Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Kontext

Hrozba pro jednotný trh? Koronavirus nakazil Evropu zemědělským vlastenectvím

Redakční menu: Výběr textů ze světových médií

39B_jaros
Ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš

Koronavirus znovu v Evropě zažehnul „potravinový nacionalismus“. Jeho výbuch zažíváme i v Česku, kde jsou hlasatelé vlastenecké konzumace domácích potravin shodou okolností i jejich velkými (a v případě premiéra Andreje Babiše největšími) producenty. Nicméně nejde zdaleka jen o Česko, nacionálně-jídelní požár se šíří a podle některých už přímo ohrožuje další existenci jednotného trhu Evropské unie. Věci se věnuje čerstvé vydání serveru Politico.eu.
„Já volám po vlastenectví v jídle, po zemědělském vlastenectví,“ prohlásil minulý týden ve francouzském rozhlase tamní ministr zemědělství Didier Guillaume během proslovu, jímž se snažil přesvědčit francouzské občany, aby nakupovali jahody a rajčata od domácích farmářů a tím zvýšili jejich šance proti levnější španělské konkurenci.

V jiných zemích šli politici ještě dál. Například polská vláda vyvěsila na internet výhružný seznam patnácti domácích zpracovatelů, kteří v letošním roce dováželi mléko ze zahraničí, místo aby ho nakupovali doma na polských farmách. „Ekonomické vlastenectví těchto firem vzbuzuje pochybnosti,“ napsala vláda pod soupisku. Seznam tiše zmizel až poté, co polská mlékárenská asociace upozornila rezortního ministra, že celkem polští zpracovatelé dovezli míň než jedno procento zahraničního mléka – a že „země jako Polsko, která je hrdá na svůj rozsáhlý vývoz vysoce kvalitních potravin (a mimochodem do zahraničí vyváží 30 procent své produkce mléka), by se měla ve svém nejvlastnějším zájmu zdržet jakýchkoli ochranářských iniciativ“.

Reklama
Reklama

Rakouská ministryně zemědělství Elisabeth Köstinger pak ohlásila, že vláda při promýšlení cesty z koronavirové krize plánuje vznik „regionálního bonusu“ pro potraviny. Lokálně produkované jídlo by podle těchto plánů mělo být zvýhodněno, Vídeň ale zdůrazňuje, že všechno proběhne v souladu s normami EU a pravidly mezinárodního obchodu.

V Británii vyzvalo vedení Národní farmářské unie vládu, aby prosadila zásobování obchodů výhradně britskými potravinami. Stejné hlasy zní z Portugalska, Řecka, Bulharska, píše Politico. Tato sebestřednost přiměla některé významné osobnosti evropské i národní administrace k vyjádření obav o osud jednoho z klíčových výdobytků a principů evropské integrace - jednotného trhu. Například německá ministryně zemědělství Julia Klöckner varovala své unijní kolegy během nedávné videokonference před „spotřebitelským nacionalismem“, který by podle ní mohl vážně zkomplikovat uzdravování jednotlivých ekonomik států EU z pandemické krize.

Dalším důvodem k bruselskému neklidu je distribuce státní pomoci pro zemědělce postižené krizí. Osm evropských zemí už využilo dočasného rozvolnění celoevropských pravidel hospodářské soutěže a rozdělilo mezi své farmáře státní pomoc v celkové výši 30 miliard korun. „Tuhle věc bychom měli sledovat, protože existuje riziko, že to poškodí férovou soutěž a společný trh,“ komentoval vývoj eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. V pozadí těchto obav je hrozba, že bohaté státy zahrnou svoje farmáře tak štědrou pomocí, že to vrazí ještě větší klín mezi konkurenceschopnost jednotlivých ekonomik bloku.

Brusel už schválil státní pomoc 30 milionů euro pro farmáře ve Finsku, 35 milionů euro v Litvě a stomilionovou záruku za úvěry pro zemědělce v Itálii. Největší balík Bruselem schválené pomoci je ale 650 milionů euro poskytnutých holandskou vládou na pomoc tamním pěstitelům květin, rajčat a zeleniny. Polský premiér Mateusz Morawiecki už na konto tohoto kroku napsal zmíněnému eurokomisaři Wojciechowskému, že i když je státní pomoc „nezbytná“, je také riskantní: může mít za následek „drastické prohloubení příkopu v rozvoji jednotlivých zemí a v kvalitě zemědělské soutěže na společném unijním trhu“.

Šéf španělské, v Bruselu sídlící agro-potravinářské lobby Juan García ho pak doplnil konkrétněji: „Holanďani mohou svůj zemědělský sektor podporovat tak velkoryse, jako nikdo jiný ze stávajících členů evropského trhu, takže se všechno může vyvinout tak, že tady budeme mít trh s neférovou soutěží.“

Poradce nizozemské farmářské asociace Klaas Johan Osinga s takovým pohledem na zemědělskou pomoc své vlády nesouhlasí. „Kdybych byl pěstitelem brambor v jakékoli unijní zemi,“ řekl serveru Politico, „asi bych to bral tak, že pokud tahle holandská dotace stáhne z trhu milion tun brambor určených ke zpracování, tak je to krok, který pomůže každému.“

Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ivan Lamper

editor

Ivan Lamper
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte