Soudě podle tónu, jakým autorka článek píše, ji nápad ministra školství Josefa Dobeše pěkně nadzvedl ze židle. Asi tak stejně vysoko jako mě její článek, který je příliš jednostranný a navíc zastupující velmi malou část rodičů. Doslova bych řekla rodičů dětí, jejichž pozice je ve třídě velmi dobrá.
Protože se autorka pasuje do role hlasu všech rodičů a svým článkem má možnost ovlivnit mínění řady z nich, musím se ozvat. Co ostatní rodiče, kteří obvykle mlčí a jejichž děti neudávají tón ve třídě, nýbrž se podřizují a snaží se přežít školní léta tak, aby nepadly do hledáčku oněch frikulínů (free, cool a in)?
Většina rodičů, když něco drhne, tak spolu se školou nehledá příčinu a řešení. To protože se o každodenních prohřešcích ani nedozví. A také proto, že má mnohdy jiné starosti a poslouchat plísnění na své dítě je to poslední, po čem touží. Pan ministr Dobeš na všechny rodiče paušálně nehledí jako na nezodpovědné, ale vychází ze zkušeností a výzkumů, jejichž povědomí vám evidentně chybí.
Ministr nepomíjí, že někdy může být vina za nekázeň na straně učitele. Uznávám, že jsou dobří i špatní učitelé. Jako je to ostatně v každé profesi, i ve vaší jsou dobří i špatní novináři. Dnešní děti opravdu nejsou zvyklé sedět ani naslouchat. A pracovní náplní učitele není suplovat nedostatky ve výchově, jež si děti přinesly z rodiny. To nikdo neřeší, to také nikoho nezajímá. A hlavně ne ty rodiče, jichž se to týká. Ano, paní autorko, onu odpovědnost, kterou se i vy zdráháte přijmout, odpovědnost za to, jaký z dítěte vyrůstá člověk, nese rodič, ne škola. Uznávám, že i škola, myšleno lidé v ní stejně jako ostatní lidé, se kterými se dítě stýká, ho formuje. Přesto však odpovědnost za to, jak se dítě chová, nese rodina dítěte, rodič. Je to vizitka rodiče, zda vychová člověka slušného, či nikoliv.
S pozdravem, bývalé nezbedné dítě, později učitelka a dnes rodič Anna Samková
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
