Sladký život
Proč nebyl obžalován žádný bankéř odpovědný za krizi v roce 2008
„Je to nejhorší den mého života,“ prohlásil zdrceně loni v listopadu Kareem Serageldin těsně předtím, než si v New Yorku vyslechl výrok soudce Alvina K. Hellersteina, že půjde na dva a půl roku do vězení. Serageldin mohl dostat až pět let, ale soudce mu trest zmírnil s tím, že hříšník byl ovlivněn „hroznou atmosférou“ a jeho zločin byl jen malým článkem velkého řetězce dosud nepotrestaných hříchů. A pak si položil otázku: „Proč tolik dobrých lidí dělá špatné věci?“
Serageldin byl přesně ten typ slušného člověka. Snaživý syn emigrantů z Egypta vystudoval Yaleovu univerzitu a v pouhých třiatřiceti už vedl oddělení hypotečních derivátů v americké odnoži švýcarské banky Credit Suisse. Sobě vydělával miliony a bance stamiliony dolarů tím, že velkým klientům prodával podřadné hypotéky ukryté ve zdánlivě bezpečně pojištěných balíčcích. Byl tedy jedním z oněch mnoha bankéřů, kteří léta nafukovali bublinu, jež praskla 15. září 2008.
Jenže za tohle Serageldin odsouzen nebyl. Do vězení putuje kvůli tomu, že těsně před propuknutím krize, když se už hypoteční trh hroutil, falšováním údajů zakrýval ztráty svého oddělení, aby si udržel postavení a velkorysé bonusy. Zažalovala ho jeho vlastní banka a předhodila jej justici jako obětního beránka.
Přesto je Serageldin doposud jediným vyšším manažerem z Wall Street, jenž byl odsouzen za zločin, který nějak souvisel s finanční krizí. Americká média sice verdikt přivítala, ale zůstala poněkud v rozpacích. Serageldin není právě typem cynického zhýralce nadopovaného kokainem, jakého ztělesňuje Leonardo DiCaprio v aktuálním filmovém hitu Vlk z Wall Street (o kterém píše Kamil Fila v novém Respektu). A co hůř, zdá se, že není jen prvním, ale také posledním americkým bankéřem, který půjde v souvislosti s finanční krizí do vězení.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
