VÝSTAVA TÝDNE: Dílo sochaře Karla Pauzera by mohlo lidi oslovovat i za několik tisíc let

Sochař Karel Pauzer oslavil v průběhu své aktuální výstavy Biosphaera v pražském Museu Kampa úctyhodné devětaosmdesáté narozeniny. Byla to v prosinci oslava s pěkným dárkem, protože mu galerie v ten den pokřtila katalog mapující stejně jako tato expozice jeho životní dílo. Ve spolupráci s kurátorkou Martinou Vítkovou měl na ni autor vskutku z čeho vybírat. A nemusel chodit daleko: klíčové plastiky schraňuje na půdě svého ateliéru v Brunšově u Štěchovic, který si kdysi vybudoval se svou ženou a spolužačkou z UMPRUM Hanou Purkrábkovou, jejíž umělecký odkaz Museum Kampa na úplně stejném místě připomnělo už v roce 2023.

Pauzer s Purkrábkovou v českém sochařství představují výjimečné duo už kvůli materiálu. Hlína jim nesloužila jen jako přípravný prostředek k odlévání výsledných děl do ušlechtilejších látek, naprosto si s ní vystačili od začátku až do konce, kdy ji vypálili v peci. Druhým jejich společným jmenovatelem je pak figura. V případě Purkrábkové lidská, v případě Pauzera zvířecí. Jeho retrospektiva nicméně začíná díly z poloviny šedesátých let, kdy ho ještě zajímalo i lidské tělo. Jako na půvabné reliéfní keramice Ženy na rentgenu v podobě čtyř nahých těl přitisknutých prsy k lékařskému zařízení.

Právě v šedesátých letech měl Pauzer našlápnuto k velkým výkonům, samostatnou výstavu mu ve zlatých časech Galerie Václava Špály uspořádal legendární kurátor Jindřich Chalupecký. Jenže s nástupem normalizace bylo po kariéře. Pauzera nepřijali do vykleštěného výtvarného svazu, čímž přišel o možnost se uměním živit a dvacet let byl odkázán na restaurátorské práce a převozy soch starého umění. Dál ale tvořil „do šuplíku“ a během této oficiální pauzy vznikla jeho nejpozoruhodnější díla. 

Od lidí přešel Pauzer ke psům a jim podobným šelmám. Z rozdováděných zvířat skládal celé rodiny a nelze v nich nevnímat ironický pohled na československou společnost, která se ponořila do televarietních bakchanálií napájených normalizační zábavou. Současné mladé publikum v tom historické konotace samozřejmě vnímat nemusí. Možná naopak ocení nadčasový pohled Karla Pauzera na pinožení všeho tvorstva na tomto světě, jehož dary by si mohlo užít i jinak než rozvaleným lenošením a ceněním zubů na ostatní.