DOC. REVUE /Žádné kritické myšlení
RESPEKT 23/2010
Dovolte, abychom reagovali na text Žádné kritické myšlení, týkající se odvysílání sedmi dílů cyklu Děti 50. let, který byl uveřejněn v inzertní příloze Respektu DOC.REVUE.
A. Müllerová, šéfdramaturgyně České televize:
Diskutující kolegové zřejmě nepochopili záměr a žánr projektu. Dcery vězňů 50. let vytvořily skupinu, v níž se mohou podělit o traumatické zážitky z dětství, z doby věznění jejich rodičů. Studenti FAMU natočili sérii portrétů těchto žen. Cyklus má společensko-terapeutický účinek. Jde o studentské práce a určitá nevyrovnanost jednotlivých dílů je tedy pochopitelná. My v ČT jsme vytvořili pro studenty prostor a možnost pracovat v profesionálních podmínkách. Osobně považuji dokumentární studentskou sérii za slibnou a zajímavou. Pedagogové FAMU možná podceňují Českou televizi, zatímco studenti píšou scénáře k seriálům pro komerční televize a točí reklamy. Myslím, že to by stálo za debatu.
Z. Dražilová, producentka
Producenti mají zákonnou povinnost předat vyrobená díla Národnímu filmovému archivu k archivaci; svědectví „dcer 50. let“ jsou uložena v Centru orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a předávána do archivů škol. Průměrný počet natáčecích dnů na jeden dokument byl pět. Přirovnávání paní Pavlovcové (nikoli Pavlousové) k neposlušné koze ze spotu Radia 1 a dětí politických vězňů 50. let k dětem nacistických pohlavárů považuji za více než nevhodné. New York IIFF zaslal: Profesionální dokumenty. Důležitý cyklus vhodný pro televize. Měl by být na festivalu dobře navštíven. Ze stránek DOC.REVUE není na první pohled jasné, že jde o čistě placenou inzerci Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava, podporovanou pouze veřejnými granty.
J. Švehlová, PhD., konzultantka
Mnozí mezi námi si nepřejí víc než zpochybňovat, nenechat mluvit, snažit se, aby oběť byla neviditelná. Celá naše společnost se potřebuje vypořádat se svou minulostí.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
