Válka na Ukrajině: Obránci Severodoněcka a civilisté se stáhli do chemičky Azot

Úterý, 13:00: Ruské ministerstvo obrany vybídlo ukrajinské vojáky ukrývající se v chemickém závodu Azot v Severodoněcku na východě Ukrajiny, aby se vzdali. Ministerstvo zároveň oznámilo záměr umožnit civilistům, kteří se v areálu chemičky ukrývají, evakuaci na území pod kontrolou proruských separatistů. Podle Serhije Hajdaje, gubernátora Luhanské oblasti, v níž Severodoněck leží, je v průmyslovém areálu asi 500 civilistů včetně přibližně 40 dětí.

„Ruská federace se zaručuje za ochranu života a dodržení všech pravidel ženevské úmluvy týkajících se nakládání s válečnými zajatci, stejně jako tomu bylo v případě těch, kdo se dříve vzdali v Mariupolu,“ uvedl ruský generál Michail Mizincev. Ukrajinští vojáci měli podle Moskvy složit zbraně ve středu od osmi do patnácti hodin moskevského času (od 7:00 do 14:00 SELČ).

„Garantuje se bezpečná evakuace všech civilistů bez výjimky v rámci humanitárních konvojů do míst dočasného pobytu,“ sdělil také Mizincev. Generál upřesnil, že ruská strana navrhuje evakuaci civilistů do města Svatove, které leží na území takzvané Luhanské lidové republiky (LNR), tedy mezinárodně neuznávaného útvaru, který na východní Ukrajině vyhlásili proruští separatisté.

Podle gubernátora Luhanské oblasti Hajdaje podnikají ruské síly na město včetně areálu Azot útoky a hromadná evakuace obyvatel ze Severodoněcku není kvůli ostřelování možná. Ve městě, které před válkou mívalo asi 100 000 obyvatel, zůstalo podle starosty města Oleksandra Strjuka z minulého týdne asi 10 000 civilistů.

Ukrajinské síly ztratily kontrolu nad centrem Severodoněcku a nyní ovládají pouze průmyslovou zónu v okrajových částech města, vyplývá z posledních oznámení ukrajinských představitelů. Podobná situace nastala dříve v Mariupolu, kde se poslední ukrajinský odpor soustředil do rozlehlých oceláren Azovstal. Moskva i tehdy naléhala na ukrajinské obránce areálu, aby se vzdali, a podmiňovala tím evakuaci civilistů.

Přes 1000 bojovníků z Azovstalu nakonec složilo zbraně, když je k tomu vyzval i Kyjev. Ruské síly pak vojáky podle různých zdrojů převezly buď na ruské území, nebo na území spravovaná proruskými separatisty na východní Ukrajině. Kyjev usiluje o to, aby obránci Azovstalu byli vyměněni za ruské vojáky zajaté na Ukrajině, nicméně ruští poslanci požadují, aby někteří z ukrajinských bojovníků z Mariupolu byli postaveni před soud. Podle sobotního tvrzení Ruskem podporované separatistické skupiny je v chemičce Azot uvězněno kromě civilistů také 300 až 400 ukrajinských bojovníků. (ceskenoviny)

Úterý, 09:30: Ruské síly se snaží upevnit své pozice v centru Severodoněcku na východě Ukrajiny, uvedl ve své pravidelné zprávě o bojích na Ukrajině generální štáb ukrajinské armády. „Za podpory dělostřelectva nepřítel podniká útoky v Severodoněcku a snaží se upevnit pozice v centrální části města,“ napsalo velení ukrajinské armády. Protivník podle něj také zvýšil počet vojáků v oblasti tak, že přesunul do měst Kreminna a Rubižne až dvě praporní uskupení, která obvykle čítají 600 až 800 vojáků.

V pondělí oblastní gubernátor Serhij Hajdaj sdělil, že Rusové mají pod kontrolou asi 70 procent Severodoněcku. Rusové ničí do základů výškové budovy i průmyslové objekty ve městě, upozornil nově Hajdaj. Jejich síly útočí také na chemičku Azot, v níž se podle starosty Oleksandra Strjuka ukrývá přes 500 lidí. Všechny tři mosty ve městě jsou zničeny, ale Severodoněck ještě není odříznut, doplnil Hajdaj s odvoláním na starostu. Útokům čelí i okolní obce, kde bylo zničeno několik obytných domů.

Také podle pozorování amerického Institutu pro studium války (ISW) ruští vojáci vytlačili Ukrajince z centra Severodoněcku. Rusové zničili poslední most spojující Severodoněck s dalším klíčovým městem Lysyčanskem, uvedl také institut. Invazním silám se ale nepodařilo přerušit pozemní spojení s oblastí směrem na města Popasna a Bachmut.

Ruská armáda se kromě toho na východně Ukrajiny neúspěšné pokusila zaútočit jihovýchodně od Izjumu a severně od Slovjansku. Pravděpodobně je cílem vytvoření podmínek pro útok na Siversk a na další odříznutí Lysyčansku. Rusové se dál snaží o ofenzivu na severovýchod od Charkova, doplnil ISW. Nicméně ruská armáda napíná své hlavní síly k útokům na Severodoněck a okolí, upozornilo britské ministerstvo obrany. (čtk)

Úterý, 08:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal německého kancléře Olafa Scholze, aby ukázal, že plně podporuje Kyjev v jeho boji proti ruské invazi. Šéfovi německé vlády podle agentury Reuters vytkl, že se příliš obává možných důsledků, které by měl tento krok na vztahy Berlína s Moskvou.

Zelenského komentář, které pronesl v rozhovoru s německou veřejnoprávní televizí ZDF, přichází v době spekulací, že by Scholz mohl ve čtvrtek podniknout svou první cestu do Kyjeva od začátku války. „Od kancléře Scholze potřebujeme jistotu, že Německo podporuje Ukrajinu,“ řekla hlava ukrajinského státu. „On a jeho vláda se musí rozhodnout: nemůže existovat kompromis mezi Ukrajinou a vztahy s Ruskem,“ dodal Zelenskyj.

Italský deník La Stampa uvedl, že kancléř Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi společně navštíví Kyjev ve čtvrtek 16. června, ačkoli úřady to i z bezpečnostních důvodů nijak nekomentují. Cesta do Kyjeva by podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung mohla znamenat, že dodání slibovaných těžkých zbraní z Německa na Ukrajinu se blíží. Německo zatím žádnou z těchto zpráv nepotvrdilo.

První rada francouzského velvyslanectví v Kyjevě Bruno Caussanel podle ukrajinského tisku uvedl, že Emmanuel Macron má navštívit Kyjev ve středu 15. června, po návštěvě Moldavska. Německo, Francie a Itálie čelí kritice Ukrajiny a dalších západních zemí, že poskytování vojenské podpory Kyjevu oddalují a dávají přednost vlastní prosperitě před svobodou a bezpečností Ukrajiny.

Scholz, stejně jako Macron a Draghi, tato obvinění odmítá. Až dosud Scholz odmítal návštěvu Kyjeva s tím, že tam pojede, až bude mít něco konkrétního k oznámení. Mezi vládními koaličními partnery Scholzových sociálních demokratů (SPD) podle Reuters narůstá frustrace z toho, co označují za nedostatek jeho vůdcovství v otázce Ukrajiny.

Scholz novinářům řekl, že Německo posílá Ukrajině některé z nejmodernějších mobilních dělostřeleckých systémů na světě. Dodávky však podle něj vyžadují čas, protože Německo musí nejprve vycvičit ukrajinské posádky k jejich používání. (ceskenoviny)

Pondělí, 17:00: Kyjev vyzval před nadcházejícím setkáním ministrů obrany Severoatlantické aliance k tomu, aby Ukrajina dosáhla parity co do těžkých zbraní s útočícím Ruskem. Ukrajina potřebuje 1000 houfnic, 500 tanků, 300 salvových raketometů, 2000 obrněných vozidel a 1000 dronů, aby ukončila válku, uvedl dnes na twitteru poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.

„Abych byl upřímný - k ukončení války potřebujeme paritu v těžkých zbraních,“ napsal prezidentský poradce na sociální síti, kde zároveň vyjmenoval druhy zbraní a jejich množství, které by podle něj Ukrajinu posunuly k vyváženosti poměru sil s ruskými invazními jednotkami.

NATO má ve středu a čtvrtek v Bruselu naplánované jednání Severoatlantické rady na úrovni ministrů obrany jednotlivých zemí. Podoljak ve svém příspěvku poznamenal, že šéfové resortu obrany budou ve středu v sídle NATO jednat v rámci ukrajinské kontaktní skupiny a Kyjev podle něj očekává nějaká rozhodnutí. Podle stanice CNN se setkání v NATO zúčastní rovněž šéf ukrajinského resortu obrany a představitelé spojeneckých zemí jako je Švédsko, Finsko, Gruzie a také Evropské unie.

Rusko den za dnem neúnavně podniká letecké nálety, dělostřelecky ostřeluje ukrajinský Donbas a pomalu, ale vytrvale postupuje k ovládnutí průmyslového srdce svého souseda, napsala agentura AP. (čtk)

Pondělí, 14:00: Ministerstvo zahraničí se intenzivně zabývá situací s převozem těla Čecha zabitého v Donbasu. ČTK a televizi CNN Prima News to řekl ministr Jan Lipavský (Piráti). Úřad věc řeší jako standardní konzulární případ, více ji komentovat nechce. Muž přišel o život v pátek v bojích s ruskou armádou. Podle dostupných informací byl prvním zabitým z českých dobrovolníků, kteří se připojili k ukrajinským ozbrojeným silám.

„K této záležitosti nemohu říct nic více, než že ministerstvo se tím intenzivně zabývá. Řešíme to jako standardní konzulární případ. Jsme v kontaktu se všemi, kteří jsou v té věci relevantní, a s rodinou. Více to komentovat nemohu,“ uvedl šéf české diplomacie. Tělo zemřelého mělo být v neděli převezeno do Charkovské oblasti.

„Repatriace českých občanů ze zahraničí je v gesci ministerstva zahraničních věcí. O českých dobrovolnících na Ukrajině informace nemáme, jsou tam jako soukromé osoby,“ řekl pak na dotaz ČTK Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany.

Obětí byl podle informací ze sociálních sítí muž z Třebíče. Česká televize uvedla, že zemřel po zásahu minometným granátem, na Ukrajině působil několik měsíců. Ruská tisková agentura TASS v sobotu napsala, že Rusové zničili shromaždiště "zahraničních žoldnéřů“ u Charkova.

Podle informací Hradu z 11. května povolil prezident Miloš Zeman vstup do ukrajinských ozbrojených sil 103 Čechům. Dalším dvěma stovkám žádostí nevyhověl. Premiér Petr Fiala (ODS) se na začátku března se Zemanem dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí.

Čeští dobrovolníci se do bojů na Ukrajině zapojili zřejmě měsíc po vypuknutí konfliktu. Koncem března se objevily snímky, které některé z nich zachytily v Irpini u Kyjeva. V květnu bylo v hromadném hrobě u Kyjeva nalezeno tělo českého občana, řidiče kamionu, který na Ukrajině pomáhal jako dobrovolník. Zřejmě zahynul v březnu, když se stal v autě terčem ruské střelby. (čtk)

Pondělí,  12:00: Lidskoprávní organizace Amnesty International obvinila Rusko z páchání válečných zločinů na Ukrajině. Konkrétně Moskvu viní z nerozlišujících útoků a z používání mezinárodně zakázané kazetové munice při ostřelování druhého největšího ukrajinského města Charkova na severovýchodě země, při kterém zemřely stovky civilistů.   

Ruské invazní jednotky zahájily na začátku vojenské agrese nerozlišující bombardování Charkova, píše Amnesty International ve své zprávě nazvané „Kdokoliv může zemřít kdykoliv. Nerozlišující útoky ruských sil v Charkově na Ukrajině“. Ruské síly téměř denně ostřelovaly obytné čtvrti, zabily stovky civilistů a způsobily rozsáhlou destrukci, přičemž při mnoha útocích použily kazetovou munici, uvádí organizace, podle níž ostřelování města pokračuje, byť méně intenzivně.

„Opakované bombardování obytných čtvrtí v Charkově jsou nerozlišující útoky, při nichž byly zabity a zraněny stovky civilistů, a jako takové představuje válečný zločin,“ uvádí AI. Nevládní organizace dále píše, že v oblasti Charkova objevila důkazy o tom, že ruské síly použily mimo jiné kazetovou munici a protipěchotní miny, jejichž využití zakazují mezinárodní úmluvy. Kazetová munice je označením pro střely nebo bomby, které nesou desítky kusů menší munice a mají tak ničivější účinek. Protipěchotní miny explodují při kontaktu osoby s tlakovým spínačem a mají za cíl způsobit vážné poranění končetin.

„Lidé byli zabíjeni ve svých domovech, v ulicích, na hřištích, hřbitovech a zatímco čekali na humanitární pomoc nebo nakupovali jídlo a léky,“ prohlásila Donatella Rovera z Amnesty International. „Opakované použití široce zakázané kazetové munice je šokující a je to další známka naprosté neúcty k životům civilistů. Ruské síly zodpovědné za tyto hrozné útoky musí být za své činy pohnány k zodpovědnosti a oběti a jejich rodiny musí obdržet plné odškodnění,“ dodala.

Odborníci AI strávili v Charkově a okolí dva týdny v dubnu a v květnu a vyšetřovali 41 ruských úderů na město, při kterých podle nich zahynulo nejméně 62 civilistů a dalších 196 bylo zraněno. Experti navštívili postižená místa a hovořili mimo jiné s oběťmi, pozůstalými či lékaři, kteří ošetřovali zraněné. Shromáždili přitom důkazy jako jsou například úlomky munice, které pak analyzovali odborníci na zbraně.

Celkem organizace podle svých slov zdokumentovala 28 nerozlišujících úderů na Charkov, které ruské síly provedly v období od 28. února do 30. dubna. Eviduje zároveň sedm úderů, při kterých Rusové podle ní použili kazetovou munici.

Šéf zdravotnického resortu oblastní správy Amnesty International řekl, že od začátku invaze - tedy od 24. února - do 28. dubna bylo v Charkovské oblasti zabito 606 civilistů a 1248 jich utrpělo zranění. Podle gubernátora Oleha Syněhubova ruské útoky k polovině března zničily na 600 obytných budov. Statisíce lidí musely opustit své domovy, připomíná AI. Ti, co zůstali, se museli skrývat v podzemí, kupříkladu ve stanicích metra.

Kvůli vysokému nebezpečí, které kazetová munice představuje pro civilisty, zhruba 110 států včetně Česka podepsalo úmluvu o jejím zákazu. Dokument naopak nepřijaly například Rusko, Spojené státy nebo Čína. Ačkoli Rusko ani Ukrajina nejsou signatáři úmluvy o kazetové munici, jsou povinny respektovat mezinárodní humanitární právo, které zakazuje útoky a používání zbraní, jež jsou ze své podstaty nerozlišující a představují válečný zločin, uvádí AI. Použití protipěchotních min zakazuje Ottawská úmluva. Rusko už dříve popřelo, že by používalo zakázanou munici, poznamenala ruská služba stanice BBC. (čtk)

Pondělí, 08:00: Ruské okupační síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum Severodoněcka na východě Ukrajiny a vytlačily z něj ukrajinské obranné jednotky. Podle agentury Unian to oznámil ukrajinský generální štáb ve své pravidelné ranní zprávě z frontové linie. Boje ve městě podle něj pokračují. Moskva informovala o raketovém úderu v Doněcké oblasti a o útoku v Luhanské oblasti. Britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky uvedlo, že v nadcházejících měsících budou pravděpodobně patřit k rozhodujícím faktorům pro vývoj války vojenské operace při překračování řek, konkrétně zmiňuje tok Severní Doněc.  (ceskenoviny)

Neděle, 13:00: V Severodoněcku na východě Ukrajiny dál zuří líté boje, podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje má však Ukrajina stále pod kontrolou jeho průmyslovou oblast a chemickou továrnu, kde se před ruským ostřelováním skrývají stovky lidí. Podle sobotního tvrzení Ruskem podporované separatistické skupiny je v chemičce Azot uvězněno také 300 až 400 ukrajinských bojovníků.

Hajdaj uvedl, že ruské síly nyní ovládají většinu tohoto malého města v Luhanské oblasti, a řekl, že ruské ostřelování chemické továrny zažehlo v sobotu velký požár po úniku ropy. Není známo, zda oheň hoří ještě nyní. „Nikdo nemůže říci, zda a kolik obětí bylo za posledních 24 hodin v Severodoněcku, kde pokračují intenzivní boje,“ uvedl Hajdaj na síti Telegram.

„Ano, lidé byli neustále v krytech, ale Rusové střílejí na obytné oblasti celé hodiny a používají těžké dělostřelectvo,“ napsal. „Všichni se teď pravděpodobně chtějí evakuovat, ale zatím taková možnost neexistuje,“ dodal. Ruská média uvádějí, že v sousední Doněcké oblasti byl po výbuchu ve městě Avdijivka, kde sídlí další chemická továrna, vidět obrovský oblak kouře.

Ve směru na Slovjansk podle ukrajinského generálního štábu Rusové systematicky ostřelují oblast vesnic Petrivske, Nová Husarivka, Kurulka a Dolyna. Snaží se uchytit ve vesnici Bohorodyčne nedaleko Svjatohirsku.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj ve svém pravidelném nočním projevu ocenil obránce města Severodoněck za to, že po řadu týdnů zadržují postup ruských sil. „Vzpomínáte si, jak v Rusku začátkem května doufali, že budou mít celý Donbas? Po 108 dnech války Donbas stále odolává,“ prohlásil prezident.

Zelenskyj se v sobotu v Kyjevě sešel s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen a v nočním videoposelství zdůraznil, že pokud Ukrajina získá kandidátský status EU, posílí to nejen jeho stát, ale celou Evropskou unii. „Začala závěrečná etapa velkého diplomatického maratonu, která by měla být dokončena za týden a půl. My jsme v tomto maratonu s Evropskou unií v jednom týmu a tento tým musí vyhrát,“ podotkl Zelenskyj.

Prezident Ukrajiny se také vyjádřil k sobotním zprávám o tom, že v jihoukrajinských městech Cherson a Melitopol, která ovládají ruští vojáci, začalo vydávání ruských pasů místním obyvatelům. Zelenskyj uvedl, že ruské pasy v sobotu dostalo jen několik spolupracovníků Rusů.

Podle nejnovější analýzy amerického Institutu pro studium války (ISW) Kreml uznal, že na Ukrajině nebude možné rychle dosáhnout ruských cílů. Rusko dál upravuje své vojenské záměry a snaží se napravit chyby, kterých se dopustilo na začátku invaze, píše ISW. Experti ISW také věnují pozornost výrokům mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky Vadyma Skibického, který s odkazem na zjištění tajných služeb prohlásil, že Rusko plánuje vést válku ještě nejméně čtyři měsíce.

Institut znovu upozorňuje, že ukrajinské síly potřebují důslednou podporu ze strany Západu. Ukrajinské armádě chybí především dělostřelecké systémy, protože ruské počty a zdroje zvyšují tlak na ukrajinské síly. (čtk)

Sobota, 21:00:  Ruské ostřelování chemičky Azot v Severodoněcku způsobilo po úniku desítek tun maziva mohutný požár, uvedl gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Neřekl však, zda se požár v podniku, kde se skrývají stovky civilistů, podařilo uhasit, napsala agentura Reuters s tím, že sama nemohla situaci z nezávislých zdrojů ověřit.

Boj o Severodoněck představuje jednu z nejkrvavějších bitev války, kterou Rusko rozpoutalo proti Ukrajině na konci února. Dříve se uvádělo, že průmyslová zóna v Severodoněcku představuje poslední významnější část města, kde se drží ukrajinské jednotky. Boje o město podle Hajdaje pokračují nepřetržitě. „Bohužel nepřátelské dělostřelectvo prostě rozebírá patro po patru budovy, které nyní slouží jako kryty,“ řekl. Rusko popírá, že by útočilo na civilisty a ničilo civilní cíle.

Město leží na východním břehu řeky Severní Doněc, jejíž klesající hladina kvůli suchu činí ukrajinskou obrannou linii zranitelnější vůči útoku ruských sil, které se opakovaně pokoušely řeku překročit. „Řeka klesla asi o 3 metry, možná i víc, a proto možná dojde k dalším pokusům o překročení řeky a vytvoření nového předmostí,“ řekl Hajdaj.

Ruské nálety podle gubernátora sousední Doněcké oblasti, která také leží v Donbasu na východě země, přerušily dodávky elektřiny v Slovjansku, Kramatorsku, Bachmutu a dalších místech oblasti, které dosud jsou v ukrajinských rukou. „Rusové cílevědomě ničí objekty kritické infrastruktury, aby zkomplikovali život lidí, kteří dosud zůstávají v oblasti. Dodávky elektřiny chceme obnovit co možná nejdříve, ale vše závisí na situace s bezpečností,“ dodal gubernátor Pavlo Kyrylenko podle BBC. (čtk)

Sobota, 20:00:  Až 300 000 tun obilí, hlavně pšenice a kukuřice, mohlo být ve skladech v černomořském přístavu, které podle Kyjeva zničilo ruské ostřelování minulý víkend, uvedla agentura Reuters. Náměstek ministra zemědělství Taras Vysockyj dříve podle agentury Interfax-Ukrajina upozornil, že neexistuje žádná alternativa k ukrajinským zemědělským produktům na světovém trhu. Především země Blízkého východu a Afriky, se podle Vysockého neobejdou bez dodávek z Ukrajiny, protože je fyzicky nemožné je v potřebném množství nahradit

„Obstaráváme desetinu světového exportu pšenice, více než 15 až 20 procent ječmene, více než 50 procent slunečnicového oleje. Ukrajina vyvážela v průměru 50 milionů tun zemědělské produkce. Tato čísla dokonce v určitých letech dosáhla rekordní výše 65 milionů tun. Není dnes možné najít alternativu k takovým objemům a nahradit naše produkty. Bude to fyzicky nemožné i v příštích třech až pěti letech,“ uvedl.

Blokáda ukrajinských námořních přístavů v Oděse a Mykolajivu vedla k poklesu vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny o 15 až 20 procent ve srovnání s úrovní před válkou, řekl a dodal, že tato situace již vedla k výraznému růstu cen a nedostatku zemědělských produktů po celém světě, zejména v zemích Blízkého východu a severní Afriky. Pokud tato situace přetrvá například dalších šest měsíců, země těchto regionů v zásadě zůstanou bez obilí, „a to znamená hladomor“, varoval.

Ukrajinská vláda pracuje na zvýšení vývozu zemědělských produktů alternativními cestami, což umožnilo zvýšit čtyřnásobně dubnové dodávky oproti březnu. „Stále to nestačí, i když došlo k důležitému pokroku,“ konstatoval náměstek.

Po zablokování Oděsy a Mykolajiva přesměrovala Ukrajina svůj export přes dunajské přístavy Izmail a Reni u rumunských hranic. Zatímco před 24. únorem Ukrajina každý měsíc vyvážela přes přístavy Oděsa a Mykolajiv přibližně pět milionů tun zemědělské produkce, v současnosti je s to vyvézt jen asi půl milionu tun měsíčně.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal podle stejné agentury varoval, že zemi může v říjnu chybět prostory pro uskladnění 10 až 15 milionů tun obilí. Kyjev by byl proto vděčný Německu za pomoc při odblokování exportu a poskytnutí mobilních skladů, řekl německému ministrovi pro výživu a zemědělství Cemovi Özdemirovi. Rusko podle Šmyhala úmyslně ničí zemědělské objekty, jak se před několika dny stalo s druhým největším obilným terminálem Ukrajiny v Mykolajivu.

Ukrajinští experti letos očekávají úrodu obilí a olejnatých plodin na úrovni 66,5 milionu tun. Šéf ukrajinské prezidentské kancelář Andrij Jermak obvinil ruská vojska, že se snaží zničit sklizeň tím, že ostřelují ukrajinská pole zápalnou municí. Tyto požáry se snaží ukrajinští vojáci uhasit. Rusové se „potravinovým terorismem“ snaží vyvolat potravinovou krizi ve světě a „rekonstruovat hladomor“, který za sovětských dob připravil o život miliony lidí, uvedl Jermak. (čtk)

Sobota, 16:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který na dálku promluvil k účastníkům konference v Singapuru, řekl, že výsledek nynější války Ruska proti Ukrajině se dotkne nejen jeho vlasti, ale i budoucího mezinárodního řádu ve světě. Zelenskyj ocenil dosavadní pomoc Západu a jeho asijských spojenců uvedl, že je klíčové, aby partnerské země nepolevily v poskytování pomoci válčící Ukrajině.

„Jsem vděčný za vaši podporu, ale tato podpora je určena nejen Ukrajině, ale také vám samým,“ řekl ukrajinský prezident podle agentury Reuters. „Právě na ukrajinských bojištích se rozhoduje o budoucích pravidlech tohoto světa spolu s hranicemi možného,“ dodal. Upozornil, že Rusko blokováním přístavů v Černém a Azovském moři brání vývozu ukrajinských potravin na světový trh, což poškozuje nejen Ukrajinu, ale i celý svět.

„Pokud v důsledku ruské blokády nebudeme schopni vyvážet naše potraviny, svět bude čelit akutní a vážné potravinové krizi a hladomoru v mnoha asijských a afrických zemích,“ varoval. Zelenskyj přímo spojil počínání Ruska s rostoucími cenami komodit, když uvedl, že Rusové nejprve zablokovali energie, aby zvýšily jejich ceny, a teď totéž dělají s potravinami.

Zelenskyj před 575 delegáty ze čtyř desítek zemí uvedl, že ukrajinská armáda nemá v úmyslu proniknout do Ruska. „Prosím, pamatujte, že válka se vede na našem území. Ukrajinci umírají. Nechceme ruskou zem,“ prohlásil. (čtk)

Sobota, 15:00:  Evropská komise příští týden dokončí práce na stanovisku ohledně žádosti Ukrajiny stát se kandidátem na členství v Evropské unii. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to na návštěvě Kyjeva řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyen. „Diskuse nám umožní dokončit naše hodnocení do konce příštího týdne,“ řekla šéfka EK. Přicestovala, aby s ukrajinskými představiteli probrala některé otevřené body v žádosti.

„Ukrajina je solidní parlamentní demokracie, na dobré cestě byla už před invazí Ruska. Tato válka je obrovskou zátěžovou zkouškou. A celá země vzdoruje. Stejného ducha je zapotřebí k reformě a modernizaci země. A Evropa je tu, aby vás podpořila,“ napsala von der Leyen na twitteru po schůzce se Zelenským.

Podle ukrajinského prezidenta bude rozhodnutí o členství jeho země v EU přelomové pro celou Evropu. „Pozitivní odpověď Evropské unie na žádost Ukrajiny o členství v EU může být kladnou odpovědí na otázku, zda má evropský projekt vůbec budoucnost,“ řekl Zelenskyj. Ukrajina „už obrovsky přispěla k obraně společné svobody“, zdůraznil prezident. Vyslovil se také pro to, aby se EU zcela vzdala ruských energetických zdrojů a také požadoval program obnovy své země.

Ukrajina podala žádost o přijetí do EU v březnu krátce poté, co na ni 24. února zaútočila ruská vojska. Státy EU pověřily Evropskou komisi, aby se žádostí zabývala a vydala doporučení. Rozhodnutí o tom, zda Ukrajině bude udělen status kandidátské země, je na členských státech EU a musí být přijato jednomyslně. Ukrajinskou žádostí by se měl zabývat summit EU ve dnech 23. a 24. června.

Názory unijních zemí ohledně přijetí Ukrajiny se vzájemně liší - pro jsou východní členské státy, rezervovaně se vyjadřuje Nizozemsko, Dánsko, ale i Německo a Francie, která EU do konce června předsedá, než ji vystřídá Česká republika. Rozhodnutí o statutu kandidáta přitom nepředjímá rozhodnutí o přijetí do EU a také není spojeno s časovým rámcem. Například Turecko je kandidátem na vstup do EU od roku 1999.  (čtk)

Sobota, 13:00: Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) potvrdil informaci o úmrtí českého občana na Ukrajině. Muž přišel o život v pátek na Donbasu v bojích s ruskou armádou. Podle dostupných informací byl prvním zabitým z českých dobrovolníků, kteří se připojili k ukrajinským ozbrojeným silám. Ministerstvo zahraničí podle svého šéfa nemá informace o tom, že by někteří čeští dobrovolníci skončili v ruském zajetí.

„Mohu potvrdit, že na Ukrajině zemřel jeden český občan, že se to odehrálo v doněcké oblasti,“ řekl novinářům Lipavský. Podle něj okolnosti úmrtí ministerstvo zahraničí nadále prověřuje, je v kontaktu s ukrajinskými úřady a snaží se kontaktovat rodinu zemřelého, jehož tělo má být v neděli převezeno do oblasti Charkova.

Obětí byl podle informací ze sociálních sítí muž z Třebíče. Česká televize uvedla, že zemřel po zásahu minometným granátem, na Ukrajině působil několik měsíců. Ruská tisková agentura TASS dnes napsala, že Rusové zničili shromaždiště "zahraničních žoldnéřů“ u Charkova.

Povolení prezidenta Miloše Zemana začlenit se do ukrajinské armády získala v květnu stovka českých dobrovolníků, podrobnosti o skutečném počtu ale nejsou k dispozici. Podle informací Hradu z 11. května hlava státu povolila vstup do ukrajinských ozbrojených sil 103 Čechům. Dalším dvěma stovkám žádostí nevyhověla. Premiér Petr Fiala (ODS) se na začátku března se Zemanem dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí. (ceskenoviny)

Sobota, 12:00:  Prezident USA Joe Biden prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedbal v únoru na jeho varování, že se Rusko chystá napadnout Ukrajinu. Podle Bidena byla tato varování podpořená informacemi amerických tajných služeb. Mluvčí Zelenského kritiku odmítl a uvedl, že prezident Ukrajiny před invazí s Bidenem mluvil a vyzýval partnerské země k přijetí preventivních sankcí, jež by Putina zastavily, ale partneři ho nevyslyšeli.

„Vím, že si mnozí mysleli, že možná přeháním. Já jsem to ale věděl a měli jsme data, která to podporovala,“ řekl Biden při svém pátečním projevu v Los Angeles. „Nebylo pochyb. Ale Zelenskyj to nechtěl slyšet,“ dodal. Mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nykyforov to podle ruskojazyčné verze BBC odmítl. Podle Nykyforova Zelenskyj tehdy třikrát nebo čtyřikrát s Bidenem hovořil a oba vůdci si vyměnili názory na ruskou hrozbu. „Výrok ‚nechtěl slyšet‘ proto asi potřebuje upřesnění. Ukrajinský prezident navíc tenkrát vyzval partnerské země k zavedení balíčku preventivních sankcí s cílem přimět Rusko, aby stáhlo své jednotky od ukrajinských hranic a snížilo napětí. A tady můžeme říct, že to naši partneři nechtěli slyšet,“ dodal.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak podle BBC v reakci na Bidenovo vyjádření uvedl, že Ukrajina se chystala na válku s Ruskem od loňského roku. Kdyby tomu tak nebylo, pak by první ruské nálety nemířily na makety cílů, ani zásoby munice by nebyly rozptýleny a nekonala by se v lednu a únoru vojenská cvičení. Informace o chystaném vpádu nepřicházely jen od západních rozvědek, ale i od ukrajinské. „A nakonec to hlavní: zdá se mi hloupé z něčeho obviňovat zemi, která už více než 100 dní účinně bojuje v plnocenné válce proti mnohem silnějšímu nepříteli, když klíčové země nedokázaly preventivně zarazit militaristické choutky Ruska, o kterých perfektně věděly,“ dodal Podoljak. (čtk)

Sobota, 10:00: Ruským jednotkám se stále nedaří převzít plnou kontrolu nad městem Severodoněck, ofenziva ale pokračuje. Ve své nejnovější analýze o tom informuje americký Institut pro výzkum války. Podle britského ministerstva obrany se v ulicích Severodoněcku tvrdě bojuje, což pravděpodobně přináší oběma stranám značné ztráty. Ukrajinský generální štáb ve své ranní zprávě uvádí, že se Rusové chystají zaútočit na Slovjansk a Siversk.

„Ruské jednotky v pátek 10. června pokračovaly v pozemním útoku na Severodoněck, stále ale ještě nedostaly město pod plnou kontrolu. Stejně jako během bojů v Mariupolu je obtížné sestavit přesný obraz toho, co se děje v městských částech Severodoněcku, protože odtud přichází čím dál méně informací,“ uvádí Institut pro výzkum války. Ukrajina žádá brzkou dodávku zbraní ze Západu kvůli převaze ruských jednotek v dělostřelectvu, píše ISW.

Podle ukrajinského generálního štábu se ruské síly kromě Severodoněcku v Luhanské oblasti soustřeďují také na postup proti městům Slovjansk a Siversk v Doněcké oblasti. „Nepřítel přeskupuje jednotky a doplňuje palivo a munici, aby připravil ofenzivu proti Slovjansku a Siversku,“ píše na facebooku ukrajinský generální štáb.

Britské ministerstvo obrany ve své pravidelné zprávě založené na informacích rozvědky uvádí, že ruská armáda za poslední den nepostoupila dále na jih Severodoněcku. „Probíhají intenzivní pouliční boje a obě strany mají pravděpodobně velké ztráty. Rusko se snaží zlomit odpor obránců města dělostřeleckými a leteckými útoky,“ konstatuje ministerstvo.

Podle britské rozvědky ruská válečná letadla pravděpodobně použila od dubna k úderům na pozemní cíle desítky protilodních střel AS-4 vyvinutých v 60. letech k ničení letadlových lodí. Použití těchto střel proti pozemním cílům nemůže být přesné, což může vést k velkým škodám a ztrátám mezi civilisty, podotýkají britské tajné služby. Je pravděpodobné, že Rusko takové střely používá kvůli nedostatku modernějších a přesnějších střel, dodává rozvědka. (ceskenoviny)

Sobota, 09:00: Na Ukrajinu dorazily z Česka dva darované pontonové mosty dlouhé 36 metrů, díky nimž bude moci být obnoveno dopravní spojení v místech, kterými se přehnaly boje. O vyslání dvou mostů na Ukrajinu informoval na konci května ČTK předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr.

Zničené mosty na Ukrajině jsou nyní podle silniční služby hlavním problémem pro fungování běžné logistiky v místech, která byla osvobozena z ruských rukou. Sama Ukrajina ale na výrobu pontonových mostů nemá materiál a vybavení. „Pontonové mosty budou umístěny tam, kde je kriticky nutné obnovit dopravní spojení,“ oznámila ukrajinská služba silniční dopravy. Kde konkrétně budou mosty instalovány, ale neupřesnila.

„Díky podpoře evropských partnerů budou do měst a vesnic osvobozených od ruských uchvatitelů dopravovány léky, potraviny a další základní potřeby,“ doplnila služba podle webu televize Hromadske.

Server Jevropejska pravda podotkl, že Česko od začátku ruské invaze poskytlo Ukrajině již značné objemy vojenské pomoci včetně bojových vrtulníků, tanků a raketových systémů. V České republice také funguje schéma, přes něž lze v koordinaci s českým ministerstvem obrany a ukrajinskou ambasádou přispět na potřeby ukrajinské armády, uvedl rovněž ukrajinský server. (čtk)

Pátek, 15:00: Trest smrti nad vojáky ze zahraničí - dvěma Brity a Maročanem - vynesl soud na základě zákonů separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) kvůli zločinům spáchaným na území DNR, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Verdikt vynesený soudem v DNR, jejíž nezávislost na rozdíl od Ruska většina světa neuznává, kritizují západní představitelé i OSN jako porušení práv válečných zajatců i přímo jako válečný zločin. Znepokojení nad rozsudkem vyjádřily i Spojené státy. Mluvčí německé vlády označil verdikt za šokující, podle něj dokazuje, že Rusko pohrdá základními principy mezinárodního práva.

„V tuto chvíli se vše odehrává na základě zákonů DNR, protože zločiny, o které jde, byly spáchány na území DNR,“ řekl Lavrov podle agentury TASS. „Vše ostatní je předmět spekulací. Nevměšoval bych se do práce soudů DNR,“ dodal ministr, který se nyní v Jerevanu účastní schůzky ze svými protějšky z vojenské aliance ODKB.

Agentura Reuters připomněla, že v DNR zahájili proruští separatisté za podpory Moskvy ozbrojený konflikt za odtržení od Ukrajiny na jaře 2014. Ze všech členských států OSN jen Rusko uznalo nezávislost DNR, zatímco mezinárodní společenství pokládá tuto oblast za součást Ukrajiny, která má nadále pod kontrolou většinu Doněcké oblasti.

„Jsme vážně znepokojeni zprávami o falešném ‚soudním procesu‘ a rozsudcích nad bojovníky, sloužícími v souladu se zákony v ukrajinských ozbrojených silách. Vyzýváme Rusko a jeho zástupce, aby respektovali mezinárodní humanitární právo, včetně práv a ochrany válečných zajatců,“ zareagoval na verdikt šéf americké diplomacie Antony Blinken.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva rovněž vyjádřil znepokojení. „Od roku 2015 pozorujeme, že takzvaný soudní systém samozvaných republik nesplňuje základní záruky spravedlivého procesu (…). Takové procesy proti válečným zajatcům představují válečný zločin,“ uvedla na tiskové konferenci v Ženevě mluvčí úřadu Ravina Shamdasani.

Soud v samozvané DNR ve čtvrtek nepravomocně odsoudil k trestu smrti dvojici Britů Aidena Aslina a Shauna Pinnera a občana Maroka Ibráhíma Sádúna. Podle soudu, který případ začal projednávat v úterý, muži bojovali na Ukrajině jako žoldnéři. Odsouzení, kteří se hodlají proti verdiktu odvolat, ale tvrdí, že jsou řádnými vojáky ukrajinské armády a že se s nimi proto má zacházet jako s válečnými zajatci.

Trojice se podle obžaloby pokusila o násilné uchvácení moci v DNR, účastnila se výcviku s cílem vyvíjet teroristickou činnost a také porušila zákony ohledně žoldnéřství. Server Mediazona už dříve napsal, že všichni tři odsouzení vstoupili do ukrajinské armády ještě před začátkem nynější ruské invaze na Ukrajinu a že na Ukrajině žili několik let. Aiden Aslin od roku 2018 sloužil u námořní pěchoty ukrajinských sil, od stejného roku je jejím příslušníkem i Shaun Pinner. Maročan Sádún se přestěhoval na Ukrajinu v roce 2019 a o dva roky později podepsal smlouvu o vstupu do ukrajinské armády.

Britský list The Guardian tento týden napsal, že ruské úřady chystají soudní procesy podobné těm na Ukrajině, kde jsou ruští vojáci obviňováni z páchání různých zvěrstev. Podle analytiků mohou být procesy záměrně konstruovány tak, aby vytvořily maximální nátlak na Západ a aby přiměly ukrajinskou stranu k výměně zajatých ruských vojáků zadržovaných a souzených na Ukrajině.

Podle dostupných informací se do bojů na Ukrajině vedle dalších cizinců zapojili také čeští dobrovolníci. Podrobnosti o jejich počtu ale nejsou k dispozici. Koncem března se objevily snímky zachycující některé z nich v Irpini u Kyjeva. S dalšími mluvili čeští novináři působící na Ukrajině. (čtk)

Pátek, 10:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním vidoposelství informoval o „určitém pozitivním vývoji“ v Záporožské oblasti, kde ukrajinská obrana svádí boje s ruskými invazními jednotkami. Obecně se ale situace na frontě podle něj za poslední den výrazně nezměnila.

„Situace na frontě je bez výraznějších změn. Severodoněck, Lysyčansk a další města na Donbasu, která nyní okupanti považují za klíčové cíle, se drží,“ uvedl Zelenskyj podle serveru The Guardian. „Určité pozitivum máme v Záporožské oblasti, kde se nám daří mařit plány okupantů. Postupně se posunujeme vpřed v Charkovské oblasti, osvobozujeme naši zemi. Ve směru na Mykolajiv držíme obranu,“ nechal se slyšet prezident.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že Zelenskyj neupřesnil, jaké úspěchy má na mysli. Ve večerní svodce ukrajinského generálního štábu se ohledně Záporožské oblasti uvádí, že situace se tam nezměnila, napsala BBC. Ruská invazní armáda podle ní obsadila značnou část Záporožské oblasti, která se nachází na jihu země u Azovského moře, včetně měst Melitopol a Berďansk. Samo regionální centrum Záporoží však zůstává pod ukrajinskou kontrolou.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč už dříve uvedl, že Rusko koncentruje své vojenské síly v oblasti a plánuje zahájit ofenzivu na město. Soudě podle zpráv z fronty však útok ještě nezačal, podotkla BBC.

S ohledem na Severodoněck v Luhanské oblasti místní představitelé připustili, že toto město z velké části kontrolují ruské síly. Zelenskyj dříve uvedl, že boje o Severodoněck jsou velmi tvrdé a jedná se možná o jednu z nejtěžších bitev od začátku války.

Na twitteru mezitím ukrajinský prezident oznámil, že telefonicky hovořil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem, kterého podle svých slov informoval o situaci na frontě a státníci spolu probrali další podporu ukrajinské obrany nebo bezpečnostní záruky. „Zvláštní pozornost jsme věnovali ukrajinské cestě do EU, koordinujeme (spolu) kroky,“ napsal na svém účtu.

Podle francouzské vlády Zelenskyj a Macron probírali během čtvrtečního telefonátu mimo jiné humanitární a vojenskou podporu, uvedla CNN. Francouzský prezident řekl, že jeho země „zůstane mobilizována, aby vyhověla potřebám Ukrajiny, včetně těžkých zbraní“. Lídři se dohodli, že zůstanou v kontaktu i s ohledem na snahu Ukrajiny vstoupit do Evropské unie. (čtk)

Pátek, 08:00: Ukrajinský generální štáb ve své ranní zprávě o vývoji bojů připustil ruský postup směrem k městu Bachmut v Doněcké oblasti na východě země, informovala ruská služba stanice BBC.

Britské ministerstvo obrany ve své pravidelné zprávě založené na informacích rozvědky varovalo, že v jihoukrajinském městě Mariupol jsou zdravotní síly na pokraji kolapsu a hrozí tu propuknutí epidemie cholery, zatímco v Chersonu je kritický nedostatek léků.

Rusko se podle britského ministerstva obrany potýká se zajištěním základních veřejných služeb populaci na Ruskem okupovaných územích. Před rizikem propuknutí epidemie cholery v Mariupolu, který nyní po týdnech obléhání a těžkého bombardování ovládají ruské síly, minulý měsíc varovala i Světová zdravotnická organizace (WHO).

„Nepřítel podniká ofenzivu ve směru Vozdvyženka - Roty, má částečný úspěch, opevňuje se v obsazených pozicích,“ píše ukrajinský generální štáb na facebooku. Tyto obce se nacházejí nedaleko Bachmutu směrem na jihovýchod, podotkla BBC. Na dalších místech fronty nejsou podle ní hlášeny žádné významné změny, alespoň se o nich nehovoří ve svodce ukrajinských ozbrojených sil. Generální štáb zároveň sdělil, že za poslední den ukrajinští vojáci odrazili sedm nepřátelských útoků v Doněcké a Luhanské oblasti.  (ceskenoviny)

Čtvrtek, 16:00:  Soud v samozvané Doněcké lidové republice na Ukrajině odsoudil k trestu smrti dvojici Britů a občana Maroka, uvedla agentura TASS s odvoláním na svého zpravodaje v soudní síni. „Aidenu Aslinovi, Shaunu Pinnerovi a Ibráhímu Sádúnovi se za jejich zločiny ukládá s konečnou platností trest smrti,“ stojí podle TASS v rozsudku. Podle soudu muži bojovali na Ukrajině jako žoldnéři. Odsouzení ale tvrdí, že jsou řádnými vojáky ukrajinské armády a že s nimi proto má být zacházeno jako s válečnými zajatci. (čtk)

Čtvrtek, 12:00: Ukrajina denně přichází až o stovku zabitých a 500 raněných vojáků, uvedl ministr obrany Oleksij Reznikov. „Situace na frontě je těžká. Ztrácíme každý den až stovku zabitých bojovníků a 500 raněných. Kreml nadále vyvíjí tlak masami, přešlapuje na místě, čelí silnému odporu a trpí obrovskými ztrátami. Ale ještě stále má sílu pro postup v jednotlivých úsecích fronty. Je nutné si zachovat soustředění. Pak Ukrajina zvítězí,“ řekl.

O tom, že v bojích na východě Ukrajiny každý den umírá 50 až 100 lidí, hovořil už minulý měsíc prezident Volodymyr Zelenskyj. Argumentoval tak proti volání zrušit zákaz odjezdu mužů v branném věku z Ukrajiny.

Ministr obrany vyjádřil také nespokojenost s rychlostí dodávek západních zbraní a jejich množstvím, současně však poděkoval zemím, které tyto zbraně poskytují. Ukrajina podle něj potřebuje především větší množství moderních raketometů západního typu a příslušnou munici, dále potřebuje nahradit opotřebovaná děla „sovětských“ ráží moderními děly západní ráže, a to opět s příslušnou municí, která se na Ukrajině nevyrábí. Klíčové je prý také dohodnout se s partnery na výcviku obsluh, aby na frontě mohly být nasazovány hned celé jednotky, což by výrazně zvýšilo efektivnost na bojišti.

Ukrajina potřebuje stovky těžkých zbraní, bez kterých nemůže zahájit účinnou protiofenzívu, a také bojové letouny a prostředky protivzdušné obrany, vypočítal Reznikov podle webu deníku RBK-Ukrajina.

Kyjev neuvádí vlastní ztráty. Ukrajinský generální štáb odhadl, že Rusko od začátku invaze přišlo o 31.700 vojáků, z toho o dvě stovky během uplynulých 24 hodin. Tato tvrzení nelze ověřit z nezávislých zdrojů. (čtk)

Středa, 22:00:  Rusko v severní části okupovaného ukrajinského poloostrova Krym rozmístilo raketové komplexy Iskander, uvedl mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk. Komplexy se nacházejí u obce Milkovodne, asi osm kilometrů od správních hranic Chersonské oblasti, kterou Rusové ovládli během současné invaze, upřesnil podle agentury Unian mluvčí.

Podle Motuzjanyka tak hrozí, že Rusové budou podnikat z Krymu další raketové útoky. Mluvčí také doplnil, že ruské námořní síly nadále blokují lodní dopravu v Černém moři. Čtyři ruské raketové lodi v Černém moři a jedna ponorka, na nichž je dohromady až 36 střel typu Kalibr, jsou podle něj v pohotovostním režimu.

Dříve ukrajinská média informovala, že raketové komplexy Iskander byly rozmístěny i v Bělorusku podél hranice s Ukrajinou. Dolet balistických raket vypouštěných z komplexu je asi 500 kilometrů. Odpalovací zařízení raket Iskander jsou mimo jiné i v Kaliningradské oblasti, nejzápadnější výspě Ruska na březích Baltu. (čtk)

Středa, 20:00:  Německo pomáhá Ukrajině čelit ruské invazi stejným způsobem jako Spojené státy nebo Británie. V rozhovoru se zahraničními novináři to v Berlíně prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Zdůraznil, že Německo bude v podpoře Ukrajiny postupovat v přísné shodně se spojenci a že cílem je zabránit vojenskému střetu Severoatlantické aliance s Ruskem.

„Pokud jde o dodávky zbraní, učinili jsme historické rozhodnutí,“ řekl Scholz k tomu, že se Německo rozhodlo poskytnout zbraně ukrajinské armádě k boji proti ruským invazním silám. Kancléř odmítl kritiku, že by německá pomoc nebyla dostatečná. „Jednáme ve shodě s našimi spojenci. Když se podíváte, co dělají USA nebo Francie nebo Británie, tak dělají přesně to samé,“ řekl.

Kancléř připomněl, že Berlín dodá Ukrajině systém protivzdušné obrany IRIS-T a poskytne jí také sedm samohybných houfnic PzH 2000, na kterých se ukrajinští dělostřelci v Německu cvičí. Německo rovněž přislíbilo předat ukrajinské armádě samohybné protiletecké systémy Gepard. Scholz rovněž řekl, že kromě této přislíbené výzbroje již Německo na Ukrajinu poslalo řadu dalších zbraní a zbrojního materiálu včetně těžkých zbraní.

„Také máme program řetězové výměny,“ připomněl Scholz program, ve kterém chce Německo nahradit spojencům z východního křídla NATO výzbroj ze sovětské éry, kterou předají Ukrajincům. „Již jsme se dohodli s Českem a jednáme s Řeckem,“ dodal.

V květnu Německo ohlásilo, že Česku daruje 15 svých tanků Leopard 2A4, které mají být náhradou za tanky T-72, které Praha podle dostupných informací poslala Ukrajině. České ministerstvo obrany začne s Německem vyjednávat také o nákupu dalších až 50 Leopardů v modernější verzi 2A7. (ceskenoviny)

Středa, 18:00: Ukrajinský novinář si vynutil odpověď ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova na tiskové konferenci v Ankaře, kde Lavrov jednal se svým tureckým protějškem Mevlütem Çavuşogluem. Zeptal se, co z toho, co Rusové ukradli na Ukrajině kromě obilí, už také rozprodali. Reportér ukrajinské televize Muslim Umerov vystoupil ve chvíli, kdy měla tisková konference skončit, se slovy: „Musím vám nezbytně položit otázku“. Ačkoli s tím už protokol nepočítal, Lavrov souhlasil, že odpoví. „Kromě obilí, co dalšího z toho, co jste na Ukrajině ukradli, jste prodali?“ zeptal se Umerov.

Lavrov požádal o zopakování otázky a zahájil s úsměvem protiútok. „Vy Ukrajinci se stále zabýváte tím, co se dá ukrást, a myslíte si, že tak smýšlejí všichni. Naše cíle na východě Ukrajiny jsou jasné, chceme lidi osvobodit od neonacistického režimu. My pro obilí žádné překážky nevytváříme. Aby mohlo být vyvezeno z přístavů, je třeba, aby k tomu dal pan (prezident Volodymyr) Zelenskyj příkaz, pokud ještě něčemu velí, toť vše.“

Umerov pracuje pro redakci ukrajinské televize v Istanbulu a řekl, že se po celou tiskovou konferenci hlásil, aby mohl položit otázku. „Na konci jsem pochopil, že mne mluvit nenechají, tak jsem se rozhodl zvýšit hlas a riskoval narušení konference, na odpověď na tuto otázku čeká celá Ukrajina,“ řekl v rozhovoru s agenturou AFP.

Ukrajinský velvyslanec v Ankaře v pátek obvinil Rusko z krádeží ukrajinského obilí a jeho exportu zejména do Turecka. AFP napsala, že Lavrov od začátku ruské války proti Ukrajině vyjíždí do ciziny málo, byl v Číně, Indii, Alžírsku, Saúdské Arábii a dvakrát v Turecku. (čtk)

Středa, 09:30: Frontová linie mezi ukrajinskými a ruskými silami na východě Ukrajiny se výrazněji nezměnila, vyplývá z ranního hlášení ukrajinského generálního štábu. Válka Ruska proti Ukrajině dnes pokračuje 105. dnem a často protichůdné informace bojujících stran nelze ověřit z nezávislých zdrojů. Generální štáb se nezmínil o osudu Svjatohirska, o jehož dobytí v úterý hovořil ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

V klíčovém městě Severodoněck ukrajinští obránci dál kladou odpor ruským útokům, uvádí ukrajinské velení. Ruské pokusy obsadit obce Toškivka a Ustinivka a postoupit od nich severně k Lysyčansku a Severodoněcku se podařilo odrazit. Ruská armáda pokračuje v bombardování obcí na důležité trase mezi Bachmutem a Lysyčanskem,  - čehož podle BBC vyplývá, že Rusové tuto silnici dosud neobsadili.

Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj uvedl, že v centru Lysyčansku při dělostřeleckém ostřelování přišel o život místní obyvatel, raněnou ženu evakuovali na západ Ukrajiny. K situaci v Severodoněcku sousedícím s Lysyčanskem jen napsal, že boje pokračují: Ukrajinci kladou odpor a odrážejí útoky.

Ruské útoky pokračují také u Slovjansku a ruské jednotky současně upevňují obranná postavení u Izjumu, aby nepřipustily ukrajinský protiútok. U Izjumu a Doněcka také pokračuje velmi intenzivní ostřelování a bombardování. U Charkova se nepřítel snaží hlavně udržet ve stávajících pozicích a pokračuje v pokládání minových polí bránících ukrajinským silám v postupu, konstatoval ukrajinský generální štáb.

Britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky uvedlo, že ruské síly se pokoušejí útočit ze tří směrů proti ukrajinskému uskupení v Severodoněcku, ale ukrajinská obrana odolává. „Je nepravděpodobné, že by některá strana dosáhla významnějších zisků během posledních 24 hodin,“ píše na twitteru.

Rusko se podle Britů soustřeďuje na ofenzívu v centrální části východoukrajinského Donbasu, zatímco na křídlech zůstává v obraně. Ukrajinské síly v poslední době dosáhly jistých úspěchů při protiútocích vedených na jihozápadě Chersonské oblasti dobyté Rusy. Obě strany čelí podobným problémům s udržení obranných linií, zatímco se snaží uvolnit z nich bojeschopné jednotky pro útočné operace. (čtk)

Středa, 09:00: Více než 1000 ukrajinských vojáků, kteří se podíleli na obraně oceláren Azovstalu v Mariupolu, bylo kvůli vyšetřování převezeno na území Ruské federace, citovala agentura TASS nejmenovaného ruského bezpečnostního činitele. Agentura Reuters k tomu napsala, že pokud se tyto zprávy potvrdí, bude to znamenat další překážku pro mírová jednání mezi oběma znepřátelenými stranami. Kyjev usiluje o to, aby obránci Azovstalu byli vyměněni za ruské vojáky zajaté na Ukrajině, nicméně ruští poslanci požadují, aby někteří z ukrajinských bojovníků z Mariupolu byli postaveni před soud.

„Více než 1000 lidí z Azovstalu bylo převezeno do Ruska, pracují s nimi bezpečnostní orgány,“ řekl činitel agentuře TASS. Uvedl také, že převoz do Ruska později čeká i další ukrajinské zajatce a že se v Moskvě nachází více než 100 lidí, mezi kterými jsou „žoldnéři z cizích zemí, kteří se vzdali v Mariupolu“.

V mariupolských ocelárnách Azovstal, které byly poslední baštou ukrajinské obrany v tomto přístavním městě, se ve druhé polovině května vzdalo ruským silám více než 2400 bojovníků. Ukrajinské vedení se obává, že jsou vystaveni krutému zacházení. Rusko tvrdí, že mezi obránci Azovstalu je mimořádně vysoký počet neonacistů, příslušníků pluku Azov, který je součástí ukrajinské Národní gardy, nikoliv armády. Moskva tvrdí, že jedním z cílů její nynější vojenské operace na Ukrajině je sousední zemi „denacifikovat“. (ceskenoviny)

Středa, 08:00: Výkonná rada Světové banky schválila další finanční pomoc Ukrajině, tentokrát za 1,49 miliardy dolarů (34,5 miliardy Kč). Peníze jsou určeny na vyplácení mezd vládním a sociálním pracovníkům. S odvoláním na oznámení banky o tom v úterý informovala agentura Reuters. Celkem SB Ukrajině přislíbila pomoc za čtyři miliardy dolarů. Další pomoc Ukrajině podpořily finančními zárukami Británie, Nizozemsko, Litva a Lotyšsko. Souběžně k projektu přispěly Itálie a svěřenský fond více dárců. Prezident Světové banky David Malpass na konci května varoval, že invaze ruských vojsk na Ukrajinu a její dopady na ceny potravin a energií a na dostupnost hnojiv by mohly vyvolat globální recesi. (čtk)

Středa, 07:30: Ruská pravoslavná církev se rozhodla převzít eparchie na ukrajinském poloostrově Krym, které dosud patřily pod Ukrajinskou pravoslavnou církev. Informoval o tom synod Ruské pravoslavné církve na svém webu. Rusko anektovalo poloostrov v roce 2014 a postupně nad ním upevňuje svoji kontrolu. Ukrajina a většina ostatních zemí světa anexi neuznává.

Ruská pravoslavná církev uvedla, že se na ni s žádostí o připojení obrátily tři krymské eparchie, což jsou územní správní jednotky pravoslavné církve. Ty nyní budou podléhat přímo moskevskému patriarchu Kirillovi. Na konci května Ukrajinská pravoslavná církev vyjádřila nesouhlas s postojem moskevského patriarchy Kirilla, který odmítl odsoudit válku na Ukrajině, a odtrhla se od Moskevského patriarchátu. (ceskenoviny)

Úterý, 10:00: V běloruských ozbrojených silách začal nácvik přechodu z mírového na válečné období za účasti všech jednotek a kategorií vojáků, oznámilo tamní ministerstvo obrany podle ruské agentury TASS. Bělorusko se dosud přímo nezapojilo do války svého nejbližšího spojence Ruska proti sousední Ukrajině, ale poskytlo k ruskému útoku své území a letecké základny.

Ukrajinský generální štáb uvedl, že Bělorusko chce bezmála zdvojnásobit svou armádu z nynějších 45 000 na 80 000 vojáků. Ukrajinské velení rovněž varovalo před přetrvávající hrozbou úderů ruských raket a letectva z Běloruska. Nácvik připravenosti na boj je nyní v zemi organizován po odvodech nových branců k povinné službě v armádě, poznamenala běloruská agentura BelTA.

Bělorusko se v letošním americkém žebříčku Global Firepower srovnávajícím sílu 142 armád umístilo na 52. příčce, poznamenal list Ukrajinska pravda. Ukrajina je v tomto srovnání na 22. pozici, Rusko na druhé a Česko na 41. příčce. (ceskenoviny)

Úterý, 09:00:  Rusko vydalo Ukrajině těla desítek bojovníků, kteří zahynuli v bojích o ocelárny Azovstal v Mariupolu. Mrtví byli převezeni do Kyjeva, kde nyní kvůli jejich identifikaci odborníci provádí analýzy DNA, napsala agentura AP. Areál oceláren byl v jihoukrajinském přístavu Mariupol poslední baštou ozbrojeného odporu proti ruské invazi, před ruskými silami ho několik týdnů hájili ukrajinští vojáci, především příslušníci pluku Azov. Podle AP převoz těl mrtvých obránců Azovstalu potvrdil velitel pluku Azov a jeho mluvčí, stejnou informaci podle agentury Reuters mají i pozůstalí po padlých bojovnících.

Kyjev v sobotu oznámil, že poprvé od začátku války si bojující strany vyměnily těla padlých vojáků. Celkem šlo o 320 padlých - 160 z každé strany. Mluvčí pluku Azov Anna Holovková uvedla, že všechna těla, která Ukrajina dostala nazpět, pocházejí právě z Azovstalu. Nejméně 52 z nich jsou podle všeho příslušníci pluku Azov. To, že mezi vyměněnými padlými jsou i obránci Azovstalu, potvrdil také bývalý velitel pluku Azov Maksym Žorin.

Bratr jednoho z pohřešovaných ukrajinských vojáků, kteří hájili Azovstal, agentuře AP řekl, že do kyjevské vojenské nemocnice byla převezena těla ve dvou nákladních vozech. Rodiny čekají na výsledky analýz DNA, protože jinak často není možné ostatky identifikovat. Obránci Azovstalu dostali od ukrajinské armády 20. května rozkaz ukončit boje. Přeživší bojovníci pak byli převezeni na východ na území proruských separatistů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí řekl, že v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny je v zajetí nejspíš přes 2500 ukrajinských vojáků z Azovstalu. Separatističtí předáci hovoří o tom, že tito lidé budou postaveni před soud, kde jim může hrozit trest smrti. (čtk)

Pondělí, 15:00:  Pokud se Rusku podaří prorazit na Donbasu na východě Ukrajiny, bude to pro Kyjev velmi těžká situace, řekl novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na Donbasu se v posledních dnech odehrávají tvrdé boje zejména o město Severodoněck. Podle Zelenského mají sice Rusové v Severodoněcku početní převahu, ale Ukrajina má stále možnosti, aby se ubránila.

Zelenskyj uvedl, že Rusové se soustředí na ovládnutí města Záporoží, které leží jihovýchodně od středu země, a že situace v Záporožské oblasti je „děsivá“. V neděli Zelenskyj právě v Záporožské oblasti navštívil frontovou linii.

Podle hlavy státu je nyní na Ukrajině zablokováno 22 až 25 milionů tun obilí, které nelze kvůli blokádě černomořských přístavů vyvézt. Na podzim by mohlo jít už o 75 milionů tun. Ruská Černonomořská flotila podle Kyjeva a západních médií brání v Černém moři pohybu lodí. Moskva toto tvrzení odmítá.

Kyjev jedná s Británií a Tureckem o vytvoření námořní trasy, po níž by se pod patronátem námořnictva třetí země vyváželo obilí ze zablokovaných ukrajinských přístavů, uvedl také v této souvislosti Zelenskyj. (čtk)

Pondělí, 10:30: Ruské jednotky pokračují ve snaze o dobytí Severodoněcka a útočí také u Lymanu v Donbasu na východě Ukrajiny. Ruská armáda dál útočí rovněž na Slovjansk. U Bachmutu utrpěly ruské síly značné ztráty, aniž by dosáhly úspěchu. Na jihu donbaské fronty bojové operace nepřítele nepokračovaly, uvádí ukrajinský generální štáb v ranním hlášení o situaci na bojišti.

„Na severodoněckém směru nepřítel ostřeloval naše vojska z minometů a děl různého typu. Utrpěla civilní infrastruktura v obcích Meťolkine, Borivske, Ustynivka a Toškivka. Okupanti pokračují v dobývání Severodoněcka,“ uvádí hlášení.

Pozice ukrajinských sil v Severodoněcku se mírně zhoršila, připustil v televizi gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. „Naši obránci dokázali podniknout protiútok a osvobodili skoro polovinu města. Ale teď se situace zase trochu zhoršila,“ řekl podle agentury Reuters. Štáb upozornil, že v Bělorusku zůstávají ruské jednotky, vyzbrojené i raketami Iskander, protileteckými systémy S-400 a Pancir a letectvem.

Britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky uvádí, že nedělní útoky na ukrajinskou železniční infrastrukturu, při kterých Rusové použili střely s plochou dráhou letu, měly zřejmě narušit zásobování ukrajinských jednotek západními zbraněmi. Upozorňuje také na pokračující těžké boje v Severodoněcku a ruský postup k Slovjansku ve snaze obklíčit ukrajinské síly a také na posilování protiletecké obrany Hadího ostrova, která má chránit ruská plavidla blokující ukrajinské přístavy a tím i vývoz ukrajinského obilí. (čtk)

Pondělí, 10:00: Británie dodá Ukrajině raketomety s dostřelem až 80 kilometrů, které mají pomoci v boji proti ruským silám na východě země. Oznámil to britský ministr obrany Ben Wallace. Ministerstvo z taktických důvodů neupřesnilo, kolik salvových raketometů M270 a příslušné munice pošle. Oznámilo však, že ukrajinští vojáci se budou učit raketomety obsluhovat v Británii.

Zprávy o tom, že Londýn dodávku samohybných raketometů americké výroby na Ukrajinu chystá, se objevily už minulý týden. Teprve nyní je ale ministr obrany potvrdil. „Tyto vysoce účinné salvové raketomety umožní našim ukrajinským přátelům lepší obranu před brutální dělostřeleckou palbou, kterou Putinovy jednotky nevybíravě ničí města,“ uvedl Wallace.

Spojené státy minulý týden Ukrajině přislíbily dodávku čtyř raketových systémů HIMARS, který může pálit rakety také až do vzdálenosti 80 kilometrů. Kyjev slíbil, že systémy bude používat k obraně a nikoli k útokům na území Ruska.

Británie už na Ukrajinu poslala lehké protitankové střely, obrněná vozidla, protilodní střely a protiletadlové obranné systémy. Další peníze pak vyčlenila na radarové systémy, rušičky GPS nebo přístroje pro noční vidění. (ceskenoviny)

Pondělí, 09:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v neděli vyrazil na frontovou linii na východě země, navštívil i obléhané město Lysyčansk a nedaleký Soledar. Řekl to ve svém nočním videoprojevu. Podle zprávy prezidentské kanceláře Zelenskyj na místě bojovníkům předal vyznamenání a dary.

Ukrajinská média v neděli informovala, že Zelenskyj teprve podruhé od začátku ruské invaze opustil Kyjevskou oblast a vydal se na východ Ukrajiny. Nejprve zamířil do Záporožské oblasti, později navštívil i místa bojů na donbaské frontě. „Jsem hrdý na všechny, se kterými jsem se setkal, na všechny, s nimiž jsem si potřásl rukou… a vyjádřil jsem jim svou podporu,“ řekl Zelenskyj.

Lysyčansk leží v Luhanské oblasti a Ukrajinci o něj svádějí tuhé boje s ruskými jednotkami, stejně jako o nedaleký Severodoněck. Soledar v Doněcké oblasti leží poblíž důležité silnice, která vede ze Severodoněcku na jihozápad směrem na Doněck. (čtk)

Neděle, 16:00: V Kyjevě se v neděli ráno ozvalo několik výbuchů. Moskva tvrdí, že svými raketami zničila tanky a další obrněná vozidla dodaná na Ukrajinu východoevropskými zeměmi. Šéf ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšin potvrdil, že čtyři rakety zasáhly ráno opravnu vagónů v metropoli. Odmítl ale, že by se tam nacházely tanky. Podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička při explozích nikdo nezemřel, ale jeden člověk utrpěl zranění a musel být převezen do nemocnice. Svědci viděli nad městem po explozích stoupat dým. Tanky sovětské výroby T-72 poslalo na Ukrajinu podle dostupných informací Česko. Jak nedávno uvedl polský rozhlas, více než 200 tanků stejného typu dodalo Kyjevu i Polsko. Reakci českých úřadů ČTK zjišťuje. (ceskenoviny)

Neděle, 14:00: Jestliže Západ začne dodávat na Ukrajinu rakety delšího doletu, Rusko se při svých útocích zaměří na cíle, které dosud nezasáhlo, řekl ruský prezident Vladimir Putin. V rozhovoru, který odvysílala ruská televizní stanice Rossija-1, šéf Kremlu rovněž uvedl, že dodávky amerických raketometů na Ukrajinu nic nezmění. Kyjev měl podle něj podobné raketové systémy už dříve a žádných velkých úspěchů s nimi nedosáhl.

„Celý ten povyk kolem dalších dodávek zbraní má podle mého názory jediný cíl: protahovat ozbrojený konflikt co nejdéle to bude možné,“ komentoval ruský prezident informace o dodávkách amerických raketometů na Ukrajinu. V případě, že budou Kyjevu dodány rakety delšího doletu, Rusko z toho ale vyvodí patřičné závěry. „Použijeme naše zbraně, kterých máme dostatek, a zaměříme se na cíle, které jsme dosud nezasáhli,“ uvedl Putin. (ceskenoviny)

Neděle, 13:00: Válka na Ukrajině by podle optimistického odhadu mohla skončit do konce roku, řekl na bezpečnostní konferenci Globsec v Bratislavě ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Podle něj západní státy nepodporují dostatečně Ukrajinu. Uznal ale, že situace s dodávkami těžkých zbraní se v poslední době zlepšuje, informovala stanice CNN.

Reznikov uvedl, že je „těžké odhadnout, kdy válka skončí, ale můj optimistický odhad je, že skonči do konce roku“. Tento týden generální tajemník NATO Jens Stoltenberg varoval, že státy Severoatlantické aliance se musí připravit na dlouhý a opotřebovávací konflikt.

Reznikov v Bratislavě uvedl, že Ukrajina se nachází „ve válečném stavu bez odpovídající podpory demokratického světa“. Dodal, že jeho země stále potřebuje těžké zbraně, jako tanky, houfnice, systémy protivzdušné ochrany či raketomety. „V prvních měsících války jsme se zaměřili na získání protitankových a protivzdušných zbraní, nyní se ale způsob vedení války změnil a potřebujeme těžké zbraně,“ uvedl.

Dodání těžkých zbraní Ukrajině oznámila či zvažuje řada zemí. Británie chce Kyjevu poskytnout raketomety M270, Německo houfnice či systém protivzdušné obrany Gepard a USA raketový systém HIMARS. (čtk)

Sobota, 19:00: Američtí představitelé se v posledních týdnech pravidelně setkávají se svými protějšky z Británie a Evropské unie a jednají o možnostech ukončení války na Ukrajině diplomatickou cestou. Americké stanici CNN to řekly zdroje obeznámené s těmito jednáními. Ukrajina se rozhovorů přímo neúčastní, přestože USA dříve slíbily, že „o Ukrajině bez Ukrajiny“ se nic nerozhodne, podotkla CNN.

Jedním z projednávaných scénářů je návrh, s nímž přišla v květnu Itálie. Předpokládá, že se Ukrajina výměnou za bezpečnostní záruky zaváže k neutralitě vůči NATO a že Kyjev a Moskva budou jednat o budoucnosti ukrajinského poloostrova Krym a oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Podle informací CNN však zatím není jasné, kterou variantu USA považují za vhodnou pro další diskuze. Dva zdroje CNN řekly, že USA ve skutečnosti italský scénář nepodporují.

Mezi západními představiteli zároveň podle informací stanice narůstají obavy, že pokud se Ukrajina a Rusko nevrátí k jednáním, válka se protáhne na dlouhou dobu, možná i na roky. V polovině května Moskva i Kyjev potvrdily, že v diplomatických rozhovorech o ukončení konfliktu nepokračují. Podle Moskvy přerušení nastalo kvůli Kyjevu, který nereagoval na ruský návrh dohody. Kyjev naopak tvrdí, že Rusko nechápe situaci a nereflektuje změny, k nimž došlo od začátku války.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v květnu v rozhovoru zveřejněném listem Financial Times řekl, že Ukrajina zvýšila své ambice a nebude usilovat o pouhé zatlačení ruských vojsk do pozic, které měly před 24. únorem, ale o osvobození celého svého území. Také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se postavil proti tlaku ze strany některých západních představitelů a komentátorů, aby Ukrajina přistoupila na územní ústupky. Zelenskyj například kritizoval vystoupení bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera, který na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že Ukrajina by měla přijmout ruskou okupaci Krymu. (čtk)

Sobota, 18:00: S Moskvou nemá smysl vyjednávat, dokud nebudou ruské síly zatlačeny co nejvíc k ukrajinsko-ruské hranici. V reakci na nedávné prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona to uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.

Macron v rozhovoru s francouzským regionálním tiskem tento týden zopakoval, že Rusko nemá být poníženo. V den, kdy boje ustanou, totiž bude třeba „vybudovat cestu ven diplomatickými kanály“, dodal francouzský prezident.

„Dokud nezískáme dostatečné množství zbraní, dokud neposílíme naše pozice, dokud je (Rusy) nezatlačíme zpátky, co nejvíc to bude možné k ukrajinské hranici, nemá smysl vyjednávat,“ reagoval Podoljak v televizním prohlášení, ze kterého citovala agentura Reuters.

Macron v rozhovoru rovněž uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin udělal invazí na Ukrajinu „historickou a zásadní chybu“ a je nyní v izolaci. Francouzský prezident se svým ruským protějškem od zahájení útoku pravidelně telefonicky hovoří. Paříž podporuje Kyjev finančně i vojensky, nicméně na rozdíl od jiných unijních vůdců Macron na Ukrajině osobně ještě nebyl, aby dal najevo svou podporu. (ceskenoviny)

Sobota, 11:00: Ruská armáda posílila své jednotky a nadále ostřeluje východoukrajinské město Severodoněck, informoval generální štáb ukrajinské armády. U nedalekého města Bachmut se ale ruským vojákům postoupit nepodařilo a z této oblasti se stáhli. Stejně tak se jim nepodařilo odříznout přístup právě do Severodoněcku, citovala ukrajinský generální štáb agentura Reuters.

Intenzivní boje o Severodoněck se odehrávaly i v pátek. Večer pak gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj podle agentury Unian sdělil, že ukrajinské síly zaznamenávají v Severodoněcku úspěchy a už dobyly zpět asi pětinu dříve ztraceného území. V sobotu podle Hajdaje zahynuli při ruských útocích v regionu čtyři lidé, včetně matky s dítětem. V jihoukrajinské Oděse pak raketa ráno zasáhla sklad a zranila dvě osoby, uvedli místní představitelé.

Ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj oznámil, že ukrajinské zpravodajské služby mají informace o zadržených bojovnících z ocelárny Azovstal v ukrajinském Mariupolu. Dělají rovněž všechno pro to, aby zajistily jejich propuštění. „Prostřednictvím zpravodajských služeb se dozvídáme o podmínkách, ve kterých je drží, o tom, co dostávají k jídlu i o možnostech jejich propuštění,“ uvedl ministr vnitra v ukrajinské televizi.

Téměř 2000 bojovníků, kteří se ukrývali v komplexu obléhaném ruskými silami, opustilo ocelárny 20. května. Velitel ukrajinského pluku Azov tehdy uvedl, že jeho muži splnili svou misi a že je chce udržet naživu. Poté byl jejich osud dlouho nejasný. Kyjev by chtěl bojovníky s Moskvou vyměnit v rámci výměny vězňů. Někteří ruští zákonodárci nicméně trvají na tom, že by někteří z vojáků měli být v Rusku souzeni.

V pátek uplynulo sto dnů od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Ukrajinská záchranná služba v této souvislosti oznámila, že od 24. února, tedy od prvního dne války, evakuovala 1,8 milionu lidí. Zlikvidováno bylo 9300 požárů, zachráněno 1397 osob a zneškodněno 128.424 kusů munice, včetně 1983 bomb. Mezi evakuovanými bylo přes 504 000 dětí a 32 000 osob se zdravotním postižením. (čtk)

Pátek, 15:00: Česko bude moci do 5. prosince příštího roku nakupovat produkty z ruské ropy dovezené do Evropské unie ropovodem Družba. Vyplývá to z výjimky, kterou si Praha vyjednala v rámci šestého balíku protiruských sankcí, jenž začal platit v pátek odpoledne. Česko si bude moci zajistit dostatek nafty či benzínu z rafinerií na Slovensku či v Německu. Objem takto dovezených paliv by podle textu výjimky neměl překročit hodnoty z posledních pěti let. EU schválila částečné embargo na ruskou ropu i sankce proti bankám a televizím.

Evropská unie v pátek definitivně schválila šestý balík sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu, jehož součástí je zákaz dovozu většiny ruské ropy od příštího roku. Z embarga budou mít dočasné výjimky Česko, Slovensko a Maďarsko, tedy země závislé na dodávkách ropovodem Družba. Evropský blok zároveň vyloučí z mezinárodního platebního systému SWIFT tři ruské banky včetně největší Sberbank. Tři ruské televize šířící válečnou propagandu Kremlu budou mít zakázáno vysílat v EU.

Na více než tisícihlavý seznam potrestaných ruských činitelů přibyde 65 lidí, zejména vojenských velitelů spojených s masakry civilistů v Buči a násilnostmi v Mariupolu. Seznam rozšíří i 18 firem, většinou zbrojovek. EU rovněž zakáže vývoz desítek chemikálií, které mohou Rusku posloužit k výrobě chemických zbraní.

„Dnešním balíkem dále omezujeme ruské možnosti financovat válku,“ komentoval shodu sedmadvacítky zemí šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Pro ruskou ropu je EU největším trhem, na nějž míří téměř polovina veškerého vývozu. Evropská komise v původním návrhu před měsícem usilovala o úplné embargo, tento plán však vetovalo Maďarsko.

Unie se nakonec dohodla na tom, že za šest měsíců přestane dovážet surovou ruskou ropu a o dva měsíce později i ropné produkty. Časově nespecifikovanou výjimku má ropovod Družba. Německo a Polsko, dovážející ropu jeho severní větví, se však zavázaly do konce roku tento import ukončit. Sedmadvacítka by se tak měla celkem zbavit více než 90 procent ruské ropy. Sankce by měly po zveřejnění v oficiálním unijním věstníku začít platit ještě v pátek. (čtk)

Pátek, 13:00: Rusko bude pokračovat ve své vojenské operaci na Ukrajině, dokud nedosáhne všech jejích cílů. V den, kdy uplynulo sto dnů od začátku ruské invaze na Ukrajinu, to prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko válku odůvodňuje potřebou sousední zemi demilitarizovat a denacifikovat. „Jedním z hlavních cílů je chránit lidi v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice,“ doplnil Peskov. „Byla učiněna opatření k zajištění jejich ochrany a přinesla určité výsledky,“ dodal mluvčí Kremlu.

Podle Peskova se od „pronacisticky orientovaných ozbrojených sil Ukrajiny i od samotných nacionalistických elementů podařilo osvobodit mnoho vesnic a měst, a zajistit tak možnost přechodu k nastolení života v míru“.

Dvě samozvané separatistické republiky v Donbasu na východě Ukrajiny vyhlásily nezávislost v roce 2014. Moskva jejich samostatnost uznala letos v únoru, dva dny před začátkem svého tažení proti Ukrajině. Kyjev ruskou invazi označuje za nevyprovokovanou a neopodstatněnou a v naprostém rozporu s mezinárodním právem. (ceskenoviny)

Pátek, 12:00:  Vraťme se v čase do 23. února, do dne předtím, než Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Tehdy jsme se mohli domnívat, že dny ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jsou sečteny. Koneckonců ruská armáda co do výdajů převyšovala tu ukrajinskou v poměru deset ku jedné. Co se týče pozemních sil, Moskva měla nad Kyjevem dvojnásobnou převahu; a tato jaderná velmoc měla také desetkrát více letadel a pětkrát více obrněných vozidel než její soused, píše server CNN.

Jen několik dní před zahájením invaze vystoupil viditelně rozčílený ruský prezident Vladimir Putin v televizi s nesouvislým, ale zato historickým monologem. Dal v něm jasně najevo, že neočekává nic menšího, než změnu režimu v Kyjevě. Zdálo se, že kremelský vůdce sází na to, že Zelenskyj uprchne z metropole, podobně jako několik měsíců předtím Američany podporovaný afghánský prezident Ašraf Ghaní z Kábulu. Putin taky nejspíš doufal, že rozhořčení Západu z invaze brzy opadne, i když za cenu dočasné bolesti v podobě nových sankcí.

O 100 dní později jsou veškeré Putinovy plány na vítěznou přehlídku v Kyjevě odloženy na neurčito. Ukrajinská morálka se nezhroutila. Ukrajinští vojáci, vybavení moderními protitankovými zbraněmi dodanými Spojenými státy a dalšími západními spojenci, zdevastovali ruské obrněné kolony. Ukrajinské střely potopily křižník Moskva, chloubu ruské černomořské flotily a ukrajinská letadla se navzdory přesile stále drží ve vzduchu.

Ruská armáda začala koncem března stahovat své dobité jednotky z okolí ukrajinského hlavního města s tvrzením, že se chce soustředit na dobytí východoukrajinského regionu Donbas. Tři měsíce po začátku invaze to vypadá, že se Rusko už nesnaží o krátkou, vítěznou válku - a nezdá se, že by jí bylo schopné dosáhnout.

Znamená to, že Moskva prohrává? Je poměrně lákavé se v určitý den podívat na situaci na bojišti a vyvodit z toho paušalizující závěry. Rusko nyní kontroluje půlměsíc ukrajinského území, který se rozpíná od druhého největšího ukrajinského města Charkov na severu přes separatisty držená východoukrajinská města Doněck a Luhansk až po západněji položený přístav Cherson na jihu. Utvořilo tím pozemní koridor mezi Donbasem a Krymským poloostrovem, který Rusko anektovalo v roce 2014.

Ruské síly se nyní upínají zejména na Donbas, kde se agrese proměnila v opotřebovávací válku. Největší boje se odehrávají okolo Severodoněcku, průmyslového města a poslední ukrajinské bašty na východě Luhanské oblastí. Ukrajinští vojáci postoupili většinu Severodoněcku ruským jednotkám. Pád města bude symbolický, ale podle vojenských analytiků ukrajinské síly ušetří od zdlouhavého - a pravděpodobně předem prohraného - obléhání.

Ruská ofenziva na východě Ukrajiny se odehrává v době, kdy pozornost mezinárodních médií o válku poněkud upadá. A právě na to možná Putin spoléhá - je možné, že si uvědomuje, že veřejné mínění zajímají víc vysoké ceny energií a nárůst spotřebitelských cen.

Putin nejspíš počítá i s tím, že diplomacie udrží pozornost jen krátce. Byl to Putin, kdo v roce 2015 vojensky vstoupil na straně syrského prezidenta Bašára Asada poté, co Damašek utrpěl řadu porážek. Občanská válka v Sýrii - která začala v roce 2011 - stále pokračuje, i když se pozornost světa dávno přesunula jinam, naposledy na Ukrajinu.

V tomto ohledu je jedním z největších přínosů Ukrajiny v informační válce prezident Zelenskyj. Virtuálně vystoupil v parlamentech po celém světě a světovým vůdcům bez ustání připomíná, že o případných ústupcích Rusku musí rozhodnout Ukrajinci, nikoliv on sám. Naopak Putin, který v podstatě umlčel veškerou domácí politickou opozici a fakticky má pod kontrolou ruské informační toky, na domácí půdě nečelí stejnému tlaku jako Zelenskyj. Nikolaj Patrušev, Putinův bezpečnostní poradce, nedávno uvedl, že ruské síly se na Ukrajině „nehoní za termíny“, což naznačuje, že Putin má pro svou válku na Ukrajině mnohem otevřenější časový plán.

„Vy máte hodinky, ale my máme čas.“ Tento výrok, který je někdy připisován zajatému bojovníkovi islamistického hnutí Tálibán, shrnuje dilema Američanů ve válce v Afghánistánu. Washington si musel neochotně přiznat, že povstalci operují v jiných politických a časových mantinelech a že musí jenom přečkat - nikoliv porazit - technologicky nadřazenou americkou armádu.

Rozhodujícím faktorem na Ukrajině proto může být, kdo má víc času. Ruský diktátor, který bude pravděpodobně u moci, dokud nezemře - nebo Ukrajinci, kteří bojují za přežití vlastního národa. (čtk)

Pátek, 11:00: Válka na Ukrajině trvá už 100 dní. Ruská invaze si vyžádala tisíce životů vojáků i civilních obyvatel, zdecimovala ukrajinská města a vyhnala z domovů miliony lidí. Přestože Rusko od začátku invaze tvrdí, že se nezaměřuje na civilní cíle, zprávy ukrajinských i zahraničních médií hovoří o opaku. Při ruských útocích na Mariupol zemřelo podle tamního starosty nejméně 21 000 obyvatel. Zděšení ve světě vyvolala zvěrstva, která podle médií spáchali ruští vojáci ve městě Buča u Kyjeva. OSN v květnu evidovala na Ukrajině přes 3380 civilních obětí.

Kyjev tvrdí, že na Ukrajině od února zemřelo také téměř 31 000 ruských vojáků, což by byl asi dvojnásobek oficiálních ztrát Sovětského svazu za devět let války v Afghánistánu. Podobné údaje ovšem nelze ověřit. O celkových ztrátách mezi ukrajinskými armádními příslušníky obě válčící strany mlčí.

Rusko po více než třech měsících války kontroluje zhruba pětinu ukrajinského území, řekl ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kromě velké části Doněcké a Luhanské oblasti na východě země jde také například o město Cherson na jihu a jeho okolí. Ruská vojska se nyní snaží o získání úplné kontroly nad Luhanskou oblastí a tvrdé boje se aktuálně odehrávají ve městě Severodoněck. (čtk)

Pátek, 10:00: Ruské jednotky kontrolují většinu východní části ukrajinského Severodoněcku, boje pokračují v centru města, uvedl generální štáb ukrajinské armády. Rusové se podle ukrajinské strany s dělostřeleckou podporou snaží útočit také na vesnice v okolí Severodoněcku, ale nejsou prý úspěšní. Podle Kyjeva jsou navíc ruští vojáci demoralizovaní, protože velení stále odkládá jejich rotaci pryč z míst bojů. Do akcí proti nepříteli se prý proto příliš nechtějí pouštět.

Americký Institut pro výzkum války uvádí, že ruské síly jsou nyní vázány u Severodoněcku, a proto jen pomalu postupují na Slavjansk v Doněcké oblasti. Pokud Rusové získají dvojměstí Severodoněck i Lysyčansk, využijí tento dílčí úspěch k tomu, aby oznámili, že „osvobodili“ celou Luhanskou oblast. Pak se zaměří se Doněckou oblast. Institut ovšem poukazuje, že dostat se přes řeku Severní Doněc s cílem obklíčit dvouměstí Severodoněck-Lysyčansk bude pro ruské síly obtížné. Severodoněck je spolu se sousedním Lysyčanskem posledním městem v Luhanské oblasti kontrolovaným Ukrajinou.

Podle zprávy britské vojenské zpravodajské služby Rusové drží pod kontrolou 90 procent území Luhanské oblasti a zcela zřejmě ji ovládnou během dvou týdnů. Rusko ale těchto taktických úspěchů dosahuje za cenu vysokých ztrát a díky soustředění sil na jedné části území zasaženého jeho vojenským tažením, potvrzují britští zpravodajci.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové ovládají pětinu území země. Nicméně citovaný institut s odvoláním na Ukrajinské centrum odporu uvádí, že okupační úřady mají problém zavést v těchto regionech kontrolu nad tamní společnosti. Ruská okupační správa existuje „jen na papíře“. (čtk)

Pátek, 09:23: Ukrajinští obránci v Severodoněcku vlákali ruské jednotky do pasti a nyní podnikají protiútoky, uvedl to poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Blíže neupřesněné vojenské úspěchy ve východoukrajinském městě zmínil také prezident Volodymyr Zelenskyj. Situaci na místě nelze kvůli aktivním bojům nezávisle ověřit.

Ruská armáda po předchozím mohutném ostřelování vstoupila koncem minulého týdne do Severodoněcku, který slouží jako prozatímní administrativní centrum z velké části okupované Luhanské oblasti. Podle Kyjeva se ruským jednotkám podařilo ovládnout již zhruba 80 procent města.

„Vlákali jsme ruské vojáky do pasti v Severodoněcku tím, že jsme předstírali, že se města vzdáváme. Ruské velení je nyní v šoku. Už ohlásili dobytí SD (Severodoněcku), když naše vojska zahájila tvrdý protiúder a nyní cupují moskevské soudruhy na kusy, navzdory jejich letecké a dělostřelecké převaze,“ uvedl Arestovyč na facebooku.

Prezident Zelenskyj ve svém pravidelném poselství ve čtvrtek večer uvedl, že ukrajinské síly v Severodoněcku - nejzazší výspě ukrajinské obrany na donbaské frontě - zaznamenaly „určité úspěchy“. Je však podle něj příliš brzy na to, aby se o nich dalo veřejně hovořit. Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj sdělil, že „Severodoněck se drží a má šanci na rychlé osvobození“. (čtk)

Čtvrtek, 22:00: Západ se musí na Ukrajině připravit na dlouhou, opotřebovávací válku, varoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Náznaky, že by Rusko svou agresi v sousední zemi ukončilo, nevidí. „Musíme se připravit na to, že to bude dlouhé. Protože pozorujeme, že se válka stala válkou opotřebovávací,“ řekl Stoltenberg, který se ve Washingtonu připravuje na summit NATO v Madridu. Vrcholné setkání aliance se uskuteční na konci tohoto měsíce.

Stoltenberg dříve uvedl, že válka na Ukrajině „by mohla skončit zítra, pokud by Rusko zastavilo svou agresi“. „V této fázi ale žádné podobné náznaky nevidíme,“ poznamenal šéf NATO. Severoatlantická aliance se v nadcházejících dnech chystá také na schůzi v Bruselu, jejímž předmětem budou jednání s představiteli Švédska, Finska a Turecka. Ankara totiž jako jediný člen aliance nesouhlasí, aby dvě severské země k NATO přistoupily.

Ostatní členské státy NATO jsou ale s Ankarou v kontaktu, aby jednotně přistoupily k tureckým obavám ohledně přistoupení Švédska a Finska, uvedl Stoltenberg. Ankara tvrdí, že Finové a Švédové podporují teroristické organizace, čímž myslí některé kurdské skupiny.  Turecko po obou skandinávských zemích chce také zrušení omezení na vývoz zbraní. (čtk)

Čtvrtek, 18:00: Velvyslanci zemí Evropské unie se shodli na podrobnostech šestého balíku sankcí proti Rusku včetně zákazu dovozu většiny ruské ropy. Podle diplomatických zdrojů ostatní země v zájmu konečného schválení opět ustoupily Maďarsku, které si již v minulých dnech vymohlo několik ústupků u ropného embarga. na popud Budapešti unie z navrhovaného sankčního seznamu odstranila nejvyššího představitele ruské pravoslavné církve, moskevského patriarchu Kirilla. Dříve vyjednané výjimky u dovozu ropy má také Česko či Slovensko. Unijní země by měly sankce formálně potvrdit do pátečního rána, platit by mohly začít ještě téhož dne.

Sankce se budou nově vztahovat také na tři ruské banky. Vedle té největší Sberbank budou od mezinárodního platebního systému SWIFT odpojeny také Moskevská kreditní banka a Ruská zemědělská banka. Sedmadvacítka již v minulých měsících obdobně potrestala více než desítku ruských bankovních domů včetně druhého největšího VTB a zmrazila styky s ruskou centrální bankou. Zákaz vysílání v unijních zemích bude platit pro trojici médií šířících válečnou propagandu Kremlu, které tak potká stejný osud jako již dříve televizi RT či web Sputnik.

Seznam více než tisícovky osob, které mají v reakci na ruskou agresi zmrazený majetek v EU a zákaz vstupu na její území, se po dnešní shodě rozšíří o dalších pět desítek jmen. Orbán odmítl, aby mezi nimi byla i hlava ruské pravoslavné církve, neboť se to podle něj negativně dotýká náboženské svobody některých komunit v Maďarsku. Mezi potrestanými budou zejména představitelé ruské armády a bezpečnostních orgánů odpovědní za zvěrstva proti civilistům v Buče a za útok na Mariupol.

Také Spojené státy dnes oznámily nové sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajině. Opatření se dotknou spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, majetku nejbohatších Rusů nebo vládních činitelů, napsal server CNN. Cílem je podle Bílého domu mimo jiné zvýšit tlak na Putina a jeho okolí. Americké ministerstvo financí v prohlášení napsalo, že míří „na klíčové sítě, které ruská elita včetně samotného Putina využívá ke snaze ukrývat a přesouvat peníze a anonymně si užívat luxusního zboží po celém světě“ a vyhnout se tak sankcím, které Západ proti Rusku už zavedl.

Ministerstvo financí mimo jiné identifikovalo jachty Graceful a Olympia jako majetek, „na kterém má zájem prezident Vladimir Putin“. Ruský prezident se na nich několikrát plavil, mimo jiné minulý rok v Černém moři společně s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Úřad se zaměřil i na dvě zprostředkovatelské firmy související s pronájmem luxusních plavidel nebo letectvím. Z ruských elit amemrická sankční opatření dopadnou na mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariju Zacharovovou, dirigenta a blízkého přítele ruského státníka Sergeje Rodulgina a třetího nejbohatšího Rusa Alexeje Mordašova. Tuto trojici na sankční seznam už na konci února umístila i Evropská unie. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 17:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Evropu o dodávky dalších zbraní a o schválení nových sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Zelenskyj to řekl ve videoprojevu k účastníkům konference Globsec v Bratislavě. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ve svém vystoupení zdůraznila, že Ukrajina musí o své budoucnosti rozhodnout sama a vyjádřila naději, že Kyjev získá postavení kandidáta na členství v Evropské unii.

„Evropa by měla více podpořit Ukrajinu. Děkujeme vám za všechno, dodávky zbraní by se ovšem měly zintenzivnit. Na bojišti na Ukrajině se rozhoduje, zda se svoboda zachová pro všechny. Rozhodne se, zda svoboda přetrvá v dalších desetiletích,“ řekl Zelenskyj. Mezi žádanými zbraněmi zmínil například raketové a dělostřelecké systémy. Bratislava shodou okolností oznámila podpis dohody s Kyjevem o dodávce osmi samohybných houfnic Zuzana 2.

Evropskou unii Zelenskyj vybídl k rychlejšímu rozhodování v souvislosti se sankcemi. „Toto jsou dny, kdy jde o život našich lidí. Je důležité jednat okamžitě a třeba přistoupit k sedmému balíku sankcí. Je velký rozdíl mezi zeměmi, které nás podporují a které činí něco jiného,“ dodal ukrajinský prezident.

Maďarsko se ve středu opět postavilo proti přijetí šestého balíku protiruských sankcí, který dlouhodobě blokovalo kvůli nesouhlasu s podmínkami embarga na dovoz ruské ropy. Podle Zelenského v důsledku ruské blokády ukrajinských přístavů zažívá svět bezpečnostní a potravinovou krizi, protože Ukrajina nemůže vyvážet své obilí. „Pokud se to nepodaří zvrátit, povede to k politickému chaosu v Africe i v Asii, povede to k vlnám migrace,“ řekl. (čtk)

Čtvrtek, 12:30: Role řeky Severní Doněc opět nabírá na významu. Momentálním cílem Rusů je i podle britské rozvědky překročit tuto řeku, která jim dosud blokuje postup. Protéká Donbasem a také západní částí města Severodoněck, na které se nyní soustředí ruská ofenzíva. Dřívější pokusy o překročení Severního Doněcu skončily neúspěchem, při kterém ukrajinští vojáci zničili desítky ruských vozidel a zemřelo téměř pět set ruských vojáků. Nyní se Ukrajinci stahují a zřejmě mají v plánu za sebou zničit mosty. (čtk)

Čtvrtek, 11:50: Ukrajina chce přesvědčit své spojence, aby podpořili misi pod hlavičkou OSN, která by zajistila bezpečný koridor pro nákladní lodní dopravu přes Černé moře. Na Facebooku o tom napsal mluvčí ukrajinské diplomacie Oleh Nikolenko. Rusko po únorovém napadení Ukrajiny zablokovalo i její přístavy, což znemožnilo export milionů tun obilovin, na jejichž dodávkách závisí řada chudších zemí. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 10:17: Británie chce poslat na Ukrajinu samohybné salvové raketomety M270. Oznámil to její ministr obrany Ben Wallace bez upřesnění počtu. Londýn podle serveru Politico toto rozhodnutí koordinuje s Washingtonem. Ve středu o dodávce raketometů telefonicky hovořili britský premiér Boris Johnson a americký prezident Joe Biden. USA Ukrajině tento týden přislíbily podobný raketový systém HIMARS vybavený raketami s dostřelem do 80 kilometrů. Ve čtvrtek mají o věci mluvit ministři zahraničí obou zemí Liz Truss a Antony Blinken. M270 se vyrábějí v USA a Spojené státy musejí dodávku systému povolit s ohledem na exportní předpisy. Očekává se, že ji Bidenova administrativa schválí. (čtk)

Středa, 16:00: Kreml nadále nevylučuje setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, ale sejde se s ním jen k podpisu předem připraveného dokumentu, prohlásil mluvčí Dmitrij Peskov. Nicméně páce na takovém dokumentu byly podle něj zastaveny už dávno. Peskov též potvrdil, že ruský ministr zahraničí pojede 8. června do Turecka jednat o možném otevření koridoru pro export obilí z ukrajinských přístavů a že Ankara pozvala do Turecka i Putina. Termín ale zatím není.

„Naše stanovisko ke schůzce se Zelenským je dobře známé, opakovali jsme ho víc než tucetkrát. A priori takové setkání nikdo nevylučuje, ale musí být připraveno,“ řekl Peskov.  Na otázku, zda nadcházející návštěva ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Turecku souvisí s přípravou možného setkání delegací z Moskvy, Kyjeva a OSN v Istanbulu, mluvčí Kremlu řekl, že „to vše má jeden kontext“. Podle něj však na takovém setkání zatím není jasná shoda.

Peskov také znovu obvinil z bojkotu černomořských přístavů Ukrajinu. „Jsme na pokraji velmi hluboké potravinové krize, která souvisí s ilegálními restrikcemi proti nám a konáním ukrajinským úřadů, které podminovaly cesty k Černému moři a nevyváží odtamtud obilí loděmi, ačkoliv jim v tom Rusko nijak nebrání,“ řekl mluvčí Kremlu.

Peskov se také vyjádřil k možnosti, že obyvatelé ukrajinských regionů dobývaných ruskou armádou se v referendu vysloví o připojení k Rusku. „Opakovaně jsme říkali, že lidé by si sami měli vybrat budoucnost. A právě obyvatelé dvou států, LPR a DLR, a obyvatelé Chersonské oblasti a Záporoží, musí rozhodnout,“ řekl mluvčí Kremlu s odkazem na dvě samozvané republiky na Donbase (Luhanskou a Doněckou) a další území na východě a jihovýchodě Ukrajiny. „Nepochybujeme, že učiní to nejlepší rozhodnutí,“ dodal. (čtk)

Středa, 12:00: Ruští vojáci mají pod kontrolou zhruba 70 procent města Severodoněck, které je nyní správním střediskem východoukrajinské Luhanské oblasti. Potvrdil to uhanský gubernátor Serhij Hajdaj  s tím, že ruští vojáci ovládli většinu Severodoněcku - ale odmítl zároveň, že ukrajinští obránci v oblasti budou obklíčeni, a prohlásil, že celou Luhanskou oblast se Rusům dobýt nepodaří. Podle něj ukrajinské oddíly stále mají možnost manévrování.

V samotném Severodoněcku je podle gubernátora poničených 90 procent domů a 60 procent z nich je téměř nemožné obnovit. Úplně zničená je prý také veškerá zásadní infrastruktura, přičemž civilisté nemohou město opustit.

Britské ministerstvo obrany v pravidelné zprávě o situaci na bojišti s odvoláním na zpravodajské služby potvrdilo, že se v uplynulých dvou dnech zintenzivnily boje v Severodoněcku a že ruští vojáci postupují blíže k centru města. I podle britských informací už je více než z poloviny pravděpodobně okupují ruské síly včetně čečenských bojovníků. Mimo Donbas podle Britů Rusko pokračuje v ostřelování infrastruktury po celé Ukrajině raketami dlouhého doletu.

Jihozápadně od Severodoněcka v oblasti Bachmutu se Rusové podle ukrajinského generálního štábu pokusili vytlačit ukrajinské obránce z jejich pozic u Bilohorivky a Vrubivky. Útoky jsou hlášeny také z obcí Komyšuvacha, Berestove a Nyrkove. Všechny tyto obce se nacházejí západně od Severodoněcku. Ruské útoky mají pravděpodobně za cíl zabránit Ukrajincům ve spořádaném ústupu z někdejšího velkoměsta, které je od roku 2014 správním centrem Luhanské oblasti na východě Ukrajiny.

Kromě toho ukrajinský generální štáb hlásí další ruské pokusy o pronikání směrem k Slovjansku. V aglomeraci kolem Slovjansku a Kramatorsku před válkou žilo kolem půl milionu lidí a nyní je operační centrálou ukrajinských ozbrojených sil v donbaském regionu. Rusové postoupili ve směru na Slovjansk z městečka Lyman s podporou moderních bitevních vrtulníků Ka-52 a boje pokračují.

Další útoky ze směru od Izjumu, severozápadně od Slovjansku, byly odraženy u obce Dovgenke, tvrdí ukrajinská strana. Ruské jednotky tam podle generálního štábu byly po velkých ztrátách nuceny se částečně stáhnout. Podle ukrajinských údajů bylo během úterka na Donbasu odraženo devět ruských útoků a zneškodněno bylo více než 20 vojenských vozidel. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.

Oleksandr Vilkul, šéf vojenské správy Kryvého Rihu, podle deníku The Kyiv Independent řekl, že ukrajinská armáda provádí úspěšné bojové operace jižně od města a že ruské síly jsou nuceny posilovat své obranné pozice. Podle Vilkula Rusové mimo jiné zaminovávají břeh místní řeky Inhulec. Ukrajinská armáda uvedla, že ruské síly odstřelily mosty přes řeku poblíž vesnic Davydiv Brid a Velyka Oleksandrivka v Chersonské oblasti, aby zabránily ukrajinské protiofenzivě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s televizí Newsmax řekl, že nejnapjatější zůstává situace na východě Ukrajiny. „Ztrácíme denně 60 až 100 vojáků, kteří jsou zabiti v akci, a zhruba 500 lidí je denně zraněno,“ řekl Zelenskyj. (ceskenoviny)

Středa, 09:00: USA dodají Ukrajině pokročilejší raketové systémy a munici, které jí umožní provádět přesnější údery na klíčové cíle na Ukrajině. V článku zveřejněném na webu deníku The New York Times (NYT) to uvedl americký prezident Joe Biden. Prezident zároveň zdůraznil, že USA nepodporují Ukrajinu v tom, aby prováděla útoky na cíle vně svých hranic. Nejmenovaný představitel Bidenovy administrativy vzápětí podle zahraničních agentur upřesnil, že Spojené státy pošlou Ukrajině raketomety HIMARS.

Šéf Bílého domu podtrhl, že USA nechtějí konflikt mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, přestože se hodlají nadále podílet na posilování východního křídla NATO. Spojené státy také nebudou usilovat o svržení ruského prezidenta Vladimira Putina, který na konci února rozpoutal válku na Ukrajině.

Už v pondělí Biden řekl, že USA neposkytnou Ukrajině žádné raketové systémy, které by jí umožnily provést útoky na ruském území. Jakýkoli zbraňový systém ale může dosáhnout do Ruska, pokud je umístěn dostatečně blízko u hranic, podotkla agentura AP.

Salvové raketomety HIMARS, které Washington dodá Kyjevu, mají dosah asi 80 kilometrů, řekl podle agentury AFP novinářům nejmenovaný činitel z Bílého domu. Nepůjde tedy o systémy s velmi dlouhým dosahem, které mají USA rovněž k dispozici. (čtk)

Úterý, 21:00: Většina východoukrajinského Severodoněcku je pod kontrolou ruských vojáků, oznámil v úterý  večer gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj a varoval, že ruské jednotky v tomto východoukrajinském městě zasáhly nádrž s kyselinou dusičnou. Ukrajinský generální štáb dříve uvedl, že ruští vojáci pokračují ve snaze obklíčit ukrajinské jednotky v Severodoněcku a připravují ofenzivu na nedaleká města Siversk a Rajhorodok. Ruskojazyčný server BBC upozornil, že dobytí obou obcí západně od dvojměstí Severodoněck-Lysyčansk by ruskou armádu o krok přiblížilo k obklíčení a odříznutí ukrajinské armády v celé oblasti.

Rusko ve směru na Severodoněck a Bachmut s podporou dělostřelectva a minometů stále podniká aktivní útočné operace. „Nepřítel se snaží plně pod kontrolu získat město Severodoněck a v tomto směru obklíčit (ukrajinské jednotky),“ napsal ve večerním hlášení ukrajinský generální štáb. Podle Hajdaje ale samo město v obklíčení ruských jednotek není.

O východoukrajinský Severodoněck ruští a ukrajinští vojáci tvrdě bojují. Jednotky Moskvy v pondělí pronikly na severovýchodní a jihovýchodní okraj města, v průběhu úterka se z obou stran objevovala hlášení o jejich postupu. Přesnou situaci nelze kvůli aktivním bojům zjistit.

Podle Hajdaje v Severodoněcku ruský letecký útok zasáhl nádrž s kyselinou dusičnou, která se nacházela v areálu tamního chemického závodu. Zbývající obyvatele města gubernátor vyzval, aby si doma vyrobili ochranné roušky a varoval, že kyselina dusičná může podráždit i vážně poškodit dýchací ústrojí nebo oči. Nad městem se podle Hajdaje vznáší narůžovělý oblak.

Armáda proruské separatistické Luhanské lidové republiky (LNR) následně uvedla, že nádrž v závodu Azot zasáhli ukrajinští vojáci na ústupu a vítr nebezpečnou látku odvál směrem na sever k městům Rubižne a Kreminna. BBC s odvoláním na meteorologické údaje ale píše, že vítr nad Severodoněckem vane opačným směrem, tedy na území, které ovládá Ukrajina.

Rusko se podle dřívějších zpráv analytiků původně na východě Ukrajiny snažilo vojáky Kyjeva široce obklíčit, po neúspěších ale zvolilo strategii dílčích obchvatů menších buněk. Na severní části pomyslných „kleští“ se nyní ruští vojáci připravují na ofenzivu u měst Siversk, na půl cesty mezi Severodoněckem a Slovjanskem, a Rajhorodok, několik kilometrů severovýchodně od Slovjansku. (čtk)

Úterý, 10:20:  Ruská státní plynárenská společnost Gazprom zastavila veškeré dodávky plynu do Nizozemska. Firma oznámila, že nizozemská obchodní společnost GasTerra, která dovoz plynu do Nizozemska zajišťuje, nezaplatila za plyn dodaný v dubnu. GasTerra už v pondělí avizovala, že nepřistoupí na platby v rublech, jak požaduje Kreml. Problémy se zásobováním v důsledku zastavení dodávek neočekává.

„Gazprom zcela zastavil dodávky plynu společnosti GasTerra, protože firma nezaplatila v rublech,“ uvedl ruský gigant na telegramu. Gazprom poznamenal, že platby je nutné provádět podle pokynů. Ty předpokládají, že odběratelé budou mít účet i v rublech, z kterého se plyn bude platit.

Společnost GasTerra už v pondělí uvedla, že přerušení dodávek plynu z Ruska, očekává, protože nechce přistoupit na požadavky Kremlu. Dodala přitom, že omezení dodávek nizozemským domácnostem nepředpokládá, protože už si plyn zajistila jinde. Přerušení dodávek očekává i společnost Orsted, která zajišťuje dodávky ruského plynu do Dánska. I ta odmítla přistoupit na platby v rublech. Dánský energetický úřad avizoval, že v důsledku přerušení dodávek neočekává žádné bezprostřední problémy v zásobování domácností.

Gazprom už před více než týdnem přerušil dodávky plynu do Finska a v dubnu také do Polska a do Bulharska. Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po invazi na Ukrajinu, kdy na něj západní země uvalily sankce. (čtk)

Úterý, 09:00: Ruské síly obsadily asi třetinu východoukrajinského města Severodoněck a postupují tak pomaleji, než původně předpokládaly. Agentuře TASS to řekl vůdce separatistické Luhanské lidové republiky (LNR) Leonid Pasečnik. O Severodoněck se svádějí tuhé boje, ruští vojáci v pondělí pronikli na severovýchodní a jihovýchodní okraj města, které mělo před válkou přes 100 000 obyvatel. Podle vedení města kvůli bojům není možná evakuace civilistů.

„Můžeme říci, že třetina Severodoněcka je už pod naší kontrolou,“ uvedl Pasečnik. „Chceme ale zachovat infrastrukturu,“ dodal. Další postup ruských jednotek podle agentury TASS komplikují areály několika velkých chemických továren.

Ruská armáda ovládá velkou část Severodoněcku, dobyta byla asi polovina města a boje probíhají v jeho centrální části, řekl Radiu Svoboda v ranním vysílání šéf správy Severodoněckého okresu Roman Vlasenko. První pokus o vstup do města se podle něj ruským jednotkám nepodařil, napodruhé Rusové vytvořili předmostí a útočí ze tří směrů.

Město je kvůli bojům ochromené a zhruba týden už nebylo možné doručit humanitární pomoc, uvedl Vlasenko. Ostřelování a boje jsou nepřetržité, což znemožňuje evakuaci civilního obyvatelstva. Podle starosty města Oleksandra Strjuka ruské dělostřelecké útoky zničily kritickou infrastrukturu a 90 procent budov; od začátku války ve městě zemřelo na 1500 civilistů.

„Situace na Donbase je dál nanejvýš obtížná. Ruská armáda se pokouší zajistit si v určitých oblastech zdrcující převahu a zvyšuje tlak na naše obránce… Severodoněck, Lysyčansk, Bachmut, Avdijivka, Kurachove, Slovjansk a několik dalších sídel jsou v tomto směru dál klíčovými cíli okupantů,“ řekl ve svém nočním videoprojevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajinským silám ve městě nehrozí obklíčení, protože mají stále možnost ústupu do Lysyčansku, uvedl gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Ruské zprávy o dobytí celého města jsou podle něj nepravdivé, ve městě je stále ještě mnoho ukrajinských obránců a postup Rusů komplikuje i odpor místního obyvatelstva, uvedla agentura Unian. (ceskenoviny)

Pondělí, 18:00:  V ulicích východoukrajinského Severodoněcku se odehrávají tvrdé boje s ruskými vojáky a oběti přibývají s každou hodinou, řekl v telefonickém rozhovoru s agenturou AP starosta města Oleksandr Strjuk. Ruští vojáci podle něj postupují k centru zcela zničeného města.

Dobytí ospalého továrního města v průmyslovém srdci Ukrajiny je teď hlavním úsilím ruské invaze, jejíž spád se snaží ruský prezident Vladimir Putin obnovit po neúspěšném pokusu dobýt Kyjev. Pokud by se Rusku podařilo získat Severodoněck a přilehlý Lysyčansk na druhém, západním břehu řeky Severní Doněc, bude mít v rukou celou Luhanskou oblast - první z obou oblastí Donbasu, které Putin určil jako jeden z hlavních cílů svého tažení, píše agentura Reuters.

Severodoněck několik měsíců čelil útokům, které vyvrcholily dvoutýdenním intenzivním bombardováním. Z města zbyly jen trosky, které podle bezpečnostních expertů s výjimkou železničního a silničního spojení představují jen malý strategický zisk. Hodnota Severodoněcku jako administrativního centra Luhanské oblasti je hlavně symbolická. Město zůstalo pod ukrajinskou správou, když velkou část oblasti získali v roce 2014 pod kontrolu Ruskem podporovaní separatisté.

„Dobytí Severodoněcku a dosažení hranic Luhanské oblasti by bylo pro ruské vedení z politického hlediska mnohem důležitější… jako vítězství a dosažení jejích vojenských a politických cílů,“ uvádí ukrajinský vojenský analytik Kosťantyn Mašovec. „Z vojenského hlediska to naší situaci samozřejmě zhorší, ale zásadní by to nebylo,“ dodal.

Severodoněck byl založen v roce 1934, v rámci druhé pětiletky sovětského vůdce Josefa Stalina, jako předměstí Lysyčansku. Měli v něm bydlet pracovníci chemického závodu, který dodnes funguje jako průmyslový podnik Azot. Po většinu své historie bylo typickým sovětským provinčním městem. Ulice osazené stejnými panelovými domy protínaly parky a široké třídy lemované stromy. Tamní obyvatelé si chodili odpočinout na piknik k břehům řeky Severní Doněc a do okolních lesů.

Když proruští separatisté obsadili zhruba jednu třetinu Luhanské oblasti včetně oblastní metropole Luhansk, Severodoněck přejal roli administrativního centra ukrajinské části oblasti. Stal se také střediskem ukrajinské armády i humanitárních organizací působících v regionu. Než se kvůli ruské invazi konflikt přiblížil až na práh města, mnoho vojáků v něm trávilo volno při střídání na nedaleké frontě.

V Severodoněcku na jeho vrcholu zhruba před deseti lety žilo na 110 000 lidí. Ve městě jich podle údajů oblastního gubernátora Serhije Hajdaje z minulého týdne zůstalo méně než 15 000. Ostřelování z posledních týdnů v Severodoněcku poškodilo 90 procent všech budov a zničilo veškerou tamní kritickou infrastrukturu, uvedl Hajdaj. Na 60 procent všech bytů bude potřeba vybudovat znovu.

V tuto chvíli se z města ještě dá utéct. Poslední zbývající přístupová a evakuační cesta vedoucí na jihozápad směrem k městu Bachmut je pod kontrolou Ukrajinců. Silnici ale lemují krátery po ostřelování ruskými jednotkami, které se ji pokusily několikrát obsadit a dvojměstí odříznout. (čtk)

Pondělí, 17:00: Spojené státy navzdory opakovaným žádostem nedodají Ukrajině salvové raketomety, které by Kyjevu umožnily zasáhnout území Ruska. Podle agentury AFP to  oznámil americký prezident Joe Biden.  „Nepošleme na Ukrajinu raketové systémy, které mohou dosáhnout až do Ruska,“ řekl Biden novinářům. O dodávce se podle AFP v posledních týdnech hovořilo, ale nikdy nebyla potvrzena.

Americká média v minulých dnech tvrdila, že Washington se chystá Kyjevu dodat salvové raketomety poté, co Kongres schválil další pomoc Ukrajině ve výši 40 miliard dolarů (asi 933 miliard Kč). Mluvčí Pentagonu John Kirby však nepotvrdil, že by se Spojené státy chystaly Ukrajině darovat systémy HIMARS a M270 s dostřelem do 300 kilometrů.

Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv dnes Bidenovo rozhodnutí označil za „racionální“, uvedla agentura Reuters.

Ruské síly se v současné chvíli snaží dobýt ukrajinský Donbas, kde v posledních týdnech zesílila ofenziva v blízkosti klíčových měst. V ulicích východoukrajinského Severodoněcku se podle starosty města odehrávají tvrdé boje s ruskými vojáky.

Ukrajinští představitelé Západ opakovaně žádají o poskytnutí moderních zbraní. Zájem mají především o dělostřelectvo a raketové systémy, které by svým dostřelem umožnily z bezpečné vzdálenosti zasahovat a ničit okupační jednotky. (ceskenoviny)

Pondělí, 14:00:  Rusko napadením Ukrajiny porušilo dohodu se Severoatlantickou aliancí podepsanou před 25 lety, a NATO proto může zasáhnout do bojů ve východní Evropě, řekl v v rozhovoru s agenturou AFP náměstek generálního tajemníka aliance Mircea Geoana. Západ Ukrajině dodává zbraně, dosud ale vylučoval přímé zapojení do bojů.

Zakládající akt o vztazích NATO s Ruskem obsahoval opatření, která měla „zabránit koncentraci konvenčních sil“, zejména ve střední a východní Evropě. Rusko se mimo jiné zavázalo, že nenapadne své sousedy a bude udržovat dialog s NATO. Oba tyto závazky podle Geoany ale Moskva porušila, což „zneplatnilo obsah tohoto zakládajícího aktu“.

„Nyní nám již nic nebrání přijmout razantní pozici ve východním křídle a zajistit, aby byl každý čtvereční metr území NATO chráněn článkem 5,“ uvedl v neděli bývalý rumunský ministr zahraničí. Článek 5 stanovuje, že pokud je napaden jeden člen NATO, je útok považován za útok proti všem.

V roce 2017 již NATO nasadilo mnohonárodní taktické skupiny do pobaltských států a Polska jako odstrašující opatření. Po začátku aktuální ruské invaze tam vyslalo posily. Válka na Ukrajině také proměnila postoj Švédska a Finska ke členství v obranné alianci. Obě skandinávské země dříve trvaly na své neutralitě, teď však podaly přihlášky do NATO. (čtk)

Pondělí, 09:00: Ruské jednotky při ostřelování města Severodoněck na východě Ukrajiny zabily dva civilisty a pět další zranily, informovala agentura Reuters s odvoláním na gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje. podle něj ruská armáda postupuje na jihovýchodním a severovýchodním okraji města, kde probíhají tvrdé boje. Gubernátor si také postěžoval, že Německo a Maďarsko zpomalují dodávky dalších zbraní na Ukrajinu.

Hajdaj uvedl, že v Severodoněcku je přerušeno zásobování vodou a plynem -v celém regionu je bez dodávek vody milion lidí. Řekl též, že místní úřady evakuují město Lysyčansk, které se ruská armáda rovněž snaží dobýt. Zatím se jí ho ale nepodařilo obklíčit a podle Hajdaje pokračují každý den humanitární dodávky do tohoto města i do Severodoněcku. Hlavní silnice do obou měst je ale stále terčem ruského ostřelování.

Generální štáb ukrajinské armády v ranním hlášení potvrdil těžké boje na jihovýchodním a severovýchodním okraji Severodoněcku a rovněž uvedl, že ruské jednotky pokračují ve snaze zablokovat hlavní logistické trasy do Lysyčansku a Severodoněcku.

Podle ukrajinského enerálního štábu ruská armáda přeskupuje síly ve směru na město Slovjansk v přípravách na obnovení ofenzivy v oblastech kolem Izjumu. (čtk)

Neděle, 22:00: U Severodoněcku na východě Ukrajiny se tvrdě bojuje, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany. V okolí tohoto města v Luhanské oblasti ruské raketové a dělostřelecké ostřelování zničilo veškerou kritickou infrastrukturu a poškodilo 90 procent všech domů, uvedl následně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O pokračujících bojích v okolí Severodoněcku a Bachmutu ve večerním hlášení hovořil také ukrajinský generální štáb.

„Situace je komplikovaná, nikdo o tom nepochybuje. Pokračují tvrdé boje. Ruská armáda je silným nepřítelem, ale naše ozbrojené síly usilovně vzdorují,“ uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Anna Maljarová. Situace na bojišti se podle ní ale neustále mění a nedá se proto s jistotou hovořit o žádných výsledcích bojových operací.

Ukrajinská armáda dělá vše proto, aby útok na Severodoněck odrazila, uvedl Zelenskyj. „Rusko se k Severodoněcku velmi přiblížilo. Na Donbase shromáždilo příliš mnoho sil,“ řekl prezident podle agentury Unian.

„Hlavním cílem ruského nepřítele je obklíčit naše vojáky v okolí Lysyčansku a Severodoněcku a zablokovat hlavní logistické cesty,“ napsal ukrajinský generální štáb. Severodoněcku i Lysyčansku, klíčovým městům na obou březích řeky Severní Doněc, hrozí obklíčení ruskými jednotkami.  (čtk)

Neděle, 21:00: Dobytí ukrajinského Donbasu je pro Moskvu bezpodmínečnou prioritou, řekl v rozhovoru s francouzskou stanicí TF1 ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Šéf ruské diplomacie také přiznal, že boje trvají déle, než Moskva původně předpokládala. Důvodem je podle Lavrova snaha ruské armády ochránit civilisty. Moskva i přes svědectví a množství důkazů západních odborníků, médií i ukrajinských činitelů opakovaně trvá na tom, že na Ukrajině míří pouze na vojenské cíle.

„Osvobození Doněcké a Luhanské oblasti, které Ruská federace považuje za nezávislé státy, je bezpodmínečnou prioritou,“ uvedl Lavrov, podle kterého by si v lidé z ostatních částí ukrajinského území měli o své budoucnosti rozhodnout sami. Lavrov bez důkazů opakoval i předchozí komentáře Kremlu ohledně neonacistického vedení Ukrajiny nebo diskriminace ruskojazyčných obyvatel, kterých se podle Kremlu dopouští vláda v Kyjevě.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu ze severního, východního i jižního směru 24. února. Ruský prezident Vladimir Putin tehdy tvrdil, že cílem operace je ochránit ruskojazyčné obyvatele Donbasu a demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu. Ruské jednotky od té doby obsadily i část ukrajinského jižního pobřeží včetně Chersonské oblasti, kam Rusko dosadilo novou správu. (ceskenoviny)

Neděle, 18:54: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj  navštívil ukrajinské vojáky na frontě v Charkovské oblasti a tamní správní metropoli. Jde o první oficiální cestu Zelenského mimo Kyjevskou oblast od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Charkovem po prezidentově návštěvě otřásly exploze. „Riskujete své životy za náš všechny a za svou vlast,“ poděkoval ukrajinský prezident vojákům, kterým u příležitosti návštěvy předal dary a vyznamenání. Zelenskyj se na severovýchodě země setkal i s vedením Charkovské oblasti, které ho informovalo, že 31 procent oblasti je pod kontrolou ruských jednotek. Pět procent se podařilo ukrajinským vojákům dobýt zpět. Třetinu Charkovské oblasti okupuje Rusko, uvedl následně Zelenskyj a dodal, že Ukrajina plánuje celou oblast osvobodit.

„Kvůli pokračujícímu ostřelování stále ještě nemůžeme plně zkontrolovat některá osvobozená města, plně odminovat území a začít s obnovou kritické infrastruktury,“ řekl prezidentovi oblastní gubernátor Oleh Syněhubov.

Zelenskyj po skončení návštěvy oznámil, že propustil oblastního šéfa tajných služeb Romana Dudina, který podle něj od prvních dní plnohodnotné invaze „neusiloval o obranu města, ale myslel jen na sebe“. Další podrobnosti nesdělil, motivy Dudinova chování prověří podle prezidenta policie.

V Charkově, druhém největším ukrajinském městě ležícím jen pár desítek kilometrů od ruských hranic, Zelenskyj navštívil zničené obytné budovy. Městem několik hodin po jeho návštěvě podle reportéra agentury Reuters otřáslo několik výbuchů, severovýchodně od centra stoupala oblaka kouře. Agentura Unian napsala, že ruské střely zasáhly vesnici Žukovskoho a sever Charkova, kde poškodily domy, obchody a auta.

Ruští vojáci ostřelovali Charkov od zahájení invaze. V polovině května se začali stahovat a frontová linie se posunula dál od města. 16. května se pak ukrajinské armádě podařilo ruské jednotky zatlačit až k ruské hranici. Charkov ale v posledních dnech zaznamenal obnovené ostřelování, ve čtvrtek si bombardování vyžádalo osm lidských životů. Nejtěžší boje na východě Ukrajiny se teď odehrávají v Luhanské oblasti, kde se ruské jednotky pokoušejí obklíčit a dobýt města Severodoněck a Lysyčansk. (čtk)

Neděle, 10:20: Ruská armáda na východě Ukrajiny zesílila ofenzivu ve snaze dobýt město Severodoněck, kde ovládla už některá předměstí. Podle ranního hlášení ukrajinského generálního štábu ale ukrajinské jednotky opět zničily několik ruských tanků a obrněných vozidel. Kyjev začal více naléhat na západní země, aby Ukrajině dodaly více zbraní, zejména raketometů. Ukrajinský generální štáb ráno také varoval, že trvá hrozba raketových útoků z území Běloruska.

„S použitím dělostřelectva ruské jednotky pokračují v útočných operacích v oblasti města Severodoněck,“ oznámil ráno v pravidelném hlášení generální štáb ukrajinské armády. Ruská armáda opět ostřelovala také ukrajinské obranné pozice u Bachmutu a Soledaru, tato města jsou na důležité silnici vedoucí na jihozápad.

Ukrajinská armáda za uplynulý den odrazila sedm útoků, zničila jeden ruský tank a šest vojenských vozidel. Ruská armáda podle Kyjeva ztráty nahrazuje starší vojenskou technikou, zejména tanky T-62 či sovětskými vozidly BMP-1. Podle ukrajinského generálního štábu úřady na okupovaném Krymu také nařídily zastavit přijímání neakutních ošetření civilistů v nemocnicích, aby se uvolnila lůžka pro zraněné. Intenzivně také shánějí dárce krve. (čtk)

Sobota, 08:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příštím týdnu očekává „dobré zprávy“ ohledně dodávek zbraní, kterými západní země podporují Ukrajinu vzdorující ruské agresi. Situace na frontě je podle něj nepopsatelně těžká u Lysyčansku a Severodoněcku.

„Nad okupanty získáme převahu v technologické a útočné síle. Hodně záleží na našich partnerech. Jsou připraveni Ukrajině poskytnout vše potřebné k obraně svobody. Už v příštím týdnu v tomto ohledu očekávám dobré zprávy,“ řekl Zelenskyj v pravidelném proslovu k národu zveřejněném v sobotu večer.

Podle amerických médií Spojené státy příští týden oficiálně informují o dodávkách salvových raketometů M142 HIMARS a M270 MLRS s dostřelem do 300 kilometrů.

Serhij Hajdaj, šéf vojenské správy Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, v sobotu na telegramu informoval, že ukrajinské jednotky mají stále kontrolu nad městem Severodoněck, kde se je snaží obklíčit ruská armáda. Rusové ovládli hotel Mir na okraji města a jeho okolí, podle Hajdaje ale se jim nedaří postoupit dál a utrpěli značné ztráty. Ruskojazyčná verze BBC uvádí, že tyto informace nelze nezávisle ověřit.

Podle Zelenského Rusové podnikli „barbarské údery“ v Sumské oblasti, k čemuž použili minomety a rakety. Uvedl, že v sobotu zaútočili také na přístavní město Mykolajiv, kde zasáhli sídliště. Jeden člověk zemřel, šest dalších utrpělo zranění. „Takový cíl si Ruská federace vybrala. Takové události budou světu stále a stále připomínat, že Rusko je konečně třeba označit za teroristický stát,“ řekl také Zelenskyj. (ceskenoviny)

Sobota, 18:00: Ruský prezident Vladimir Putin v osmdesátiminutovém telefonickém rozhovoru se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem řekl, že je Moskva připravena pokračovat v mírových rozhovorech s Kyjevem. Mírová jednání jsou ovšem podle něj zamrzlá nikoli kvůli Rusku, ale kvůli Ukrajině. Scholz a Macron požadovali po Putinovi okamžité příměří a stažení ruských vojsk z Ukrajiny, uvedl mluvčí německé vlády. V tomto třístranném formátu se Putin, Macron a Scholz spojili poprvé od 12. března.

„Vladimir Putin potvrdil otevřenost ruské strany k obnovení dialogu,“ uvedl Kreml. Podle agentury TASS Putin zároveň znovu varoval Západ před dodávkami těžkých zbraní na Ukrajinu, které by mohly podle něj situaci na Ukrajině destabilizovat.

Německý kancléř a francouzský prezident Putina podle mluvčího německé vlády vyzvali k okamžitému příměří na Ukrajině a stažení ruských vojsk. „Ruského prezidenta vyzvali k vážným přímým rozhovorům s ukrajinským prezidentem a diplomatickému řešení konfliktu,“ dodal mluvčí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti uvedl, že podle něj dává smysl jen přímé jednání s Putinem. To zopakoval i v rozhovoru poskytnutém v pátek nizozemské stanici NOS, které řekl, že nemá smysl hovořit s nikým jiným než s Putinem, protože ruský prezident vytvořil stát, ve kterém důležitá rozhodnutí přijímá pouze on.

Podle Elysejského paláce Macron a Scholz v telefonátu rovněž požadovali, aby Moskva osvobodila 2500 ukrajinských obránců oceláren Azovstal v Mariupolu, které Rusové zajali. Putin podle agentury DPA představitele Německa a Francie ujistil, že se se zajatci z Azovstalu zachází v souladu s mezinárodním humanitárním právem. Slíbil, že k nim získají přístup zástupci Mezinárodního výboru Červeného kříže.

Obšírně se podle Kremlu hovořilo také o potravinové bezpečnosti. Putin řekl, že Rusko je ochotno diskutovat o způsobech, jak umožnit Ukrajině vyvážet obilí z černomořských přístavů. Rusko a Ukrajina představují téměř třetinu celosvětových dodávek pšenice. Rusko je také klíčovým globálním vývozcem hnojiv a Ukrajina je významným vývozcem kukuřice a slunečnicového oleje.

"Rusko je připraveno pomoci najít možnosti pro neomezený vývoz obilí, včetně vývozu ukrajinského obilí z černomořských přístavů,“ uvedl Putin podle Kremlu. Macrona a Scholze také informoval, že Rusko je připraveno zvýšit svůj vývoz hnojiv a zemědělských produktů, pokud by proti němu byly zrušeny sankce. Tento požadavek ruský prezident v posledních dnech už vznesl v rozhovorech s italskými a rakouskými představiteli.

Ukrajina a západní země obvinily Rusko z vyvolání potravinové krize způsobené jeho invazí na Ukrajinu, která prudce zvýšila ceny obilí, kuchyňských olejů, paliv a hnojiv. Rusko ze situace viní západní sankce proti němu a zaminování ukrajinských přístavů ze strany Kyjeva.

V ukrajinských přístavech podle Kyjeva čeká 22 milionů tun obilí na vývoz do zahraničí. Ukrajinský prezident Zelenskyj dnes v telefonátu s britským premiérem Borisem Johnsonem vyzval k boji proti ruské blokádě a jí způsobené potravinové krizi. Už dříve řekl, že Rusové ukrajinské obilí kradou. (čtk)

Sobota, 12:00:  Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že provedlo další test hypersonické střely Cirkon (Zirkon). Armáda ji vypálila z lodě v Barentsově moři do Bílého moře. Test byl podle ministerstva úspěšný a střela zasáhla cíl ve vzdálenosti 1000 kilometrů. Loni provedla ruská Severní flotila nejméně 12 testů těchto hypersonických střel, které jsou podle ruské armády schopny dosáhnout až devítinásobku rychlosti zvuku.

Nynější test se uskutečnil v době, kdy Rusko podle agentury Reuters řeší těžké ztráty v bojích na Ukrajině. Testem střely označované za zbraň nové generace chce podle Reuters ukázat světu svou sílu a pokrok v raketové technologii. Někteří západní odborníci zpochybňují vyspělost nové generace ruských zbraní, ale zároveň uznávají, že kombinace rychlosti, výšky a ovladatelnosti hypersonických raket komplikuje jejich zachycení.

Minulý měsíc Rusko oznámilo, že úspěšně vyzkoušelo novou mezikontinentální raketu Sarmat. Ruský prezident Vladimir Putin po tomto testu prohlásil, že tato jedinečná zbraň přiměje k zamyšlení všechny, kteří se pokoušejí ohrožovat Rusko. (čtk)

Sobota, 08:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na dobytí města Lyman na severu Doněcké oblasti ruskými vojsky zopakoval, že ukrajinská armáda se nevzdá, dokud nedobude zpět celé území Donbasu. Podle ranního hlášení ukrajinského generálního štábu Rusko v Doněcké oblasti pokračuje v ofenzivě, včetně raketových útoků. Ruská armáda tam opět v některých oblastech ostřelovala i civilní infrastrukturu, uvedl generální štáb.

„Pokud si okupanti myslí, že Lyman nebo Severodoněck budou jejich, tak se mýlí,“ řekl Zelenskyj v nočním videoprojevu. „Donbas bude ukrajinský, bude tam vlát pouze ukrajinská vlajka a žádná jiná,“ zdůraznil s tím, že ukrajinská armáda brání zemi všemi dostupnými prostředky. „Děláme vše pro posílení armády,“ řekl ukrajinský prezident.

Lyman je strategicky důležité město kvůli křižovatce železničních tratí i kvůli tomu, že jeho ovládnutí umožňuje přístup k železničnímu a silničnímu mostu přes řeku Severní Doněc. O ovládnutí Lymanu ruskými vojsky a silami separatistických republik na východě Ukrajiny již v pátek informovali separatisté z Doněcké lidové republiky a zčásti jej potvrdil i ukrajinský generální štáb. Dnes o plném dobytí města informovalo také ruské ministerstvo obrany.

Podle informací tajných služeb, které  zveřejnilo britské ministerstvo obrany, by se Rusové mohli po dobytí Lymanu v nadcházejících dnech soustředit na překonání řeky Severní Doněc, které by v případě úspěchu znamenalo novou fázi války na Donbasu. Invazním silám by totiž umožnilo postup na Slovjansk a Kramatorsk.

Prezident Zelenskyj označil v nočním videoprojevu situaci na Donbasu za velmi obtížnou s ohledem na ruské raketové útoky. „Moskva tam používá maximum dělostřelectva a záloh,“ řekl.

Podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje je pod neustálým ostřelováním město Severodoněck, kde se vedou boje v ulicích. Hajdaj také dnes ráno uvedl, že v tomto východním regionu je asi 10.000 ruských vojáků. Podle agentury Reuters nelze tento údaj věrohodně ověřit.

Podle hlášení ukrajinského generálního štábu ukrajinská armáda za uplynulý den odrazila osm útoků na Donbasu, zničila pět tanků, deset obrněných vozidel a čtyři další vozidla ruských ozbrojených sil. „Nepřítel pokračuje ve vyskladňování zastaralých zbraní a vojenského vybavení ze skladovacích středisek pro mobilizační nasazení. Ve Voroněžské oblasti se cvičí záložníci,“ uvedl také generální štáb s odkazem na ruskou oblast u hranic s Ukrajinou.

Už pátek ukrajinský generální štáb potvrdil ztrátu města Lyman na severu Doněcké oblasti, když uvedl, že se tu nyní Rusové za pomoci dělostřelectva pokoušejí upevnit své postavení. Ruské jednotky pokračují ve snaze obklíčit Severodoněck a Lysyčansk. (ceskenoviny)

Pátek, 15:30: Kritici ruského prezidenta Vladimira Putina, bývalí vrcholní politici, odborníci, novináři či obhájci lidských práv se v Litvě sešli na tajné konferenci o tom, jak ruskou invazi na Ukrajinu využít k Putinově sesazení. Píše to německý bulvární deník Bild s tím, že je přímo na místě setkání a že konferenci svolal litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis.

„Brutální válkou proti Ukrajině zašel Putin příliš daleko. Kvůli jeho velikášství musely od počátku války zaplatit svým životem již desítky tisíc Rusů. Když od něj Rusko neosvobodíme hned, tak kdy?“ citoval Bild jednoho z účastníků dvoudenní konference. Tématem je takzvaná deputinizace, která je analogií k denacifikaci, kterou Kreml zdůvodňuje vojenský vpád na Ukrajinu.

Landsbergis, který je podle Bildu hostitelem schůzky, patří k hlasitým kritikům ruského prezidenta. Před dvěma týdny na jednání NATO řekl, že jedinou možností ochrany Západu před ruskou hrozbou je zbavit Putina moci. Litva společně s dalšími dvěma pobaltskými republikami Lotyšskem a Estonskem a také například s Polskem dlouhodobě upozorňují na rizika, které ruský režim představuje pro bezpečnost Evropy. (čtk)

Pátek, 12:00:  Ruská agrese vůči Ukrajině podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyhnala z domovů asi 12 milionů lidí z této země, která má zhruba 45 milionů obyvatel. Z nich okolo 5,5 milionu odešlo do zahraničí.

Válka pokračuje 93. dnem a Zelenskyj řekl, že si nemyslí, že by Rusko mělo zájem na jejím ukončení. Moskva nechce žádné skutečné mírové rozhovory, snaží se jenom klást ultimáta a globální potravinovou krizi využívá jako zbraň, prohlásil mimo jiné ukrajinský prezident v projevu k indonéskému výzkumnému ústavu. Uvedl také, že ačkoli se to Ukrajincům nelíbí, bude nutné jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o tom, že Ukrajina se chce „vrátit k životu suverénní země na svém území“.

Rusko blokuje ukrajinské černomořské přístavy a znemožňuje tak vývoz obilí ze země, která patří k jeho nejvýznamnějším exportérům. Podle ukrajinských činitelů je na Ukrajině zablokovaných 20 milionů tun obilí určených k vývozu. OSN varuje, že pokud se dodávky z Ukrajiny nedostanou na úroveň, které dosahovaly před začátkem invaze, hrozí v některých zemích dlouhodobý hladomor. Rusko nabídlo, že v Černém moři otevře koridor pro vývoz potravin, chce za to ale zmírnění protiruských sankcí.

Mluvčí vojenské správy Oděské oblasti Serhij Bratčuk podle britské zpravodajské stanice BBC řekl, že Rusko spustilo do Černého moře 400 až 500 starých sovětských min, které se během bouří uvolňují od kotev. Ukrajina tak kvůli tomu nemůže bezpečně dopravovat náklady po moři do zahraničí. (čtk)

Pátek, 09:00: Ruské jednotky ve směru na město Slovjansk v Donbasu na východě Ukrajiny ostřelují pozice ukrajinských sil a obnovily ofenzívu, uvádí ukrajinský generální štáb v ranním hlášení o situaci na bojišti. Ruské útočné operace pokračují i na dalších místech v Donbasu, kde ukrajinské jednotky za posledních 24 hodin odrazily dvanáct nepřátelských útoků, tvrdí ukrajinské velení. Na jihu země Rusové posilují své jednotky okupující Chersonskou oblast. V Azovském a Černém moři ruské námořnictvo nadále blokuje plavbu civilních lodí.

Ruské jednotky pokračují ve snaze obklíčit Severodoněck a Lysyčansk, nově dobyly několik vsí severozápadně od města Popasna v Luhanské oblasti Donbasu. Vyvíjejí tlak u Severodoněcku, přestože ukrajinské síly udržují kontrolu nad mnoha úseky obrany a brání Rusku v úplném dobytí Donbasu, uvádí britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky.

Jižní uskupení ruských sil je podle Britů nadále zaměstnáno udržením okupované části jižní Ukrajiny. Ministerstvo upozornilo, že sem Rusové v posledních dnech zřejmě přesunuli ze skladů tanky T-62, které jsou 50 let staré a nejspíše velice zranitelné současnými protitankovými zbraněmi. Jejich nasazení na bojišti svědčí o tom, že se Rusku nedostává moderní výzbroje schopné nasazení do bojů. (čtk)

Pátek, 08:00: Ruské síly po těžkých bojích na východě Ukrajiny v posledních dnech dosahují územních zisků. Ukrajinská obrana je však celkově stále účinná a ruský postup zůstává pomalý. Ve svém pravidelném hodnocení válečné situace na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Moskva má nyní pod kontrolou více než 95 procent Luhanské oblasti a v nadcházejících dnech bude pravděpodobně pokračovat v úsilí o dokončení obklíčení a dobytí Severodoněcku, uvádí ISW.

Postup pokračuje také jižně a západně od Popasné v Luhanské oblasti směrem na Bachmut v Doněcké oblasti, jeho tempo se ale pravděpodobně sníží, jakmile se ruské jednotky přiblíží k samotnému městu. Nový pokus postoupit jihovýchodně od Izjumu poblíž hranic Charkovské a Doněcké oblasti ruským vojskům úspěch nepřinesl.

Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk označil ruské územní zisky za „dočasný úspěch“ a uvedl, že ukrajinské síly používají manévrovou obranu, aby vyvinuly tlak na ruský postup v klíčových oblastech, poznamenává ISW.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Západ, aby co nejdříve poslal na Ukrajinu další salvové raketomety. Podle něj by mohly pomoci odvrátit ruskou ofenzivu v Donbasu. „Bojujeme za to, aby Ukrajina dostala veškeré zbraně potřebné ke změně charakteru bojů a aby začala rychleji a jistěji vyhánět okupanty,“ řekl Zelenskyj ve svém pravidelném nočním videoposelství k národu.

Uvedl také, že ruská armáda vymazává některá města na východě země z povrchu zemského. Donbas by podle něj proto mohl skončit jako neobyvatelná oblast. „Chtějí proměnit Popasnu, Bachmut, Lyman, Lysyčansk a Severodoněck v popel, jako to udělali s Volnovachou a Mariupolem,“ řekl ukrajinský prezident.

Při čtvrtečním ostřelování druhého největšího ukrajinského města Charkova bylo podle Zelenského zabito nejméně devět lidí a 19 jich bylo zraněno. Mezi zabitými bylo pětiměsíční dítě a jeho otec, přičemž matka dítěte byla vážně zraněna. Dosavadní bilance dříve zveřejněná gubernátorem Olehem Syněhubovem činila osm mrtvých a 17 zraněných.

Řada západních zemí v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu začala dodávat Kyjevu nejdříve lehké a později i těžké zbraně, včetně tanků, samohybných houfnic, systémů protivzdušné obrany či protilodních střel. Ukrajinští velitelé ve čtvrtek připustili těžkou situaci na bojišti a vyzvali západní partnery k urychleným dodávkám dalších zbraní, především dalekonosných, které by umožnily zlepšit situaci ukrajinských sil. (čtk)

Čtvrtek, 17:23:  Státy Severoatlantické aliance se neformálně dohodly neposkytovat Ukrajině určitá bojová vozidla pěchoty a tanky západní výroby. Podle agentury DPA to řekl německý poslanec Wolfgang Hellmich, který je mluvčí vládních sociálních demokratů (SPD) pro obrannou politiku. Důvodem jsou obavy z toho, že by Rusko mohlo dodávky vybraných západních těžkých zbraní vnímat jako vstup NATO do války.

„Obranný výbor parlamentu o tom byl v polovině května informován,“ řekl Hellmich o neformální dohodě. Uvedl, že žádné oficiální usnesení k tomu NATO nepřijalo, neboť aliance sama žádné zbraně ukrajinské armádě neposkytuje. Zbraně dodávají Ukrajině členské státy, které dosud podle Hellmicha toto ujednání dodržují. „Kdo tvrdí něco jiného, tak buď dobře neposlouchal, nebo vědomě říká nepravdu,“ dodal.

To, že taková dohoda existuje, tento týden v rozhovoru s televizí ZDF zmínila poslankyně SPD a parlamentní tajemnice ministerstva obrany Siemtje Möllerová. Ta řekla, že Německo dodržuje ujednání aliance nedodávat žádné obrněnce západní výroby včetně tanků na Ukrajinu.

Hellmich, který nyní existenci takové neformální dohody týkající se vybraných těžkých zbraní potvrdil, již před dvěma týdny po výstupu kancléře Olafa Scholze před obranným výborem parlamentu hovořil o tom, že Ukrajina žádné německé tanky Leopard nedostane. Uvedl, že se na tom shodli členové aliance.

Podle vládních zdrojů agentury DPA je smyslem neformální dohody neprovokovat Rusko. Západ se podle tohoto zdroje obává, že Moskva by mohla poskytování západních tanků či letadel ukrajinským silám považovat za vstup NATO do války. Scholz v projevech opakovaně zdůrazňuje, že Německo bude Ukrajině pomáhat, ale že tato pomoc má hranice, protože nikdy nepřipustí zatažení Německa a aliance do války.

Německo dosud Ukrajině přislíbilo sedm samohybných houfnic PzH 2000 a samohybné protiletecké systémy Gepard, pro které však nemá munici. Ukrajina na Berlín naléhá, aby začal dodávat těžké zbraně včetně obrněnců Marder či tanků Leopard. Německo místo toho upřednostňuje takzvanou řetězovou výměnu, kdy východním členům NATO kompenzuje sovětskou výzbroj, které tyto země přenechají ukrajinské armádě. Do programu je zapojeno i Česko, které takto bezplatně získá 15 německých tanků Leopard 2A4. (čtk)

Čtvrtek, 17:00: Ukrajinští velitelé připustili těžkou situaci na bojišti a vyzvali západní partnery k dodávkám zbraní, především dalekonosných, které by umožnily zlepšit situaci ukrajinských sil. Vzhledem k ruské ofenzívě v Donbasu na východě země potřebují Ukrajinci tyto zbraně co nejdříve.

„Je nám velice těžko, ale držíme se. Bojujeme za každý kousek fronty, za každou ves. Vyhnat nepřítele z naší země nám pomůže západní zbraně a techniky,“ uvedl náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj podle listu Ukrajinska pravda. „Velice potřebujeme typy zbraní, které nám umožní zasahovat nepřítele na velkou vzdálenost. S tím nelze čekat, vždyť za zpozdilost se platí životy lidí, kteří brání svět před ruskými fašisty,“ dodal.

Generál Olexij Gromov z ukrajinského generálního štábu před novináři připustil, že Rusové mají na bojišti v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny momentálně navrch. „Nepřítel má převahu v letectvu a dělostřelectvu, ale děláme vše, co můžeme,“ prohlásil. Upozornil také na přesunu ruských raket Iskander na západ Běloruska, což zvyšuje nebezpečí nového ostřelování západní Ukrajiny.

„Situace je těžká a jsou znamení, že se ještě zhorší. Nepřítel nasadil všechny síly a prostředky k obsazení našeho území a obklíčení našich vojsk. Boje dosáhly maximální intenzity, nepřítel bere pozice našich vojsk útokem hned na několika místech současně. Před námi je mimořádně těžká a dlouhá etapa války, ve které jsou ztráty z naší strany bohužel nevyhnutelné,“ řekla novinářům náměstkyně ministra obrany Hanna Maljar.

Gromov, který je zástupcem náčelníka operativní správy generálního štábu, upozornil, že Moskva, nehledě na značné ztráty a demoralizaci svých vojáků, vrhá do boje čím dál více nevycvičených vojáků a pokouší se uchvátit co nejvíce ukrajinského území.  (čtk)

Čtvrtek, 12:00: V okupovaném ukrajinském městě Mariupolu Rusové prodloužili aktuální školní rok až do 1. září, aby se školáci mohli připravit na ruské školní osnovy. Děti tak nebudou mít prázdniny, upozornil podle webu Ukrajinska pravda poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko. Předseda krymského regionálního sněmu Vladimir Konstantinov zase podle agentury TASS navrhl, aby se na ukrajinském poloostrově Krym, které Rusko dříve připojilo ke svému území, zrušila výuka angličtiny.

„Okupanti oznámili prodloužení školního roku do 1. září. To znamená bez prázdnin. Hlavním cílem je vymýcení všeho ukrajinského a příprava na nový školní rok, který bude podle ruských osnov,“ uvedl Andrjuščenko, který je v kontaktu s lidmi na místě, ale sám z přístavního Mariupolu uprchl. Děti v Mariupolu se podle něj mají celé léto učit ruštinu a ruskou literaturu, dějiny Ruska a matematiku v ruštině.

Ve středu poradce starosty také upozornil, že Rusové zahájili inventuru v mariupolských knihovnách a odstraňují z nich učebnice ukrajinské literatury a ukrajinských dějin. Tyto knihy přitom označují za extremistické. Na sociálních sítích Andrjuščenko napsal, že Rusové také začali na veřejných místech ve městě vysílat propagandistické zprávy z automobilů a za tímto účelem instalují rovněž televizory na místech, kde se vydává humanitární pomoc nebo kde se ve velkém shromažďují lidé. Přístavní Mariupol dlouho odolával ruským útokům, nakonec ale tento měsíc padl do ruských rukou, když podlehly i ocelárny Azovstal, poslední místo ukrajinského odporu.

Změny by mohly čekat také školáky na Krymu, poněvadž předseda místního sněmu Konstantinov vystoupil proti výuce angličtiny. Krym je pod ruskou kontrolou od roku 2014, přestože Kyjev i Západ považují jeho připojení k Rusku za porušení mezinárodního práva. „Jazyky jsou pro mě velmi sporná otázka. Proč se učit to, co není potřeba, pokud člověk nikdy nepojede do Londýna,“ prohlásil ve středu před novináři Konstantinov. Zamyslel se také nad otázkou, zda má smysl utrácet peníze za učitele angličtiny, a navrhl, aby se děti na Krymu zaměřily raději na rozvoj „svých“ jazyků. Neupřesnil ale, jaké konkrétní jazyky má na mysli. Na Krymu převládá ruština, častá je ale i ukrajinština a vyskytuje se tam například i krymská tatarština.

„Tupé následování cizí civilizace je nebezpečné. Děláme z (dítěte) rukojmího. Bude říkat, že umí anglicky že ho zajímá, jaká je ta Anglie. Angličané s námi válčí tisíc let a my je dál studujeme, utrácíme peníze za učitele,“ řekl Konstantinov. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 11:00: Vyjednávací pozice ruského prezidenta Vladimira Putina v obchodování s plynem není tak silná, jak Putin předstírá. Uvedl to americký finančník a filantrop maďarského původu George Soros. Evropa má podle něj na Putina solidní páky. V dopise italskému premiérovi Mariu Draghimu Soros napsal, že Putin zcela zjevně Evropu vydírá a hrozí zadržováním dodávek plynu, pokud už to zrovna nedělá.

„Udělal to už před rokem. Plyn umístil do zásobníků, než aby jej posílal do Evropy. Tím vznikl nedostatek, vzrostly ceny a on získal spoustu peněz,“ napsal v pondělí Soros o ruském prezidentovi. Server finanční televize CNBC se snažil ruské činitele ve středu kontaktovat, ti se ale k Sorosovým slovům zatím nevyjádřili.

Rusko minulý týden zastavilo dodávky plynu do Finska se zdůvodněním, že země neplatí za odebraný plyn v rublech, jak nyní Kreml požaduje. Krátce předtím Finsko oznámilo, že chce vstoupit do Severoatlantické aliance, kterou Putin kritizuje a jejímuž rozšíření dál na východ k hranicím Ruska se snaží zabránit. Ruská státní plynárenská společnost Gazprom už přestala dodávat plyn i do Polska a do Bulharska, rovněž s odkazem na to, že tyto dvě země nechtějí platit v rublech. Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po invazi na Ukrajinu, kdy na něj západní země uvalily sankce.

Soros ale tvrdí, že i Evropa má na Putina páky. Sedmadvacetičlenná Evropská unie odebírá asi 40 procent spotřebovávaného plynu z Ruska, což jí znemožňuje přestat surovinu z Ruska odebírat přes noc. Finančník poukazuje na to, že EU je pro Rusko velmi důležitý trh a Putin potřebuje příjmy z prodeje plynu, aby se mu nezhroutilo hospodářství.

„Odhaduje se, že kapacita ruských zásobníků bude do července plná. Evropa je jeho jediný trh. Pokud nebude dodávat do Evropy, bude muset ukončit těžbu na Sibiři, odkud ten plyn proudí. Jde zhruba o 12 000 vrtů. Nějakou dobu trvá, než se zavřou, ale až budou zavřené, bude je kvůli stáří toho zařízení těžké znovu otevřít,“ napsal Soros v dopise italskému premiérovi.

Evropa musí podle něj podniknout urychlené přípravy a teprve pak začít vyjednávat. „Bez nich by bylo velmi těžké ty útrapy v podobě náhlého zastavení dodávek politicky ustát,“ řekl Soros. „Evropa by pak musela zavést vysokou daň na dovoz plynu,“ dodal. (čtk)

Čtvrtek, 09:11: Ruské síly se soustředí na plné ovládnutí města Lyman v Doněcké oblasti a na upevnění pozic poblíž Severodoněcku a Avdijivky v téže oblasti, uvedl generální štáb ukrajinské armády ve svém pravidelném ranním přehledu u bojích. Rusko se také chystá k novým útokům na Slovjansk v Doněcké oblasti, doplnil štáb a upozornil, že invazní síly nadále ostřelují rezidenční oblasti. Proruští separatisté oznámili, že v Doněcké a Luhanské oblasti je přibližně 8000 ukrajinských zajatců.

„Nepřítel se pokouší zlepšit svoji taktickou situaci u města Izjum a obnovit ofenzivu na Slovjansk,“ uvedl štáb a upozornil, že ruská vojska ostřelovala pomocí dělostřelectva, raketometů a minometů obce v regionu. Rusové podle štábu při útocích směrem na Bachmut a Avdijivku využívají též prostředky radioelektronického boje.

V uplynulých 24 hodinách ukrajinští obránci odrazili několik útoků v Doněcké i Luhanské oblasti, zničili čtyři tanky, dva dělostřelecké systémy, obrněný transportér a pět bezpilotních průzkumných letounů. Právě k Doněcké a Luhanské oblasti se v poslední době upírá hlavní pozornost ruské armády, na jejíž straně bojují také síly proruských separatistů z východní Ukrajiny.

Zástupce takzvané Luhanské lidové republiky v Rusku Rodion Mirošnik sdělil, že v Doněcké a Luhanské oblasti je 8000 ukrajinských zajatců, údaj ale není možné ověřit z nezávislých zdrojů. Luhanská lidová republika je jedním z útvarů, který vyhlásili separatisté a který nedávno před zahájením invaze na Ukrajinu Rusko uznalo.

Ukrajinský generální štáb odhadl, že Rusko od útoku na Ukrajinu před 92 dny přišlo o asi 29 600 vojáků, 1315 tanků, 3235 obrněných vozidel, 617 děl a 502 dronů. Ani tyto údaje nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Britské ministerstvo obrany v analýze situace, opírající se o poznatky vojenské rozvědky, upozornilo na neúspěchy ruských výsadkových vojsk při březnovém pokusu dobýt letiště v Hostemelu u Kyjeva  a při květnovém pokusu o překročení řeky Severní Doněc. Problém podle Britů spočívá s tom, že ruské velení nepoužívá tyto elitní jednotky, čítající asi 45 000 převážně profesionálních výsadkářů, v souladu s jejich účelem, ale dává jim úkoly příslušící spíše pěchotě vybavené těžkými zbraněmi.

Smíšené výkony ruských parašutistů v této válce, ve které utrpěli těžké ztráty, podle britského ministerstva svědčí o špatném využití jejich schopností ze strany ruského velení a důsledcích toho, že si Rusko nezajistilo vzdušnou nadvládu nad Ukrajinou. (čtk)

Čtvrtek, 08:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl názor některých západních politiků a komentátorů, kteří Kyjevu doporučili postoupit území okupované Ruskem výměnou za mírovou dohodu. Zelenskyj to řekl ve svém nočním videu. Srovnal to se snahami britských a francouzských politiků, kteří v roce 1938 schválili připojení části československého pohraničí k Německu v naději, že to zabrání nové válce.

Politici, kteří radí Ukrajině, aby se vzdala okupovaných území, podle Zelenského neberou v potaz osud milionů Ukrajinců, kteří v těchto oblastech žijí. Podle něj nad ukrajinskými zájmy nesmí převážit vůle těch, kteří spěchají, aby se mohli znovu scházet s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Vždy musíme myslet na lid a pamatovat si, že hodnoty nejsou jen slova,“ uvedl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident se například vymezil proti americkému listu The New York Times, který minulý týden napsal, že jednání o míru si ze strany Kyjeva zřejmě vyžádají tvrdé ústupky. „The New York Times možná psal něco podobného i v roce 1938,“ řekl Zelenskyj. Kritizoval také vystoupení bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera, který na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že Ukrajina by měla přijmout ruskou okupaci Krymu. „Vyvolává to pocit, že pan Kissinger nemá ve svém kalendáři rok 2022, ale 1938,“ řekl ukrajinský prezident s další narážkou na odtržení Sudet a mnichovskou dohodu.

Zelenskyj také vyzval k dalším dodávkám zbraní Ukrajině, a to „bez omezení“. Ve středu agentura DPA informovala, že mezi zeměmi NATO vznikla neformální dohoda nedodávat Kyjevu bojové letouny a tanky západní výroby. Státy Severoatlantické aliance nechtějí dodávat Ukrajině tento druh zbraní z obav, že by Moskva mohla považovat takový krok za vstup do války a připravit na něj vojenskou odezvu.

Podle Zelenského Ukrajina nyní čelí jednomu z nejkrutějších útoků ruské armády, která má v některých oblastech převahu nad ukrajinskými jednotkami v počtu vojáků i techniky. Ve středu večer ukrajinský generální štáb uvedl, že ruská armáda soustřeďuje své hlavní síly na postup směrem k městu Bachmut v Doněcké oblasti a ostřeluje města v Luhanské oblasti. Podle generálního štábu však ruské jednotky nadále zaznamenávají ztráty techniky a vojáků, což podle ukrajinského velení dokazuje velký počet zraněných ruských vojáků umístěných ve zdravotnických zařízeních u hranic s Ukrajinou.

Šéf severodoněcké vojensko-civilní administrativy Oleksandr Strjuk uvedl podle portálu The Kyiv Independent, že město Severodoněck není stále obklíčené ruskými vojsky. Čelí však intenzivnímu ostřelování ruského dělostřelectva, které způsobilo oběti mezi civilisty i příslušníky domobrany. Podle gubernátora Luhanské oblasti, kde Severodoněck leží, Serhije Hadaje je pod kontrolou ruských vojsk 95 procent této oblasti a situace na Donbase je „mimořádně špatná“. (ceskenoviny)

Středa, 18:00: Severoatlantická aliance nedělá naprosto nic proti ruské agresi na Ukrajině, řekl na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Uvítal naopak „revoluční rozhodnutí“ Evropské unie. „Vnímáme NATO jako alianci a jako instituci odstavenou a absolutně nic nedělající,“ řekl Kuleba. Dodal, že na počátku války zahájené 24. února Ukrajinci NATO vnímali jako „mocnost“ a EU pouze jako instituci, která „vyjadřuje znepokojení“. „Ale válka strhla masky,“ prohlásil Kuleba.

Evropská unie v souvislosti s invazí přijala už pět balíků sankcí proti Rusku a nyní chystá šestý balík s ropnými sankcemi. „Byli jsme svědky revolučních rozhodnutí přijatých Evropskou unií, která ani oni sami nepředpokládali, že přijmou,“ řekl Kuleba na adresu sedmadvacítky.

AFP zdůrazňuje, že euroatlantické aspirace Ukrajiny jsou vepsány do její ústavy, ale Kyjev nyní jako prioritu prezentuje vstup země do EU. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v polovině března připustil, že Ukrajina nebude moci vstoupit do NATO. „Jsem rád, že to naši lidé začínají chápat a spoléhají jen na své síly,“ řekl prezident.

Kuleba rovněž ocenil, že Evropa pochopila, že Rusko používá energetiku jako zbraň a zdůraznil potřebu diverzifikace. „Po třech měsících bojů je můj vzkaz jednoduchý: Utněte ruské exporty,“ prohlásil Kuleba. (čtk)

Středa, 11:15: Ruský prezident Vladimir Putin si za tři měsíce poštval proti sobě přívržence války proti Ukrajině i stoupence míru. „Téměř nikdo není spokojen,“ tvrdí zdroje ruskojazyčného serveru Meduza. Dodávají, že v Kremlu doufají, že Putin „v dohledné budoucnosti“ odejde - a vybírají nástupce.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uběhly tři měsíce. Za tu dobu mnozí představitelé ruských elit několikrát změnili postoj k válce a situaci v zemi. Krajní pesimismus vystřídal umírněný optimismus a ten zase umírněný pesimismus. Jak tvrdí zdroje Meduzy blízké Kremlu, nyní tyto nálady nabraly ještě jeden směr: hodně lidí je nespokojeno s Vladimirem Putinem. A to ti, kdo se zasazují za pokračování války, i ti, co si přejí mír.

V odnocení toho, co se stalo, nyní každopádně znovu převažuje pesimismus. „Žít jako dřív nepůjde, o rozvoji není řeči. Ale nějak žít se dá, díky šedému dovozu, obchodu s Čínou a Indií,“ tvrdí zdroj blízký vládě. Současně v Kremlu nevidí realistický scénář, za kterého by režim mohl ukončit válčení na Ukrajině - a zachovat si popularitu.

Již po pár týdnech po vpádu na Ukrajinu začal kremelský politický blok vymýšlet strategie, jak by bylo možné toho dosáhnout; marně. Byznys a mnozí členové vlády jsou nespokojeni, že prezident Putin  rozpoutal válku, aniž bral zřetel na rozsah sankcí. Jestřábi jsou zase nespokojeni s tempem „speciální operace“. Myslí si, že lze postupovat rozhodněji.

Takové nálady v elitách popisuje zdroj blízký Kremlu. Jeho slova potvrzují další dva lidé blízcí prezidentské kanceláři, jakož i dva zdroje z okolí vlády.  Zdroje blízké prezidentské kanceláři tvrdí, že stanovisko „jestřábů“ (hlavně ze silových složek) je jednoduché: „Když už jsme se do toho pustili, nejde to flákat. Je nutné přitvrdit.“ Tím se myslí rozsáhlá mobilizace záloh a válka „do vítězství“, ideálně do dobytí Kyjeva.

Ale podle zdrojů Meduzy Kreml není k mobilizaci připraven. Ještě v dubnu se zdroje odvolávaly na utajené sociologické průzkumy, podle kterých dokonce i Rusové, kteří podporují „speciální operaci“, nejsou ochotni sami bojovat, ani posílat na frontu své blízké.

I „mírová strana“ v podobě největších podnikatelů a většiny „civilních“ činitelů je nespokojena s Putinem, protože nevidí, že by podnikal reálné kroky k dosažení míru s Ukrajinou. Zato si všímají četných potíží v ekonomice. „Problémy (v Rusku kvůli válce) jsou již patrné a v polovině léta se vyřítí z různých stran: doprava, zdravotnictví, dokonce i zemědělství. Na takový rozsah prostě nikdo ani nepomyslel,“ vysvětluje zdroj blízký vládě.

Dodává, že před vypuknutím války nikdo nepočítal s variantou, že by se evropské země úplně zřekly dovozu ruského plynu a ropy. Takové embargo se stále posuzuje, ale podle zdrojů Meduzy prezident a „bojovná“ část jeho okolí stále nevěří, že se tato hrozba Západu splní.

Putin nechce myslet na hospodářské potíže, které vidí většina činitelů, a tím spíše je nechce spojovat s válkou, zdůrazňují dva zdroje blízké prezidentské kanceláři. Prezident tento názor projevil i veřejně. A na tomto pozadí se v úřadech stále častěji posuzuje otázka „budoucnosti po Putinovi“.

„Není to o tom, že by Putina chtěli hned svrhnout a že by připravovali spiknutí. Jen si uvědomují, anebo přejí, že v docela dohledné perspektivě nebude řídit stát,“ vysvětluje jeden ze zdrojů. „Prezident to pokazil, ale pak bude možné vše napravit a nějak se domluvit (se Západem a Ukrajinou),“ dodává další zdroj.

V Kremlu podle něj potichu zvažují dokonce i prezidentova nástupce. Mezi kandidáty je moskevský starosta Sergej Sobjanin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv a první zástupce šéfa prezidentské kanceláře Sergej Kirijenko.

Ten se v poslední době pravidelně stýká s Putinem kvůli Donbasu, který v Kremlu dostal na starost, a ekonomice. Někteří přitom soudí, že chce být přinejmenším premiérem, jiní jsou přesvědčeni, že se snaží prokázat svou výkonnost kvůli funkci v prezidentské kanceláři.

Shodují se ale, že  Kirijenko a třeba například velitel ruské národní gardy Viktor Zolotov patří do Putina nejbližšího okolí. „V něm jsou teď ti, kdo se podílí na operaci, tedy velí vojskům, zabývají se Donbasem. Prezident je ve válce. Tito lidé mohou překročit nepřekročitelnou mez, tedy telefonicky probudit prezidenta,“ zdůrazňuje jeden ze zdrojů.

Zdroje shodně zdůrazňují, že všichni lidé věrní režimu přitom chápou, že Putin může odejít z funkce prezidenta jen při vážném zhoršení zdravotního stavu. Nespokojenost vysoce postavených hodnostářů se tak ve výsledku nijak neprojevuje - kromě hovorů mezi sebou. Slovy zdroje blízkého vládě: „Lidé plivou, ale i tak pracují a přestavují zemi na válečné koleje.“

V Kremlu se například nezřekli nápadu na referendum o připojení samozvané Doněcké a Luhanské republiky a také okupované Chersonské oblasti k Rusku. Kdy by se referenda mohla konat, závisí na situaci na frontě. Zatím nejrealističtějším termínem se jeví 11. září, kdy se budou konat i volby v ruských regionech.

Podle zdrojů by se v tento den mohlo konat i referendum o připojení Jižní Osetie, i když úřady v této gruzínské separatistické provincii vyhlásily hlasování na 17. července. Toto datum ale vybral Anatolij Bibilov, který mezitím prohrál prezidentské volby.

Zdroje nevylučují, že spolu s referendy by se mohl konat i plebiscit o „sloučení“ Ruska a Běloruska. „Ale to jen v případě, že se to podaří protlačit přes Lukašenka, který takovému scénáři všemožně vyhýbá.“ (ceskenoviny)

Středa, 10:00: Spojené státy Rusku znemožnily další způsob, jak splácet závazky z mezinárodních dluhopisů, což by mohlo zemi přiblížit k platební neschopnosti. Americké ministerstvo financí oznámilo, že ukončí výjimku, která umožňovala americkým držitelům ruských dluhopisů přijímat platby. Rusko, které má jinak na splácení dluhů dostatek financí, už dalo najevo, že plánuje zpochybnit jakékoliv vyhlášení platební neschopnosti. Nová pravidla se vztahují pouze na osoby v USA. Vzhledem k roli amerických bank v globálním finančním systému se však Rusku ztíží realizace plateb i jinde, upozornil server BBC.

Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin v reakci na rozhodnutí Washingtonu oznámil, že Rusko bude splácet svůj zahraniční dluh v rublech. „Na tuto výzvu má naše země řešení. Budeme platit v rublech,“ napsal na síti Telegram. Dodal, že Spojené státy si o zákazu plateb v dolarech rozhodly samy.

Rusko čelí hrozbě platební neschopnosti od doby, kdy západní země proti němu zavedly rozsáhlé sankce za únorovou invazi na Ukrajinu. Země byla téměř odříznuta od globálního finančního systému a zhruba polovina z jejích zahraničních rezerv byla zmrazena. Navzdory řadě omezení se Rusku podařilo od invaze uhradit splátky ze sedmi dluhopisů.

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena původně udělila ruské centrální bance ze sankcí výjimku, která jí umožňovala provádět platby držitelům dluhopisů prostřednictvím amerických a mezinárodních bank. Nyní však tato výjimka zanikla.

Rusko má do konce roku splatné závazky z mezinárodních dluhopisů v objemu téměř dvě miliardy USD (46,1 miliardy Kč). Nejbližší splátka se měla uskutečnit 27. května, Rusko ale již očekávalo, že výjimka bude ukončena, a proto minulý týden oznámilo, že peníze poslalo věřitelům předčasně. (čtk)

Středa, 09:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že chce jednat pouze přímo se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, a ne přes prostředníky. Pokud Putin „pochopí realitu“, bude možné nalézt diplomatické východisko z konfliktu, dodal Zelenskyj podle agentury Reuters.    

Ukrajinský prezident ve vystoupení před účastníky Světového ekonomického fóra zdůraznil, že Ukrajina bude bojovat, dokud nezíská zpět území obsazená Ruskem. Moskva by podle něj měla stáhnout svá vojska do pozice, ve kterých byly před útokem na Ukrajinu 24. února. „To by mohl být první krok k rozhovorům,“ řekl Zelenskyj s tím, že Rusko při jednáních s Ukrajinou hraje o čas.

Zelenskyj rovněž japonské televizi NHK řekl, že „získáme zpět území, která byla obsazena (Rusy) po 24. únoru, a pak se vrátíme za vyjednávací stůl“. Současně předpověděl, že jednání s Ruskem o ukončení bojů budou složitá.

Ukrajinský prezident v nočním projevu na sociálních sítích podle BBC vyzval Západ, aby zemi dodal více těžkých zbraní: raketometů, tanků, protilodních střel a další výzbroj. „Situace v Donbasu je krajně komplikovaná. Prakticky všechny síly, které ještě zbývaly ruské armádě, tam vrhli do útoku. Lyman, Popasna, Severodoněck, Slovjansk - tam okupanti chtějí vše zničit,“ prohlásil.

Proto dodávky těžkých zbraní Ukrajině představují podle Zelenského nejlepší investici do udržení stability ve světě a odvrácení mnoha těžkých krizí, které se Rusko ještě chystá vyvolat, anebo již vyvolalo. „Čím déle potrvá tato válka, tím vyšší bude cena svobody nejen pro Ukrajinu, ale pro celý demokratický svět,“ řekl. (čtk)

Středa, 08:00: Ruská ofenziva na Ukrajině se změnila. Moskva nemá dostatečné zásoby vysoce přesných raketových zbraní, zintenzivnila proto využití letectva k podpoře pozemních jednotek. V pravidelné ranní zprávě o situaci na bojišti to uvedl ukrajinský generální štáb. Pokračují ruské dělostřelecké útoky na město Severodoněck na severu Luhanské oblasti. „Vzhledem k nedostatečným zásobám vysoce přesných raketových zbraní hledá nepřítel jiné způsoby, jak zničit kritická a vojenská zařízení na území Ukrajiny,“ uvádí ukrajinská armáda.

V oblasti Volyně a Polesí běloruská armáda dále plní úkoly k posílení svých sil na hranicích s Ukrajinou.„Hrozba raketových a bombových útoků na civilní a vojenskou infrastrukturu z území Běloruské republiky přetrvává,“ varovalo velení ukrajinské armády.

Na severu Ukrajiny ruské jednotky posilují své pozice u ukrajinsko-ruských hranic. Pokračuje také dělostřelecké a minometné ostřelování ukrajinských jednotek a civilní infrastruktury v Sumské oblasti z území Ruska. U Charkova se ruské jednotky soustředí na udržení pozic a opět ostřelovaly město Rubižne. (ceskenoviny)

Sředa, 07:00: Ruská invaze na Ukrajinu tvrdě dopadla na obchodní činnost v Oděse, kterou prakticky zastavila, upozornila v pravidelném ranním hlášení britská vojenská rozvědka. Ruská námořní blokáda ukrajinských přístavů odradila obchodní lodní průmysl od působení v oblasti. Výpadky v přepravní kapacitě, kterou ruská blokáda způsobila, podle Britů pravděpodobně nenahradí pozemní vývoz. V důsledku toho zůstávají značné zásoby ukrajinského obilí ve skladech, odkud nemohou být vyvezeny.

„Boje již vyvíjejí nepřímý tlak na světové ceny obilí. Zatímco hrozba ruské námořní blokády nadále brání komerční lodní dopravě v přístupu do ukrajinských přístavů, výsledný výpadek dodávek dále zvýší ceny mnoha základních produktů,“ uvádí se ve zprávě britského ministerstva obrany. (čtk)

Úterý, 09:00: Rusko soustřeďuje síly k místním útokům a ruská armáda se spolu se separatistickými jednotkami nejspíše připravuje k novým pokusům o obklíčení ukrajinských vojsk u Severodoněcka a Lysyčanska. Rusové také posilují jednotky k obnově útoku ve směru na Záporoží, varuje ukrajinský generální štáb v pravidelné ranní zprávě o situaci na bojišti.

Podle štábu nelze vyloučit, že se Rusové pokusí překročit Severní Doněc východně od Severodoněcka a Lysyčanska. Pro krytí této operace nepřítel soustředil raketomety a dělostřelectvo. Tyto síly by představovaly severní část předpokládaných „kleští“ k obklíčení ukrajinských jednotek, píše server BBC News.

Na jihu Rusové zlepšili svou taktickou situaci u obce Vasylivka v Záporožské oblasti, přiznává ukrajinské velení. Vasylivka leží u trasy zásobování ukrajinských sil v Severodoněcku-Lysyčansku. Jde o jižní část předpokládaných „kleští“, poznamenala BBC. Ve stejné oblasti, jižně od Severodoněcka, Rusové podle štábu útočí na vsi Toškivka a Ustynivka. Současně se nepřítel chystá k novým pokusům o ofenzívu vedenou z Izjumu na jih, směrem k Slovjansku a Kramatorsku.

Na zvýšení intenzity ruských operací v Donbasu a snahu obklíčit Severodoněck, Lysyčansk a Rubižne upozorňuje i britská vojenská vojenská rozvědka, podle které jsou severní a jižní osy ruských operací odděleny asi 25 kilometry území ovládaného Ukrajinci. Rozvědka poukázala na silný ukrajinský odpor, nicméně ruským jednotkám se podařilo dosáhnout místních úspěchů, a to i díky soustředění dělostřelectva.

Ovládnutí severodoněcké kapsy by představovalo dobytí celé Luhanské oblasti v rámci ruské snahy ovládnout celý Donbas. Ruský postup na západ by ale současně prodloužil ruské linie a pravděpodobně vyvolal potíže se zásobováním.

Rusko od vpádu na Ukrajinu před 90 dny přišlo o přibližně 29 350 vojáků, 1302 tanků, 3194 obrněných vozidel, 606 děl, 205 letadel, 170 vrtulníků a 480 dronů, odhadl ukrajinský generální štáb. Ruské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že ruské jednotky od 24. února zničily 955 ukrajinských dronů, 178 letadel, 125 vrtulníků, 3243 tanků a dalších obrněných vozidel a 425 raketometů. Mluvčí ministerstva Igor Konašenkov dnes podle ruské agentury v úterý ohlásil, že rakety z ruských letadel zničily mimo jiné „velký sklad nábojů ráže 155 milimetrů pro americké houfnice M-777“, kterých USA již dodaly Ukrajině desítky kusů. Tvrzení stran o ztrátách způsobených nepříteli nelze ověřit z nezávislých zdrojů. (čtk)

Úterý, 08:00: Ukrajinci nemají jinou alternativu než bojovat a vyhrát, řekl v pravidelném nočním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nejhorší situace je podle něj v těchto dnech na Donbasu a nadcházející týdny války budou těžké. Rusové se snaží zničit co nejvíce lidských životů a infrastruktury, řekl Zelenskyj po třech měsících od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

„Celkem od 24. února ruská armáda provedla na Ukrajinu 1474 raketových úderů, přičemž použila 2275 různých střel. Naprostá většina z nich mířila na civilní objekty. Za necelé tři měsíce došlo k více než 3000 náletů ruských letadel a vrtulníků,“ řekl Zelenskyj a zopakoval požadavek na další dodávky zbraní od spojenců.

Hlavním terčem ruských úderů jsou obce Bachmut v Doněcké oblasti a Popasna a Severodoněck v Luhanské oblasti. „Nikdo nezničil Donbas tak, jak to nyní dělá ruská armáda,“ zdůraznil prezident. Zelenskyj také oznámil, že v pondělí večer podepsal dekret, kterým udělil státní vyznamenání 161 vojákům ozbrojených sil Ukrajiny; 42 z nich ho dostalo posmrtně. (ceskenoviny)

Úterý, 07:23: Příměří, které by neprovázelo stažení ruských jednotek z Ukrajiny, by vedlo k prodloužení probíhajícího konfliktu o několik let, uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Odložení války by dalo Rusku čas na shromáždění zdrojů a obnovení útoků na Ukrajinu s novou vervou, řekl Podoljak podle agentury Unian.

Svět podle Podoljaka ještě stále plně nepochopil, co je Rusko zač a proto má tendenci doufat v navázání předválečných obchodních vztahů a partnerství. Mezitím ovšem pracuje ruská lobby, která prosazuje zájmy Moskvy na mezinárodních trzích. „Je nemorální dělat jakékoliv ústupky po tom, co jsme viděli, co se stalo u Kyjeva, v Mariupolu nebo na východě Ukrajiny,“ řekl Podoljak. (čtk)

Úterý, 07:00: Ukrajinského pohraničníka z Hadího ostrova, který proslul na začátku ruské invaze nevybíravou větou na adresu posádky ruské válečné lodi, se podařilo vysvobodit z ruského zajetí, napsal web Ukrajinska pravda. O návratu autora věty domů ze zajetí média informovala již dříve, mezitím se ale ukázalo, že slavná slova pronesl ve skutečnosti někdo jiný.

Autor slavné věty byl v ruském zajetí měsíc a půl, řekl ve vysílání ukrajinské televize velitel pohraniční stráže na Hadím ostrově Bohdan Hockyj. Neupřesnil ale, kdy se jeho podřízený dostal na svobodu. Pohraničníkovu identitu úřady nezveřejňovaly, aby mu neuškodily během toho, co byl v zajetí, vysvětlil mluvčí pohraniční služby Andrij Demčenko.

Jméno má zůstat ještě nějakou dobu vzhledem k „určitým okolnostem“ veřejnosti skryto, přestože pracovník pohraniční služby je nyní v bezpečí, doplnil Demčenko. Média dříve chybně připsala autorství věty vojákovi námořní pěchoty Romanu Hrybovovi, připomněla Ukrajinska pravda.

Na Hadí ostrov v Černém moři zaútočili v první den invaze ruští vojáci, kteří z křižníku Moskva Ukrajince vyzývali, aby složili zbraně, a představili se přitom jako „ruská válečná loď“. Pohraničník na výzvu podle nahrávky odpověděl: „Ruská válečná lodi, jdi do prdele.“ Jeho slova, která zaujala celý svět, se od té doby stala oblíbeným heslem symbolizujícím odpor proti ruské invazi. Na Ukrajině se od poloviny dubna prodávala poštovní známka, která je inspirována jeho příběhem.  (ctk)

Pondělí, 21:00: Česká republika nedávno věnovala ukrajinské armádě bojové helikoptéry, tanky a raketové systémy, řekl  americký ministr obrany Lloyd Austin na tiskové konferenci po virtuálním setkání se zástupci spřízněných zemí, na němž se jednalo o další vojenské pomoci Ukrajině. Česká ministryně obrany Jana Černochová přivítala oceňující slova svého amerického protějšku, podrobnosti o české vojenské pomoci určené Ukrajincům však neposkytla. Rovněž v minulosti české ministerstvo obrany nechtělo dodávky vojenského vybavení na Ukrajinu specifikovat. Zmínka o vrtulnících darovaných Ukrajincům Českem zazněla poprvé.

Asi 20 zemí se podle pondělního Austinova prohlášení zavázalo poskytnout ukrajinské armádě další zbraně. „Setkání bylo velmi dobré,“ řekl Austin o virtuální schůzce skupiny, která se poprvé sešla na jeho pozvání koncem dubna na americké základně Ramstein v Německu. Austin jmenovitě poděkoval dvěma zemím, a to Dánsku za technologii pro obranu pobřeží a České republice za „její značnou podporu, včetně nedávného darování útočných helikoptér, tanků a raketových systémů“.

„Moc si vážím, jak pan ministr Lloyd Austin ocenil Českou republiku. Ale ze zásady naši pomoc Ukrajině blíže nespecifikuji. Připomenu pouze fakt hraničící s jistotou, že do mojí tankové kabelky se toho vešlo a ještě vejde hodně,“ sdělila Černochová večer ČTK formou textové zprávy. Totéž sdělení ministryně zveřejnila na svém twitterovém účtu.

O darování samohybných houfnic Dana, salvových raketometů RM-70 Grad nebo tanků sovětské výroby T-72 z Česka na Ukrajinu se v minulosti objevily informace v českých i zahraničních médiích, podpořené fotografiemi přepravované techniky nebo snímky této techniky na Ukrajině. Náměstek české ministryně obrany Tomáš Kopečný již dříve ČTK bez upřesnění řekl, že z Česka na Ukrajinu byla dodána mimo jiné těžká technika, raketomety nebo houfnice. Informace o možných dodávkách vrtulníků na Ukrajinu se ale zatím v Česku z oficiálních ani neoficiálních zdrojů neobjevily.

České ministerstvo obrany zatím nechce zveřejnit ani hodnotu vojenského materiálu dodaného na Ukrajinu. Podle Kopečného ale Česko patří ke čtyřem nebo pěti největším dodavatelům vojenského materiálu na Ukrajinu. „Mnoho zemí daruje dělostřeleckou munici, systémy pobřežní obrany, tanky a další obrněná vozidla, která jsou (pro ukrajinskou armádu) nepostradatelná,“ uvedl mimo jiné americký ministr obrany a zmínil Itálii, Řecko, Norsko, či Polsko. Británii poděkoval Austin za to, že koordinuje zasílání bezpečnostní pomoci Ukrajinu a zasílá Kyjevu velké množství vojenského vybavení. „Každý tady chápe, co je v této válce v sázce,“ poznamenal šéf Pentagonu.

Austin svolal setkání zástupců spřízněných zemí před necelým měsícem a řekl, že se bude scházet pravidelně jednou za čtyři týdny. Prvních rozhovorů se zúčastnil i tajemník NATO Jens Stoltenberg, ačkoli Austin trval na tom, že setkání nebudou pod hlavičkou Severoatlantické a jsou na nich vítáni i zástupci nealiančních zemí zemí. Za Českou republiku se v dubnu jednání zúčastnil náměstek ministryně obrany Jan Havránek. Podle Austina se  jednání zúčastnili zástupci více než 40 zemí, od posledního setkání přibylo Rakousko, Bosna a Hercegovina, Kolumbie a Irsko a Kosovo. (čtk)

Pondělí, 14:00:  Ukrajinský soud odsoudil na doživotí ruského vojáka za zavraždění neozbrojeného civilisty. Soud v Kyjevě byl prvním procesem za válečné zločiny od začátku ruské invaze na Ukrajinu na konci února. Doživotí navrhl prokurátor. Obhájce uvedl, že se jeho klient proti rozsudku odvolá.

Jednadvacetiletý seržant Vadim Šišimarin byl shledán vinným, že 28. února na rozkaz jiného ruského vojáka zastřelil z okna auta dvaašedesátiletého Ukrajince ve vsi Čupachivka na severovýchodě Ukrajiny. Svou vinu přiznal hned v první den procesu. Šišimarin v pátek soudu řekl, že svého činu lituje a že neměl v úmyslu zabít.

„Lituji toho, co jsem udělal. Byl jsem v té situaci nervózní. Nechtěl jsem zabít,“ dodal mladý muž s oholenou hlavou. O den dříve vypověděl, že jednal na přímý rozkaz vystřelit na civilistu, aby neprozradil přítomnost ruských vojáků. „Nechtěl jsem ho zabít. Vystřelil jsem, aby mi (ostatní vojáci) dali pokoj,“ vypověděl. Zakrátko poté se vozidlo s ruskými vojáky dostalo pod palbu a vojáci se rozhodli vzdát.

Soud odmítl tvrzení obhajoby, že Šišimarin jen plnil rozkaz. Ten vydal voják, který nebyl Šišimarinovým velitelem, a sám rozkaz byl podle soudu zločinný. Ani projevená lítost se soudu nezdála upřímná. Šišimarina uznal vinným z porušení válečného práva a zvyklostí.

Vdova po Oleksandru Šapulinovi před soudem uvedla, že požaduje pro okupanta doživotí, ale že nebude proti, pokud ruského vojáka vymění za zajaté ukrajinské vojáky z oceláren Azovstal v Mariupolu.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina ještě před vynesením verdiktu řekl, že Rusko bude hledat způsoby, jak pomoci vojákovi souzenému v Kyjevě. „Samozřejmě nás zajímá osud našeho občana,“ řekl Dmitrij Peskov.  Dodal ale, že Moskva prakticky nemá možnost, jak bránit zájmy vojáka na místě, protože ruské zastupitelské úřady na Ukrajině nefungují.

Ruské ministerstvo obrany se k případu dosud nevyjádřilo. Moskva tvrdí, že ruští vojáci neútočí na civilisty a nemíří na civilní objekty, ačkoliv existuje množství důkazů svědčících o opaku. Dřívější obvinění ruských vojáků z válečných zločinů Moskva odmítala jako nepřátelskou propagandu a důkazy popírala jako zinscenované. (čtk)

Pondělí, 13:00: Ruský prezident Vladimir Putin je kvůli své invazi na Ukrajinu zodpovědný za narůstající hlad lidí po celém světě, píše list The Washington Post. Ruská blokáda jihoukrajinského přístavu Oděsa a dalších klíčových námořních cest v Černém moři totiž brání napadené zemi vyvážet obilí, čímž jsou ohroženy zásoby potravin do zemí Blízkého východu, Afriky a částečně i Asie. „Putinova válka se blíží tomu, aby se z ní stal Putinův globální hladomor,“ píše WP.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v závěru minulého týdne uvedl, že Rusko blokuje v ukrajinských přístavech 22 milionů tun obilí. O hrozbě nedostatku potravin v chudých zemích kvůli ochromenému vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny hovořila i OSN. Dopady ruské války i blokády lze podle WP vidět na příkladu Srí Lanky, která se potýká s významnou hospodářskou krizí a kde chybí mimo jiné potraviny a palivo. Právě ceny potravin se na ostrovní zemi prudce zvedly po 24. únoru, tedy po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Na externích dodávkách jídla jsou podle listu do vysoké míry závislé kromě Srí Lanky i Burkina Faso, Jemen, Súdán, Libanon, Tanzanie, Uganda, Egypt, Tunisko nebo Kamerun. Šéf Světového potravinového programu David Beasley minulý týden Putina vyzval, aby export obilí umožnil. Fond dodává potraviny 125 milionům lidí, polovinu všeho obilí nakupuje právě od Ukrajiny. Rusko se navíc zabavené ukrajinské obilí snaží samo prodat a vydávat je za své, napsal dříve server CNN, podle kterého si ale ruské lodě těžko hledají kupce.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že zdrojem problémů, které vedou k hrozbě světového hladomoru, není Rusko. Na vině jsou podle něj protiruské sankce a ti, kdo je vůči Moskvě kvůli její invazi na Ukrajinu zavedli. (čtk)

Pondělí, 12:24: Komplikovaná situace v ruské ekonomice vyžaduje zvláštní úsilí vlády, ale Rusko dopady západních sankcí zvládá, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s běloruským vůdcem Aljaksandrem Lukašenkou v letovisku Soči na březích Černého moře. Lukašenka od svého ruského spojence obvykle požaduje nové půjčky a levnější dodávky ruských surovin.

„Navzdory všem potížím bych rád poznamenal, že ruská ekonomika odolává dopadu sankcí a odolává docela důstojně. To dokazují všechny hlavní makroekonomické ukazatele,“ řekl Putin. Rusko čelí rozsáhlým sankcím západních zemí za svou nevyprovokovanou agresi vůči sousední Ukrajině.

„Samozřejmě, vše je složité. Vše, co se děje, vyžaduje od ekonomického bloku vlády zvláštní pozornost, zvláštní úsilí, ale chci zdůraznit, že toto úsilí přináší pozitivní efekt,“ řekl Putin a dodal, že to se odráží i na obchodu mezi Ruskem a Běloruskem, který loni dosáhl rekordní úrovně téměř 38,5 miliardy dolarů.

Lukašenka předpověděl, že Kyjev ještě bude prosit Minsk a Moskvu, aby nepřipustily odtržení západu Ukrajiny, na který si podle běloruského vůdce „dělají zálusk“ Poláci. „Znepokojuje nás, že Poláci, členové NATO, jsou připraveni jít a zabrat západní Ukrajinu, jak bylo před rokem 1939. Znepokojuje nás to nejen z hlediska současné bezpečnosti. Je to jejich strategie, která se dotýká i západního Běloruska. Proto máme uši nastražené,“ prohlásil Lukašenka.

Rusko už v roce 2014 anektovalo ukrajinský polostrov Krym a podpořilo separatisty, kteří na části východní Ukrajiny vyhlásili samozvané státečky. Nyní se ruská vojska, která do útoku vyrazila v únoru také z území Běloruska, snaží obsadit celý východ a jih sousední země.

Západ se sankcemi snaží přimět Rusko k ukončení agrese. Na zpřísnění sankcí naléhá Varšava, která také poskytuje Ukrajině i vojenskou pomoc a přijala největší díl z ukrajinských uprchlíků před válkou. Mezitím ruští představitelé hovoří o připojení obsazených částí Ukrajiny k Rusku. (ceskenoviny)