20_pomoc domacnostem_jaros(1)
Jozef Síkela • Autor: Milan Jaroš

Fialova vláda schválila dlouho chystané příspěvky domácnostem na elektřinu, plyn a teplo. Začnou se vyplácet od října a všem. Stát je pošle rovnou dodavatelům energií a ti mají o příslušnou částku snížit svoje faktury, aby o pomoc nikdo nemusel žádat. Příspěvek, jehož výsledkem bude takzvaně „úsporný tarif“, se má pohybovat od 11 do 18 tisíc na rok.

„Občané ušetří za energie v průměru 15 tisíc korun, z toho průměrně zhruba čtyři tisíce v letošním roce,“ prohlásil po jednání vlády premiér Petr Fiala.

Reklama
Reklama

Přesná výše úlev bude záležet na tom, jaký má kdo tarif a spotřebu. V principu: čím náročnější domácnost, tím větší pomoc. Detailní výpočty slíbil ministr průmyslu Jozef Síkela zveřejnit v řádu dní. Také uvedl, že vláda může úlevy dál prohloubit, „pokud by došlo k eskalaci cen“.

Příspěvky v uvedeném rozpětí od 11 do 18 tisíc za rok se počítají ze dvou složek. Za prvé budou všem domácnostem odpuštěny nynější poplatky na podporu zelených zdrojů, a to bez jakéhokoli zastropování. Za druhé bude pro každý tarif zavedena fixní měsíční podpora. Obojí na sebe vezme státní rozpočet. Poplatky za zelenou energii se odpustí i firmám.

Celkový účet za všechny formy pomoci ministři nově vyčíslili na 177 miliard korun, což je pro srovnání zhruba stejně jako rozpočet armády za poslední dva roky. Podle Fialy jde o čtvrtou největší pomoc v relaci k výkonu ekonomiky v EU. Suma nicméně zahrnuje všechno možné včetně trojí valorizace důchodů, jednorázové pětitisícové dávky pro rodiny s dětmi nebo dočasného snížení spotřebních daní na benzin a naftu.

Čtěte také:Vláda musí proti vysokým cenám elektřiny dělat víc

Celý balík pomoci v principu zůstává na úrovni toho, o čem vláda doposud mluvila. Hlavní novinkou středečního zasedání je jen to, že část rozdaných peněz se přesune z příštího roku na rok letošní, aby je domácnosti pocítily ve vyúčtování dřív. V nejbližší době ještě může nastat posun v tom, že se kvůli inflaci zvedne strop u dávek na bydlení, které mají sloužit jako hlavní záchranná síť pro lidi v nouzi. Podle Fialy se ale většina těch, kdo na tuto pomoc mají nárok, vejde už do dnešních „normativů“.

Do radikálnějších opatření, jako by bylo zastropování cen energií nebo jiné zásahy do stávajícího fungování trhu, se zatím vláda nepouští. Podle Fialy však může dojít i na ně, protože ceny energií na evropských burzách v posledních dnech dál strmě rostou - nově tento týden v případě elektřiny na víc než 700 eur za megawatthodinu, což je o řád víc než před rokem. Obchodníci s energiemi mají z části nakoupeno na nejbližší topnou sezónu už z minula za rozumnější ceny. Je ale otázka, nakolik se kdo zajistil. Navíc kdyby zdražování pokračovalo, může se stát, že účty za energie už se zcela vymknou možnostem domácností i podniků.

Fiala chce nejdřív další postup probrat s dalšími státy. „Je na místě hledat celoevropské řešení. Těch řešení je teoreticky více, ale my se musíme domluvit na evropské úrovni, že vůbec chceme nějaké přijmout,“ uvedl opatrně Fiala. O tom, jak stávající trh s energiemi reformovat, chce mluvit příští týden s německým kancléřem Olafem Scholzem v Praze. „Bez Německa se k žádnému řešení nedostaneme,“ dodal Fiala.

Peníze na kompenzace drahých energií půjdou v první řadě z dalšího zadlužení, stále však platí také možné zavedení speciální daně pro firmy, jimž díky válce spadly do klína nečekané zisky. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury se uvažuje o třech sektorech – výrobcích elektřiny, bankách a výrobcích pohonných hmot. Ve všech případech má přitom vláda na mušce jen největší firmy, celkově nižší desítky. Ekonomičtí ministři válečnou sektorovou daň probírali už v úterý a podle Stanjury se „spíše klonili k zavedení než k nezavedení“.

Pokud jde o pomoc firmám, kromě odpuštění zelených poplatků se nic nového nechystá. Vládní analýzy prý podle Síkely ukazují, že ziskovost zdejších podniků je celkově stále slušná. Chladnokrevně zatím ministři přistupují i k případné hrozbě firemních bankrotů a propouštění. Podle Síkely riziko výpovědí přichází v době, kdy firmy souběžně lobbují za další navýšení kvót pro vstup pracovníků z ciziny. Vláda tedy situaci hodnotí tak, že kdo přijde kvůli drahým energiím o práci, bude mít vzhledem k nízké nezaměstnanosti pořád slušnou šanci najít si novou, byť třeba v úplně jiném sektoru, než byl doposud zvyklý. „Vnímám hrozbu toho, že by někdo musel propouštět, ale jedná se o propouštění na trhu, který je v tuto chvíli lačný po nových pracovních silách,“ uvedl ministr průmyslu.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na opravy@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1073

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte