Krize na Slovensku: Matovič proti všem, všichni proti Matovičovi
 
Slovensko nakúpi ruskú vakcínu Sputnik V
Vítání ruské vakcíny na Slovensku; ilustrační foto • Autor: ČTK

Přesně před rokem Igor Matovič se svojí stranou Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) na Slovensku suverénně vyhrál volby se ziskem 25 procent hlasů. Do premiérského křesla ho tehdy vynesly hlavně sliby, že ze slovenské politiky vymete systémovou korupci, která se během deseti let vlády Směru pod vedením Roberta Fica rozšířila do všech pater státu a jejímž asi nejvíce šokujícím symbolem se stala vražda novináře Jána Kuciaka.

Matovičova vláda, v níž kromě OLaNO zasedli ještě liberálně-konzervativní Svoboda a Solidarita Richarda Sulíka, populistické uskupení podnikatele Borise Kollára Jsme rodina a středová strana Za lidi exprezidenta Andreje Kisky, dostala k vymetení korupce silný mandát – volilo ji 45 procent obyvatel a získala tak parlamentní i ústavní většinu. O pouhý rok později je však situace zcela jiná.

Reklama
Reklama

Vláda je v krizi, odcházejí z ní ministři a partneři hrozí vypovězením koalice, pokud Matovič zůstane v jejím čele. Podpora vládních stran se za rok zmenšila ze 45 na 33 procent, přičemž nejvíc ztratil sám Matovič – toho by nyní volilo oproti loňským 25 už jen 10 procent Slováků. Z aktuálního průzkumu pak vyplývá, že 80 procent obyvatel si ho nepřeje jako premiéra. Co se stalo, že se Matovič během tak krátké doby tak propadl?

„Za obrovskou ztrátou Matovičovy popularity je nezvládnutá pandemie covidu, v níž je Slovensko mezi nejhůř postiženými zeměmi. Zásadní roli při tom sehrála osobnost premiéra, jeho teatrální až cirkusové chování, neustálé útoky na koaliční partnery a neschopnost hledat řešení problémů,“ komentuje současnou situaci v zemi šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný. Rozbuška, která současnou vládní krizi odstartovala, přišla před dvěma týdny, když Matovič bez vědomí koaličních partnerů z Ruska objednal dva miliony dávek vakcíny Sputnik V. Podle Kostolného to však byla jen poslední kapka, která dříve či později musela přijít.

Baví ho konflikty

Když Matovič před rokem vyhrál volby, nikdo nepochyboval o tom, že nebude standardním premiérem. Už během předchozích deseti let v parlamentu si totiž bývalý podnikatel z Trnavy získal pověst politika, který na sebe ze všeho nejraději přitahuje mediální pozornost provokativními gesty a akcemi. V roce 2011 například rozdal všem poslancům banány s vysvětlením, že hlasují jako opičky.  Opakovaně také posílal politiky na detektor lži, což mělo ukázat, zda někdy v minulosti přijali úplatek.

24. schôdza vlády SR
Zleva premiér Igor Matovič, ministr obrany Jaroslav Naď a ministr vnitra Roman Mikulec • Autor: Profimedia

A obavy, že v premiérském křesle tyto vlastnosti ještě zesílí, se brzy naplnily. „Všichni jsme věděli, že to s ním nebude jednoduché. Během roku jeho vlády se ale ukázalo, že zatímco v opozici byl coby kritik vlády efektivní, jako její předseda vůbec není schopný nudné a každodenní politiky, která by hledala řešení a přinášela výsledky. Baví ho vytvářet konflikty, dělat divadlo a teatrální gesta, což vede k tomu, že Slovensko v boji s covidem patří k nejhorším na světě,“ říká Kostolný.

První jarní vlnou covidu přitom Slovensko prošlo vítězně: včas zavedlo přísný lockdown, v počtu nakažených bylo mezi premianty a vedlo si ještě lépe než také velice úspěšné Česko. Matovičova vláda současně plnila slib ohledně potírání korupce. Za celý rok vlády bylo zatčeno více než sto lidí – mezi nimi prokurátoři, vysoce postavení policisté, soudci nebo podnikatelé podezřelí z korumpování či braní úplatků. Podobně jako Česko, i Slovensko však po úspěšném zvládnutí první vlny covidu usnulo na vavřínech, a když odborníci během letního rozvolňování začali upozorňovat, že se nákaza opět šíří, vláda jim nevěnovala pozornost a zareagovala pozdě.

Matovič mnohem více než expertům naslouchal na svém populárním facebookovém profilu hlasům obyvatel, kteří si přáli co největší rozvolňování. Když pak na podzim začaly dramaticky růst počty nakažených, Matovič za to kritizoval občany a vyčítal jim, že nedodržují pravidla. „Většina lidí si uvědomuje, že situace je vážná. Ale asi třetina lidí s prominutím sere na pravidla. A na toto mají doplácet poctiví lidé, kteří jsou opravdu ohrožení na životě? To nedokážeme mít zodpovědnost vůči naším babičkám a dědečkům?“ rozčiloval se.

Sám se přitom na konci léta zúčastnil svatby svého spolustraníka Michala Šipoše, kde bylo sto padesát návštěvníků z nichž téměř nikdo neměl roušku ani respirátor – za což se poté, co o tom informovali novináři, omluvil.

69dfd40af33d3b3b9eee1ac06e64c6d2
Igor Matovič ve volebním štábu svého hnutí OLaNO • Autor: HN – Matěj Slávik

Když na podzim čísla nakažených rostla, Matovič jako řešení prosazoval celoplošné testování všech Slováků antigenními testy. K masovému experimentu, který neměl na světě obdoby, skutečně došlo, přičemž z přibližně 3,6 milionu otestovaných Slováků byla nákaza odhalena zhruba u necelého procenta obyvatel. Odborníci i koaliční partneři plošné testování označili za plýtvání zdroji a doporučovali raději cílené testování v ohniscích nákazy a v továrnách. Matovič nicméně prohlásil slovenský experiment za úspěch, který „ukáže zbytku světa cestu“.

Slzy už nefungují

V této době začaly sílit hádky uvnitř koalice zejména mezi šéfem SaS Sulíkem a Matovičem právě o způsobech řešení pandemie. Zatímco Matovič požadoval buď úplný lockdown, nebo plošné testování, jeho koaliční partneři to považovali za dva extrémy a žádali kombinaci obou řešení. Spory se Sulíkem, ale také s prezidentkou Zuzanou Čaputovou a dalšími politiky, kteří kritizovali jeho touhu vše řídit, si Matovič vyřizoval nejčastěji přes Facebook, což vztahy ještě zhoršovalo.

Slovensko na rozdíl od Česka během období Vánoc neuvolnilo opatření ani většinu obchodů a také restaurace zůstaly uzavřené, nadále však směly fungovat horské chaty a lyžařská střediska, což vedlo k dalšímu rozšíření nákazy během zimních svátků. Počty nakažených začaly strmě stoupat, vláda však varování odborníků opět nevyslechla. K přísnému zákazu rekreačních návštěv na chalupách, k uzavření hotelů a lyžařských středisek přistoupila až po novém roce.

Statistiky ukázaly, že za deset dní od Vánoc zemřelo na covid více lidí než za celý listopad. Během ledna a února se pak někdejší premiant dostal spolu s Českem mezi země nejhůře postižené covidem na světě. Matovič tehdy odpovědnost za šíření viru svalil na obyvatele, kteří nedodržují vládní opatření, stejně jako to udělal už předtím na konci léta. Uprostřed prudce se zhoršující situace také požadoval další kolo plošného testování, což epidemiologové i lékaři označovali za neefektivní a zbytečné.  

Matovičova popularita pod vlivem zaplněných nemocnic, vládních přehmatů a necitlivých vyjádření začala prudce klesat – zatímco na začátku vlády mu důvěřovalo 50 procent lidí, v lednu 2021 už jen čtvrtina. „Lidem zpočátku učarovala Matovičova rozechvělá upřímnost, když se slzami v očích mluvil o obětech korupce – nebo když se mu na jaře hlas třásl při pomyšlení na babičky, které ohrožuje koronavirus. Tytéž slzy dnes rozčilují, protože nejen babičky umírají po stovkách a Matovič z toho stejně roztřeseným hlasem viní všechny politiky kromě sebe,“ napsal v lednu ze Slovenska v komentáři pro Respekt novinář Milan Šimečka.

Igor Matovič, Boris Kollár, Andrej Kiska, Richard Sulík tlačová konferencia po spoločnom rokovaní
Igor Matovič, Boris Kollár, Andrej Kiska a Richard Sulík, březen 2020 • Autor: Dano Veselský / TASR / Profimed

Spory o to, kdo za covid nese politickou zodpovědnost, se mezitím přiostřovaly i přímo ve vládní koalici, přičemž Matovič označoval ostatní partnery na Facebooku za idioty. Doutnající vládní krize naplno vybuchla na přelomu února a března, kdy vyšlo najevo, že Matovič zády svých koaličních partnerů s Ruskem vyjednal nákup ruské vakcíny Sputnik V, která přitom nebyla schválena Evropskou lékovou agenturou ani slovenským regulátorem. Koaliční partnery šokovalo, že vakcínu objednal tajně, proti jejich vůli a přílet prvních 200 tisíc dávek navíc osobně přivítal na košickém letišti.

Napjatou situaci Matovič ještě zhoršil, když na otázku Rádia Extra, co Rusku za vakcíny slíbil, zavtipkoval, že „zakarpatskou Ukrajinu“. Za nevhodnou reakci se poté Ukrajincům omluvil. Nicméně koaliční partneři SaS a Za lidi po epizodě se Sputnikem začali volat po rekonstrukci vlády. Vládní koalice se však nakonec v zájmu dalšího boje proti korupci a nutnosti řešit pandemii rozhodla situaci zklidnit a ve vládě pokračovat.

Mají na rukou krev

Všechny čtyři strany se minulou středu dohodly, že kvůli kauze se Sputnikem a neuspokojivému řešení krize odstoupí ministr zdravotnictví Marek Krajčí (OLaNO). Zároveň měly podepsat memorandum, že už na sebe nebudou veřejně útočit, což měly oznámit hned další den ráno na společné tiskové konferenci. Tato dohoda však vydržela jen několik hodin.

Matovič hned další den ráno ještě před vládní tiskovkou uspořádal vlastní mítink s novináři u příležitosti odvolání ministra zdravotnictví, kde se znovu opřel do koaličních partnerů. Obvinil je mimo jiné z toho, že vysoký počet mrtvých je jejich vinou. „Začal je obviňovat, že mají na rukou krev. Richard Sulík (SaS) a Veronika Remišová (Za lidi) v tu chvíli řekli dost: týden jsme se pokoušeli najít řešení, ale během jedné tiskovky to premiér shodil. S tím se nedá vládnout,“ popisuje vládní krizi Kostolný.

Vládní krize se tak znovu naplno rozhořela a Sulíkova SaS dala tento týden Matovičovi ultimátum: pokud do příští středy neodejde z premiérského postu, ministři za SaS opustí vládu. K rezignaci premiéra vyzvala také zmíněná předsedkyně koaliční strany Za lidi Veronika Remišová s tím, že opačném případě z vlády rovněž odejde.

Podle komentátorů má současná krize několik možných řešení. Jedním z nich je odchod Matoviče z čela kabinetu a pokračování koalice v aktuálním složení. Druhou variantou je odchod jednoho z koaličních partnerů, což by současné vládě stále stačilo k udržení parlamentní většiny. Třetí možností je odchod více koaličních stran a menšinová vláda Matoviče podporovaná poslanci z různých stran napříč parlamentem. Ve hře je ale i scénář, že se vládní strany nakonec zase dohodnou. Vyhlášení předčasných voleb si totiž žádná z nich nepřeje, neboť některé z nich by v nich získaly méně mandátů - nebo by se možná vůbec nedostaly do parlamentu.

V přepočtu na mandáty by tratil nejvíc sám Matovič. Vítězem by se nyní stal Peter Pellegrini, bývalý premiér Ficovy vlády, který si nedávno založil vlastní stranu Hlas. Ta by podle průzkumu dostala kolem 23 procent, druhá by skončila Sulíkova SaS s 13 procenty, Matovičovo OLaNO by bylo třetí s deseti procenty. Do parlamentu by se dostaly ještě Směr (9), Progresivní Slovensko (6,7), LSNS (6,6) a Jsme rodina (5,2) a Za lidi (5,2). Klíč k dalšímu vývoji každopádně nyní drží Matovič. „Těžko odhadovat, jak to celé dopadne. Hlavně proto, že Matovič je netypický, nepředvídatelný politik. Podle mě teď ještě ani on neví, jak se zachová,“ říká Kostolný.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Horký

redaktor, fokus

horky
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 630

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte