Plovoucí kravín a na poli robotraktory. Nizozemsko hledá recept na zemědělství budoucnosti

Málokterý evropský národ má život tak úzce spjatý s vodou jako Nizozemci. Z moře si ukrojili tisíce kilometrů čtverečních nové půdy, oddělili ji hrázemi a protkali sítí kanálů, které formují podobu měst i krajiny. Tisíce lidí žijí v plovoucích domech přímo na hladině, a tak nepřekvapí, že na vodu postupně přesouvají rovněž průmysl nebo zemědělství.

Od roku 2019 v Rotterdamu funguje první komerční plovoucí mléčná farma na světě – a přímo nad přístavní hladinou se v ní pasou desítky krav. Zní to trochu jako sci-fi, krávy na vodě jsou ale jen jedním z trochu bizarních, a přesto brilantních nizozemských nápadů, jak přizpůsobit zemědělství realitě 21. století. Tedy jak nacházet řešení, jež do budoucna uživí obyvatele kontinentu v situaci, kdy kvůli oteplování planety mizí úrodná půda.

Zemědělství je v Nizozemsku – státě velkém zhruba jako polovina Česka – naprosto klíčovým odvětvím. Země je druhým největším vývozcem zemědělských produktů na světě: hned po Spojených státech, které přitom mají téměř 300krát více souše – tedy nesrovnatelně víc místa, na němž lze pěstovat plodiny a chovat zvířata.

Jedním z ukazatelů obří produkce na malém prostoru je třeba fakt, že v Nizozemsku žije pouze dvakrát více lidí než prasat. Nedostatek místa se promítá do všech aspektů života v zemi – od bytové výstavby až po podobu krajiny. Každý metr čtvereční je vzácný. A právě i proto tu vznikají řešení, která dnes mění podobu zemědělství také daleko za hranicemi Nizozemska. Země funguje jako laboratoř, v níž se jedna z nejstarších lidských dovedností – schopnost vypěstovat si jídlo – potkává s robotikou, umělou inteligencí i biotechnologiemi.