Současnému popovému mainstreamu s přehledem kralují zpěvačky a vedle Harryho Stylese těžko hledat nová, komerčně úspěšná mužská jména. S výjimkou Conana Graye. Pozornost k sobě přitáhl ještě jako teenager coververzemi na YouTube, v roce 2019 ho časopis Teen Vogue označil za „popového prince pro smutné teenagery a teenagerky“ a nálepka smutného popového tvůrce koneckonců dobře sedí i na jeho nejnovější, v pořadí už čtvrté album Wishbone.
Psal ho sám po večerech na hotelích během posledního turné a znamená naprostý odklon od předchozí desky Found Heaven, která převážně těžila z osmdesátých let, disko scény a oplývala jacksonovskými inspiracemi. Zpětně viděno se Found Heaven zdá být jen jakousi tvůrčí odbočkou, protože Gray se na Wishbone opět vrací k emocionálně obnaženým baladám a celá deska opisuje oblouk drolící se love story, která spěje ke zlomenému srdci.
„Předstírejme, že se nic nestalo. Souhlasím. Ale ty umíš hrát daleko líp než já,“ pouští ze sebe hned v úvodní skladbě Actor. Ono herectví může odkazovat jak na profesi jeho milostného protějšku, tak na přetvářku, která byla s jejich vztahem od samého začátku spojená. V následující This Song zpívá o tom, že některá slova je snadnější říct v písních než přímo do očí. Conan Gray společně s producentem Danem Nigrem tentokrát čerpají z inspirací, které přinesla devadesátá léta, kdy byl pop silně formován vlivy tehdy komerčně úspěšného alternativního rocku. V tomto hudebním kontextu pak vcelku snadno vyniká Grayův výrazný hlas a cituplný zpěv.


S postupující stopáží a dalšími písněmi se vytrácejí motivy zklamání a zranění, střídají je skladby o vzpamatovávání se a hojení. „Je to můj svět a můj život. Je to moje holka a je to můj kluk. Políbím je, když se mi bude chtít. Už na tebe nemyslím,“ zpívá Gray ve springsteenovsky aranžované My World a je to známka toho, že už se zase staví na nohy. V další Nauseous pak už pomalu spatřuje, čím byla láska, kterou si zrovna prožil, toxická a nezdravá. V současném trendu populárních rozchodových a porozchodových hitů (Miley Cyrus a její Flowers, Drivers Licence od Olivie Rodrigo, případně Chappell Roan s Good Luck, Babe!) natočil Conan Gray album zachycující emocionální průběh toho, jaké to vlastně je se odmilovat.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu