Když si autoři americké komedie Návrat do budoucnosti II koncem 80. let minulého století představovali svět roku 2015, vypadalo to takhle. Všimněte si brýlí: vypadají těžkopádně a o příchozím telefonním hovoru informují úsměvně nešikovným způsobem. Brýle od Google, nejnovější vynález vizionářského internetového giganta, jsou bezesporu elegantnější, a přitom do roku 2015 ještě nějaký ten čas zbývá.
Možnosti brýlí popisujeme v aktuálním vydání tištěného Respektu, zde je jen pár postřehů prvních uživatelů, kteří testují prototyp zázračného přístroje: Brýle nepřekážejí ve výhledu, displej je poněkud stranou zorného pole. V místnosti je obraz na displeji ostrý a čistý, venku na prudkém slunci však mohou být údaje obtížně čitelné. Někdo oceňuje možnost okamžitě fotit a filmovat to, na co zrovna hledíte, bez nutnosti vytahovat mobil z kapsy, jiný obdivuje schopnost brýlí ukazovat velmi přirozeným způsobem cestu k cíli, další vítá možnost sledovat čas a poštu během schůzky, aniž by urážel partnera pohledem na hodinky či mobil.
Na druhou stranu si „glass explorers“ - neboli výzkumníci brýlí, jak jim firma říká - stěžují na nepřirozené ovládání přístroje (kombinace hlasu, dotyků a pohybů hlavy podle nich moc nefunguje) a na malou kapacitu baterie, která při intenzivním využívání nevydrží déle než pár hodin. Vadí jim také, že se s brýlemi domluví jen tam, kde vládne ticho, část je roztrpčena tím, že hračka umí méně, než čekali – nenabízí třeba reakce vašich přátel na sociálních sítích na fotografie a videa, které jim prostřednictvím brýlí posíláte.
Brýle také zatím nejsou branou do virtuální reality, průvodcem komplikovaným světem kolem nás. Služba, která skutečně popíše okolní objekty (tohle je Eiffelovka, je vysoká 320 metrů), sice už funguje v chytrých mobilech, má však omezení: jakž takž rozpozná nejznámější památky, firemní loga, nabídne údaje o knize podle obálky. Selhává ale třeba tehdy, když chcete vědět, na jaký strom zrovna hledíte. Brýle vám umí různé informace najít na webu, zařízením tzv. počítačového vidění však zatím nejsou.
Ve Spojených státech smějí Google brýle používat i teenageři od 13 let a vzniká tak otázka, co s nimi nový vynález udělá. Sedí-li dítě u počítače či tabletu, může rodič do jisté míry kontrolovat, jak dlouho u něj setrvává a čemu se zrovna věnuje. Brýle ale můžete mít na očích pořád a v jaké uličce virtuálního světa zrovna bloudíte, se nikdo nedozví. Neutečou nám děti definitivně do kyberprostoru, nevychováme generaci závislých?
Odborník na kyberpsychologii z Masarykovy univerzity Lukáš Blinka se toho nebojí. Závislost na počítačích podle něj vzniká hlavně u dětí, které mají nějaký problém v běžném životě, jsou třeba šikanovány ve škole a potřebují únik. Řešením rozhodně není syna či dceru z virtuálního světa vyhnat a neposkytnout žádnou náhradu – zajímavý kroužek, sport a podobně. Nejlepší je se potomkovi zkrátka věnovat. „Ptáme se rodičů – a kolik času s dětmi trávíte vy? Odpověď je, že žádný,“ říká Lukáš Blinka.
Další informace o Google brýlích naleznete v tištěném Respektu, ve kterém najdete i anketu.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
