Ambice musí mít reálný základ, reaguje Havlíček na nový emisní cíl Bruselu
 
Elektrárna Počerady
Elektrárna Počerady; ilustrační foto • Autor: Matěj Stránský

Evropská komise má po osmi měsících příprav pohromadě další plán, jak pohnout s klimatickou změnou. Dokument unikl před středečním vystoupením šéfky komise Ursuly von der Leyen v Evropském parlamentu. Navazuje na loňský závazek, ke kterému se po prvotních protestech přidalo i Česko: proměnit EU do roku 2050 v bezemisní ekonomiku a skoncovat s vypouštěním skleníkových plynů. Jenže rok 2050 je daleko – a aby z plánu nezůstaly jen vzdálené vize, navrhuje Brusel závazný mezikrok už pro rok 2030. „Vyvážená, realistická a obezřetná cesta ke klimatické neutralitě do roku 2050 vyžaduje do roku 2030 snížení emisí o 55 procent,“ uvádí dokument.

Snížení se měří v porovnání s rokem 1990. Dosud se počítalo s 40 procenty. To EU slíbila před pěti lety v rámci OSN při podpisu globální Pařížské dohody o ochraně klimatu. Mezi klimatology ale v poslední době převládá názor, že snížení o 40 procent nebude stačit a že lidstvo musí přidat – jinak riskuje, že dá v přírodě do pohybu nevratné procesy vedoucí k celoplanetární ekologické krizi.

Reklama
Reklama

Výkop v podobě společného cíle na úrovni 55 procent budou nyní posuzovat jednotlivé členské státy. Většina je pro; a státy jako Dánsko, Švédsko, Nizozemsko nebo Rakousko slibují v příští dekádě pokročit ještě dál. Česko naopak patří mezi skeptičtější země. Snížení emisí znamená hlavně odklon od fosilních paliv, což zemi komplikuje závislost na uhlí ve výrobě elektřiny a tepla, ale i nehospodárnost budov, setrvalý nárůst automobilové dopravy nebo v posledních letech hynutí lesů. Klimatické ambice navíc v Česku nepřinášejí žádné politické body, spíše naopak, a tak se Babišova vláda drží zpátky.

Mít reálný základ

V roce 2017 minulý kabinet odsouhlasil dokument jménem Politika ochrany klimatu, podle kterého by bylo žádoucí dosáhnout mezi roky 1990 a 2030 snížení emisí o 50 procent, ale do praxe se tento cíl nijak nepromítá. Delší časové řady ukazují, že pokles emisí se v Česku zastavil kolem roku 2013 a od té doby země vypouští do ovzduší stabilně kolem 130 milionů tun CO2 a dalších skleníkových plynů, což je mimochodem v přepočtu na hlavu jedno z nejvyšších čísel na světě.

Havlíček: Musí to být vyvážené

Pro rok 2030 se Česko zatím oficiálně drží čtyřicetiprocentního cíle, byť velkou část tohoto poklesu má země už dávno za sebou díky velkému poklesu v 90. letech kvůli transformaci ekonomiky a útlumu těžkého průmyslu. Nyní jsou emise už o 35 procent nižší než před třiceti lety, ale o moc dál se prý dostat nejde. „My jsme řekli, že v roce 2030 budeme o 40 procent níž. A tento jízdní řád plníme. Teď říkáme, že bychom do roku 2030 možná zvládli 43 nebo 44 procent, možná 45 s odřenýma ušiskama. Víc neuhrajeme,“ prohlásil vicepremiér Karel Havlíček v rozhovoru pro Respekt letos v červnu.

Nyní mluví podobně. „Náš názor je pořád stejný. Je dobré mít odvážné ambice, ale musí to mít reálný základ. Jinak se z dobře míněné vize stává pouze dobře ohodnocená diplomová práce,“ uvedl Havlíček. „Pořád to počítáme, je tam řada proměnných. Při zachování energetické soběstačnosti a střízlivém pohledu na čistou mobilitu nám to vychází maximálně na 45 procent,“ doplnil ministr v odpovědi na otázku, zda po novém 55procentním výkopu z Bruselu nebude přece jen potřeba ambice upravit.

Podle Jiřího Koželouha, člena vládní uhelné komise a experta na klima z Hnutí DUHA, se ale vicepremiér drží zbytečně při zemi. „Já myslím, že je to nesmysl. Jsme schopni dosáhnout mnohem víc a po pravdě řečeno i budeme muset,“ uvádí Koželouh v reakci na Havlíčkových 45 procent. Největším příspěvkem by podle něj bylo uzavření uhelných elektráren, což by zdejší emise snížilo o 22 procent. DUHA má k dispozici i studie, podle kterých by takový krok měl být i technicky možný – jinými slovy obvyklé námitky, že bez uhlí nebude v Česku čím svítit, podle těchto podkladů nejsou na místě.

teplota-cr_1920

Průměrná roční teplota v ČR od autora Fakta o klimatu, licencovaný pod CC BY 4.0.

Avizovaný cíl 55 procent podle not Evropské komise nutně neznamená, že každá země musí dosáhnout právě tohoto čísla. Nový plán počítá s tím, že jde o cíl za celou Unii, ke kterému některé země mohou přispět víc než jiné. To dává chudším státům větší volnost, na druhou stranu matematicky platí, že nejvíc fosilní státy jako Česko mají v procentním vyjádření největší prostor ke zlepšení. Pokud společný 55procentní cíl projde, bude se teprve jednat o tom, jak se rozdělí mezi jednotlivé státy.

Tam, kde je závislost na fosilních palivech velká, Unie počítá s masivní finanční pomocí – kromě standardních unijních fondů má být pro Česko k dispozici kolem 120 miliard korun z takzvaného modernizačního fondu, určeného právě na ekonomickou transformaci směrem k dekarbonizaci, dále pak 35 až 40 miliard v rámci „just transition“ fondu pro uhelné regiony a dalších až 180 miliard pro takzvaný národní plán obnovy, což je nový program dojednaný v EU narychlo kvůli oživení ekonomiky po koronaviru.

Netopit uhlím

Havlíček i Babiš na začátku pandemie navrhovali Evropě vycouvat z klimatických cílů a místo toho se soustředit na podporu tradičního průmyslu. Unijní trend je ale přesně opačný. Hned na první stránce nové strategie se píše, že restart ekonomiky a klimatická změna nejdou proti sobě, ale že je naopak potřeba oba cíle spojit a zelené investice chápat jako ekonomický impuls. V tomto ohledu už Babiš s Havlíčkem otočili, mimo jiné s vidinou přísunu dalších miliard z unijních fondů. A také v naději, že kooperativní přístup Brusel oplatí zdejší vládě tím, že nebude blokovat její záměr zbudovat v Dukovanech a výhledově i v Temelíně další jaderné bloky.

Podle Havlíčka bude český příspěvek k odbourání uhlíkové stopy spočívat v první řadě v tom, že se přestane ve velkém topit uhlím. Teplárenství má podle Havlíčka do roku 2030 „komplet“ přejít z uhlí na plyn, biomasu a odpady. Tento plán, který ministerstvo průmyslu oficiálně vyhlásilo v září, mají usnadnit právě unijní miliardy. Dalším impulsem k odklonu od uhlí má být postupné zdražování emisních povolenek, které musí velcí emitenti jako elektrárny nebo průmysl povinně kupovat napříč celou Evropou a příděl se bude až do roku 2030 postupně krátit.

Karel Havlíček
Karel Havlíček • Autor: Matěj Stránský

Kromě sektorů zařazených do povolenkových přídělů, kde už národní vlády převedly svoje pravomoci na Brusel, ale bude pokračovat tlak na pokles emisí i v dalších oblastech, hlavně v dopravě, kde je uhlíková stopa Čechů i dalších Evropanů kvůli autům podobně velká jako v energetice. Česko se v sektorech mimo povolenky zavázalo snížit mezi roky 2005 a 2030 emise skleníkových plynů o 14 procent, ale zatím emise v těchto oblastech naopak rostou.

Podle Koželouha nejspíš dohadování s Bruselem povede k tomu, že obě strany využijí již odsouhlaseného snižování přídělu emisních povolenek pro elektrárny a teplárny, což je proces, který už je mimo vliv národních vlád. V Česku by snižování přídělu povolenek mělo vést k postupnému tlaku na odpojování uhelných zdrojů a náhradou plynem, kde emise nejsou tak velké, nebo výrobou elektřiny a tepla z biomasy a odpadů, jak o tom mluví Havlíček.

Vzhledem k tomu, že Česko má v tomto ohledu velkou rezervu, jak emise snižovat, může toho vláda využít při vyjednávání o závazcích v jiných oblastech. Zda bude celkově stačit Havlíčkových 45 procent, by mělo být jasné zhruba do roka. Nově zveřejněný plán Evropské komise počítá s „veřejnou debatou“ o nových cílech na podzim 2020 a s vyhotovením „podrobných legislativních návrhů do června 2021“.

potencial-zpusobu-snizeni-emisi_1920

Potenciál vybraných způsobů snížení emisí v ČR od autora Fakta o klimatu, licencovaný pod CC BY 4.0.

 

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte