Babiš o sto dní klidu nestojí

Premiér Andrej Babiš říká, že on ani vláda o žádných „sto dní hájení“ nestojí – začínají rovnou makat, pochopitelně – a jeho spoluobčané nemají důvod mu zkušební dobu dopřávat. Co skutečně s Českem zamýšlí, se ukáže mnohem dřív.

Už začátkem ledna má rozhodnout o budoucnosti takzvané muniční iniciativy, tedy způsobu, jakým Česko pomáhá válčící Ukrajině. Chce ji ukončit Okamurova SPD a možná i Babiš sám. Nepůjde pouze o osud jednoho dobrého nápadu – půjde o to, jestli se jako země definitivně přiřadíme ke Slovákům a Maďarům, kteří Rusům aktivně pomáhají porazit Ukrajinu. Zatím tam pod novým vedením směřujeme a zrušením iniciativy může kabinet tenhle kurz stvrdit.

Na domácí půdě si vláda rozvázala ruce k velkým čistkám mezi úředníky. S pomocí novely, již podezřele rychle tlačí dopředu, chce de facto zrušit služební zákon, který chrání úředníky před politickou mocí. Přečtěte si o tom analýzu Kristýny Jelínkové a Františka Trojana.

Tato norma samozřejmě není nutností. Je zcela legitimní debatovat o tom, jaký má smysl a jestli neexistují lepší způsoby, jak dosáhnout efektivní státní správy, než je „nedotknutelnost“ úředníků. Jenže lidem typu Tomia Okamury nebo Filipa Turka jde spíš o možnost rozšířit svou politickou moc než o funkční stát – umístit vlastní lidi na dobrá místa a pomstít se těm, kteří je štvou nebo se jim prostě jen znelíbí.