U Grónska si republikáni v Kongresu dupli. Vzbouří se strana i proti řádění agentů v Minnesotě?

Po dvou týdnech strašení, kdy americký prezident hrozil Dánsku, že si Grónsko vezme klidně vojenskou silou, a světová média se začala plnit spekulacemi, jak by konflikt mezi spojenci NATO vypadal, je najednou klid. Minulý týden Donald Trump na konferenci v Davosu otočil. Lamentování, že největší ostrov Dánsku vůbec patřit neměl, a stížnosti na nevděčnou Evropu, která by území měla USA s díky předat, skončilo. Šéf Bílého domu všechny uklidnil, že armádu nakonec do arktických vod nepošle. „Nechci použít sílu. Nepoužiju sílu,“ řekl.

Byl to jeden z ojedinělých okamžiků, kdy Trump za svého druhého prezidentování ustoupil. A do začátku tohoto týdne se zdálo, že to tak dlouho zůstane. Tedy že se republikáni nepustí do dalších pokusů odporovat svému prezidentovi jako v případě Grónska, kdy kongresman Don Bacon z Nebrasky dokonce prohlásil, že pokud by Trump skutečně nařídil invazi, podpořil by ústavní žalobu (impeachment). A dvojnásob nepravděpodobné se zdálo, že by nesouhlas přišel v otázkách domácí politiky, jakkoli vyhrocených. Nejnovější reakce na působení federálních agentů v Minnesotě však naznačují, že to nemusí být tak jasné.

Trump poškozuje Trumpa

Obrat ohledně Grónska nastal poté, co se začaly objevovat stále detailnější zákulisní informace, že hlavně republikánům v Senátu se prezidentova rétorika nelíbí. Skupinu rebelů spojuje přesvědčení, že NATO je základním kamenem americké bezpečnosti. Trumpem oznámená cla na evropské zboží vnímají jako „ekonomickou sebevraždu“ - a stejně tak jsou zajedno v ochraně institucionální moci Kongresu.