Přinesou uměle vypěstované útvary zvané bramboroidy blahobyt, nebo ohrozí lidstvo?

Buňky o rozměrech pylového zrna, které přijímají potravu, rostou, soupeří spolu o výživu a množí se. V přírodě běžná věc, jenže entity nazývané „bramboroidy“ (Spud Cells) k přírodním organismům nepatří. Vznikly uměle, v laboratoři. Je to vůbec poprvé, co se něco podobného podařilo.

Nelze říci, že by tvůrkyně bramboroidů, genetička a badatelka v oboru syntetické biologie Kate Adamala z Minnesotské univerzity napodobila procesy na rané Zemi a stvořila život z nejjednodušších organických látek; něco takového věda nedokáže už proto, že na rozdíl od přírody jí chybějí miliony let na pokusy a omyly.

Vědkyně pracovala se „součástkami“ živých buněk, které na této planetě dávno fungují. Poskládala je však inovativním způsobem, který v přírodě nevidíme – a stvořila něco jako nový organismus, který je mnohem jednodušší než ty stávající, přesto dovede růst, krmit se a množit. Kdyby byl automobilem, neměl by sedadla, volant ani řazení a motor by byl na setrvačník; ale vyjet z garáže a urazit pár set metrů po silnici by vůz dokázal.

I to je úspěch. „Žádnému vědci se dosud nepodařilo přijít s receptem na vytvoření umělé buňky, která zvládne plnit tolik funkcí,“ řekl pro The New York Times John Glass, expert na syntetickou biologii z Ústavu Craiga Ventera v kalifornské La Jolle. „Tenhle moment si budeme pamatovat,“ potvrzuje historický význam pro týž list Roseanna Zia, bioinženýrka z Missourské univerzity.