David Ondráčka: Skoro jako Tony Blair

Nedávno se sblížili při jednáních o Rekonstrukci státu a pak dostal od hnutí ANO nabídku dělat ministra vnitra. Nakonec z toho nejspíš sejde, nicméně nominace protikorupčního aktivisty do vysoké politiky způsobila pozdvižení. Co dnes strany považují za dobrou výbavu pro ministra? Mají nevládní organizace politikům pomáhat, nebo je kontrolovat?

„Bylo by to logické navázání na to, co jsem dělal dosud,“ říká světlovlasý sebevědomý muž. Sedmatřicetiletý šéf české pobočky Transparency International David Ondráčka může být předzvěstí něčeho, na co jsme na výjimky nebyli zvyklí. Je to muž, pro něhož nejsou důležité politické ideje, ale především možnost dostat se mimo stranický systém rychle do vysoké politiky a prosazovat v ní to, co dosud dělal na druhé straně barikády.

„Po škole jsem věděl, že nechci teoretizovat nad volebním systémem, zajímalo mě, jak politika skutečně probíhá,“ říká vystudovaný politolog. Polovinu z dvanácti let v TI mu šéfovala Adriana Krnáčová, před šesti lety ji nahradil v křesle ředitele.

S politikou je v běžném styku vlastně po celou dobu svého působení v Transparency International. Zástupci nevládních organizací zasedají v komisích k nově vznikajícím či novelizovaným zákonům a Ondráčka se nebránil ani bližší spolupráci s politickými stranami.

Když premiér Petr Nečas odvolal ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, rozehřál David Ondráčka dav na náměstí Míru v Praze. Před dvěma lety na fóru konference Zlatá koruna zase vyzýval státní zástupce, ať se vzmuží. A varoval před privatizací protikorupčního tématu pofiderní stranou Věci veřejné. Není teď v podobné situaci, když na vlně protikorupčních nálad, na niž nasedlo zatím neprůhledné uskupení ANO, pomáhá tuto stranu i svým jménem dostávat do povědomí jako zásadovou a dobromyslnou?