Nejde se veselit, když jsou lidé mláceni, říká vůdkyně běloruské opozice

Svjatlana Cichanouská přijala Respekt v místnosti s tabulí popsanou slovy – apatie, strach, solidarita. Zůstaly tu po jejím mediálním týmu, který se radil, co dělat, aby povzbudili protestující Bělorusy. „Snažíme se jim dodávat inspiraci a naději,“ říká vůdkyně tamní opozice pobývající v exilu. Ona sama mimo jiné natáčí pravidelné video vzkazy a věnuje se tomu i o víkendech, které by jinak měla vyčleněné pro své dvě malé děti, které jsou v Litvě s ní.

„Vím, že bychom třeba měli jít na hřiště, hrát si spolu, ale cítím, že nemám právo na jakýkoliv druh radosti. O víkendech v Bělorusku probíhají demonstrace, lidé jsou tam mláceni a nejde se veselit,“ říká. Důvodů k onomu nepatřičnému pocitu i víře, že se věci podaří změnit, dostává Cichanouská dost. Dnes už tradičních nedělních protestních pochodů se v hlavním městě v Minsku i po třech měsících zúčastňují desítky tisíc lidí. Přes týden probíhají menší demonstrace po celé zemi. „To je jedna z věcí, které jsem za poslední měsíce pochopila. Že lidi jsou mnohem silnější a odvážnější, než si sami dokážou představit,” říká.

Velkou reportáž z litevské metropole Vilniusu o tom, jak se Světlana Cichanouská a její tým snaží dosáhnout opakování prezidentských voleb a porazit Lukašenkův režim, najdete v pondělním Respektu 46/2020.