Očkování v Latinské Americe: Příliv východních vakcín z kolektivní paměti jen tak nevymizí
 
Chile Covid
Očkování čínskou vakcínou CoronaVac v Chile • Autor: Profimedia

V pondělí, během příprav na virtuální schůzku hlav států Mexika a Spojených států, oznámil mexický prezident López Obrador, že již v lednu, během prvního telefonátu roku požádal nového amerického prezidenta Joea Bidena, zda by Spojené státy nemohly Mexiku přeposlat část svých vakcín proti chorobě covid-19. A že během nadcházející konverzace bude očekávat odpověď.

Co padlo během schůzky, to nevíme, ve společném prohlášení o vakcínách nebyla zmínka. Postoj Spojených států ale vysvětlila mluvčí Bílého domu hned poté, co Obrador svou žádost zveřejnil: „Prezident Biden dal jasně najevo, že se soustředí na to, aby byly vakcíny dostupné pro všechny Američany. Vláda usiluje, aby byli očkováni všichni Američané, a jakmile se tohoto cíle podaří dosáhnout, budeme rádi diskutovat o dalším postupu,“ řekla.

Reklama
Reklama

Následujícího dne pak Biden oznámil, že „Spojené státy jsou na dobré cestě, aby byla vakcína dostupná všem dospělým Američanům do konce května“. Jinými slovy, pokud chtějí jižní sousedé pomoc, musí si do té doby počkat. A Mexiko není jedinou zemí, která u Američanů nepochodila se žádostí o pomoc. Jak upozornil server Axios, „Kanada, tedy země, jež si objednala více dávek v poměru k počtu obyvatel než kterákoliv jiná na světě, má problémy s dodávkami a (na svou žádost o pomoc) obdržela od Washingtonu podobnou odpověď“.

A na jih od Spojených států je situace neméně komplikovaná. Latinskoamerické země, prostor, v němž žije zhruba 650 miliónů obyvatel, mají zásadní problém získat od západních firem dodávky v objemu, který potřebují. Některé se velmi snažily: Argentina se například firmám nabízela jako prostor pro testování, uzavřela několik přednákupních smluv a dohodla se výrobcem vakcíny AstraZeneca, že bude látku v licenci vyrábět.

V příkrém kontrastu k tomu se brazilský prezident Jair Bolsonaro celému konceptu očkování vysmíval a nabídky předběžných dohod odmítal - na adresu možné smlouvy s Pfizerem vloni v prosinci například prohlásil, že „se smlouvě, kterou nabízí Pfizer, jasně stojí, že firma není odpovědná za vedlejší účinky. Když se z vás stane krokodýl, je to vaše věc“. Výsledek je nicméně stejný - latinskoamerické země nemají dodávky západních firemani zdaleka v takovém množství, v jakém je potřebují.

Přesto očkují, protože obracejí na dodavatele odjinud - tedy na Rusko, Čínu a Indii. S mixem vakcín ze zmíněných tří zemí počítají prakticky všechny latinskoamerické státy. Čtyřicetimiliónová Argentina například minulý týden obdržela zhruba 900 tisíc dávek čínské vakcíny Sinopharm, již dříve zhruba půl milionu dávek ruské vakcíny Sputnik - a další zásilka 730 tisíc dávek téhož preparátu přistála v Buenos Aires v úterý (celková objednávka zní na 25 miliónů dávek). Indická firma Serum Institute pak prodala (a dodala) do Argentiny 580 tisíc dávek vakcíny Covishield, což je indická varianta vakcíny AstraZeneca.

Brazílie Covid
Hlavní propagátor čínské vakcíny, guvernér státu São Paulo João Doria • Autor: Leco Viana / TheNews2

Podobná situace panuje i jinde. Bolívie například převzala první zásilku Sputniku na konci ledna a tamní prezident ji vítal na letišti s radostně zaťatou pěstí nad hlavou. Vakcína byla narychlo schválena v Argentině, Bolívii, Guatemale, Guyaně, Hondurasu, Mexiku, Nicaragui, Paraguai and Venezuele. Také čínská vakcína je v oblasti všudypřítomná a na kritiku její distribuce nakonec rezignoval i prezident Bolsonaro, který se po vzoru Donalda Trumpa jinak vůči všemu čínskému zásadně vymezuje.

Vítězem latinskoamerického zápasu o vakcíny je jednoznačně Chile, jež udržuje pragmatické obchodní vztahy s celým světem, a dokázalo tak nakombinovat dodávky vakcín ze Západu i Východu - konkrétně 10 miliónů dávek vakcíny americké firmy Pfizer, podobné množství čínské vakcíny Sinovac a další dodávky od firem AstraZeneca a Johnson & Johnson plus dodávky z programu OSN COVAX. Chile je tak v tuto chvíli šestou nejproočkovanější zemí na světě po Izraeli, Spojených arabských emirátech, Británii, Spojených státech a Srbsku (to rovněž kombinuje vakcíny západní a východní provenience).

Jsou Latinoameričané z východních vakcín nadšení? Někteří ne, jiní takové uvažování považují ve stávající situaci za luxus. V brazilském průzkumu uskutečněném v prosinci firmou Datafolha se ukázalo, že čínskou vakcínu je ochotno využít 47 procent populace, zatímco o americké dávky by projevilo zájem 74 procent Brazilců. Skepse ale klesá, o měsíc později již v průzkumu téže agentury čínskou vakcínu odmítalo pouze 39 procent  populace.

V Argentině musel tamní prezident Fernández čelit nepříjemným otázkám ze strany opozice a opozičního tisku, Sputnik je ostatně dodnes v zemi schválen pouze jako nouzové opatření, ale Fernández vše vysvětloval jednoduše nutností. „Bohužel realita je taková, že 10 procent zemí si monopolizuje dodávky 90 procent existujících vakcín,“ prohlásil. Možná bude ruská vakcína méně účinná, ale Argentinci jsou aspoň oficiálně přesvědčení, že je bezpečná. Lepší něco než nic. V podobném duchu se ostatně nesly i reakce mnoha Argentinců, jak je zaznamenala třeba reportáž americké rozhlasové stanice NPR.

Má příliv východních vakcín politický rozměr? Bezpochyby. Čínské i ruské dodávky jsou vítány na letištích s velkou pompou. Levicově populistické vlády v Argentině a Bolívii komentují dodávky jako potvrzení dlouhodobé protizápadní rétoriky. Ruské dodávky provází obchodní dohody, Česku bude povědomá spolupráce Argentiny s Ruskem na budování jaderné energetiky. A třeba v Brazílii se boj o vakcínu stal předobrazem nadcházejícího prezidentského klání: hlavním propagátorem čínské vakcíny je guvernér státu São Paulo João Doria. Možný příští hlavní soupeř Bolsonara  dokázal prosadit spolupráci Číny s místním vyhlášeným Instituto Butantan, který se specializuje na výrobu sér a funguje jako propojení čínského výrobce do dalších brazilských států federálnímu prezidentovi Bolsonarovi navzdory.

Naprostá většina komentátorů považuje příliv východních vakcín do Latinské Ameriky za událost, která hned tak nevyvane z kolektivní paměti. Situace v Latinské Americe je každopádně nadále velmi komplikovaná a Brazílie je opět na hraně kolapsu - množí se dokonce názor, že země se stává celosvětově nebezpečnou koronavirovou náloží a zdrojem příštích mutací. Účinnost vakcín se teprve bude muset projevit a objem dodávek stále zdaleka není dostačující. Latinská Amerika si nicméně ověřila, že spoléhat se na západní firmy nebo vlády zemí třetího světa rozhodně nestačí.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Sobota

redaktor, zahraničí

sobota2
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1664

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte