Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Agenda

Koronavirus zrušil večírek na výroční oslavu putinismu

Rusko je po USA zemí s největším počtem nakažených, ale oficiální počet obětí je podezřele nízký

Rusko
Moskva a koronavirus • Autor: AP

Ruský prezident Vladimir Putin se rád stylizuje do role tvrdého muže činu, který se prohání na koni svlečený do půl těla sibiřskou stepí, s uspávací puškou loví tygry v džungli anebo v potápěčských brýlích a v neoprenu k údivu přihlížejících vytahuje z hlubin moře starobylé amfory. Všechny tyto pečlivě zrežírované a zdokumentované PR události, které v uplynulých letech Kreml zorganizoval a ukazoval národu ve státní televizi, měly jasný cíl: ujistit obyčejné, spíše chudší Rusy tvořící jádro Putinových podporovatelů, že v čele země stojí silný vládce, jímž nic nehne a který Rusko vrátil z pozice rozvrácené země zpět mezi světové velmoci.

Tomuhle obrazu silného a energického muže však Putin v těchto dnech snad nemůže být vzdálenější. Během televizních vystoupení k národu, které ho zachycují v domácí izolaci ve sklepě jeho venkovského sídla nedaleko od Moskvy, působí velmi vážně, sklesle, a místy dokonce i znuděně. Když například minulý týden televize přenášela videokonferenci, ve které ruská vláda národ informovala o aktuálním vývoji epidemie koronaviru v zemi, Putin si v přímém přenosu během projevu ministra zdravotnictví kutálel propisovačkou sem a tam po svém psacím stole a zíral při tom do desky stolu – čehož si samozřejmě všimli ruští i zahraniční novináři.

Reklama
Reklama

https://twitter.com/PjotrSauer/status/1258016342067814400

„Myslím, že je to vůbec poprvé v politické kariéře, kdy Putin čelí problému, který vůbec nemá pod kontrolou a který mu překazil všechny plány,“ nabídl vysvětlení prezidentovy viditelné zachmuřenosti a apatie politolog Nikolaj Petrov z think tanku Chatham House. Právě tento rok přitom měl být pro Putina klíčový. Na konec dubna bylo naplánováno všelidové referendum o ústavních změnách, které by Putinovi umožnily vládnout místo do roku 2024 až do roku 2036. V květnu měla na Rudém náměstí za potvrzené účasti prezidentů Emmanuela Macrona a Si Ťin-pchinga proběhnout velkolepá vojenská přehlídka k oslavě 75 let od konce Velké vlastenecké války, což je tradiční kremelský rituál ukazující důležitost Ruska, posilující národní cítění a demonstrující autoritu prezidenta.

Obyčejným lidem, jejichž příjmy se v posledních letech snižují, pak Putin pro letošní rok sliboval materiální přilepšení. Nový premiér Michail Mišustin, kterého Putin nedávno instaloval do funkce místo neoblíbeného Dmitrije Medveděva, měl za úkol pomocí miliardových investic ze záložního státního fondu ze zisků z ropy nastartovat ekonomiku a posílit klesající popularitu vlády. Ze všech těchto plánů ale sešlo kvůli epidemii koronaviru.

Máme to pod kontrolou

Rusko je v polovině května s 252 tisíci případy hned po USA zemí s největším počtem nakažených. Virem se nakazil a musel být hospitalizován i sám premiér Mišustin, několik ministrů a mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ústavní referendum i vojenská přehlídka byly spěšně zrušeny, po vyhlášení karantény na konci března se ekonomika ze dne na den zastavila a peníze původně určené na rozvoj ruských domácností teď slouží jako nouzové kompenzace pro miliony nezaměstnaných a lidí dočasně uvězněných v domácí izolaci. Cena ropy, na jejímž prodeji je ruský rozpočet závislý, navíc kvůli cenové válce se Saudskou Arábií prudce klesla a analytici momentálně Rusku předpovídají propad ekonomiky o šest procent. V době, která měla být Putinovým triumfálním obdobím, tak coby prezident naopak zažívá největší krizi své dvacetileté vlády. „Rok 2020 měla být ve znamení výroční oslavy putinismu, ale večírek byl zrušen,“ shrnuje stav ve svém komentáři pro Foreign Policy novinářka Susan Glasser.

Rusko přitom mělo nakročeno k tomu projít epidemií dobře. Už v lednu zavřelo více než 2500 kilometrů dlouhou hranici s Čínou a cestující z tehdejšího epicentra preventivně izolovalo, čímž získalo čas se na příchod viru připravit. Ruští lékaři z mnoha regionů v té době s poukazem na katastrofickou situaci v Itálii vyzývali vládu, ať nakoupí hlavně ochranné zdravotní pomůcky, jinak v případě rozšíření nákazy budou lékaři v ohrožení života, ale kabinet je ale tehdy ignoroval. Ještě v polovině března mělo Rusko jen pár stovek nakažených a i prezident Putin hýřil sebevědomím. „Virus máme pod kontrolou, šíření nákazy jsme zabránili,“ řekl v projevu 17. března. A sám demonstrativně v ochranném obleku navštívil jednu z moskevských nemocnic. Rusko také demonstrativně vyslalo letadlo se zdravotnickými pomůckami do nemocí nejhůře postiženého italského Bergama a později do USA.

https://www.youtube.com/watch?v=ME506e_LNUo

O pár dní později scéna dramaticky proměnila. Lékař, který prezidenta prováděl po moskevské nemocnici, byl diagnostikován s koronavirem a Putin se přesunul do izolace ve svém venkovském sídle, odkud na konci března vyhlásil celostátní karanténu - a od té doby svoji izolaci neopustil. Italský deník La Stampa souběžně informoval, že většina vybavení zaslaná coby přátelská pomoc z Ruska je nepoužitelná a podobný osud později potkal zásilku do USA. Počet nakažených koronavirem mezitím začal v Rusku prudce narůstat. Místní nezávislá média informovala o tom, jak se nákaza šíří hlavně mezi lékařským personálem a pacienty kvůli zoufalému nedostatku ochranných pomůcek a testů.

Novináři také přinesli svědectví lékařů, že se v nemocnicích nedodržovala pravidla a lékaři museli často dál pracovat i po prokázání nákazy. Tři lékaři, kteří si stěžovali na pracovní podmínky v nemocnicích, za záhadných okolností vypadli z okna a dva z nich po pádu zemřeli – byť i ruská Lékařská aliance, odborová organizace jindy velmi kritická k poměrům ve zdravotnictví, prohlásila, že šlo spíše o sebevraždy způsobené stresem než o pokusy zneškodnit nepohodlné kritiky. Podle ruského webu, který eviduje počty zdravotních pracovníků zemřelých na koronavirus v Rusku, k jich k dnešnímu dni viru podlehlo celkem 190.

Západní pravidla

Seznam mrtvých zdravotníků zároveň vyvolává otázky, jak Rusko statistiky obětí koronaviru vlastně počítá. Rusko má na 252 tisíc nakažených a jen 2305 úmrtí, což odpovídá necelému procentu. Vzhledem k nízkému počtu obětí má ale velmi vysoké číslo mrtvých zdravotníků. Velká Británie, kterou už v počtu nakažených Rusko předehnalo, hlásí 30 tisíc zemřelých na koronavirus, z toho 275 zdravotníků. Británie má tedy na podobný počet nakažených srovnatelné množství zemřelých zdravotníků, ale více než desetinásobné množství obětí. Nejen tato nesrovnalost naznačuje, že ruské statistiky jsou oproti Západu nejspíš hodně podhodnocené. Což Rusko odmítá. „Ukazuje to, že kvalita naší zdravotní péče je mnohem lepší než v USA,“ prohlásil mluvčí parlamentu Vjačeslav Volodin.

Rusko
Putin má videokonferenci s gubernátory • Autor: AP

Jak ale zjistil deník Moscow Times, nízký počet úmrtí nejspíš souvisí s tím, že Rusko mezi oběti počítá pouze ty, u kterých byl koronavirus prokázán jako příčina smrti, nikoli však ty, kteří měli koronavirus, ale možná zemřeli na něco jiného. Novináři to doložili na příkladu z Čeljabinsku, který tyto dvě kategorie zemřelých pacientů rozlišuje a jako jeden z mála ruských regionů o tom veřejně a transparentně informuje. Zatímco u počtu zemřelých na koronavirus je v Čeljabinsku uvedené číslo tři, u počtu mrtvých s koronavirem je číslo sedm. Ruské statistiky ale za Čeljabinsk udávají u počtu obětí číslo tři.

Země jako Itálie, Británie nebo USA počítají mezi oběti všechny mrtvé pacienty s koronavirem. Pokud by Čeljabinsk uváděl oběti podle „západních“ pravidel, jejich počet by byl 10, tedy o 233 procent víc. Novináři poté našli ještě další tři města, kde byla situace podobná. Jeden z ruských expertů na plicní choroby Andrej Černajev, který místní pravidla pro evidenci zemřelých na koronavirus pomáhal sepisovat, novinářům jejich domněnku potvrdil. „Já věřím, že Rusko počítá správně, zatímco Itálie nebo Spojené státy počítají i případy, které tam nepatří,“ řekl pro Moscow Times.

Že budou počty mrtvých ve skutečnosti vyšší ukazuje i statistika celkově mrtvých za určité období. Například v Moskvě zemřelo letos v dubnu o 1854 lidí víc, než je průměr pro tento měsíc za posledních deset let. Analýza deníku Financial Times odhaduje, že skutečný počet obětí bude vyšší minimálně o 70 procent.

Rusko
Ilustrační foto • Autor: AP

Kromě děsivých zpráv z nemocnic, ve kterých chybí respirátory, kvůli zastaralým plicním ventilátorům vznikají smrtící požáry a někdy ani neteče teplá voda, má tak hodně lidí pocit, že režim krizi podcenil a nemá ji pod kontrolou. Před týdnem zveřejněný průzkum ukazuje, že Putinovi klesla popularita na nejnižší úroveň od nástupu k moci před dvaceti lety – podle nezávislého centra Levada ho v dubnu podporovalo jen 59 procent Rusů oproti 63 procentům v březnu. A když měli respondenti uvést politiky, kteří si zaslouží jejich důvěru, jmenovalo Putina jen 28 procent lidí, přitom před třemi lety ho uvedlo necelých 60 procent Rusů. Jen 41 procent lidí si pak myslí, že Rusko zvládá koronavirus dobře. Tato čísla naznačují, že s Putinovým postupem při řešením krize obyvatelé nejsou příliš spokojeni. Podle místopředsedy výzkumného centra Levada Denise Volkova se ale bojí spíše ekonomických následků epidemie než samotné nákazy.

Na hranici kapacit

Kreml nálady ve společnosti pečlivě sleduje a nejspíše také kvůli nim Putin v pondělí 11. května oznámil, že celonárodní karanténa končí a Rusko se pomalu začne vracet k životu. Karanténu přitom ukončil ve chvíli, kdy má země rekordní přírůstek nakažených a denně tu přibývá zhruba 10 tisíc nových případů. Končí však pouze Putinem v březnu zavedená celonárodní karanténa, další lokální restrikce budou odteď zavádět a rušit regionální gubernátoři. V praxi to může znamenat i to, že některé regiony opatření ještě zpřísní. Například Moskva v úterý zavedla povinné nošení roušek a rukavic.

Podle komentátorů se tím chce Putin odstřihnout od zodpovědnosti za blížící se zdravotní i ekonomické problémy země a přenést ji na regionální úředníky, kteří za svoji moc vděčí právě jemu. Podle politologa Abbase Galjamova Putin nechce vypadat, že zaostává z západními zeměmi, které nyní své ekonomiky také znovu nahazují do provozu. Epidemiologové ale varují, že uvolňovat teď v Rusku restrikce je chyba. „Rusko je na vrcholu pandemie, ne na jejím konci. Nemůžeme uvolnit ochranná opatření v téhle chvíli. Nemocnice jsou na hranici kapacit,“ řekl pro Deutsche Welle virolog Sergej Netjosov z Novosibirské státní univerzity.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Petr Horký

redaktor, fokus

horky
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte