Čína vrací Evropě sankce za Ujgury. Podle Bruselu tím ohrožuje obchodní dohodu

Ve vztazích mezi západní Evropu a Čínou to tento týden jiskří. Francie si předvolala čínského velvyslance poté, co čínská ambasáda v Paříži nazvala jednoho z kritických francouzských expertů na Čínu “ideologickým trolem” a členem “smečky hyen”.  A naopak Čína si předvolala velvyslance Velké Británie a Evropská unie a slovy náměstka pekingského ministra zahraničí Čchin Kanga vzkázala, že Evropa “nemá kvalifikaci učitele, jenž ostatním dává arogantní lekce v otázkách lidských práv”.

Spouštěčem vzájemného předvolávání velvyslanců na koberečky bylo to, že EU v pondělí poprvé od masakru na Náměstí nebeského klidu v roce 1989 zavedla sankce proti čínským představitelům. Konkrétně EU ve spolupráci se Spojenými státy, Velkou Británií a Kanadou kvůli pronásledování Ujgurů v čínské provincii Sin-ťiang zařadila na sankční seznam čtyři představitele čínského režimu a jednu bezpečnostní organizaci, které mají přímé vazby na tamní systém internačních táborů. Zmrazily jim majetky a dotyční nebudou již moci do těchto západních zemí přicestovat. Na sankčním seznamu nicméně chybí například nejvyšší představitel čínské komunistické strany v provincii Sin-ťiang Čchen Čchüan-kuo.

Čína odpověděla odvetnými sankcemi, které míří na deset osob a čtyři instituce. Na sankčním seznamu je například německý akademik Adrian Zenz, jenž sehrál významnou roli při odhalování útlaku Ujgurů (zde najdete jeho profil). A také několik poslanců Evropského parlamentu, kteří čínské porušování lidských práv hlasitě kritizovali - včetně bývalého předsedy německých Zelených a nynějšího předsedy delegace EU-Čína v Evropském parlamentu Reinharda Bütikofera. Čína je viní z “šíření lží a dezinformací,” které vážně narušují její vztahy s Evropou.

Diplomatická roztržka nyní ohrožuje ratifikaci investiční dohody, na níž se koncem minulého roku EU a Čína shodly. Její podepsání bylo dlouhodobým cílem evropské, a zvláště německé diplomacie. Podle představ Bruselu má řešit nevýhodné postavení evropských firem na čínském trhu a dát jim podobné podmínky, jakým se v Číně již těší americké firmy. Napříště nemají být třeba nuceny předávat Číně výměnou za přístup na tamní trh své technologické know-how a získají povolení působit i v Číně v odvětvích, jako jsou například elektromobily.

Ekonomicky je dohoda výhodnější pro EU, ovšem politicky pro Čínu - podle kritiků pomíjí porušování lidských práv, a navíc přichází v době, kdy se nový americký prezident Joe Biden snaží sladit politiku demokratických zemí vůči Pekingu. Jeho cílem je, aby se EU v tomto geopolitickém soupeření držela stranou a nepřidávala se jednoznačně po bok USA.

Evropský komisař pro obchod Valdis Dombrovskis prohlásil, že osud investiční dohody závisí na vývoji aktuální roztržky. “Proces ratifikace dohody nelze oddělit od vyvíjející se dynamiky celkového vztahu mezi EU a Čínou,” řekl a označil čínské odvetné sankce za “politováníhodné a neakceptovatelné“. Významná frakce sociálních demokratů v Evropském parlamentu oznámila, že zrušení sankcí vůči europoslancům je podmínkou toho, aby parlament o ratifikaci dohody vůbec začal jednat. Přičemž bez jeho souhlasu dohoda nemůže vstoupit v platnost.

V této situaci je momentálně na své první návštěvě Bruselu nový americký ministr zahraničí Antony Blinken. Podle informací deníku The Financial Times má ve středu spolu s evropským protějškem Josepem Borrellem oznámit obnovení dialogu, během něhož se má utvářet právě společná strategie EU a USA vůči Číně.

Donald Trump raději jednal na vlastní pěst, oproti tomu Joe Biden chce najít společný postup demokratických mocností. Zda umírněnější Evropané a víc “jestřábí” Američané opravdu najdou shodu a jak tento kompromis bude vypadat, to se teprve uvidí - ale aktuální eskalace hledání shody spíše napomůže. “Čína žene Evropany do náruče USA,” citují The Financial Times Theresu Fallon, expertku na evropsko-čínské vztahy.