Švédský evoluční genetik Svante Pääbo může být pokládán za dítě štěstěny. Je šéfem týmu, který jako první přečetl dědičnou výbavu vyhynulého druhu člověka. Genom neandrtálce, který se podařilo rozluštit (byť zatím „jen“ z 60%), navíc vyjevil překvapivé věci. Naznačuje, že se pravěcí lidé Homo sapiens s neandrtálci křížili a že se z těchto spojení rodily životaschopné děti, které se pak dále rozmnožovaly. To je dost překvapující, předchozí genetické analýzy nic takového neukazovaly.
Už jen tyto dva úspěchy – přečtení pradávné DNA a výsledek s lehce pikantním nádechem – pochopitelně stačí k tomu, aby výzkum vzbudil velkou pozornost po celém světě. Ale Pääbo zjistil ještě cosi pozoruhodnějšího: otisk neandrtálské DNA zřejmě nesou ve své dědičné informaci všichni lidé kromě Afričanů. Zatím je ještě brzy tvrdit to s jistotou, testováno bylo jen pět současných lidí, z Afričanů pouze příslušníci pradávných subsaharských populací - jihoafrických Sanů a západoafrických Jorubů. Není to však nic nemožného: s neandrtálci se mohla zkřížit populace Homo sapiens, která byla na odchodu z Afriky a jejíž potomci se pak rozšířili do celého světa. Zpět na mateřský kontinent člověka moudrého, do Afriky, už neandrtálské geny nepronikly.
Poznatky jsou to zkrátka mediálně velmi atraktivní. Pääbo, vědec, který působí v Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku, za ně vděčí své trpělivosti a odvaze pustit se do něčeho, co nikdo před ním nezkusil, do výzkumu, jehož výsledek je nejistý. Štěstěna přeje připraveným.
Je však zajímavé přemýšlet o tom, jaké diskuse mohou podobné výsledky vyvolat v budoucnu. Svádějí totiž k různým rasistickým interpretacím. Nyní to vyšlo bezproblémově. Afričané, po staletí diskriminovaní z rasových důvodů, mohou cítit jisté zadostiučinění: vidíte, mohou říkat bělochům, vy v sobě máte neandrtálskou DNA a my ne. Jenže co když se příště třeba ukáže, že původní obyvatelé Austrálie si v dědičné informaci nesou nepatrnou stopu genů pozdních forem člověka vzpřímeného (Homo erectus)?
Taková představa není tak fantastická, jak na první pohled vypadá. Nedávno jsme s překvapením zjistili, že před pouhými osmnácti tisíci lety přežívali na ostrově Flores „hobiti“, tvorové, kteří nejspíš evolučně stáli někde mezi člověkem vzpřímeným a australopitékem. Kdo ví, koho všeho pravěký Homo sapiens potkal na svém tažení přes jihovýchodní Asii do Austrálie a jaké mezidruhové romance se na přívětivých ostrovech na pomezí Indického oceánu a Pacifiku odehrávaly.
Čistě vědecky to neznamená nic. Neandrtálská DNA v našich genech nám nepropůjčuje žádné mimořádné vlastnosti, ani dobré, ani špatné. Nic jako neandrtálský gen neexistuje, jde o velmi řídký otisk cizí dědičné výbavy, rozprostřený po celém řetězci třech miliard bází lidské DNA. Tu a tam je nějaké „písmeno dědičné abecedy“ nahrazeno jiným, toť vše. Slouží to jako užitečný nástroj, pomocí něhož dokáže populační genetika zkoumat dávné události, není to však nic, o co by se mohly opřít jakékoliv rasistické teorie. Stále platí, že současné lidstvo je velmi geneticky homogenní, stejnorodější než jediný poddruh šimpanze.
Jenže rasisté se logikou neřídí. Pääbeho výzkum vyvrací nejpřísnější verzi teorie nazývané „Out of Africa“. Podle ní se veškeré současné lidstvo vyvinulo z malé zakladatelské populace, která se objevila v Africe a jejíž potomci se rozšířili po celém světě. Nyní se zdá, že to bylo složitější, běloši a asiaté mohli získat malý otisk DNA neandrtálců, Afričané se možná mísili s jinými archaickými druhy člověka. Různé divoké interpretace budoucích výzkumů tedy nelze vyloučit. Zesílit mohou i tlaky na zachovávání politické korektnosti, kvůli nimž bude pro vědce těžké podobné poznatky zveřejňovat a může klesnout i jejich chuť se do těchto výzkumů vůbec pouštět.
Nemá však smysl předem malovat čerta na zeď. Vědci se mohou proti dezinterpretacím bránit trpělivým vysvětlováním, co jejich zjištění znamenají a jak je vykládat. Nezní to sice jako příliš účinná metoda, v minulosti však většinou nakonec fungovala.
Článek o poznatcích týmu Svante Pääbeho a o mísení našich pravěkých předků s neandrtálci naleznete v pondělním Respektu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
