda, která by se měla konat na územích okupovaných Ruskem. Díky ním bude mít před ruskou společností důvod částečnou mobilizaci vytvořit. Šedivý očekává nasazení novodobých záloh, které má Rusko k dispozici. Vybírat může z vojáků základní služby, kterých je každoročně povoláváno asi 300 000 a kteří prochází dvanáctiměsíčním výcvikem. Podle Šedivého z nich může ruské vedení vybrat ročníky a odbornosti, které potřebuje. Mohou být mezi nimi třeba ženisté, spojaři, letečtí technici nebo i třeba piloti. Zároveň bude Rusko zřejmě aktivovat starší bojovou techniku, na kterou jsou vojáci vycvičeni. „Takže můžeme čekat, že se objeví například starší typy tanků T-72,“ dodal.

https://www.youtube.com/watch?v=SQDOV7KsdUo

Na frontě podle něho částečná mobilizace znamená vytvoření pro Ukrajince poměrně složité situace. „Protože Rusové v tomto okamžiku nebudou mít asi kvalitnější vojska, ale budou mít převahu v kvantitě. Což se na některých směrech může zdát jako poměrně významné,“ uvedl. „Uvidíme, jak ta vojska použijí a jestli budou mít nějakou dobu na stmelení těch mobilizovaných útvarů a jejich přípravu před nasazením,“ dodal.

Potřeba je podle něj nejméně měsíční sladění vojáků. Záleží ale na tom, jaká vojska bude Rusko připravovat. Poukázal na to, že během roční základní služby vojáci nedostanou hluboký výcvik a mají spíše základní znalosti a schopnosti. Na ovládání složitější techniky by potřebovali mnohem delší výcvik i dobu na stmelení, uvedl Šedivý. „Já si myslím, že Rusové udělají, co udělali vždycky, to znamená bez ohledu na stav připravenosti útvarů je v relativně krátké době pošlou na frontu, což bude určitě ještě na podzim,“ doplnil. Zároveň poukázal na to, že ruští velitelé dělají některé věci, které by normální velitel neudělal. Je tak podle něj těžké v současné době předvídat, jak budou nové jednotky použity. Pokud by ale absolvovaly v rozumném rozsahu stmelení a byly nasazeny na přesně definované směry, vytvořilo by to pravděpodobně pro Rusko poměrně výhodnou situaci, dodal Šedivý. (čtk)


Středa, 13:00: Lotyšsko nebude vydávat humanitární ani jiné druhy víz ruským občanům, kteří se budou chtít vyhlášené mobilizaci. Riga nezmění ani stávající omezení vstupu do Lotyšska pro ruské občany. Oznámil to na twitteru lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs. Další pobaltská země v souvislosti s mobilizací zvýšila pohotovost svých sil rychlé reakce. „Z bezpečnostních důvodů Lotyšsko nevydá humanitární ani jiné typy víz těm ruským občanům, kteří se vyhnou mobilizaci, ani nezmění omezení překračování hranic pro ruské občany se schengenskými vízy, zavedená 19. září,“ uvedl Rinkévičs. Pobaltské státy a Polsko tehdy začaly odmítat ruské turisty s odůvodněním, že by neměli cestovat, když jejich země válčí s Ukrajinou. Šéf lotyšské diplomacie dále zdůraznil, že jeho země se nesmí podvolit ruskému vydírání a musí co nejvíce podporovat Ukrajinu. „Rusko je dnes stejným nebezpečím pro Evropu a světový mír, jako bylo nacistické Německo v minulém století,“ prohlásil Rinkévičs. (čtk)


Středa, 12:00: Protiváleční aktivisté svolávají v Rusku na středeční večer k celonárodnímu protestu proti částečné mobilizaci, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. List The Guardian píše, že rozhodnutí Kremlu vyvolalo v Rusku šok. „Tisíce ruských mužů - našich otců, bratrů a manželů - budou vrženi do válečného mlýnku na maso. Za co budou umírat? Proč budou matky a děti prolévat slzy?“ uvádí hnutí Vesna v prohlášení, kde vyzývá Rusy, aby dnes v 19:00 hodin vyšli do center svých měst. Rusko má několik časových pásem, například v Moskvě je o hodinu více než v Praze.

„Nyní válka přijde do každého domu a každé rodiny,“ varuje dále protiválečné sdružení. Vesna dále viní režim ruského prezidenta Putina z toho, že „uvrhl Rusko do strašlivého krveprolití, izolace a chudoby“. Podle serveru Meduza vyzvalo toto sdružení o den dříve ruské vojáky, aby se odmítli účastnit invaze na Ukrajině a vzdali se dříve, než vstoupí v platnost chystaný zákon, který v těchto dnech schvaluje ruský parlament, a podle něhož se takový krok stane trestným činem.

Agentura AP píše, že částečná mobilizace pravděpodobně zvýší znepokojení Rusů z války, nicméně není podle ní jasné, kolik lidí se odváží skutečně protestovat, jelikož úřady opozici a kritiku invaze na Ukrajině potírají.

Putinovo rozhodnutí vyhlásit částečnou mobilizaci vyvolalo v Rusku šok, píše list The Guardian a poznamenává, že Kreml se od začátku invaze na Ukrajině snaží zakrývat před Rusy chmurnou realitu a ve městech pěstovat pocit normálnosti. S částečnou mobilizací a povoláním 300 000 většinou mladých mužů do služby nyní válka vstoupí do domácností mnoha ruských rodin, podotkl britský deník.

Putinovo ranní prohlášení vyvolalo v Rusku obavy, že někteří muži nebudou moci ze země odjet, píše Reuters. Šéf Kremlu a ministr obrany Sergej Šojgu sice ujišťovali, že povolání do služby se týká rezervistů se zkušeností v ozbrojených silách, nicméně data na serveru Google Trends podle Reuters ukázaly nárůst vyhledávání na Aviasales, což je nejoblíbenější ruská webová stránka pro nákup letenek. Podle údajů Aviasales byly vyprodány přímé lety z Moskvy do tureckého Istanbulu a arménského Jerevanu, což jsou destinace, kam mohou Rusové cestovat bez víz.

Některé další spoje, kde je zapotřebí přestup, například do gruzínského Tbilisi, také nebyly dostupné, píše agentura, podle níž se nejlevnější letenky z Ruska do Dubaje ve Spojených arabských emirátech vyšplhaly na více než 300 000 rublů (přes 120.000 korun). Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov při tiskové konferenci odmítl komentovat možnost uzavření ruských hranic pro Rusy, jichž se mobilizace týká, a které by jim zabránilo se případně odchodem ze země vyhnout povolání do služby. „Vyjasnění v této věci bude následovat,“ řekl Peskov podle agentury TASS.

Ruský opoziční předák Alexej Navalnyj, který je v současné době ve vězení, uvedl, že částečná mobilizace povede k obrovské tragédii. „Už teď je jasné, že tahle zločinná válka se zhoršuje, prohlubuje a Putin se do ní snaží zapojit co nejvíce lidí. To samozřejmě povede k obrovským tragédiím, obrovskému počtu mrtvých,“ uvedl Navalnyj v prohlášení, které zveřejnili jeho advokáti. (čtk)


Středa, 09:00: Ruský prezident Vladimir Putin ve středu ráno vyhlásil částečnou mobilizaci. V televizním vystoupení uvedl, že je to na obranu před Západem, který se prý snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Putin v projevu obvinil Západ z „jaderného vydírání“. Rusko má ale podle něj dostatek zbraní na odpovídající reakci a nebojí se je použít. Oznámil také navýšení prostředků pro ruský zbrojní průmysl.

Podle Putina je mobilizace „plně adekvátní hrozbám, kterým čelíme“. Cíl ruské operace na Ukrajině se podle něj nezměnil, je jím „osvobození“ Donbasu, jak Moskva nazývá okupaci ukrajinských území. Putin v projevu podpořil konání referend o připojení k Rusku v Moskvou okupovaných částech ukrajinského území. Lidová hlasování mají podle úřadů samozvané separatistické Doněcké lidové republiky (DNR), Luhanské lidové republiky (LNR) a Ruskem dosazených představitelů částí Chersonské a Záporožské oblasti začít v pátek. Kyjev a západní země dopředu zdůrazňují, že narychlo zorganizovaná referenda, která vesměs označují jako falešná, v oblastech ovládaných ruskou armádou není možné uznat.

Šéf ruského resortu obrany podle ruskojazyčné stanice BBC poprvé od března hovořil o ruských ztrátách během invaze na Ukrajině, Šojgu připustil, že v sousední zemi zahynulo 5937 ruských vojáků. Ukrajinská armáda hlásí, že Rusko přišlo o 54 810 lidí. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Šojgu dále v televizní stanici Rossija 24 uvedl, že Moskva povolá do služby v rámci částečné mobilizace 300tisíc rezervistů,přibližně jedno procento ze svých zdrojů. „Máme obrovské mobilizační zdroje těch, kteří sloužili, mají bojové zkušenosti, vojenskou specializaci. Máme jich téměř 25 milionů,“ prohlásil ministr podle agentury TASS. Mobilizace se podle něj zároveň netýká studentů a branců.

Vyhlášení mobilizace Ruskem bylo předvídatelné a svědčí o tom, že Moskvě nevychází její válečné plány, řekl agentuře Reuters šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Ostatní výroky ruského prezidenta Vladimira Putina v televizním projevu byly podle něj jen rétorické. Jejich cílem bylo přenést vinu za válku na Ukrajině a zhoršující se ekonomickou situaci Ruska na Západ, uvedl Podojlak. (čtk)


Úterý, 20:00: Běloruský vůdce Aljaksandr Lukašenka nařídil uvést všechny bezpečnostní složky do stavu pohotovosti. Hodlá také nastolit větší disciplínu ve společnosti, uvedla běloruská státní média. Podle agentury DPA tím Lukašenka na pozadí války na Ukrajině připravuje zemi na vyhlášení válečného stavu.

„Pokud je nutné uvést nějakou vojenskou složku do pohotovosti podle válečných norem, pak to musíme udělat,“ uvedl Lukašenka podle agentury BelTA s tím, že situace v regionu je „velmi vážná“. Na Ukrajině se podle něj formují jednotky, které chtějí svrhnout běloruský režim a připojit zemi k NATO. Lukašenka také řekl, že má být urychleně vytvořena běloruská domobrana.

Osmašedesátiletý autoritářský vládce rovněž vzkázal, že běloruské společnosti „chybí disciplína“. „Musíme zmobilizovat všechny vládní orgány, aby v zemi zavedly disciplínu a pořádek,“ řekl Lukašenka na setkání se šéfem běloruské bezpečnostní rady Aljaksandrem Valfovičem. Bělorusko je dosud nejsilnějším podporovatelem ruské invaze na Ukrajinu, přičemž Lukašenka dal ruským silám k dispozici běloruské území pro ozbrojené útoky vůči svému sousedovi. Běloruská armáda rovněž pravidelně pořádá cvičení na hranicích s Ukrajinou. (čtk)


Úterý, 16:00:  Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Spojené státy, že se snaží udržet dominantní postavení ve světě a vše ovládat. Informovala o tom agentura AP. Zástupcům zbrojního průmyslu v souvislosti s válkou na Ukrajině nařídil zvýšit produkci.

Na setkání s novými velvyslanci v Moskvě Putin řekl, že „postup k multipolárnímu světu naráží na odpor těch, kteří se snaží udržet svoje výsadní postavení v mezinárodních záležitostech a ovládat všechno - Latinskou Ameriku, Evropu, Asii a Afriku,“ řekl Putin. Dodal, že „hegemonovi se to dost dlouho dařilo, ale navždy to takhle nejde“, bez ohledu na vývoj na Ukrajině.

https://www.youtube.com/watch?v=_FKRDnaz6Uo

Putin svoje rozhodnutí zahájit invazi na Ukrajinu opakovaně vysvětluje jako reakci na údajné narušování základních ruských bezpečnostních zájmů ze strany Západu. Sankce, jež na něj západní země kvůli vpádu do sousední země uvalily, jsou podle Putina součástí snahy Spojených států a jejich spojenců o posílení jejich pozic. Nicméně sankce se jejich autorům vymstily, tvrdí šéf Kremlu.

Později na schůzce se zástupci zbrojařských firem Putin uváděl, že ruské zbraně prokázaly v bojích na Ukrajině svoji efektivitu. „Naše technika efektivně čelí západním zbraním,“ řekl Putin. „Prakticky veškeré zásoby zbraní (států) NATO byly poslány na podporu současného režimu v Kyjevě,“ dodal. Rusko by podle něho mělo západní zbraně zkoumat, aby vylepšilo vlastní arzenál. Uvedl, že nařídil posílit financování nových zbraní, nabídnout více půjček zbrojovkám a zvýšit platy jejich zaměstnancům, aby posílili výrobu. Vojenské průmyslové podniky „musejí dodávat požadované zbraně a vybavení v co nejkratším termínu,“ řekl šéf Kremlu.

Ruská armáda v poslední době zaznamenává v bojích na Ukrajině značné neúspěchy a musela se stáhnout prakticky z celého území Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. V reakci na postup Ukrajinců separatisté v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice a úřady v Ruskem okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti vyhlásily na konec tohoto měsíce referenda o připojení k Rusku. (čtk)


Úterý, 12:00: Státy Evropské unie formálně schválily poskytnutí půjčky pět miliard eur (asi 123 miliard Kč) Ukrajině, a to na běžný chod státu ochromeného ruskou invazí. Oznámila to Rada EU. Na pomoci, která Ukrajině pokryje provozní výdaje zhruba na měsíc, se unijní ministři financí shodli minulý týden na neformální schůzce v Praze. Schválená podpora navazuje na unijní summit z konce května, kde lídři dali zelenou balíku finanční podpory v objemu devíti miliard eur. Kvůli sporům o způsob ručení z něj však EU zatím uvolnila jen jednu miliardu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v létě kritizoval evropský blok za průtahy. (čtk)


Úterý, 10:00: Ruská armáda podle britské rozvědky přemístila část svých ponorek z krymského přístavu Sevastopol na jih Ruska, informovala dnes agentura Reuters. Podle britské rozvědky tento krok zřejmě souvisí s úspěšnou protiofenzivou ukrajinské armády v posledních týdnech. „Velení ruské černomořské flotily téměř jistě přesunulo své ponorky třídy Kilo z jejich domovského přístavu v krymském Sevastopolu do Novorossijsku v Krasnodarském kraji v jižním Rusku,“ napsala britská rozvědka na twitteru. „Pravděpodobně to souvisí s nedávnou změnou ohrožení v důsledku zvýšené ukrajinské schopnosti zasadit údery dlouhého dosahu,“ dodala s tím, že v posledních dvou měsících černomořská flotila a její hlavní základna čelily útokům.

Ukrajinská armáda v posledních týdnech zesílila protiofenzivu proti ruských invazním jednotkám a dokázala je vytlačit z velké části Charkovské oblasti na severovýchodě země. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer ve svém pravidelném projevu prohlásil, že ukrajinská armáda se nyní chystá osvobodit celý zbytek Ukrajiny včetně Krymu. (čtk)


Úterý, 08:00: Německá armáda dodá Ukrajině čtyři samohybné houfnice a munici, oznámilo německé ministerstvo obrany podle agentury DPA. Vybavení pošle okamžitě. Berlín se rovněž dohodl s Lublaní na takzvané řetězové výměně, jejímž výsledkem bude dodání bezmála 30 starších tanků slovinské armády Kyjevu. Západ dodává Ukrajině zbraně v rámci pomoci před ruskou invazí, která začala v únoru.

Houfnice Panzerhaubitze 2000 má dostřel až 40 kilometrů a vyznačuje se vysokou rychlostí střelby. K obsluze stačí tři osoby, píše Bundeswehr v popisu systému. Po započtení čtyř nově poslaných houfnic už jich Berlín Kyjevu poskytl celkem 14, vyplývá z vládního seznamu dodaných zbraní. Na projektu spolupracuje s Nizozemskem. „Německem a Nizozemskem dodané houfnice Panzerhaubitze 2000 se v boji více než osvědčily,“ uvedla podle DPA německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Kyjev podle ministryně konkrétně žádal o další zbraně stejného typu a Berlín se rozhodl vyhovět.

Ukrajina požaduje po Německu také obrněné transportéry a tanky Leopard 2. K jejich dodání se zatím vláda kancléře Olafa Scholze staví zdráhavě. Ministryně zahraničí Annalena Baerbock nicméně v rozhovoru s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung řekla, že navrhuje na úrovni vládní koalice a mezinárodních spojenců co nejrychleji rozhodnout, zda Berlín ukrajinskému požadavku vyhoví.

Scholz v pondělí v telefonickém rozhovoru dosáhl dohody se slovinským premiérem Robertem Golobem o výměně vojenské techniky. Na 28 modernizovaných tanků M-55S slovinské armády poputuje na Ukrajinu, zatímco Slovinsko obdrží 40 německých vojenských transportních vozidel. (ceskenoviny)


Pondělí, 23:00: Lídr samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin a jeho protějšek v Luhanské lidové republice (LNR) Leonid Pasečnik uvedli, že na základě výzev občanů chtějí spolupracovat na referendech o připojení obou separatistických útvarů na východě Ukrajiny k Rusku. Připraveni jít hlasovat jsou podle okupační správy také lidé v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, oznámila ruská agentura TASS. Podle agentury DPA je výzva k uspořádání referend známkou narůstající paniky mezi vedením separatistů.

Občanské komory v LNR a DNR, jejichž oficiálním úkolem je podle ruského vzoru zprostředkovávat státní moci zájmy občanů, dnes oba lídry vyzvaly, aby „neprodleně uspořádali referenda o připojení k Rusku“. Pušilin později v telefonickém rozhovoru s Pasečnikem navrhl, aby republiky v tomto ohledu „synchronizovaly své úsilí“. Předseda občanské komory v Luhansku Alexej Karjakin řekl, že je zatím předčasné hovořit o pevném datu konání referenda.

Zprávy o urychlení referend o přičlenění k Rusku přichází v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu na téměř celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení již v červnu prohlásilo za „osvobozenou“.

Výzva k uspíšení referenda přišla také z okupované části Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, kde ukrajinská armáda od konce srpna rovněž přešla do ofenzivy. „Obyvatelé Chersonské oblasti nás žádají, aby k sebeurčení došlo co nejdříve. Jsou připraveni jít k referendu, jen aby měli bezpečnostní záruky a aby tu Rusko zůstalo navždy,“ citoval TASS zástupce šéfa Ruskem dosazené správy Kirilla Stremousova. Odložené referendum by se tam prý mohlo konat 4. listopadu.

Moskva uznala nezávislost LNR a DNR krátce předtím, než 24. února zahájila invazi na Ukrajinu. Rusko dosud k výzvám na uspořádání referend o připojení reagovalo zdrženlivě. Tentokrát se však zdá, že nejnovější iniciativa má podporu ruského parlamentu, připomíná DPA. Podle poslance Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, z řad vládního Jednotného Ruska Viktora Vodolackého by se všelidové hlasování mělo uskutečnit „v pozdním podzimu“.

„Ruští propagandisté věří, že ‚referenda‘ jsou všelék. Mám špatnou zprávu. Existuje celosvětová shoda a mezinárodní právo. To je jednoznačné: Doněck, Luhansk, Krym jsou Ukrajina. Jakékoli pokusy o přemalování vlajek jsou fikcí, která nic nemění ani pro nás, ani pro naše partnery,“ uvedl Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Podle ukrajinského šéfa Luhanské oblasti Serhije Hajdaje Rusko potřebuje uspořádat referenda v okupovaných oblastech proto, aby mohlo vyhlásit všeobecnou mobilizaci. Odůvodnit by ji mohla nutnost obrany připojeného území před ukrajinskou ofenzivou, uvedl Hajdaj. (čtk)


Pondělí, 21:00: Postup ukrajinské armády na východě země pokračuje. V Charkovské, Doněcké a Luhanské oblasti podle místní správy i ukrajinských médií vytlačila ruské síly z několika dalších obcí, informovala agentura DPA. Kyjevská média oznámila osvobození vesnice Jarova na levém břehu Severního Donce, úřady dosud tuto zprávu nepotvrdily. Řeku se ukrajinským jednotkám zřejmě podařilo překročit také Bilohorivky v Luhanské oblasti, přičemž sama obec je podle oblastního šéfa Serhije Hajdaje rovněž v držení ukrajinských sil.

Šéf doněckých separatistů Denis Pušilin v ruské televizi hovořil o odražení ukrajinského útoku na město Kreminna nedaleko Severodoněcku, které je od dubna pod ruskou kontrolou. Ruské vedení na začátku léta ohlásilo úplné dobytí Luhanské oblasti. Již dříve se objevily videozáznamy úspěšného postupu ukrajinských jednotek na levém břehu řeky Oskil u měst Kupjansk a Borova v Charkovské oblasti. Znamenalo by to, že ukrajinská armáda pokračuje ve svém tažení ze začátku září, při němž dobyla prakticky celou oblast. (čtk)


Pondělí, 19:00: Kyjev - Kreml označil obvinění, že ruské invazní jednotky spáchaly válečné zločiny na území ukrajinské Charkovské oblasti, za lež. Přibližně 450 těl - z nichž většina byli podle ukrajinských úřadů civilisté - bylo nalezeno v hrobech poblíž východoukrajinského Izjumu poté, co ukrajinští obránci vytlačili z oblasti ruské vojáky, uvedla agentura Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden uvedl, že vyšetřovatelé na místě našli důkazy mučení, včetně těl se svázanýma rukama, a obvinil ruské jednotky ze spáchání válečných zločinů. „Je to stejný scénář jako v Buči. Je to lež a my samozřejmě budeme v tomto příběhu hájit pravdu,“ prohlásil v pondělí mluvčí mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, který tak reagoval na dotaz ohledně Zelenského vyjádření.

Kremelský mluvčí přitom zmínil město Buča v Kyjevské oblasti, odkud se ruské invazní jednotky stáhly na přelomu března a dubna a vzápětí odtamtud začaly přicházet zprávy o masakrech civilistů ruskými vojáky během okupace a také o nálezech masových hrobů. Svět po osvobození Buče šokovaly snímky mrtvých lidí ležících na ulicích. Moskva i tehdy zodpovědnost popřela. Peskov tehdy podle agentury Interfax prohlásil, že Kreml nevěří videozáznamům, na kterých jsou vidět zabití, přičemž Rusko záběry označilo za podvrhy. Moskva pravidelně popírá, že by se ve své vojenské agresi vůči sousední zemi dopouštěla zvěrstev nebo úmyslně útočila na civilisty.

Reuters mezitím napsal, že obyvatelé Izjumu pátrají po příbuzných v provizorním lesním hřbitově, kde minulý týden začala exhumace těl. Většina těl patří civilistům a většina z těch zatím exhumovaných nese stopy mučení, uvedl už dříve gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Starosta města Valerij Marčenko v neděli uvedl, že exhumace bude pokračovat nejspíš další dva týdny. Do města, které ukrajinské síly osvobodily od ruských okupačních jednotek nedávno, plánuje vyslat misi OSN. (čtk)


Pondělí, 10:00: Ruské okupační síly ostřelovaly Jihoukrajinskou jadernou elektrárnu v Mykolajivské oblasti, uvedla energetická společnost Enerhoatom. Reaktory podle ní nebyly poškozeny a pracují normálně. Podle ukrajinského generálního štábu se ruská armáda nyní snaží především obsadit celou Doněckou oblast, organizovat obranu a držet dobytá území. Ruské okupační síly v noci ostřelovaly mimo jiné i město Záporoží.

Podle společnosti Enerhoatom rakety dopadly zhruba 300 metrů od reaktorů Jihoukrajinské jaderné elektrárny a poškodily její budovy. Útok poničil také nedalekou hydroelektrárnu a elektrické vedení. Ruské okupační síly rovněž provedly raketový útok na město Záporoží, oznámil náčelník oblastní vojenské správy Oleksandr Staruch. Podle něj Rusové vypálili nejméně osm střel. Starosta města Anatolij Kurtjev upřesnil, že podle předběžných informací byly zasaženy dva objekty městské infrastruktury. Informace o případných obětech se zjišťují.

https://www.youtube.com/watch?v=Kb0ka_hMAGQ

Guvernér Luhanské oblasti Serhij Hajdaj v sobotu uvedl, že v okupovaném městě Svatove bylo zabito na 200 ruských okupantů, když exploze otřásla místní budovou bývalého autobusového nádraží, která nyní sloužila jako hotel.

Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny potvrdil, že ruské síly pokračují v ostřelování domů civilistů a objektů civilní infrastruktury. Rusko podle něj nadále soustřeďuje své úsilí na pokusy plně obsadit Doněckou oblast, organizovat obranu a držet dobytá území, jakož i narušit akce ukrajinských obranných sil v některých oblastech.

Během neděle tak údajně ruské síly ostřelováním poničily infrastrukturu více než 30 sídel, včetně jihoukrajinských měst Mykolajiv či Záporoží. Během uplynulého dne ukrajinské jednotky podle těchto informací odrazily útoky ruských okupačních sil v oblastech měst Mykolajivka, Vesela Dolyna a Bachmut v Doněcké oblasti.

Britské ministerstvo obrany v ranní pravidelné zprávě o aktuální situaci na bojišti uvedlo, že Rusko s vysokou pravděpodobností během posledních deseti dnů přišlo na Ukrajině o nejméně čtyři bitevníky, od začátku invaze pak zhruba o 55. Podle britského ministerstva je dost dobře možné, že jde o důsledek ochoty ruského letectva podstupovat větší riziko při poskytování vzdušné podpory pozemních sil.

Americký institut ISW napsal, že Rusko se stále více spoléhá na nepravidelné dobrovolnické síly, místo na pravidelné vojenské jednotky. Dále ústav konstatuje, že ukrajinské síly nadále upevňují své pozice u řeky Oskil v Charkovské oblasti a že ruské síly pravděpodobně ustupují na snadněji bránitelné pozice v jižní Chersonské oblasti, aby se vyhnuly kolapsu, který zažily v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. (čtk)


Pondělí, 09:00: Odmlka po řadě úspěchů ukrajinských sil na frontě je jen zdánlivá a znamená, že se Kyjev připravuje na osvobození celé Ukrajiny. Ve svém pravidelném projevu to v neděli večer řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina dokázala v minulých týdnech během rychlé protiofenzivy vytlačit ruské jednotky z velké části Charkovské oblasti na severovýchodě země. „Možná se teď někomu z vás zdá, že po řadě vítězství přišla určitá odmlka. Ale to není odmlka. Je to příprava na další řadu… protože Ukrajina musí být svobodná. Celá,“ řekl Zelenskyj.

„Izjum, Balaklija, Kupjansk a Charkovská oblast obecně - to jsou města a obce, které jsme osvobodili. Teď zní tato slova,“ jmenoval Zelenskyj místa, kde se v posledních dnech podařilo Kyjevu obnovit kontrolu. „Zní i Mariupol, Melitopol a Cherson, ale budou znít ještě častěji a hlasitěji, až je osvobodíme. Bude znít i Doněck, Horlivka a Luhansk. I Džnankoj, Jevpatorija a Jalta,“ načrtl Zelenskyj plány na znovudobytí jihu Ukrajiny, Donbasu a poloostrova Krym. (ceskenoviny)


Pondělí, 06:00: Bývalý americký prezident Bill Clinton odmítl, že by za ruskou invazi na Ukrajinu mohlo rozšíření Severoatlantické aliance, ke kterému došlo během jeho mandátu. „Myslím, že jsme udělali správnou věc ve správný čas. A kdybychom to neudělali, tato krize mohla nastat ještě mnohem dříve,“ řekl Clinton v rozhovoru s americkým novinářem Fareedem Zakariou na televizi CNN.

Rusko vpadlo na Ukrajinu pod záminkou obrany vlastní bezpečnosti, kterou by podle Moskvy mohlo ohrozit další rozšíření aliance a zejména případné přijetí Ukrajiny do NATO. Podle některých kritických hlasů chtěla Moskva invazí buď získat část ztraceného ruského impéria nebo ukázat, že Rusko není slabý stát, který se Západem nechá snadno zastrašit. Kyjev a Západ označují ruský vpád za ničím nevyprovokovanou agresi. Putin „se netajil tím, že považuje rozpad Sovětského svazu za obrovskou tragédii“, uvedl Clinton. Jak dodal, USA a NATO nikdy neměly v úmyslu ohrozit Rusko. Země východní Evropy nicméně mají právo žít v bezpečí desítky let poté, co v oblasti dominovalo právě jen Rusko, doplnil.

„Když jsem udělal to, co jsem udělal, nabídl jsem Rusku nejen speciální partnerství s NATO, ale rovněž vyhlídku na případné členství v NATO s argumentem, že naše největší bezpečnostní problémy v budoucnosti budou souviset s nestátními aktéry nebo s autoritativními státy, které prodávají chemické, biologické či jaderné zbraně teroristickým skupinám,“ popsal Clinton podle serveru Politico. (čtk)


Neděle, 12:00: Americký prezident Joe Biden vyzval šéfa Kremlu Vladimira Putina, aby v situaci, kdy ruská armáda zažívá nezdary na Ukrajině, nenasazoval v této zemi taktické jaderné nebo chemické zbraně. Biden to Putinovi vzkázal v rozhovoru, který odvysílá americká televize CBS.

Ukrajinské jednotky během protiofenzivy na severovýchodě země vytlačily ruské vojáky z území o rozloze několika tisíc kilometrů čtverečních. Kvůli tomuto ústupu, o němž Rusko oficiálně mluví jako o přeskupení vojsk, se Putin dostal pod tlak ze strany nacionalistů, aby se znovu chopil iniciativy. Putin varoval, že pokud se situace bude vyvíjet jako nyní, ruská reakce bude vážnější. Agentura Reuters píše, že svými výroky vzbudil obavy z možného nasazení prostředků, jako jsou taktické jaderné zbraně nebo chemické zbraně.

„Ne. Ne. Ne. Změnilo by to podobu války jako žádná jiná událost od druhé světové války,“ odpověděl Biden na otázku moderátora pořadu 60 Minutes na CBS, co by vzkázal Putinovi, pokud uvažuje o nasazení takových zbraní. Biden bez dalších podrobností uvedl, že reakce Spojených států by byla „závažná“. Rusko by se podle něho „ještě více stalo ve světě vyvrhelem“.

Reuters uvádí, že ruští činitelé odmítají spekulace některých západních politiků a analytiků, že Moskva by mohla na Ukrajině nasadit taktické jaderné zbraně, nicméně na Západě nadále takové obavy přetrvávají. Další možností pro Rusko by mohla být všeobecná mobilizace, nebo zákaz vývozu veškerých energetických surovin do Evropy s cílem jí v zimě znemožnit vyrábět teplo. Pak by evropští politici podle Kremlu mohli přinutit Ukrajinu uzavřít s Ruskem příměří. (čtk)


Neděle, 10:00: Rusové provádějí nesmyslné ofenzivní operace kolem Doněcka a Bachmutu na východě Ukrajiny, místo aby se soustředili na obranu proti postupujícím ukrajinským protiofenzivám v Charkovské oblasti. Uvedl to americký Institut pro studium války (ISW) ve svém hodnocení vývoje ruské války na Ukrajině. Boje mezitím pokračují i v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, odkud velení ukrajinské armády hlásí dílčí úspěchy, například potopení ruského říčního člunu s výzbrojí.

Podle ISW ruské síly pokračují v „nesmyslných“ ofenzivních operacích na východě Ukrajiny. Útočí na Bachmut a různé vesnice v blízkosti města Doněck, což má sice „emoční význam“ pro proválečně naladěné obyvatele samozvané Doněcké lidové republiky, ale jinak jsou tyto útoky málo důležité, tvrdí ústav.

„Rusové zjevně směrují část svých velmi omezených rezerv na Ukrajině do těchto snah místo do zranitelných ruských obranných linií chvatně vytvořených podél řeky Oskil na východě Charkovské oblasti,“ píše ISW. Rusové podle něj nemohou doufat ve velké zisky kolem Bachmutu a Doněcka a zjevně pokračují „v téměř robotickém úsilí prosadit se v Doněcké oblasti, což se zdá být stále více odtržené od celkové reality na bojišti“.

Podle institutu však dává smysl upřednostnění obrany ruských zisků na jihu Ukrajiny před řídce zalidněnými zemědělskými oblastmi na severovýchodě.

Podle britského ministerstva obrany Rusko pravděpodobně rozšířilo okruh lokalit, na něž je připraveno udeřit, aby oslabilo morálku ukrajinské vlády a lidu. Rusko podle Londýna od zahájení invaze 24. února na Ukrajinu vypálilo několik tisíc raket dlouhého doletu, ale v posledních sedmi dnech stále více cílí na civilní infrastrukturu i tam, kde to pravděpodobně nemá žádný bezprostřední vojenský účinek.

Do této kategorie spadají útoky na elektrickou síť a na přehradu na řece Inhulec v Kryvém Rihu, píše britské ministerstvo v pravidelném bulletinu o vývoji na Ukrajině.

Doněcký gubernátor Pavlo Kyrylenko uvedl, že v sobotu ruské útoky v Doněcké oblasti zabily pět civilistů a dalších 18 zranily. Dva lidé byli zabiti v Bachmutu, další dva ve Vulhedaru a jeden člověk v Heorhijivce.

Jižní velení ukrajinské armády  informovalo, že ukrajinské síly potopily ruský říční člun s vojenskou technikou a personálem. Ukrajinská armáda údajně zničila plány okupantů na obnovení provozu na železničním Antonivském mostu, který se Rusové snažili opravit. Podle zprávy operačního velení Jih ukrajinská armáda v sobotu na jihu Ukrajiny zabila 62 ruských vojáků. (ceskenoviny)


Sobota, 20:00: Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna okupovaná ruskými silami byla opět připojena na ukrajinskou rozvodnou síť. S odkazem na své zaměstnance v elektrárně o tom informovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Technici opravili jedno ze čtyř vedení a zařízení je tak po dvou týdnech opět zásobována elektřinou z ukrajinské sítě. Elektrárna potřebuje energii na chlazení reaktorů a udržení chodu.

Technici v pátek odpoledne obnovili hlavní 750kilovoltové vedení. Další tři záložní vedení, poškozená během bojů, zůstávají nadále mimo provoz, uvedla MAAE. Největší jaderné elektrárny v Evropě přestala dodávat elektřinu domácnostem a firmám 5. září, poslední funkční reaktor z celkem šesti zaměstnanci vypnuli 11. září. Po odpojení od elektrické sítě elektrárna nejprve zajišťovala chlazení a provoz díky elektřině vyráběné přímo v JE, poté byla odkázána na záložní vedení, které ji propojovalo se sítí přes rozvodnu nedaleké tepelné elektrárny.

Situace v Záporožské JE se během uplynulého týdne sice zlepšila, ale zařízení je stále uprostřed válečné zóny, uvedl šéf MAAE Rafael Grossi. Bezpečné napájení z rozvodné sítě mimo lokalitu a záložní systémy napájení jsou nezbytné pro zajištění jaderné bezpečnosti a prevenci jaderné havárie, i když reaktory nejsou v provozu, dodal.

V elektrárně, kde stále pracují ukrajinští zaměstnanci, jsou ruští vojáci i vojenská technika. Elektrárna byla během ostřelování několikrát poškozena, což vyvolalo obavy z možné jaderné havárie. Začátkem tohoto měsíce elektrárnu navštívila mise MAAE s cílem zhodnotit její poškození a situaci přímo na místě. Rusko také oznámilo, že v elektrárně trvale zůstanou dva zástupci agentury. (čtk)


Sobota, 18:00: Rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem se podle německého kancléře Olafa Scholze nesou „vždy v přátelském duchu“, i když názory obou stran na válku na Ukrajině jsou „na hony vzdálené“. Předseda německé vlády to řekl v rozhovoru, který zveřejnila stanice Deutschlandfunk. Scholz tento týden hovořil s Putinem především o ruské válce na Ukrajině 90 minut.

Scholz si s Putinem volal v úterý, předtím spolu naposledy hovořili na konci května. V rozhovoru z tohoto týdne podle pozdějšího prohlášení kancléř naléhal na co nejrychlejší diplomatické řešení ruské války na Ukrajině stavící na klidu zbraní, úplném stažení ruských jednotek a respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny.

Podle Scholze se rozhovory s Putinem po začátku ruské invaze na Ukrajinu z konce letošního února vždy nesly „v přátelském duchu“, i když mají oba politici „v dané věci velmi, velmi odlišné názory, dokonce na hony vzdálené“. Pokud by se všechny rozhovory s Putinem z poslední doby shrnuly, dá se podle Scholze říci, že „se věci daly veskrze do pohybu“. Problém je ovšem podle něj v tom, že tento pohyb není nijak značný.

Scholz v rozhovoru zdůraznil, že Německo toho dělá pro Ukrajinu mnoho. Zbraně, které zemi dodalo, podle něj „změnily situaci a umožnily úspěchy, které Ukrajina nyní zaznamenává“. Má podle něj proto smysl v podpoře napadené země pokračovat. Scholz ovšem dodal, že cílem Německa zůstává, aby konflikt dál neeskaloval.

Podle agentury DPA žádá Ukrajina, aby jí Berlín dodal tanky západní výroby. Scholz ale v rozhovoru řekl, že v této věci nebude Německo postupovat bez koordinace s partnery v NATO. Žádná země Severoatlantické aliance zatím Ukrajině nedodala tanky západní výroby, připomněla agentura DPA. Tanky Ukrajině poslalo podle neoficiálních informací a zpráv z fronty v minulosti například Česko. Jednalo se ale tehdy o sovětské tanky T-72. Německo se s Českem a některými dalšími evropskými zeměmi dohodlo na systému kompenzačních dodávek za techniku dodanou Ukrajině. (ceskenoviny)


Sobota, 10:00: Ukrajinská armáda pokračuje v protiofenzivě na severovýchodě své země, zatímco ruské síly vytvořily obrannou linii mezi řekou Oskil a městem Svatove. Potvrdilo to britské ministerstvo obrany v pravidelné zprávě, která se opírá o zjištění zpravodajských služeb. „Rusko pravděpodobně považuje udržení kontroly nad touto zónou za důležité, protože jí prochází jedna z mála hlavních tras pro doplňování zásob, které Rusko stále kontroluje ze své Belgorodské oblasti,“ uvedlo britské ministerstvo na twitteru.

„Rusko se pravděpodobně pokusí v této oblasti tvrdošíjně bránit, ale není jasné, zda síly na ruské frontové linii mají dostatečné rezervy nebo odpovídající morálku, aby odolaly dalšímu soustředěnému ukrajinskému útoku,“ dodalo ministerstvo.

Americký Institut pro studium války (ISW) varuje, že ruské síly by mohly do úterý na dočasně okupovaných územích provádět útoky pod falešnou vlajkou. ISW se rovněž vrací k objevení hrobů s více než 440 těly v osvobozeném městě Izjum v Charkovské oblasti. Podle ústavu to potvrzuje jeho dřívější předpoklady, že zvěrstva ve městě Buča nedaleko Kyjeva jsou typická pro zločiny, které se dějí za ruské války v dočasně okupovaných oblastech.

K hrůznému nálezu se v pátek několikrát vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V pravidelném večerním projevu v té souvislosti vyzval k potrestání Moskvy za válečné zločiny. Svět podle něj nesmí přihlížet, jak „teroristický stát“ Rusko zabíjí a mučí. Rusko podle něj musí být trestáno ještě tvrdšími sankcemi.

„Už existují jasné důkazy pro mučení, ponižující zacházení s lidmi. Kromě toho existují důkazy, že ruští vojáci, jejichž pozice nebyly daleko od tohoto místa, jen tak pro zábavu stříleli na pohřbené,“ řekl prezident. Ocenil přitom, že OSN chce poslat experty, kteří mají zdokumentovat zločiny „ruských teroristů“.

Zároveň Zelenskyj znovu zopakoval výzvu k zákazu cestování Rusů do EU a odchodu západních firem z Ruska. „Když se nějaký stát vydá cestou teroru, je povinností firmy se sebeúctou se od takového státu distancovat,“ zdůraznil Zelenskyj.

Šéf vyhnané okupační správy Charkovské oblasti Vitalij Gančev podle svého mluvčího naopak obvinil Ukrajince, že zvěrstva v Izjumu zinscenovali, a uvítal, že pozorovatelé OSN se vydají do města, „aby se pokusili zjistit trochu více o tom, co se mohlo stát“. (čtk)


Pátek, 20:00: Rusko nemá nic společného s energetickou krizí v Evropě, prohlásil podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl rovněž, že tato krize vznikla ještě před začátkem ruské „speciální operace“, jak Moskva označuje svou válku proti Ukrajině, a že k ní přispěla evropská ekologická politika. Putin dodal, že pokud členské země Evropské unie chtějí více plynu, měly by požádat Ukrajinu o otevření plynovodů a zrušit sankce, které brání zahájení provozu nového plynovodu Nord Stream 2.

Rusko letos zastavilo dodávky plynu některým evropským zemím, protože odmítly platit v rublech namísto smluvně určené měny. Ruská plynárenská společnost Gazprom navíc začátkem tohoto měsíce uvedla, že ponechá mimo provoz plynovod Nord Stream 1 až do odstranění závad zjištěných během údržby. Putin dnes nicméně prohlásil, že Rusko bude své energetické závazky plnit.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko letos v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Ceny plynu v Evropě letos kvůli omezování dodávek z Ruska výrazně vzrostly, což vedlo i k prudkému zdražování elektřiny. EU tvrdí, že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

Zdražování energie v důsledku obav z nedostatku plynu má negativní dopady na životní úroveň evropských spotřebitelů a přinutilo některé evropské podniky k omezování či zastavování produkce. „Pokud máte naléhavou potřebu, pokud je to pro vás tak těžké, tak prostě zrušte sankce na Nord Stream 2, který představuje 55 miliard krychlových metrů plynu ročně. Jen zmáčkněte tlačítko a vše se dá do pohybu,“ řekl k tomu Putin. (ceskenoviny)


Pátek, 15:00: Většina těl uložených v provizorních hrobech nalezených v ukrajinském Izjumu patří civilistům, oznámila ukrajinská policie. OSN do města, které síly Kyjeva osvobodily od ruských okupačních jednotek minulý týden, plánuje vyslat misi. O nálezu provizorního pohřebiště se zhruba 450 hroby informovala ve čtvrtek místní policie i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a stovky hrobů označených křížem v lese na izjumském předměstí viděli i reportéři AFP, podle kterých se pracuje na identifikaci mrtvých.

Hrobů je mezi vzrostlými stromy 443, uvedl z místa vládní zmocněnec pro pohřešované osoby Oleh Kotenko. „Viděl jsem číslo 443. Číslo jedna jsem neviděl,“ řekl činitel. „Celkový počet mrtvých (v oblasti v důsledku bojů) odhadujeme podle čísel,“ uvedl Kotenko. Dodal, že některé hroby ale obsahují i dvě nebo více těl. Úřady zaujal zejména hrob s těly, nad kterým byl vztyčen kříž s nápisem „Ukrajinská armáda, 17 lidí. Izjum, z pitevny“.

Většina lidí pohřbených v provizorních hrobech je z řad civilistů, uvedl policejní šéf Ihor Klymenko, podle kterého jde o přibližný odhad. „Ačkoliv máme informace, že jsou tam (pohřbení) i vojáci, zatím jsme žádného nevyzvedli,“ řekl. Vyhodnotit situaci na místě plánuje OSN, která chce do Izjumu vyslat monitorovací misi. „Plánují tam jet, aby zjistili víc o tom, co se tam mohlo stát,“ uvedla mluvčí OSN. Organizace podle ní nemůže potvrdit, zda se jedná o masový hrob nebo řadu jednotlivých hrobů.

Ukrajinské úřady od objevení provizorního pohřebiště identifikují mrtvé a snaží se zjistit příčinu jejich úmrtí. Náčelník policejního vyšetřovacího oddělení pro Charkovskou oblast Serhij Bolvinov ve čtvrtek uvedl, že někteří lidé zemřeli při dělostřeleckém ostřelování, jiní při náletech. Podle Kotenka jsou v neoznačených hrobech lidé, kteří zahynuli v ulicích. Upozornil také, že část Izjumu byla v izolaci a lidé bez zásob umírali hlady. Úřady se dosud navíc nedostaly na izjumské hřbitovy. „Nevíme proto, jaká je situace,“ řekl Kotenko.

Izjum v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny dobyla zpět ukrajinská armáda minulý týden při své protiofenzivě. Pod kontrolou ruských sil bylo toto strategické město od března. Obdobné zprávy o nálezech narychlo vytvořených pohřebišť s těly civilistů nebo hromadných hrobech přicházely z Ukrajiny také v dubnu po stažení ruských vojsk z Kyjevské oblasti, z měst jako Buča nebo Irpiň. Podobnost s městy v okolí Kyjeva ve čtvrtek připomněl i Zelenskyj. „Rusko za sebou všude nechává smrt a musí za to nést zodpovědnost,“ řekl ukrajinský prezident ve videoposelství. (čtk)


Pátek, 10:30: Ruská armáda v noci na pátek ostřelovala města Kryvyj Rih a Nikopol v Dněpropetrovské oblasti a Charkov na severovýchodě země, oznámily ukrajinské úřady. Ostřelování, tentokrát z ukrajinské strany, ohlásila i ruská Belgorodská oblast, napsal ruskojazyčný server BBC. Města na jihu Ukrajiny v Dněpropetrovské oblasti Rusko ostřelovalo dělostřelecky a ze salvových raketomů Grad, uvedl oblastní gubernátor Valentyn Rezničenko. Nejvíc úderů zaznamenali obyvatelé Nikopolu ležícím na břehu Dněpru, kam dopadlo 40 střel. Při ostřelování byla podle gubernátora zraněna 57letá žena a poškozen jeden vícepatrový dům, několik menších domů, gymnázium, školka, několika podniků a plynové potrubí napříč městem. Jedna raketa dopadla v Charkově ve čtvrti na jihovýchod od centra vedle domu. Poškozena byla silnice a na místě propukl menší požár. Zatím není jasné, jestli si útok vyžádal oběti, napsala agentura Unian.

Ukrajinské síly minulý týden zahájily protiofenzivu v Charkovské oblasti a ruské síly vytlačily z velké části tamního okupovaného území. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) Ukrajinci útočí zejména na ruské pozice na hranicích Charkovské, Doněcké a Luhanské oblasti a provádí pozemní operace na linii mezi Izjumem, Lymanem a na východním břehu řeky Oskil. Ukrajinská protiofenziva, která dokázala dobýt zpět území a udeřit i za ruskými liniemi, je velmi úspěšná, řekl dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Zároveň musíme pochopit, že to není začátek konce války, musíme být připraveni na to, že je to běh na dlouhou trať,“ dodal v rozhovoru se stanicí BBC.

Ostřelování ruské Belgorodské oblasti si ve čtvrtek vyžádalo jednoho mrtvého a dva zraněné, uvedl gubernátor regionu sousedícího s Ukrajinou Vjačeslav Gladkov. Střely poškodily elektrické vedení a způsobily požáry osmi domů a tří aut. Dnes ráno se již podle Gladkova dodávky elektřiny podařilo obnovit. Gubernátor z útoku obvinil ukrajinské síly. Ruské oblasti sousedící s Ukrajinou hlásí ostřelování téměř každý den a viní z něj ukrajinskou armádu. Kyjev podobná obvinění většinou nechává bez komentáře, píše BBC. (čtk)


Pátek, 09:00: Spojené státy oznámily nový balík vojenské pomoci pro Ukrajinu. Prezident Joe Biden schválil pomoc za 600 milionů USD (14,7 miliardy korun), uvedl Bílý dům ve zprávě zaslané ministerstvu zahraničí. USA dosud Ukrajině bojující od února proti Rusku poskytly vojenskou pomoc přesahující 15 miliard dolarů (368 miliard korun). Pomoc zahrnuje raketomety HIMARS, brýle pro noční vidění, protipěchotní miny claymore, odminovací zařízení, dělostřelecké granáty a přesně naváděné dělostřelecké střely, uvedl Pentagon. Peníze mají být použité také na vojenské vzdělávání a výcvik, vyplývá ze zprávy Bílého domu.

„S cílem splnit rostoucí požadavky Ukrajiny na bojišti budou Spojené státy pokračovat ve spolupráci se svými spojenci a partnery, aby Ukrajině poskytly důležité kapacity,“ uvedl Pentagon. Požadované zbraně mají Ukrajině umožnit pokračovat v ofenzivě proti ruské armádě na jihu a severovýchodě země. Kyjev tento měsíc zahájil rozsáhlou protiofenzivu na severovýchodě země, při níž donutil ruské jednotky k ústupu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského od začátku září ukrajinské síly dobyly zpět 6000 kilometrů čtverečních svého území. (ceskenoviny)


Pátek, 07:00: V ukrajinském Izjumu se po jeho osvobození ukrajinskými silami a odchodu ruských jednotek našlo provizorní pohřebiště se 440 hroby. Stanici Sky News to řekl náčelník policejního vyšetřovacího oddělení pro Charkovskou oblast Serhij Bolvinov. Fotografie a záběry dřevěných křížů v lese zveřejnila stanice Nastojaščeje vremja, které o nálezu hřbitova řekl zmocněnec pro pohřešované osoby Oleh Kotenko. Obdobné zprávy o nálezech narychlo vytvořených pohřebišť s těly civilistů nebo masových hrobech přicházely z Ukrajiny také v dubnu po stažení ruských vojsk z Kyjevské oblasti, z měst jako Buča nebo Irpiň. Všechna těla z pohřebiště v Izjumu podle policejního náčelníka úřady plánují vyzdvihnout a podrobit je forenznímu vyšetřování. Některá z nich se podle něj zatím nepodařilo identifikovat. „Je to pro mě opravdu šokující a hrůzné. Je to zločin proti lidskosti. V civilizovaném světě v roce 2022 by to tak nemělo být,“ okomentoval nález Bolvinov. (čtk)


Čtvrtek, 23:00: Dodávky zbraní Ukrajině jsou morálně přijatelné, protože zemi pomáhají bránit se ruské agresi, řekl podle agentury Reuters papež František novinářům na palubě letounu, jímž se ve čtvrtek vracel ze světového setkání náboženských vůdců v Kazachstánu. Hlava římskokatolické církve zároveň vyzvala Kyjev k otevřenosti vůči případnému dialogu s Moskvou, i když je to pro Ukrajinu obtížné.

„Toto je politické rozhodnutí, které může být morální, morálně přijatelné, pokud je přijato za podmínek mravnosti,“ přemítal papež o morálním právu zemí posílat zbraně Ukrajině. Poukázal také na pojetí „spravedlivé války“ podle katolické církve, povolující úměrné použití smrtících zbraní pro sebeobranu před agresorem. „Sebeobrana není jen legální, ale je také výrazem lásky k vlasti. Ten, kdo se nebrání, kdo něco nebrání, tak to nemiluje. Ti, kteří něco brání, to milují,“ řekl František.

Papež pak vysvětlil svůj pohled na to, kdy jsou dodávky zbraní nějaké zemi morální, a kdy ne. „Může to být nemorální, pokud je záměrem vyprovokovat více války nebo při prodeji nebo přenechání zbraní, které (země) už nepotřebuje. Motivace je tím, co do velké míry určuje morálnost tohoto kroku,“ řekl papež. Na otázku, zda by Ukrajina měla jednat se zemí, která ji napadla, papež řekl, že dialog se zeměmi, které válku začaly, je vždy obtížný, ale neměl by být vylučován. „Nevylučoval bych dialog s jakoukoli mocností, která je ve válce, i kdyby to bylo s agresorem. Někdy musíte takový dialog vést. Nevoní vám to, ale musíte to udělat,“ zdůraznil František. (čtk)


Čtvrtek, 13:00: Hladina vody v zatopených částech jihoukrajinského města Kryvyj Rih od středečního ruského útoku na přehradu nad městem poklesla. V noci na čtvrtek záchranáři pokračovali s odstraňováním škod, uvedl zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko, podle které bylo ve městě zatopeno 112 domů. Voda v řece Inhulec kvůli zásahu přehrady vystoupala z jednoho na bezmála dva metry a průtok poškozenou přehradou dosáhl objemu 100 kubických metrů. Voda zaplavila zejména městskou čtvrť Hdancivka a Motronivka na jihozápadě města. Kvůli snížení hladiny vody musely úřady odpálit část hydraulických struktur níž po proudu, napsal na telegramu Tymošenko. Podle agentury Unian provedly dvě řízené exploze na hrázi ve čtvrti Čornohorka.

Rusko podle Kyjeva vypálilo osm střel na Kryvyj Rih ve středu večer. Útok poškodil hráz Karačunivské přehrady, následkem čehož stoupla hladina řeky Inhulec protékající městem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který právě z Kryvého Rihu pochází, označil útok za teroristický čin. Ruské síly přehradu zasáhly balistickými střelami Iskander a hypersonickými raketami Kinžal, uvedla dnes správa Dněpropetrovské oblasti. V některých místech stále není dostupná pitná voda.

Zelenskyj i Tymošenko ve středu uvedli, že Rusko se bombardováním snažilo zaplavit Kryvyj Rih, a připomněli nedávné útoky na civilní infrastrukturu v Charkovské oblasti. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) se ruské síly patrně snažily narušit ukrajinské operace přes Inhulec a níže po proudu poškodily ukrajinské pontonové mosty. Řeka Inhulec protéká Ruskem okupovaným ukrajinským územím v Chersonské a Mykolajivské oblasti. Ukrajinské síly na konci srpna zahájily v oblasti protiofenzivu. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 11:00: Pokud Spojené státy dodají Ukrajině střely dlouhého doletu do raketometů HIMARS, bude to překročení pomyslné červené linie. Podle agentury TASS to uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. „Jestli se Washington rozhodne dodat Kyjevu rakety delšího doletu, překročí červenou linii a stane se přímou stranou konfliktu,“ řekla Zacharovová. „V takovém případě budeme nuceni adekvátně reagovat,“ dodala.

Americké salvové raketomety HIMARS mohou zasáhnout cíl až ve vzdálenosti 500 kilometrů, USA však Ukrajině zatím dodávají jen rakety s dostřelem 80 kilometrů. Kyjev podle médií vyjádřil zájem o munici s dostřelem 300 kilometrů. V porovnání s výzbrojí používanou Ruskem je americký systém výrazně přesnější, což Ukrajinci úspěšně využívají k útokům na ruskou týlovou logistiku. Rusko dlouhodobě kritizuje Spojené státy a další spojence za jejich dodávky zbraní pro Ukrajinu a dřívější poskytnutí raketometů HIMARS označilo za „krajně negativní“. (čtk)


Čtvrtek, 09:00: Rusko v noci na čtvrtek raketami ostřelovalo Charkov na severovýchodě Ukrajiny, uvedly tamní úřady. Ukrajinské síly v oblasti minulý týden zahájily protiútok a podle ukrajinského ministerstva obrany od té doby osvobodily 8500 kilometrů čtverečních území a 388 obcí. Ruští vojáci v Charkově podle starosty Ihora Terechova zasáhli Kyjevskou čtvrť, která leží na východ od centra. Rakety na město dopadly krátce po půlnoci, podle Terechova nejsou hlášeni žádní mrtví, zranění ani škody. „Rusové zaútočili na Charkov. Jsme v krytech. Všechny služby fungují,“ napsala podle ruskojazyčného serveru BBC na sociální sítě Natalja Popovová, poradkyně charkovské oblastní rady.

Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová ve středu večer informovala, že ukrajinské síly v Charkovské oblasti od zahájení protiofenzivy osvobodily 8500 kilometrů čtverečních svého území. Separatisté ze samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) dříve uvedli, že ukrajinské síly frontovou linii posunuly v některých místech až na 10 kilometrů k hranicím jimi nárokovaného území Luhanské oblasti, která s Charkovskou sousedí.

https://www.youtube.com/watch?v=oTYDzSrSGgM

„Máme 2500 kilometrů frontové linie, z nich je 1300 kilometrů aktivních bojových operací. Vedeme obrannou operaci, v rámci které provádíme i útočné kroky,“ uvedla Maljarová podle agentury Unian. Ukrajina podle ní musí i přes „úspěch, na který dlouho čekala“ stále bojovat. Upozornila také, že osvobozené území potřebuje dál zabezpečit a stabilizovat.

Ruští vojáci se podle britské vojenské rozvědky z větší části stáhli ze západního břehu řeky Oskil, která nyní částečně utváří frontovou linii. „Některé jednotky se stáhly relativně spořádaně a kontrolovaně, zatímco jiné prchaly ve zjevné panice,“ píše v pravidelném hodnocení situace na bojišti Londýn. Ruští vojáci po sobě podle rozvědky zanechali i hodnotné vybavení včetně několika kusů techniky nezbytných pro ruský, na dělostřelectvo orientovaný styl vedení války. Je mezi nimi nejméně jeden dělostřelecký radar Zoopark-1 a nejméně jedno velitelské vozidlo 1V14. (ceskenoviny)


Čtvrtek, 00:10: Rusko vypálilo osm střel s plochou dráhou letu na Kryvyj Rih na jihu Ukrajiny se záměrem narušit ve městě dodávky vody nebo ho zatopit, uvedl ve středu večer na sociálních sítích zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Podle agentury Unian ruský útok poškodil hráz Karačunivské přehrady, následkem čehož stoupla hladina řeky Inhulec protékající městem. Tymošenko i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označili útok za teroristický čin. Obdobný útok ruských sil z nedělního večera, který cílil na energetickou infrastrukturu, přerušil dodávky elektřiny na mnoha místech Ukrajiny včetně Charkova. (čtk)


Středa, 20:00: Zástupci zemí Evropské unie prodloužili na dalších šest měsíců platnost sankčního seznamu spojeného s útokem Ruska na Ukrajinu. Soupis nadále zahrnuje 1206 ruských jednotlivců a 108 organizací, oznámila Rada EU. Dalším termínem pro obnovení či přehodnocení individuálních sankcí je 15. březen. Unie na seznam zařadila vysoké politické představitele Ruska včetně prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraniční Sergeje Lavrova, mnohé oligarchy nebo „propagandisty“ z ruských státních médií. Tito lidé nemohou do unie vycestovat a ztratili kontrolu nad svými majetky v EU, zatímco unijní aktéři s nimi mají zakázané finanční styky.

Platnost postihů byla prodloužena v den, kdy předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v projevu v Evropském parlamentu slíbila pokračování unijní podpory určené Ukrajině i tvrdých sankcí uvalených na Rusko v reakci na jeho únorovou invazi do sousední země. EU kromě opatření mířících proti jednotlivým lidem a organizacím přijala i bezprecedentní plošné postihy zasahující ruské finančnictví či technologický sektor. Podle von der Leyen je ruská ekonomika v důsledku těchto zásahů na cestě ke kolapsu.

Prodloužení individuálních sankcí předcházel podle informací některých médií maďarský požadavek, aby byli ze seznamu vyškrtnuti oligarchové Ališer Usmanov, Pjotr Aven a Viktor Rašnikov. Po jednání unijních velvyslanců z minulé středy nicméně diplomatický zdroj sdělil ČTK, že všechny země souhlasily s ponecháním seznamu v dosavadní podobě. K prodlužování platnosti postihů je potřeba jednomyslná shoda členských států. (čtk)


Středa, 15:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil město Izjum, které ukrajinská armáda dobyla minulý týden při své ofenzivě v Charkovské oblasti. Zúčastnil se tam vztyčování ukrajinské vlajky a poděkoval přítomným vojákům. „Naše modro-žlutá vlajka už vlaje v osvobozeném Izjumu. A tak tomu bude v každém ukrajinském městě a vesnici. Směřujeme pouze jedním směrem - vpřed a k vítězství,“ uvedl Zelenskyj na Telegramu.

„Prezident poděkoval vojákům za osvobození ukrajinského území a slavnostně vztyčil ukrajinskou vlajku nad budovou městské rady,“ uvedla na facebooku 25. výsadková brigáda Sičeslav s tím, že přítomní při ceremoniálu uctili padlé ukrajinské obránce minutou ticha. Fotografie na internetu ukazují Zelenského po boku ukrajinských vojáků a náměstkyně ministra obrany Hanny Maljarové.

Ruské síly se stáhly z Izjumu minulý týden, když Ukrajina provedla rozsáhlou protiofenzívu, při níž za několik dní získala zpět rozsáhlá území na severovýchodě Charkovské oblasti. Velká část strategicky významného města je zničena, obytné domy jsou zčernalé ohněm a dělostřeleckým ostřelováním. (čtk)


Středa, 13:00: Frontová linie se na severovýchodě Ukrajiny přiblížila k hranicím území, které si nárokuje samozvaná Luhanská lidová republika (LNR), řekl ruské agentuře TASS představitel tohoto separatistického a proruského útvaru Andrej Maročko. Situace na bojišti je podle něj „složitá“.  Ukrajinská armáda od minulého týdne rychle postupuje na severovýchodě země a ruské síly se jí podle pozorovatelů i prohlášení ukrajinských vojenských představitelů podařilo vytlačit z velké části Charkovské oblasti. Bojovou linii nyní tvoří podle veřejně dostupných dat zhruba řeka Oskil, která se nachází několik kilometrů od hranic mezi Charkovskou a Luhanskou oblastí. Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) uvedli, že ukrajinské síly řeku v některých místech překonaly.

„Situace je velmi složitá, na některých místech se linie kontaktu přiblížila velmi blízko hranicím LNR a nachází se od ní zhruba deset kilometrů. Řekl bych, že to je pro vojenské operace velmi málo,“ řekl Maročko ve vysílání ruské státní televize Rossija-1. Zároveň ujistil, že ruské a proruské síly stále ovládají celé území LNR. Samozvaná republika si nárokuje celé území ukrajinské Luhanské oblasti, ačkoliv od roku 2014 do letošního začátku ruské invaze na Ukrajinu kontrolovala jen jeho část. Severní část oblasti obsadily ruské síly po vpádu na Ukrajinu letos v únoru. Ukrajinské síly za poslední dva dny ostřelují území LNR výrazně víc, než dříve, dodal Maročko. (ceskenoviny)


Středa, 11:00: Evropská unie bude dál solidárně pomáhat Ukrajině v jejím obraně proti ruskému agresorovi a nepoleví v sankcích vůči Rusku. V tradičním poselství o stavu EU to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která si jako čestného hosta do Štrasburku pozvala ukrajinskou první dámu Olenu Zelenskou. S ní vyrazí do Kyjeva, aby o návrzích další evropské pomoci diskutovala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Dnes má odvaha jméno, a tím je Ukrajina,“ řekla von der Leyen s odkazem na úspěšnou ukrajinskou obranu a aktuální protiofenzivu. Vyzdvihla také roli prezidentovy manželky, která po boku svého chotě přes obavy o jejich bezpečnost neopustila Kyjev a „dodává odvahu celému národu“. Ruský prezident Vladimir Putin podle ní s invazí neuspěje a Ukrajina podporovaná unií nakonec zvítězí.

https://www.youtube.com/watch?v=J_DvN-0njmQ

„Jedním z ponaučení, které si bereme z této války, je to, že jsme měli naslouchat těm, kdo Putina znají,“ připustila německá šéfka Evropské komise. EU podle ní měla víc vnímat vyjádření svých přátel na Ukrajině, v Moldavsku, Gruzii i varování běloruské opozice, ale také naslouchat hlasům ze samotné unie. Von der Leyenová v této souvislosti zmínila Polsko, pobaltské státy a další státy EU z celé střední a východní Evropy.

Unijní exekutiva bude podle své šéfky nyní mimo jiné pracovat na začlenění Ukrajiny do jednotného evropského trhu. EU také poskytne 100 milionů eur (téměř 2,5 miliardy Kč) na obnovu ukrajinských škol a Ukrajina se stane součástí volné roamingové zóny unie. Předsedkyně komise připomněla, že evropský blok poskytl Kyjevu již 19 miliard eur, další miliardy jdou na Ukrajinu ve formě zbraní a jiné vojenské pomoci. Unie také zavedla mimořádnou ochranu pro miliony ukrajinských uprchlíků. Von der Leyená také zdůraznila, že bezprecedentní sankce zavedené vůči Rusku fungují a přispěly podle ní k problémům ruského finančního a bankovního sektoru, energetiky či letecké dopravy.

Státy EU, v jejichž čele v současnosti stojí Česko, se dosud k sankcím stavějí jednotně. Jejich další rozšíření požadované zejména balkánskými zeměmi či Polskem, které má zahrnovat zejména ukončení dovozu ruského plynu, však nemá jednomyslnou podporu. Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán je vnímán jako Putinův spojenec, zatím s požadavky na zrušení některých protiruských postihů neuspělo. (čtk)


Středa, 08:00: Ukrajinské síly pokračují v upevňování nedávných územních zisků v Charkovské oblasti a patrně vedou další ofenzivní boje s cílem postoupit dále na východ země. Ve své pravidelné analýze válečné situace na Ukrajině to uvádí americký Institut pro studium války (ISW).

Podle ISW ukrajinské síly u města Borova přebrodily řeku Oskil a ohrožují ruské pozice na jejím levém břehu. Institut se při tom odvolává na informace proruských válečných zpravodajů a blogerů, podle nichž zmíněná řeka ve východní části Charkovské měla tvořit novou frontovou linii. „Ruské jednotky pravděpodobně nebudou dostatečně silné, aby zabránily dalšímu ukrajinskému postupu podél celé řeky Oskil, protože se nezdá, že by jim přicházely posily,“ hodnotí americký think-tank. „Ukrajinské jednotky budou patrně schopny využít této slabiny k obnovení protiofenzivy přes řeku Oskil, pokud se k ní rozhodnou,“ dodává.

Ukrajinská armáda dále zřejmě podniká protiútoky v severní části Doněcké oblasti a snaží se využít dobytí města Svjatohirsk k postupu dále na východ směrem na Lyman. Podle ruských zdrojů byl však tento útok zastaven. Bojuje se také u obce Bilhorivka v Luhanské oblasti, z níž chtějí Ukrajinci proniknout do oblasti souměstí Severodoněcku a Lysyčansku.

ISW dříve uvedl, že Kyjev úspěšnou ofenzivou v Charkovské oblasti dosáhl bodu obratu ve válce. Americký prezident Joe Biden k tomu ale řekl, že toto tvrzení je těžké potvrdit. „Je zřejmé, že Ukrajinci dosáhli významného pokroku. Myslím však, že to bude ještě na dlouho,“ řekl s tím, že Spojené státy v „nadcházejících dnech“ nejspíše ohlásí další balíček vojenské pomoci Ukrajině. (čtk)


Úterý, 22:00: Německý kancléř Olaf Scholz si po mnoha týdnech telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V devadesátiminutovém rozhovoru naléhal na co nejrychlejší diplomatické řešení ruské války na Ukrajině stavící na klidu zbraní, úplném stažení ruských jednotek a respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Oznámil to podle agentury DPA mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Putin pak podle vyjádření Kremlu v telefonátu obvinil ukrajinské síly, že ostřelují města na ukrajinském Donbasu.

Rozhovor mezi Scholzem a Putinem byl podle mluvčího německé vlády věnován ruské válce proti Ukrajině a jejím důsledkům. „Spolkový kancléř zdůraznil, že jakékoli další kroky Ruska vedoucí k anexím by nezůstaly bez odpovědi a nebyly by za žádných okolností uznány,“ uvedl Hebestreit v prohlášení.

Šéf německé vlády v telefonátu také zdůraznil nutnost zajistit bezpečnost Záporožské jaderné elektrárny a vyzval Putina, aby nadále plně realizoval dohodu o vývozu ukrajinského obilí. Rusko tuto dohodu opakovaně kritizovalo a minulý týden varovalo, že by ji nemuselo v listopadu prodloužit. I v dnešním telefonátu Putin svému německému kolegovi podle vyjádření Kremlu sdělil, že dohoda dostatečně neřeší obnovení exportu ruské zemědělské produkce a hnojiv z Ruska.

Putin kromě toho v telefonickém rozhovoru mluvil o údajném porušování mezinárodního práva ze strany Ukrajiny. „Vladimir Putin upozornil spolkového kancléře na hrubé narušování humanitárního práva ukrajinskou stranou, na neustálé ostřelování měst na Donbasu, v jehož důsledku umírají civilisté,“ citovala agentura TASS tiskové oddělení Kremlu. Ukrajina se od února brání ruské agresi. Tvrdé boje se svádějí právě o oblast Donbasu, která hraničí s Ruskem. Kyjev mnohokrát obvinil ruské síly z ostřelování, při němž zemřeli civilisté. (ceskenoviny)


Úterý, 19:30:  Představitelé ruské správy a ruští armádní velitelé se snaží z poloostrova Krym nenápadně přesunout své rodiny a prodávají tam své nemovitosti. Tvrdí to ukrajinská vojenská rozvědka HUR, podle níž k tomu Rusy nutí úspěchy ukrajinských sil, které vedou protiofenzivu na severovýchodě a jihu země. Rusko v roce 2014 ukrajinský poloostrov připojilo ke svému území, což Kyjev a Západ považují za porušení mezinárodního práva. Napsal o tom zpravodajský portál Ukrajinska pravda.

„Nehledě na to, že obyvatelstvo je ubezpečováno o bezpečnosti pobytu na poloostrově, představitelé okupační správy Krymu, pracovníci ruské tajné služby FSB a velitelé některých armádních jednotek se snaží prodat své byty nebo domy a urychleně dostat své příbuzné z poloostrova a zároveň to utajit před svými podřízenými,“ uvedla ukrajinská rozvědka. (čtk)


Úterý, 11:00: Ukrajinské síly dál dosahují výrazných úspěchů v protiofenzivě v jihoukrajinské Chersonské oblasti, napsal americký Institut pro studium války (ISW). Rusko podle analytiků navíc není schopné zajistit novou frontovou linii na severovýchodě Ukrajiny, která vznikla bleskovým postupem ukrajinských jednotek. Úspěch Ukrajiny na jižní frontě má výrazný dopad na morálku a bojové schopnosti ruských vojáků. Satelitní snímky ruských pozic v Kyselivce, vesnici vzdálené jen 15 kilometrů severozápadně od Chersonu, ukazují, že většina tamních ruských vojáků se stáhla.

To podle analýzy ISW odpovídá neověřeným zprávám, podle kterých vojáci proruských sil Kyselivku opustili a přesunuli se směrem k řece Dněpr. Kyselivka je pro ruské síly v okolí Chersonu významným logistickým bodem, jedná se o poslední Ruskem drženou větší osadu podél dálnice z Chersonu do Mykolajivu a tamní železnice.

https://www.youtube.com/watch?v=PnbKM06Sg_M

Jižní operační velení ukrajinské armády v noci oznámilo, že k 12. září ukrajinské síly postoupily na jižní frontě o 12 kilometrů a osvobodily přes 500 kilometrů čtverečních okupovaného území. Vojáci také na Ruskem okupovaném území osvobodili 13 osad. Ukrajinský generální štáb v ranní svodce podobně jako ISW uvádí, že ruským vojákům kvůli těžkým ztrátám výrazně klesá morálka.

Ukrajina dál postupuje i na severovýchodě země v Charkovské oblasti. ISW píše, že tamní úspěchy Kyjeva patrně nemají tak dramatický psychologický vliv na ruské síly na jihu, aby se kvůli tomu stahovaly z pozic. Z toho vyplývá, že také ukrajinský protiútok u Chersonu výrazně postupuje, i když se pozornost v posledních dnech upírá spíš na Charkovskou oblast, kde rychlá ukrajinská ofenziva z minulých dní výrazně zmenšila rozsah Ruskem okupovaných oblastí. „Ruským silám se po úspěších Ukrajiny nedaří posílit novou frontovou linii na východě Charkovské oblasti a aktivně z oblasti prchají nebo se přesouvají na jiné osy,“ uvádí analytici k dění na severovýchodě Ukrajiny.

„Cílem je osvobodit Charkovskou oblast a další - všechna území okupovaná Ruskou federací. Boje pokračují a je předčasné tvrdit, že máme celou Charkovskou oblast pod kontrolou,“ řekla agentuře Reuters náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Z Charkovské oblasti se za poslední týden stáhli i příslušníci ruské 1. gardové tankové armády, píše v hodnocení situace na bojišti britská vojenská rozvědka. Jeden z ruských nejprestižnějších vojenských útvarů utrpěl těžké ztráty na začátku invaze na Ukrajinu, které se od té doby nepodařilo nahradit. Obnovit plnou bojeschopnost této armády podle Londýna potrvá ještě několik let. (čtk)


Pondělí, 09:00: Ukrajinská armáda od začátku září dobyla zpět 6000 kilometrů čtverečních svého území, dosud pod kontrolou ruských jednotek, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinci zahájili protiofenzivu na začátku měsíce, postupovat se jim i nadále daří zejména na východě a na jihu země, uvedl prezident.

Zelenskyj poděkoval třem vojenským jednotkám a ocenil jejich „statečnost“ při operaci, která by mohla Ukrajině přinést největší územní zisky od stažení ruských sil z kyjevských předměstí na konci března, píše agentura AFP. Vyzdvihl také úspěšnost protivzdušné obrany. Rusko je největším zdrojem teroru na světě, zdůraznil v nočním projevu Zelenskyj a opět apeloval na zvýšení mezinárodního tlaku na Moskvu. Rusko podle Zelenského terorizuje Ukrajinu hrozbou radiace v elektrárně v Záporoží, cíleným odpojením Ukrajinců od elektřiny i snahou je vyhladovět. (ceskenoviny)


Pondělí, 08:00: Ukrajina hodlá požádat USA o další významné dodávky zbraní, včetně raketometů s dostřelem asi 300 kilometrů, uvedl deník The Wall Street Journal s odkazem na seznam požadovaných zbraní, který podle něj dostali někteří američtí zákonodárci. Kyjev uvádí, že potřebuje další zbraně, aby mohl pokračovat s protiofenzivou, kterou aktuálně vede na jihu a severovýchodě Ukrajiny, až do příštího roku.

Na seznamu figurují také armádní taktické raketové systémy ATACMS, které mají dostřel asi 300 kilometrů. Washington, který Ukrajině poskytl vojenskou pomoc ve výši přesahující 15 miliard dolarů (364 miliard korun), ale dříve odmítl tyto systémy Kyjevu dodat. Argumentuje přitom obavami, že by je Ukrajina mohla použít k útokům na ruské území, což by mohlo vyvolat rozsáhlejší konflikt. Na seznamu požadovaných zbraní jsou mimo to tanky, drony, dělostřelecké systémy, protilodní střely Harpoon a 2000 raket do systému HIMARS, které USA už na Ukrajinu dodávají. Rakety pro systémy HIMARS, které USA Ukrajině poskytly, mají dostřel asi 80 kilometrů.

Kyjev tento měsíc zahájil rozsáhlou protiofenzivu na severovýchodě země, při níž donutil ruské jednotky k ústupu. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského od začátku září ukrajinské síly dobyly zpět 6000 kilometrů čtverečních svého území. (čtk)


Pondělí, 22:20: Kreml nevidí žádné vyhlídky mírových rozhovor¨ů s Kyjevem a ani důvod k oživení jednání, uvedl podle agentury Reuters mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. „Speciální vojenská operace“, jak Rusko nazývá svou invazi na Ukrajinu, bude podle něj pokračovat, dokud Moskva nedosáhne svých cílů. O možných mírových rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem v neděli hovořil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, podle kterého se Rusko k jednání nestaví odmítavě. Čím déle se ale bude odkládat, tím hůře najdou obě strany shodu, řekl ministr zahraničí v televizi Rossija 1.

„Vyjednávání neodmítáme a hovory s Ukrajinou nevzdáváme,“ řekl Lavrov a naznačil, že důvodem dosavadního neobnovení jednání je Kyjev. Peskov nicméně v pondělí uvedl, že Rusko nevidí důvod pro další mírové hovory, které se po několika kolech ocitly na mrtvém bodě už na jaře. Kremelský mluvčí novináře po dotazech na ukrajinskou protiofenzivu v Charkovské oblasti bez dalších podrobností ujistil, že Putin je se situací na bojišti seznámen. Při dalších otázkách týkajících se vývoje bojů odkázal na ruské ministerstvo obrany. Možnost, že Putin si neuvědomuje skutečnou situaci na bojišti, o víkendu na sociální síti telegram naznačil čečenský prezident Ramzan Kadyrov. (čtk)


Pondělí, 22:00: Izrael dodává obranné systémy proti bezpilotním letadlům Ukrajině prostřednictvím Polska. Napsal to izraelský list Zman Jisrael s odvoláním na zdroj z dodavatelské firmy. Podle tohoto zdroje se systém prodává Polsku, čímž se obchází izraelské rozhodnutí neposkytovat Ukrajině moderní zbraně. Firma informovala ministerstvo obrany o prodeji Polsku s tvrzením, že si nebyla vědoma, že Varšava funguje jako prostředník pro předání zbraní Ukrajině, která pak izraelské systémy používá v obraně proti Rusku.

Zástupce izraelského zbrojního průmyslu sdělil, že protidronové systémy narušují lety bezpilotních letadel a jsou řazeny k pokročilé obranné technice, tedy do kategorie, z níž Izrael zbraně Ukrajině oficiálně neprodává. Vláda podle listu neprojevila zájem do dohody o prodeji Polsku nijak zasáhnout. Ministerstvo obrany se k věci nevyjádřilo. (čtk)


Pondělí, 18:00: Ukrajinské síly v Charkovské oblasti pronikly až k ukrajinsko-ruské hranici a osvobodily několik osad, uvedl dnes šéf ruské okupační správy Charkovské oblasti Vitalij Gančev. Ukrajinci podle něj mají při protiofenzivě na severovýchodě země až osmkrát větší početní převahu nad ruskými a proruskými jednotkami. Ukrajinský generální štáb v ranním hlášení informoval o osvobození 20 vesnic po celé frontě a poznamenal, že ruští vojáci urychleně opouštějí své pozice.

Ukrajinci podle Gančeva dobyli zpět území na severu Charkovské oblasti, kde minulý týden podnikli bleskový protiútok. Šéf okupační správy ruské státní televizi Rossija-24 řekl, že „situace je každou hodinou složitější“, a dodal, že hraniční přechody s ruskou Belgorodskou oblastí jsou nyní uzavřené. Do Ruska bylo „evakuováno 5000 civilistů“, dodal Gančev. Zprávy o dosažení hranic s Ruskem ukrajinskými vojáky o víkendu kolovaly na sociálních sítích, Kyjev ani úřady v Moskvě je ale oficiálně nepotvrdily. Na internetu se objevilo několik videí ukrajinských jednotek na hraničních přechodech nebo u cedulí oznamujících státní hranici. (ceskenoviny)


Pondělí, 12:00: Prezident ruského automního Čečenska Ramzan Kadyrov v jedenáctiminutovém zvukovém záznamu na sociální síti Telegram kritizoval vedení ruské armády, které patrně zaskočila ukrajinská protiofenziva na severovýchodě Ukrajiny. V této souvislosti Kadyrov naznačil, že si ruský prezident Vladimir Putin možná není vědom skutečné situace na bojišti. Čečenský vůdce zároveň podle ruskojazyčného serveru BBC uvedl, že se jeho jednotky po pauze vrací bojovat na Ukrajinu.

Ukrajina v posledních dnech zahájila protiofenzivu na severovýchodě země v Charkovské oblasti, kde podle pozorovatelů postupuje mílovými kroky. V neděli večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném projevu potvrdil, že ukrajinské síly dobyly zpět strategické město Izjum. Ruská strana ztrátu města přímo nepřiznala, v sobotu ale ruské ministerstvo obrany uvedlo, že přesouvá své jednotky od Izjumu směrem na ukrajinský Donbas. (čtk)


Neděle, 23:00: Ukrajinské síly dobyly zpět město Izjum na východě Ukrajiny, potvrdil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu ke konci 200. dne války. O tom, že Ukrajinci toto strategické město v Charkovské oblasti získali pod svou kontrolu, hovořily zatím jen neoficiální zprávy. Zelenskyj řekl, že by chtěl poděkovat ukrajinským vojákům, kteří osvobodili mnohá ukrajinská území, k nimž podle něj nově patří města Balaklija, Izjum a Kupjansk v Charkovské oblasti.

Ruská strana ztrátu města přímo nepřiznala, v sobotu ale ruské ministerstvo obrany uvedlo, že přesouvá své jednotky od Izjumu směrem na ukrajinský Donbas. Agentura Reuters označila ztrátu Izjumu za největší dílčí porážku ruské strany od doby, kdy na konci března musela vzdát pokusy dobýt ukrajinskou metropoli Kyjev, stejně hodnotí situaci také analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).

Ovládnutím Izjumu a železničního uzlu Kupjansku v Charkovské oblasti ukrajinské síly narušily zásobování ruských jednotek na severovýchodní Ukrajině. Přes Kupjansk Rusové podle Reuters zásobovali všechny své jednotky na severovýchodní Ukrajině.

Ukrajinské síly od začátku září osvobodily přes 3000 kilometrů čtverečních území na severovýchodě Ukrajiny, uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. To je více, než kolik ukrajinského území obsadila ruská armáda ve všech svých operacích od letošního dubna, poznamenal ISW. (čtk)


Neděle, 21:00: Ukrajinské síly během své rychlé protiofenzivy patrně dorazily až k ruské hranici na několika místech v severní části Charkovské oblasti. Videozáznam, na němž údajně jsou ukrajinští vojáci na hraničním přechodu Hoptivka, zveřejnila agentura Unian s upozorněním, že dobytí Hoptivky ještě velení ukrajinských sil nepotvrdilo. Na internetu se šíří i další videa ukrajinských vojáků u státní hranice s Ruskem.

„Hoptivka 11. září přešla pod kontrolu ukrajinských ozbrojených sil,“ zní na videozáznamu zveřejněném agenturou Unian. Video podle ní pochází od příslušníků 130. praporu ukrajinské teritoriální obrany. Na dalším videozáznamu, který umístil na internet zpravodajský portál Kyiv Post, je vidět voják přímo u cedule oznamující státní hranici.

Ruské ministerstvo obrany v sobotu uvedlo, že „přeskupuje“ svá vojska a přesouvá je od měst v Charkovské oblasti směrem na východ a na jih k ukrajinskému Donbasu. Na dnešním pravidelném brífinku ministerstvo podle několika médiích představilo mapu, z níž vyplývá, že ruské síly mají pod kontrolou jen už malou část Charkovské oblasti, a sice území za řekou Oskil. Fotografii mapy zveřejnil například nezávislý portál Meduza. (čtk)


Neděle, 10:00: Ruská armáda utrpěla značné ztráty v oblasti ukrajinského Charkova, oznámil generální štáb ukrajinské armády citovaný ruskou službou BBC. Zároveň upozornil, že stále trvá nebezpečí raketových útoků v celé zemi. Analytici amerického Institutu pro studium války (ISW) odhadují, že ukrajinské síly v následujících 48 hodinách obsadí město Izjum, pokud tak ještě neučinily.   „Osvobození Izjumu by bylo nejvýznamnějším ukrajinským vojenských úspěchem od vítězství v bitvě o Kyjev v březnu,“ píše ISW. Ukrajina zpětné dobytí významného dopravního uzlu Izjumu oficiálně nepotvrdila. Moskva v sobotu informovala, že z města stahuje své jednotky.

Britská vojenská rozvědka v pravidelné zprávě o situaci na Ukrajině napsala, že ukrajinské síly za posledních 24 hodin učinily významný pokrok v Charkovské oblasti. Boje podle ní pokračují v okolí Izjumu i dalšího strategicky významného města Kupjansk.

Podle informací velení ukrajinských sil bylo v sobotu převezeno 75 raněných Rusů do vesnice Valujki v Bělgorodské oblasti, která leží u hranice s Ukrajinou. Dalších více než 100 ruských vojáků bylo převezeno z Bělgorodu do Moskvy. Ukrajinská armáda, která v oblasti před několika dny přešla do protiofenzivy, dále působí ruským jednotkám ztráty a Rusové upevňují administrativní a policejní opatření na územích, které obsadili. Brání místním občanům ve vstupu i odchodu z měst a vesnic, tvrdí ukrajinské velení.

Ruské internetové zdroje v sobotu několikrát zveřejnily videozáběry dlouhých kolon osobních automobilů lidí, kteří se z Ruskem ovládaných částí Ukrajiny snaží dostat přes hranici na území Ruské federace.

List The New York Times informuje, že při plánování současné protiofenzívy ukrajinská rozvědka znásobila spolupráci s americkými tajnými službami. Ukrajinci nyní osvobozují oblasti na severovýchodě své země. Američané podle newyorského listu poskytli Ukrajině informace o pozicích ruského velitelství i o zbrojních skladech Rusů. Bývalý zástupce Pentagonu Mick Mulroy řekl, že ukrajinské jednotky postupují rychleji, než se původně předpokládalo.

Ukrajinský protiútok v Charkovské oblasti vede k přesunu ruských sil a rozpadu ruské osy na severu Donbasu, píše ISW. Ruské síly se podle analytiků stahují neřízeně a spěšně prchají z jihovýchodu Charkovské oblasti, aby je Ukrajinci v okolí Izjumu neobklíčili.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu řekl, že ukrajinské síly od začátku září dobyly zpět asi 2000 kilometrů čtverečních území, v neděli informoval o získání dalších dvou obcí v Charkovské oblasti. Podle ISW Ukrajinci v některých oblastech postoupili až o 70 kilometrů do Ruskem ovládaného území a od 6. září dobyli zpět přes 3000 kilometrů čtverečních. To je více, než kolik ukrajinského území obsadila ruská armáda ve všech svých operacích od letošního dubna, poznamenává ISW. (čtk)


Neděle, 08:00: V Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině byl odpojen poslední ze šesti reaktorů. Oznámila to  ukrajinská společnost Enerhoatom. Provoz elektrárny byl podle jejího ranního sdělení citovaného agenturou Reuters zcela zastaven. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) v sobotu upozornila, že situace v elektrárně je kvůli přerušeným dodávkám elektřiny do zařízení mimořádně riziková. Důvodem problémů je ostřelování zařízení, z nějž se obviňují navzájem Ukrajina a Rusko. Enerhoatom, který je provozovatelem elektrárny, dnes zdůraznil, že okupanti, tedy Rusové, musejí palbu zastavit.

Podle oznámení firmy byl reaktor odpojen od elektrické sítě ráno ve 3:41 a začaly přípravy na jeho zchlazení. Agentura Unian uvedla, že elektrárna byla znovu napojena na elektrickou síť. Elektrárna několik dní pracovala jako ostrov - vyráběla elektřinu jenom pro chlazení posledního z fungujících reaktorů. Jednu linii elektrického vedení se podařilo v sobotu večer obnovit, což umožnilo odstávku posledního reaktoru. (ceskenoviny)


Sobota, 14:00: Ukrajinské síly vstoupily do strategicky významného města Kupjansk, informovala podle agentury Unian ukrajinská Státní bezpečnostní služba (SBU). Město v Charkovské oblasti u ruských hranic bylo v držení ruských jednotek. Zprávy o osvobození města se předtím šířily na sociálních sítích, kde se hovoří i o stažení ruských sil z Izjumu. Moskva postup ukrajinské armády zatím oficiálně nekomentovala.

Kupjansk a Izjum jsou pokládány za důležité dopravní křižovatky, na kterých závisí zásobování značné části ruských okupačních vojsk na východě Ukrajiny. Ukrajina přešla v posledních dnech ve východní Charkovské oblasti do protiútoku a podle oficiálních prohlášení osvobodila část svého území. Ruskem dosazená správa v pátek vyhlásila pro města evakuaci civilistů. Ukrajinské síly na své sociální sítě umístily fotografie z Kupjansku. Snímky doplnili prohlášením, že město „bylo a navždy bude ukrajinské“.

O stažení ruských sil z Izjumu informují na telegramu proruské kanály s odkazem na své zdroje ve městě, napsal ruskojazyčný server BBC. Některé kanály uvádí, že Izjum obklíčily ukrajinské jednotky, podle dalších jsou ukrajinští vojáci už v centru města. Podle ruských bloggerů se museli ruští vojáci z města stáhnout, protože je kvůli postupu ukrajinské armády nemožné město dál bránit.

Analytici amerického Institutu pro studium války odhadli, že Ukrajina od zahájení protiofenzivy na východě země osvobodila okolo 2500 kilometrů čtverečních svého území. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek večer oznámil osvobození více než 1000 kilometrů čtverečních. (čtk)


Sobota, 08:00: Ukrajinské síly v Charkovské oblasti dobyly zpět okolo 2500 kilometrů čtverečních, odhaduje americký Institut pro studium války (ISW). Protiútok na východě země ruské jednotky podle všeho překvapil, uvedla britská vojenská rozvědka.

Ukrajinští vojáci pravděpodobně v Charkovské oblasti bojují s menšími neorganizovanými skupinami ruských vojáků, kteří nečekali rychlý Ukrajiny na Kupjansk a Izjum. ISW tak usuzuje z přílivu snímků ruských válečných zajatců za posledních 48 hodin.

Kyjev v pátek pokračoval v postupu na Kupjansk a Izjum a snaží se izolovat tamní ruské síly. Jejich pozice může zničit, pokud se ukrajinským vojáků podaří narušit ruské pozemní trasy, po kterých přichází posily, vybavení a zásoby, vedoucí severně a jižně od města. Kreml na frontovou linii mezi Charkovem a Izjumem urychleně vysílá zdroje ve snaze postup zastavit, píše ISW. Ruské ministerstvo obrany a ruská státní média zveřejnila záběry vojenských konvojů mířících směrem na Charkov, úspěchy Ukrajinců v oblasti ale Moskva oficiálně nepřiznává.

Celkem na východě Ukrajiny její jednotky získaly zpět odhadem 2500 kilometrů čtverečních území, uvádí američtí analytici. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek večer oznámil osvobození více než 1000 kilometrů čtverečních ukrajinského území.

Vedoucím skupinám ukrajinské armády se podařilo postoupit až 50 kilometrů za frontovou linii na území, které od začátku invaze letos v únoru drželo Rusko, píše britská vojenská rozvědka. Postup v nepříliš obsazeném sektoru podle Londýna Rusko překvapil a jednotky okolo Izjumu se ocitají v čím dál tím větší izolaci. Ukrajinské jednotky nyní postupují na Kupjansk, který je pro Rusko významným strategickým bodem. Přes město nedaleko ruských hranic proudí zásobování na frontu na Donbasu.

„S pokračujícími ukrajinskými operacemi v Chersonu je ruská obranná linie pod tlakem na jihu i na severu,“ připomíná britská vojenská rozvědka i protiútok Ukrajiny v jižní Chersonské oblasti. (ceskénoviny)


 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte