Jakou lekci z historie si teď vzít?

Hledání poučení pro nepoučitelné?

S čím jsme oslovili české historičky a historiky 

Historici se většinou dostávají ke slovu, když se řeší události dávno minulé. K bádání je pochopitelně zapotřebí odstup, mít možnost studovat dokumenty, svědectví, deníkové záznamy a podobně. Lidé zkoumající minulost mají oproti nám tu výhodu, že díky svým znalostem vědí, jak se různé dějinné okamžiky rodily, co k nim vedlo, vědí, co si o nich v té době myslela veřejnost. Uvědomovali si naši předci, co se na ně valí? A kdyby měli tehdy všechny dostupné informace, dopadlo by to jinak?

Mnozí experti na mezinárodní vztahy dnes říkají, že dějiny se daly pohybu rychleji, než jsme byli zvyklí. Končí světový řád, který fungoval desítky let, a není jisté, co nového se zrodí. Spojené státy nechtějí hrát roli garanta demokratického Západu, Rusko má opět mocenské ambice, kdy neváhá napadnout sousední Ukrajinu, Čína se mění v dominantní mocnost. V řadě zemí ve volbách sílí různé národovecké a extremistické strany. Jedna z nich (SPD) se stala i součástí české vládní koalice. Ve společnostech roste napětí, klesá schopnost přijímat kompromis. Na tom všem se zásadně podílejí sociální sítě, jejichž algoritmy jsou nastavené tak, aby nás rozdělovaly.

V médiích přibývají různé historické paralely. Někdy jsou přesnější, jindy méně. Proto nás napadlo oslovit osm historiček a historiků, kterým jsme položili jednu otázku:  Jaké poučení z historie bychom si měli vzít v současné turbulentní době my? Nechali jsme na nich, aby téma pojali podle svého, tedy jestli si chtějí vybrat nějaký určitý moment z historie, osobnost či interpretaci dějinných pohybů.

Velmi si vážíme toho, že naše pozvání přijaly takové osobnosti jako Jiří Suk, Hana Kubátová, Jan Rychlík, Jakub Rákosník, Milena Bartlová, Martin Groman, Martin Wihoda a Marie Koldinská.

Ačkoli přispěvatelé neznali texty svých kolegů, mnohdy se zajímavě doplňují. Například Jan Rychlík píše: „Úmyslně neříkám, že se můžeme poučit z minulosti – my jsme totiž už dávno poučení, ale – bohužel – o tato poučení politici a velmi často ani veřejnost nestojí.“ Jiří Suk pak dochází k závěru: „Z dějin se dokážou učit spíše ti mocní.“

Dnešní znejistěná doba potřebuje co nejširší a nejsvobodnější debatu. Proto chceme v podobných tematických blocích na různá témata pokračovat i v budoucnu. Jsme totiž přesvědčeni o tom, že znalost nás posiluje.