Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Utěsněná olympiáda a globální zmatky. Čínská politika nulového covidu nebude na omikron stačit

Pro Peking bude velni těžké změnit dosavadní strategii v totální lidové válce s virem

Lockdown v Si-anu • Autor: REUTERS
Lockdown v Si-anu • Autor: REUTERS

Ve třináctimilionovém čínském městě Si-an bylo v pondělí pozitivně na covid-19 testováno 122 lidí – přesto tamní obyvatelé žijí v lockdownu, jaký si Česko při incidenci vyšší o několik řádů neumí představit. Nesmějí vycházet z bytů, tedy krom cest na covidový test. Na čínském internetu se objevují stížnosti, že mnozí mají hlad, neboť dodávky potravin domů pochopitelně nefungují hladce. Čínský newsletter serveru Axios dává situaci do kontrastu s New Yorkem, kde bylo v týž den pozitivně testováno více než 85 tisíc lidí a masivní uzávěra přesto není na stole.

Si-an připomíná, že Čína v boji proti pandemii sází na zcela jinou strategii než zbytek světa. “Jiné země si navykají na představu, že se sars-CoV-2 díky rostoucí imunitě stane další nemocí dýchacích cest, se kterou se musíme naučit žít. Čína se virus stále snaží vymýtit,” popisuje tento rozdíl v aktuálním vydání týdeník The Economist.

Čínská strategie tzv. nulového covidu – kterou v jisté míře až do očkování sledovaly i Austrálie, Nový Zéland a některé východoasijské státy - spočívá v rychlém a prudkém zásahu, jakmile se objeví nová nákaza. V dosavadním průběhu pandemie se tato politika osvědčila – měřeno nižšími ekonomickými škodami i dramaticky nižším počtem obětí než v západním světě. Dařilo se bleskově izolovat nová ohniska nákazy a díky tomu probíhal život ve většině čínských měst vcelku normálně. Jenže s nástupem vysoce nakažlivé, a přitom pravděpodobně méně smrtící varianty omikron se karty míchají znovu.

Testování v Si-anu  • Autor: REUTERS
Testování v Si-anu • Autor: REUTERS

První výzkumy ukazují, že čínské vakcíny před nákazou omikronem nechrání, a to ani po případné třetí dávce. Proočkovanost na úrovni 80 procent populace tedy Číně nyní nepomůže, zároveň tamní společnost díky nízkému počtu nákaz nemá ke kolektivní imunitě zdaleka ani nakročeno. Jak bude Čína na novou situaci reagovat? Budou se množit tvrdé lockdowny? Dojde po únorových olympijských hrách k ještě většímu utěsnění hranic a omezení cestování? Jak přísná a pro zbytek svět nepochopitelná opatření vlastně na olympioniky čekají? Nebo snad Čína otočí a vzdá se politiky “nulového covidu”?

Tato poslední možnost není tak jednoduchá, jak se může zdát. Čína má ve srovnání s Evropou velmi málo nemocničních lůžek s intenzivní péčí – a jak aktuálně píše deník Neue Zürcher Zeitung, i méně smrtelný omikron by tamní zdravotnický systém pravděpodobně zahltil. Navíc se vymýcení covidu stalo jedním z leitmotivů prezidenta Si Ťin-pchinga: vláda hovoří o “lidové válce proti viru”, jejímiž úspěchy dokládají nadřazenost čínského režimu nad chaotickými a pomalými západními demokraciemi.

“Prvotní úspěch strategie nulového covidu a Siovo osobní spojení s tímto postupem znamenají, že pro něj bude prakticky nemožné změnit kurz,” píší Ian Bremmer a Cliff Kupchan ze společnosti Eurasia Group, která čínské covidové dilema tento týden umístila na první místo svého každoročního seznamu největších globálních rizik. “Čínská politika nyní nezabrání infekcím, které povedou k širším nákazám - a ty si vyžádají přísnější lockdowny,” předvídají. Povede to podle nich k větším ekonomickým potížím, nespokojenosti obyvatel a také k dalším problémům v globálních dodavatelských řetězcích.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].