Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Historie a vzdělávání

Nechoď Vašku s pány na led aneb jak dějepisáři narazili

Konec projektu Dějepis + ukazuje, že spoléhat na stát se ve vzdělávání nevyplácí

Je přípustné se ptát, proč tu dobu viděli různí lidé různě? Na tom se nové vedení ÚSTR s historiky z oddělení vzdělávání neshodli • Autor: Karel Cudlín
Je přípustné se ptát, proč tu dobu viděli různí lidé různě? Na tom se nové vedení ÚSTR s historiky z oddělení vzdělávání neshodli • Autor: Karel Cudlín

Pokud ministerstvo školství opravdu potvrdí konec projektu inovace výuky dějin, který je známý pod názvem Dějepis+, nejde o banalitu, ale trapnou prohru aktuální politické reprezentace, která si zlepšení výuky dějin dala přímo do programového prohlášení. Tam se v položce Kvalita vzdělávání píše: Zaměříme se na podporu občanského vzdělávání, etické výchovy, finanční i mediální gramotnosti a kritického myšlení. Promění se výuka dějin 20. století s důrazem na nedemokratické režimy a společenský extremismus.

Jaká je realita? Skupina devatenácti dějepisářů, kteří byli na částečné úvazky zaměstnáni v oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů a pracovali často také jako spolupracovníci a lektoři projektu D+, na konci června odešla po konfliktu s vedením Ústavu. Ten se dnes distancuje od jejich práce včetně učebnice moderních dějin, kterou připravili. Jen s lehkou nadsázkou lze konstatovat, že konflikt vznikl proto, že podle vedení lidé z oddělení vzdělávání neříkají dostatečně jednoznačně, že komunismus byl zlý a zkažený od prvního do posledního okamžiku a basta fidli. V tomto směru se nepřipouští žádné otázky a pochybnosti.

Ale basta fidli není argument; tak by asi práce učitele historie vypadat neměla. Fakt, že hlavní kvalita učebnice, která už je dostupná i veřejnosti, spočívá v tom, že nutí žáky nad totalitními praktikami přemýšlet, klást si otázky a vyhýbat se zavedeným myšlenkovým schématům, v šumu diskuse přehlušily hlasy, které mají pocit, že to či ono období (například i holocaust) je zlehčováno a relativizováno.

Způsob, jakým se vedení ústavu dnes o bývalých pracovnících vyjadřuje, připomíná normalizační slovník, jen s opačným ideovým znaménkem. Citace z týden staré tiskové zprávy: Pokud je cílem kohokoliv obhajovat komunistický režim a popisovat ho pohledem komunistů či přenášet vinu za nacistické zločiny na Čechy, považujeme takový přístup za ahistorický a v žádném případě není možné, aby jako spolupracující a za obsah odpovědná instituce figuroval Ústav pro studium totalitních režimů.

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si článek zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].