Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Kultura události

Novému Wonkovi postupně dochází žirafí mléko a energie

Autor: Profimedia
Autor: Profimedia

Událost týdne

Nakonec k tomu přece jen došlo. Přestože se společnost Disney roky snažila tento moment oddálit, co to jen šlo. Počínaje prvním lednem 2024 přestal být legendární Mickey Mouse – tak jak byl poprvé zobrazen v osmiminutovém animovaném filmu Parník Willie – chráněn autorským právem, a je tedy nyní k dispozici veřejnému užívání.

V praxi se to projevilo tak, že uplynulo sotva pár dnů, a už se objevily případy kreativního zacházení se slavným Myšákem: lidé remixují jeho hvízdání do hudební dubstepové verze, nechali ho pronášet sprostá slova, a dokonce se už objevil plakát a trailer lákající na chystaný hororový film Mickey’s Mouse Trap.

Neznamená to ale, že by Mickey Mouse byl nyní všem kompletně k dispozici. Volné zacházení se vztahuje právě a pouze na toto první, ještě poněkud neotesané vyobrazení postavičky z filmu z roku 1928. Na následující verze tato svoboda beztrestných tvůrčích modifikací neplatí; ať už na tu z filmu Fantazie (1940) nebo třeba z nové televizní série Mickeyho klubík (2006–2016).

Společnost Disney na Mickeyho copyrightu vždy lpěla. Původně měl vypršet už v roce 1984, ale společnosti se povedlo prolobbovat prodloužení zákona chránícího duševní vlastnictví „po dobu života plus padesát let“. I to mělo nastat už v roce 2003, ale v roce 1998 se Disney spojil s dalšími velkými hráči zábavního průmyslu a úspěšně prosadil další prodloužení na dobu života autora plus sedmdesát let, nebo na pětadevadesát let od prvního publikování. Pro zákon se dokonce vžilo označení Mickey Mouse Protection Act.

Časové omezení ochrany autorských děl je důležitý faktor hrající roli v rámci kulturního vývoje a právě volný přístup vytváří možnosti a inspirace pro další kreativitu. Copyright tento proces ve výsledku brzdí. Paradoxní přitom je, že sám Disney dosáhl proslulosti díky adaptacím volně přístupných děl jako Sněhurka či Malá mořská víla. A aby toho nebylo málo, samotný úspěch animáku Parník Willie se odvíjel od toho, že Disney při jeho tvorbě velmi okatě a nepokrytě vycházel z tehdejší hitové komedie Bustera Keatona Plavčík na sladké vodě. Pavel Turek

Album týdne

Patrick Wolf za sebou nemá nejlepší dekádu. Originální hlas britské scény se vynořil na počátku nultých let a byl v kontrastu snad se vším, co bylo pro tehdejší mainstream typické. Na místo kytarového indierocku a klučičí módy upnutých džínů nabídl stylový hybrid folku, houslí a elektropopu podpořený outfity podle vlastních návrhů a image velmi ambivalentní sexuality. Bylo mu vlastní nezapadat do škatulek, ovšem následný úspěch jej dezorientoval a podepsalo se to jak na jeho tvorbě, tak na osobním životě, kdy se propadl do závislosti na alkoholu a drogách. Loňský rok se ale nesl ve znamení jeho opětovného návratu na scénu. Po více než desetileté pauze pustil na jaře do světa krátké EP Night Safari a nyní vydal kompilaci starších rarit v novém hávu pod názvem The Circling Sky.

Nacházejí se tu klavírně-houslové kousky jako Pumpkin Soup nebo Empress, které sahají k Wolfovým hudebním začátkům. Doplňují je B strany singlů z období alba Wind in the Wires a nakonec i skladby, které se v době vydání ani nedočkaly pořádného masteringu, protože na něj Wolf neměl finance. Jeho comeback připomíná zcela nový začátek. Na prahu čtyřicítky se spoléhá pouze na crowdfundingovou podporu a vyhýbá se spolupráci s většími vydavatelstvími, která ho dříve nutila do popovějšího výrazu. Ten už Wolf odmítá a novinka The Circling Sky klade plný důraz na akustický, venkovsky folkový sound odpovídající jeho odchodu z Londýna a usídlení se na pobřeží v hrabství Kent.

Wolfovi se znovu podařilo najít sebe sama prostřednictvím nového uchopení vlastního archivu a kompilace v jistém smyslu představuje základy, na nichž se písničkář chystá vystavět už skutečně plnohodnotné řadové album. Z nostalgické nálady se tu vynořuje optimismus, který nejlépe vyjadřuje finální – již zmiňovaná – Pumpkin Soup: „Dýňová polévka na stole a pozdní zářijové slunce. Stačí snít o budoucnosti a smutek je zažehnán.“ Pavel Turek

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 32 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].