Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Jak česká wikipedie okupovala Krym

Text o anexi ukrajinského území stranil ruskému výkladu událostí

Kyjev, únor 2014 • Autor: Globe Media /  Reuters
Kyjev, únor 2014 • Autor: Globe Media / Reuters

Wikipedia oslavila v polovině ledna dvacetileté výročí. A měla co. Elektronická, všem dostupná a společně vytvářená encyklopedie změnila způsob, jakým se lidstvo dostává k vědomostem. Je to největší a nejcitovanější dílo lidských dějin: ve všech jazycích, kterých jsou stovky, má 55 milionů článků. Její největší, anglickojazyčná verze s víc než šesti miliony příspěvků odpovídá téměř třem tisícům tištěných svazků - encyklopedie Britannica jich má dvaatřicet.

Akademici i další odborníci včetně novinářů ji sice nepřijali jako nerozporný zdroj informací, ale jak píše anglický týdeník Economist, globální reputace Wikipedie nikdy nebyla vyšší. V době lží jsou velké wikipedie - anglická, německá, francouzská či španělská - spolehlivý zdroj, který se drží konsenzu a fakt. Jinými slovy, píše se tam pravda.

Česká Wikipedie se takovým rozsahem a renomé chlubit nemůže. Je to ale solidní Wikipedie, jejíž rozsah (téměř půl milionu článků) odpovídá počtu lidí, kteří češtinu ovládají. Tuzemskou wikipedii vytváří stabilní a fungující komunita. O to víc zarazí, když na čtenáře čeká zjevná past.

Pojem “fake-news” a “dezinformace” se do veřejného prostoru definitivně dostal v roce 2013 a 2014 v souvislosti s ukrajinskou revolucí a následnou ukrajinsko-ruskou válkou. Ruský stát začal tehdy produkovat neuvěřitelné množství lží a nesmyslů, kterými si snažil zakrýt faktický stav věcí. Revoluce na Majdanu, anexe Krymu, okupace Donbasu a sestřelení letadla MH-17 - to všechno jsou události, které ruský systém propagandy obalil výmysly, jejichž dosah znásobily sociální sítě. A v podobném tónu se až do nedávna nesl článek Krym na české Wikipedii:

Což je sice možný názor, ale ne věcné encyklopedické heslo. A nejen proto, že tehdejší příběh z místa jinak odvyprávěl i tento časopis, ale především proto, že tamní události jinak a věcněji popisují velké wikipedie, anglická či německá.

Anglická na stejném místě říká: “V únoru 2014, po ukrajinské revoluci z roku 2014, která svrhla ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, Rusko anektovalo Krym po vojenské intervenci proruských separatistů a ruských ozbrojených sil. Uskutečnilo se kontroverzní celokrymské referendum, odporující ukrajinské i krymské ústavě a rozhodující o připojení k Rusku. Podle oficiální výsledků se pro připojení vyslovilo 90 procent účastníků, ale hlasování bylo bojkotováno mnoha obyvateli loajálními k Ukrajině a bylo prohlášeno za neprávoplatné západními vládami i OSN. Formálně Rusko anektovalo Krym 18. března 2014.”

Aněmecká je ještě jasnější: “Od okupace a faktické anexe Krymu Ruskem v roce 2014 v průběhu krymské krize je sporné, zda je poloostrov součástí mezinárodního práva. Rusko, které od té doby vykonává faktickou kontrolu nad Krymem, jej považuje za své dva federální subjekty (někdy také za  vlastní federální obvody), zatímco Ukrajina a většina mezinárodního společenství nadále považují Krym za Krymskou autonomní republiku a za část ukrajinského státního území, což plyne například z rezoluci OSN 68/262.”

Podobně mluví dokonce i ruská wikipedie, která se drží faktů o mezinárodním právu: “Většina poloostrova je předmětem územních sporů mezi Ruskem, které jej kontroluje od března 2014, a Ukrajinou. Většina států OSN uznávají celý Krym jako součást Ukrajiny. Podle ruské federální struktury se dvě části Ruské federace - Republika Krym a federální město Sevastopol - nacházejí na sporném území Krymu. Podle administrativního dělení Ukrajiny se zde nachází Autonomní republika Krym a Sevastopol, město se zvláštním statusem. Severní část Arabatské kosy patří do ukrajinské Chersonské oblasti a není předmětem územních sporů.”

Jak se tedy stane, že se česká wikipedie v takto důležitém článku nedrží vlastních standardů, manipuluje se zdroji a naznačuje neopodstatněné teorie o Američany zaplaceném a vymyšleném převratu? Přitom dlouho ukrajinské a krymské události roku 2014 popisovala stejně jako verze jiných jazyků.

Poprvé se spojení ukrajinské revoluce a anexe Krymu objevuje 14. srpna 2014, kdy uživatel Palu (jeden z nejaktivnějších českých wikipedistů) píše: V následujících měsících se úvod jen upřesňuje (například počet obětí střelby do demonstrantů v Kyjevě) a postupně reflektuje Putinovo přiznání, že Krym obsadili ruští vojáci. Až 24. listopadu 2018 se “proevropské protesty” mění na “proevropskou revoluci”, když uživatel Jirka.h23 zjednodušil úvod článku.

Současný verze úvodu - s “protiústavním převratem” a “organizováním ze strany USA” - se poprvé objevuje 29. ledna 2020 a napsal ji uživatel Kovanja. O tom nelze zjistit nic, ale z dostupných diskusí je zřejmé, že má s wiki komunitou časté spory a často dostane takzvaný blok, tedy zákaz editace článku.

Uživatel Sokoljan, což je profesor filozofie Jan Sokol, ještě týž den vrátil úvod do původního znění s poznámkou “jednostranná propaganda” a “podezřelé zdroje”. Kovanja vymazal Sokolovy změny o čtvrt roku později, 24. dubna 2020. Jan Sokol se zase pokusil úvod vrátit do původního stavu o týden později, ale Kovanja jeho změny opět „opravil“. Od konce loňského dubna je pak úvod českého hesla o Krymu neměnné - tak jak jej napsal Kovanja.

Nic na tom nezměnil ani fakt, že od té doby stránku (na jiném místě) editoval Mario7. Aktivní český wikipedista, od roku 2016 správce a mimo jiné člen wikiprojektu Ruská politika, který se dle popisu “snaží zvednout úroveň článků týkajících se ruské vnitřní i zahraniční politiky”. Po krátké debatě na wikipedistickém fóru se znění českého hesla o Krymu vrátilo do původní podoby, které odpovídá pravidlům wikipedie. „Navzdory všem stupňům a dostupným způsobům kontroly došlo k jistému selhání,“ píše správce Mario7. „Už jsem to řekl a znovu to opakuji – mrzí mě to a za případný čtenářský diskomfort se omlouvám(e) – jak už jsem naznačil, jednalo se o exces konkrétního (dlouhodobě problematického a současně nedostatečně řešeného) editora, kterých máme naprosté minimum. I to se při těch desítkách tisíc editací bohužel může stát. Stejně tak bychom se nebránili příchodu nových stálých editorů.“

Oprava: V původním textu jsme na konci mylně uvedli, že správce Maria7 není běžnou cestou možné kontaktovat. Za chybu se omlouváme. Spojili jsme se s ním přes diskusní stránku, kterou má každý přispěvatel -  jak respekt.cz informoval wikipedista Kychot.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].