Babišovi lidé cítí, že se může blížit konec, a chtějí si zajistit poslední miliardy
 
Agrofert,logo
Autor: HN - Martin Svozílek

Sněmovna bude opět řešit povinné zastoupení českých potravin ve zdejších samoobsluhách. Už před létem přišlo se stejným nápadem několik poslanců v čele se zástupci ANO a SPD, ale po veřejné kritice návrh spadl pod stůl. Tento týden se na něj s novou razancí vrací. Iniciativu tentokrát nezaštiťují řadoví politici, ale přímo šéf poslaneckého klubu ANO a do “vyšehradské schůzky” první místopředseda hnutí Andreje Babiše Jaroslav Faltýnek.

Trojice za ANO ve složení Faltýnek, Josef Kott a David Pražák přišla s pozměňovacím návrhem k novele zákona o potravinách, podle níž by nejprve 55 procent a později až 65 procent potravin v nabídce obchodů pocházelo z Česka. Poslanci nicméně návrh nevážou na definici české potraviny, aby vyšli vstříc námitkám, že porušují princip nediskriminace zboží na vnitřním trhu Evropské unie.

Reklama
Reklama

Právě s touto výhradou se už před létem obrátil na ministerstvo zemědělství komisař pro vnitřní trh Thierry Breton, který naznačil, že pokud norma projde, Brusel s Českem povede řízení o porušení smlouvy. Tentokrát poslanci našli skulinu ve výrobcích, které - jak upozornil Ekonomický deník – mají místní nebo regionální původ “z krátkého dodavatelského řetězce”. Kvóta by se týkala zásobení obchodů s plochou nad 400 metrů čtverečních.

Čtěte také: Kvóty na české potraviny podpoří velké dodavatele včetně Agrofertu

Je však vysoce pravděpodobné, že i tento pokus v Bruselu narazí. “Poslanci vidí rovnítko mezi ‚krátkým dodavatelským řetězcem‘ a 'vyrobeno v ČR’. Západní Evropa ale krátký řetězec bere jako lokální, vesměs farmářské potraviny,” řekl k návrhu šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu a bývalý státní tajemník pro EU Tomáš Prouza.

Kriticky se k nejnovější poslanecké iniciativě staví i předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. “Jsme zemědělci, ale jsme kategoricky proti tomu. Považujeme to za útok na spotřebitele a jde to proti snahám o zvýšení kvality potravin. Jen se tím otevírá nový prostor velkým agropodnikům dostat ze státu další dotace,” řekl Respektu.

“Podle toho, co agrokoncerny říkají neformálně, počítají s tím, že to Evropská komise zruší. Ale bude to trvat, příští rok se na to vypíšou speciální dotační programy a dotace se samozřejmě vracet nebudou, protože by byly přiděleny podle platné legislativy. A proč si nerozdělit pár miliard navíc,” dodává Prouza.

Hlavní garant návrhu Jaroslav Faltýnek, mimo jiné předseda zemědělského výboru Sněmovny, neodpověděl na dotaz Respektu, proč je nutné mít povinný podíl českých potravin v obchodech a jak se vyrovná se zmíněnými námitkami. Šéf rezortu zemědělství Miroslav Toman (ČSSD), sám pocházející z rodiny velkoagrárníků, už dříve v odpovědi komisaři Bretonovi - k pobavení rodinných farmářů a ekologů - napsal, že je nutné normu podpořit, protože snižuje “klimatickou zátěž” českého zemědělství.

supermarket_jaros
Ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš

Interpretaci o cílení na možná jedny z posledních miliard z veřejných zdrojů vzhledem k padající popularitě Andreje Babiše a jeho hnutí lze vztáhnout také na případ, na který minulý týden upozornil server Seznamzprávy. Vláda podle něj měla projednat a předběžně souhlasit mimo jiné s tím, aby si chemička Lovochemie z premiérova holdingu řekla o šest miliard korun z nově připravovaného fondu EU na pomoc uhelným regionům, které mají utlumovat “špinavé” provozy v souladu s unijní ekologickou strategií. Jde o největší dotaci pro soukromý podnik z balíku určeného pro Ústecký kraj, který bude spolu s Karlovarskem a Moravskoslezským krajem příjemcem peněz z nového fondu.

O šest miliard na “nové energetické zdroje” si Lovochemie měla říct sama na základě výzvy Ústecka, aby jednotlivé subjekty v kraji - instituce, podniky, občanská sdružení - poslaly svoje návrhy, jak naložit s budoucími dotacemi. To samo o sobě není problém, o peníze si hodlají říct další velcí hráči v kraji včetně polostátního gigantu ČEZ nebo společnosti EPH miliardáře Daniela Křetínského. Ze zmíněného Fondu spravedlivé transformace budou moci čerpat i velké firmy, za jakých podmínek, bude známo do konce roku.

Žádost Lovochemie ale přichází ve chvíli, kdy jsou podniky sdružené v holdingu Agrofert  - nyní “zaparkovaném” ve dvou svěřenských fondech - kvůli osobě premiéra Andreje Babiše předmětem zájmů evropských vyšetřovatelů kvůli podezření, že dostaly dotace v rozporu s nařízením o zákazu konfliktu zájmů. Evropská komise vede proti českému státu dvě řízení kvůli Agrofertu, přičemž zatím poslední stanovisko Bruselu - potvrzující premiérův konflikt zájmů a žádající vrácení části dotací - obdrželo ministerstvo pro místní rozvoj minulý pátek večer.

Podle Davida Ondračky z Transparency International je “vysoce pravděpodobné”, že se finanční nařízení o konfliktu zájmů bude vztahovat také na Fond spravedlivé transformace. A pokud by Lovochemie dostala požadovanou dotaci, pravděpodobně by se ocitla v hledáčku auditorů. Pirátská strana už kvůli případu rozšířila existující trestní oznámení proti premiéru Babišovi za zneužití veřejných peněz.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte