Česko vstupuje do voleb s velkou nejistotou. Jaké jsou možné varianty budoucí vlády?

Česko vstupuje do značně nejistých voleb. Prezident Miloš Zeman zřejmě bojuje s velmi vážnou nemocí a není jasné, zda svůj boj v čase po volbách vyhraje. Navíc předvolební průzkumy slibují velmi těsný výsledek. Předpokládejme, že prezident bude zdravotně schopen vést povolební jednání. Pak by také zřejmě platil jeho slib, že sestavením vlády pověří bez ohledu na výsledky Andreje Babiše. Z toho důvodu je víceméně lhostejné, kdo bude v sobotu ohlášen jako vítěz voleb. Ukazatelem úspěchu či neúspěchu se stane to, zda většinu poslanců sestaví dvě opoziční koalice, nebo Babiš se svými spojenci. Jaké jsou tedy nejpravděpodobnější varianty?

1. Volby vyhraje SPOLU. V takovém případě velmi pravděpodobně získají s Pirstanem většinu a sestaví vládu.

2. SPOLU a Pirstan sice nevyhrají, ale získají víc než sto mandátů a dohodnou se na společné vládě. Stane se tak přesto, že jednání o programu a složení vlády budou značně obtížná. Dohromady obě koalice tvoří rekordních pět stran, z nichž zejména Piráti a ODS mají v některých tématech velmi rozdílné představy o řízení státu. Tento vývoj ale předpokládá pouze jeden ze čtyř zveřejněných průzkumů veřejného mínění. Pokud by taková vláda byla vedená Petrem Fialou, budou jednání pravděpodobně jednodušší. Pokud by náhodou Pirstan skončili s lepším výsledkem než SPOLU a společnou vládu by měl vést Ivan Bartoš, hrozí, že ODS Fialu kvůli jeho neúspěchu svrhne, vstup do Bartošovy vlády odmítne a začne jednat o spolupráci s ANO.

3. Volby vyhraje ANO - a s Okamurou a komunisty poskládá nadpoloviční počet poslanců. Babiš by z takové vlády asi nadšený nebyl, ale pokud by se mu neotevřela jiná možnost například s ODS, začal by s Okamurou a Filipem jednat a pravděpodobně by se i domluvil. Pro Česko by to asi nepřineslo nic dobrého. Taková vláda by uvrhla zemi do izolace s nepříznivým vlivem na ekonomiku. Okamura navíc před volbami prohlásil, že bude za vstup do vlády požadovat referendum o vystoupení z EU, což je - jak víme z Británie - velmi těžko odhadnutelný krok. Babiš sice odchod z EU nechce, ale také nikdy jasně neřekl, že by referendum nepřipustil. Dá se tedy čekat, že by na Okamurovu podmínku přistoupil.

4. Volby vyhraje ANO a většinu poskládá s Okamurou a ČSSD. Takové rozložení sil by přineslo složitější vyjednávání. Sociální demokracie by se stala silou, která rozhodne, zda bude premiérem Babiš, nebo Fiala. Podle chování v kampani by byla pravděpodobnější první možnost. Předseda Jan Hamáček při jedné z debat prohlásil, že by byl ochoten opět vládnout s ANO, zatímco proti pravici soustavně útočil. Tradičně proevropská ČSSD by ovšem musela skousnout, že ve vládě sedí i s protievropsky a antisociálně extrémistickou SPD. V rozhovoru pro Deník N nazval Hamáček výběr mezi ODS a SPD Sophiinou volbou a neodpověděl, pro koho by se spíš rozhodl.¨

5. Volby vyhraje ANO, jazýčkem na vahách se stane Přísaha. V takovém případě není jasné, zda by se Robert Šlachta rozhodl vládnout raději s Babišem a Okamurou, nebo s opozičními koalicemi. Vsadili bychom si však na první možnost, protože kvůli resentimentům z minulosti si lze jen těžko představit společné stabilní vládnutí Šlachty s ODS.

6. Vyhraje ANO a Babiš začne vyjednávat podporu své menšinové vlády. Tato varianta může mít různé podoby a naráží na několik úskalí. Vládnout by opět mohl s ČSSD nebo Přísahou s tichou podporou další strany. Ale které? Mandáty KSČM pravděpodobně k většině stačit nebudou. Strany opozičních koalic by takovou vládu nepodpořily. Totéž přitom před volbami prohlásil i Tomio Okamura, který slíbil, že bude ve vládě, nebo opozici - nic mezi tím.

7. Ve všech variantách, kde vyhraje ANO a výsledek bude těsný, může Babiš usnadnit koaliční vyjednávání tím, že místo sebe nabídne na premiéra někoho jiného: například své spolustraníky Karla Havlíčka, Ivo Vondráka či Alenu Schillerovou, nebo post nabídne předsedovi menší partnerské strany. Sám by pak mohl kandidovat na prezidenta, aby si zajistil trestní imunitu.