Brazílie: někdo si tady rozbije ústa

Původně byli dva. Sérgio Moro, hvězdný soudce, který se pustil do vyšetřování rozsáhlé korupční kauzy přezdívané Lava Jato (myčka aut). Mezi velkou částí brazilské populace má neposkvrněnou pověst neohroženého muže zákona a dostal za mříže kromě stovek politiků a podnikatelů i bývalého populárního brazilského prezidenta Lulu. Druhým z dvojice je Jair Bolsonaro, svérázný, konzervativně a nacionalisticky populistický bývalý voják proměněný v neřízenou střelu brazilské politiky. Když se dali dohromady, stali se pro velkou část Brazilců svérázným světlem naděje na změnu ve zkorumpované, násilím prostoupené a nikam nesměřující zemi. Moro dával Bolsonarovi velkou část legitimity v očích jeho umírněnějších stoupenců - spolu s neoliberálním ekonomem Paulem Guedesem, který sliboval potřebné reformy. A neformální koalice vynesla Bolsonara až do prezidentského paláce.

Teď se všechno rozpadá. Moro odstoupil minulý týden z pozice ministra vnitra s tím, že „ani Lula nebo (bývalá odvolaná prezidentka) Dilma (Rousseff) na něj nevyvíjeli takový nátlak“ jako Jair Bolsonaro. Bezprostředním důvodem byla snaha prezidenta odvolat šéfa federální policie a nahradit ho svým mužem. Moro popisoval, jak ho Bolsonaro několikrát žádal, aby mu zajistil „muže, kterému může kdykoliv zavolat“, aby se informoval o stavu rozpracovaných vyšetřování.

Panuje podezření, že Bolsonaro má především obavy o osud svých synů, aktivních politiků a šíbrů podezřelých z nejrůznějších machinací včetně spolupráce s brazilským podsvětím. Moro v dramatickém vystoupení mluvil o bránění výkonu spravedlnosti, o zneužívání vlivu a dezinterpretaci veřejných dokumentů. Tvrdší úder než odchod ministra ztělesňujícího právní stát nemohl Bolsonaro utrpět.

Pro ty jeho stoupence, kteří nejsou hnaní čistě ultrakonzervativní náboženskou ideologií, byla Morova podpora často důvodem, proč byli vůbec ochotni volit silně excentrického prezidenta urážejícího ženy, gaye a v podstatě každého, kdo nevyzařuje chlapácké charisma a nemiluje uniformy. Moro a Guedes byli argumentem „slušných“ bolsonaristů s tím, že sám lídr má přesně ty neortodoxní vlastnosti, které jsou k prosazení očisty Brazílie potřeba. Teď ale Moro pálí jedno tvrdé obvinění za druhým. A Guedes je se svými reformami  odstaven na druhou kolej, Brazílie se stejně jako celý svět začíná hroutit pod tíhou ekonomické krize spojené s koronavirem.

Bolsonarovo jádro tak začíná pukat a mnozí jeho stoupenci zažívají těžké dilema. „Brečela jsem, už nevěřím vůbec ničemu,“ popisovala minulý týden autorovi textu své pocity do telefonu jedna z voliček Bolsonara - žena, kterou by bylo možné označit za typickou brazilskou farmářskou střední třídu, jakousi venkovskou honoraci. I ona k popsané konstelaci divokého prezidenta obklopeného osvědčenými technokraty upínala velké naděje.

Morova rezignace byla ovšem jen poslední kapkou. Ekonomice Brazílie se příliš nedařilo ani před příchodem koronaviru. Pandemie pak poprvé Bolsonarův tábor postavila před těžké dilema, zda držet palce prezidentovi, který nemoc přirovnává k „chřipečce“, ostentativně nedodržuje preventivní opatření prosazované vlastním ministrem zdravotnictví a trousí výroky typu, že „Brazilci mají proti viru zvláštní odolnost“ nebo že „kdyby koronavirus napadl mě, nic by se mi nestalo, protože jsem sportovec“.

Když popularita zmíněného ministra zdravotnictví prosazujícího tvrdá restriktivní opatření významně přesáhla oblibu prezidenta, Bolsonaro ho z vlády vyhodil. V Brazílie se spekuluje, že skandální přístup Bolsonara k epidemii rozklížil i jeho klíčová spojenectví: že lidé jako Moro v podstatě hledali únikové cesty, jak se od prezidenta promořujícího zemi nebezpečným virem tak či tak distancovat. Sérgio Moro má sedmačtyřicet a rozhodně nepostrádá ambice včetně prezidentských.

V každém případě je situace v Brazílii hodně rozhoupaná. Bolsonaro se v projevu k národu rozplakal - nikoliv poprvé, emoce jsou stabilní součástí jeho komunikačního arzenálu.  A plakat ze „strachu“ o rodinu a o syny z nikoho v Brazílii nedělá menšího chlapa. Koronavirus se teď šíří velkoměsty a slamy bez většího mediálního zájmu, který je upřený na souboj titánů. Nejvyšší soud zahájil vyšetřování celé kauzy - a z něj může vzejít buď obvinění prezidenta z celé řady trestných činů včetně zneužití pravomocí, nebo také obvinění bývalého ministra spravedlnosti z pomluvy.

Nadpoloviční počet Brazilců si myslí, že Moro říká opravdu. Zároveň je významná část z nich na bývalého soudce naštvaná, že nálož odpálil uprostřed koronavirové krize. Jak dopadne rozhodování stoupenců Bolsonara je nejasné, jedná se hluboké sváření uvnitř jednotlivých duší. Rozpolcená je podle španělských médií i armáda, k níž se část brazilské veřejnosti upíná jako k finální záruce stability země. Někdo si v téhle divoké zemi zjevně rozbije ústa.