Jste pro nás nadějí a partnery, drazí přátelé, psal Zeman ruskému a čínskému prezidentovi

Často diskutovaná podezření ohledně servility bývalého prezidenta Miloše Zemana vůči Rusku a Číně teď získávají konkrétní obrysy. Respekt získal jeho korespondenci s prezidenty obou zemí, Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem. Hrad ji poskytl na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Zeman během svého během desetiletého mandátu usiloval o to, aby oba byli jeho nejbližšími politickými spojenci: s oběma opakovaně jednal a byl s nimi i v častém písemném kontaktu. Dosud se ale nevědělo o čem.

Kancelář prezidenta republiky dohledala v archivech deset dopisů, které Zeman adresoval Putinovi, a dvanáct, jež odeslal čínské hlavě státu. Zeman v nich vystupuje jako politik, který se snaží lobbovat za ruské a čínské zájmy. U Putina se přimlouval za větší vzájemné provázání v jaderné energetice v době, kdy se začalo jednat o rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Zájem o tendr projevil ruský Rosatom, přestože české tajné služby vládu opakovaně varovaly, že kontrakt s autoritářským státem představuje pro stát. Zeman v dopisech prosazoval opak. 

„Těším se také na pokračující spolupráci v energetice, zejména pak na kooperaci českých firem na projektech Rosatomu v zahraničí. Kromě toho jsem již nejednou uvedl, že firmu Rosatom považujeme za významného globálního hráče v oblasti jaderné energetiky a potenciálně silného partnera při rozvoji jaderné energetiky v Česku,“ napsal Zeman Putinovi v prosinci 2017.