Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Komentáře

Kvóty na české potraviny podpoří velké dodavatele včetně Agrofertu

V chystané novele zákona nejde o české spotřebitele, farmáře ani malé výrobce

supermarket_jaros
Ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš

Obchody včetně nadnárodních řetězců by měly podle poslaneckého návrhu nabízet české potraviny. Jejich podíl na nabídce by měl být příští rok 55 procent a do roku 2027 pak stoupnout až na 85 procent. Zní to jako promyšlená podpora českých zemědělců i potravinářských firem a vstřícnost k zákazníkům, kteří podle průzkumů preferují tuzemské zboží. Ale není. Je to ve skutečnosti válka mezi velkými českými výrobci potravin a jejich velkými prodejci, v níž o komfort zákazníka moc nejde. Tohle tvrzení se dá podpořit loňským výrokem Andreje Babiše, tedy skrze svěřenský fond největšího tuzemského potravináře, který poté, co obchodní společnost Albert vyřadila z prodeje část výrobků „jeho“ firmy Penam, sdělil, že „působení obchodních řetězců je v rovině terorismu“. Albert chtěl přitom „Babišovy“ produkty nahradit oblíbenějšími regionálními výrobky.

Návrh kvót je z mnoha důvodů pochybný. Směrnice Evropské unie říká, že jakékoli regulování dovozu je na otevřeném evropském trhu zakázáno. To se samozřejmě týká nejen potravin - a Česko, jehož hospodářství stojí na exportu, by si mělo jakékoli úvahy o regulaci dovozu rozmyslet. Za druhé není jasné, co to vůbec je česká potravina. Samozřejmě to, co vyroste a vyrobí se v Česku. Jenže spousta „balených“ českých potravinových výrobků je plněno produkty z dovozu. Znojemské okurky, olomoucké tvarůžky, kostelecké uzeniny.

Reklama
Reklama

Nikdo proto také není schopen říct, jaké procento českých potravin dnes řetězce nabízejí. Které jsou ještě „české“, a které jsou už příliš „infikovány“ zahraničními produkty. Třeba masová konzerva vyrobená třeba v Německu z čistě českých produktů už není české zboží. Ani kompot vyrobený v Česku z nadpolovičního množství úrodou českých meruněk není český. A tak dál. Obchodní řetězce uvádějí, že v současné době nabízejí ve svých regálech zhruba 40–70 procent podílu českých výrobků. Ale každý řetězec používá jiný metr, na posouzení co je „české“.

Čtěte také: Koronavirus nakazil Evropu zemědělským vlastenectvím

Nápad regulovat dovoz potravin limitem minimální nabídky českých výrobků se tu objevuje už dlouho. Dynamiku ale získal s nástupem vlády Andreje Babiše. První ministr zemědělství v jeho vládě (a majitel velké zemědělské firmy) Jiří Mílek přišel s návrhem regulovat prodej „zahraničních“ potravin, a tehdy ho podpořil předseda Potravinářské komory Miroslav Toman – dnešní ministr zemědělství, který kvóty velmi intenzívně podporuje i v současnosti.

Debata kolem návrhu na kvóty českých potravin je dost hlasitá. Podpora „národních“ potravin je z mnoha hledisek moudrá. V řadě zemí Unie je postavena na vytvoření výhodných ekonomických podmínek pro stále oblíbenější regionální dodavatele potravin. Způsobů, jak to udělat, je dost, a měly by se stát součástí koncepce podpory venkova. Jenže i ta je v Česku kořistí velkých firem typu Agrofert (podpora venkova je součást evropského i českého dotačního programu).

Takže je zřejmé, že v novele zákonu nejde ani tak o české spotřebitele, farmáře a malé výrobce, ale o lobbistický pokus velkých tuzemských potravinářských a zemědělských firem prosadit se v nadnárodních obchodních řetězcích působících v Česku. Ty samozřejmě nejsou bez viny, česká spotřebitelská poptávka je hodně řízena cenou, a tak řetězce nabízí levné potraviny svezené z celého světa. Na tom se dá nejvíc vydělat.

Poslanci nakonec vrátili novelu k nové debatě, do druhého čtení. To je dobře. Hůře už zní, když tohle rozhodnutí – kvůli jednání o nějakém kompromisu – ohlašuje Jaroslav Faltýnek. Předseda zemědělského výboru, politická pravá ruka Andreje Babiše a jeden z manažerských spolutvůrců zemědělské a potravinářské části impéria Agrofert. Nedá se tedy očekávat, že by se debata stočila k rozumné podpoře skutečných českých dodavatelů potravin.

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jaroslav Spurný

redaktor

spurny.jpg
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte