Nechceme s Čínou boxovat sami, dává najevo Amerika

“Bude to mrazivý summit,” předpovídala zahraniční média. Prognóza analytiků přitom samozřejmě nesouvisela s tím, že první setkání mezi Čínou a USA od nástupu Joea Bidena do úřadu se ve čtvrtek a pátek koná v aljašském městě Anchorage. Mrazivé je současné nastavení americko-čínských vztahů a -  nikdo neočekává, že by to dvoudenní summit mohl změnit.

Přesto je jednání důležité. Poprvé se spolu tváří tvář setkávají vysoce postavení zástupci obou vlád. Americkou stranu zastupuje ministr zahraničí Antony Blinken a bezpečnostní poradce Jake Sullivan, Čínu ministr zahraničí Wang I a vysoce postavený člen politbyra Jang Ťie-čch'  - jeden z nejzkušenějších čínských diplomatů, který relativně blízký vztah navázal např. s nedávno zesnulým prezidentem Bushem starším.

Dnes jsou ale americko-čínské vztahy zcela jinde a bylo to znát z vyjádření obou zemí, která setkání předcházela. Neshody panovaly už na tom, jak jednání označovat. Zatímco Čína mluvila o “strategickém dialogu”, američtí představitelé se tomuto termínu bránili a dávali najevo, že jde o jednorázové setkání, nikoliv o start dlouhodobějších jednání.

Pro novou americkou administrativu jde o příležitost, jak nastavit tón a linku pro další konverzaci. A jak se Čína k americkým požadavkům postaví, to do velké míry určí, zda a jak se uskuteční další setkání, řekl Blinken minulý týden při slyšení v Kongresu. “Budeme k Číně přistupovat z pozice síly,” uvedl.

“Na něco takového nemáte právo,” vypálil Jang ve čtvrtek  při úvodních proslovech obou stran před novináři. Když pak USA kritizovaly porušování lidských práv v Číně, vyzval Jang k tomu, aby si Spojené státy v této oblasti nejdříve udělaly pořádek doma. První den jednání se tak skutečně nesl v očekávaném “mrazivém” duchu a silné komentáře si obě strany vyměňovaly před zraky novinářů. “Byl to nevídaně nediplomatický boxerský souboj,” píše korespondentka BBC v Bílém domě.

Dá se očekávat, že podobný tón zní i za zavřenými dveřmi. Jak Sullivan, tak Blinken dopředu slibovali, že žádné téma nebude tabu, a přímo v Anchorage pak čínské představitele ujistili, že chtějí mluvit o situaci v Hongkongu a Jihočínském moři, o Ujgurech nebo o kybernetických útocích na americkou infrastrukturu, z nichž USA obviňují Peking.

V mnoha ohledech to vypadá, že Bidenova administrativa přebírá kurz nastolený Donaldem Trumpem. Komentátor magazínu Foreign Policy Michael Hirsch píše, že americký zahraničněpolitický establishment je unaven z dekády dlouhé - a v jejich očích neúspěšné - snahy udělat z Číny “spořádanějšího” člena mezinárodního systému. Tohle úsilí spojovalo administrativy Billa Clintona (který umožnil vstup Číny do Světové obchodní organizace), George Bushe i Baracka Obamy. Samozřejmě, že i za těchto prezidentů měly americko-čínské vztahy výrazné propady. Ale za Trumpa se napětí přelilo do jedné kontinuální krize a bývalý americký prezident Peking vnímal nejvíc jako soupeře.

Pokud bychom na dnešní rozhádané americké scéně chtěli najít téma, u nějž existuje šance, že vznikne konsenzus napříč politickým spektrem, bude to nejspíš právě Čína. Mainstreamový názor se za poslední roky vychýlil podstatně blíž k přístupu, který zosobňoval Trump - a tento kurz bude dál držet i Biden. Když začátkem března Blinken představoval zahraničně bezpečnostní priority nové vlády, označil Čínu za největší geopolitickou zkoušku tohoto století, se kterou se USA budou potýkat. “Je to jediný soupeř, který má potenciál kombinovat svoji ekonomickou, diplomatickou, vojenskou a technologickou sílu tak, aby systematicky narušoval stabilní a otevřený mezinárodní systém,” uvedl.

Přesto mezi Bidenem a Trumpem existují i zásadní rozdíly. Pro Bidena je velkým tématem klimatická změna - a americký prezident ví, že bez spolupráce s Čínou se obrat nepodaří. A za druhé nová americká administrativa dává jasně najevo, že se chce při jednáních s Čínou spolehnout na svá spojenectví a aliance.

Vyčíst to lze i z jemné symboliky kolem jednání v Anchorage. Na Aljašce zakončil Blinken první cestu po Asii, během které spolu s ministrem obrany jednal s nejbližšími spojenci USA v regionu. Ty chtěl mimo jiné ujistit, že po čtyřech letech nervózního napětí, jak to s americkými závazky vůči spojencům vlastně je, se na USA opět mohou všichni spolehnout.

A jak ve svém eseji v nejnovějším vydání magazínu Foreign Affairs připomíná někdejší australský premiér Kevin Rudd, pokud Spojené státy dají dostatečně silně najevo, že za spojenci stojí, mnoha z nich se uleví. Čína totiž momentálně vůči řadě z nich kombinuje ekonomické sankce s diplomatickým a někdy i vojenským tlakem. “Čínský prezident bude čekat na jasný signál z Washingtonu, že podmínkou pro normalizaci americko-čínských vztahů je ukončení donucovacích praktik vůči americkým spojencům. A pokud žádný nepřijde, jako tomu bylo za Donalda Trumpa, vše dál pojede v zaběhnutých kolejích,” píše.

Prozatímní zprávy z Anchorage však nasvědčují, že Washington plánuje tento signál vyslat. “Vždycky budeme stát za našimi hodnotami a za našimi přáteli,” uvedl Sullivan.