0:00
0:00
Téma8. 2. 20263 minuty

Jakou lekci z historie si teď vzít?

Odpovídá osm renomovaných historiček a historiků

Čtete článek z tematického bloku Jakou lekci z historie si teď vzít?, která vyšla v Respektu 7/2026. ➡️ Rozcestník

Hledání poučení pro nepoučitelné?

S čím jsme oslovili české historičky a historiky 

Historici se většinou dostávají ke slovu, když se řeší události dávno minulé. K bádání je pochopitelně zapotřebí odstup, mít možnost studovat dokumenty, svědectví, deníkové záznamy a podobně. Lidé zkoumající minulost mají oproti nám tu výhodu, že díky svým znalostem vědí, jak se různé dějinné okamžiky rodily, co k nim vedlo, vědí, co si o nich v té době myslela veřejnost. Uvědomovali si naši předci, co se na ně valí? A kdyby měli tehdy všechny dostupné informace, dopadlo by to jinak?

↓ INZERCE

Mnozí experti na mezinárodní vztahy dnes říkají, že dějiny se daly pohybu rychleji, než jsme byli zvyklí. Končí světový řád, který fungoval desítky let, a není jisté, co nového se zrodí. Spojené státy nechtějí hrát roli garanta demokratického Západu, Rusko má opět mocenské ambice, kdy neváhá napadnout sousední Ukrajinu, Čína se mění v dominantní mocnost. V řadě zemí ve volbách sílí různé národovecké a extremistické strany. Jedna z nich (SPD) se stala i součástí české vládní koalice. Ve společnostech roste napětí, klesá schopnost přijímat kompromis. Na tom všem se zásadně podílejí sociální sítě, jejichž algoritmy jsou nastavené tak, aby nás rozdělovaly.

V médiích přibývají různé historické paralely. Někdy jsou přesnější, jindy méně. Proto nás napadlo oslovit osm historiček a historiků, kterým jsme položili jednu otázku:  Jaké poučení z historie bychom si měli vzít v současné turbulentní době my? Nechali jsme na nich, aby téma pojali podle svého, tedy jestli si chtějí vybrat nějaký určitý moment z historie, osobnost či interpretaci dějinných pohybů.

Velmi si vážíme toho, že naše pozvání přijaly takové osobnosti jako Jiří Suk, Hana Kubátová, Jan Rychlík, Jakub Rákosník, Milena Bartlová, Martin Groman, Martin Wihoda a Marie Koldinská.

Ačkoli přispěvatelé neznali texty svých kolegů, mnohdy se zajímavě doplňují. Například Jan Rychlík píše: „Úmyslně neříkám, že se můžeme poučit z minulosti – my jsme totiž už dávno poučení, ale – bohužel – o tato poučení politici a velmi často ani veřejnost nestojí.“ Jiří Suk pak dochází k závěru: „Z dějin se dokážou učit spíše ti mocní.“

Dnešní znejistěná doba potřebuje co nejširší a nejsvobodnější debatu. Proto chceme v podobných tematických blocích na různá témata pokračovat i v budoucnu. Jsme totiž přesvědčeni o tom, že znalost nás posiluje.

Jiří Suk: Z dějin se dokážou učit spíše ti mocní

Má všestranně popsané a připomínané působení tří největších diktátorů 20. století odstrašující účinky?

Hana Kubátová: Jaký život je ještě možné žít

Zlo nepřichází s výkřikem ani s jasným programem. Objevuje se jako tiché kopírování systému.

Jan Rychlík: Útěcha z dějin

Měl nastat zlatý věk. Jenže: zlaté věky nikdy nebyly a ani nebudou.

Jakub Rákosník: Každý mrak má stříbrný okraj

Lenin usiloval o světovou proletářskou revoluci a byla jen historická náhoda, že měl příležitost zahájit ji zrovna v Rusku

Milena Bartlová: Poučení z dějin funguje v rodinné paměti

Samotný proces normalizace nebyl ničím neobvyklým

Martin Groman: Myšlení o historii je cestou k nejistotě

Pro pochopení minulosti je nutné připustit, že třetina dnešního území státu (Sudety) nebyla osvobozena, ale dobyta

Martin Wihoda: Dva životy Zlaté buly sicilské a jedna výzva k zamyšlení

Zlatá bula sicilská zůstala zapomenuta po celé 13. století

Marie Koldinská: Když procházíš peklem, nezastavuj se

Kolektivní sdílení radosti ze sportovních úspěchů dočasně spřátelí i jedince, které nespojuje nic


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].