Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovor

Vzkaz Rusku: mažeme všechny červené linie

S lotyšským prezidentem Edgarsem Rinkēvičsem o jediné možné odpovědi, krachu putinovského impéria a ranních myšlenkách, co bude k snídani

Autor: Olivier De Rycke
Autor: Olivier De Rycke

Situace na Ukrajině je mimořádně dramatická, Ukrajinci vzhledem k nedostatku munice, ale i vojáků válku s Rusy prohrávají, jejich ztráty na životech je třeba počítat v milionech, a ne statisících, musíme se chystat na válku, řekl nedávno polský generál Rajmund Andrzejczak. Pane prezidente, opravdu Ukrajina prohrává?

Myslím, že na to, co se nyní děje na Ukrajině, existuje množství různých názorů. Od velmi dramatických až po spíše optimistické. Ukrajina je ve velmi obtížné situaci, ale neřekl bych, že válku prohrává.

Jak byste tedy ten současný stav popsal?

V čem se shodnu s ukrajinskými přáteli nebo vojenskými experty ze zemí NATO a EU, je fakt, že Ukrajina nutně potřebuje munici, techniku, veškerou výzbroj, stejně jako finanční podporu. Jsem velmi rád, že EU nyní převádí finanční prostředky na Ukrajinu, jak o tom rozhodly hlavy členských států. Ukrajině se docela dobře daří eliminovat ruské jednotky v Černém moři, je také úspěšná, pokud jde o bombardování ruských ropných rafinerií a ruské infrastruktury, ale samozřejmě vidíme velmi obtížnou situaci v pozemních operacích. Bez ohledu na to, co se stane v tomto roce na Ukrajině, souhlasím s těmi, kteří řekli, že konflikt s Ruskem bude dlouhodobého charakteru a je nutné se na to připravit. Je potřeba posílit naši obranu a vojenskou infrastrukturu, zejména pak ty země, které hraničí jak s Ruskem, tak s Běloruskem. Momentální taktikou a strategií Ruska je získat čas a pokračovat v této opotřebovávací válce minimálně do konce letošního roku, kdy bude jasný výsledek amerických voleb. 

Představitelé polského státu, například prezident Andrzej Duda, zároveň tvrdí, že Rusko napadne NATO už v roce 2026 nebo 2027. K útoku by, doplňují vojenští experti, mohlo dojít v Pobaltí, s nímž Rusko přímo sousedí. Začne válka s Ruskem tady, de facto pod okny vašeho prezidentského paláce?

Máme tolik předpovědí a tolik analýz. Válka podle nich může začít za rok, nebo také za deset let. V podstatě to vše závisí na třech faktorech. Prvním je Ukrajina, druhým je to, jak budeme připraveni jak na národní úrovni, tak i na úrovni NATO. A faktorem číslo tři je schopnost a rychlost mobilizace evropského obranného průmyslu a vývoj transatlantických vztahů. Měli bychom být připraveni na všechny scénáře, ale zároveň je dobré si uvědomit, že pokud budeme dělat věci správně, můžeme se válce vyhnout. Takže bych nedělal tak dramatická prohlášení, že válka je nevyhnutelná. Ale řekl bych, že pokud neuděláme dost a ukážeme Rusku naši slabost, ono toho využije.

Musí skutečně Rusko porazit Ukrajinu, aby rozpoutalo další válečný konflikt, nebo může NATO napadnout paralelně, v době, kdy stále ještě proti Kyjevu vede agresi?

Když se podíváte na současnou situaci, schopnost Ruska zaútočit na pobaltské státy, Polsko nebo na některého ze spojenců NATO prakticky neexistuje, protože všechny jednotky jsou na Ukrajině. Pokud bude mít Rusko pocit, že Ukrajinu porazilo, samozřejmě bude mít chuť otestovat NATO. Pobaltské státy nebo Polsko by pak byly prvními na řadě.

Rusko dvou válek najednou není schopné?

Myslím si, že v současné době skutečně vidíme, že Rusko je plně vytížené konfliktem na Ukrajině. Ruská ekonomika se vzpamatovává, ale ne do té míry, abych mohl říci, že je toho schopna. Ruská společnost není z mobilizace příliš nadšená, proto se také asi neděje tak masivně. Ale dá se očekávat, i v důsledku posledního teroristického útoku v Moskvě předminulý pátek, že by se mohl objevit pokus využít tohoto veřejného pobouření k větší mobilizaci do ozbrojených sil. Řekněme, že pokud dojde k další vlně mobilizace, potřebujete nejdříve nějaký čas na to, abyste těmto lidem poskytli aspoň základní výcvik. Pak se samozřejmě situace může změnit. Ale v tom případě se podívejme také na to, kde jsme ve srovnání s únorem 2022 my.

Kde?

Máme teď dva nové členy NATO, Švédsko a Finsko, kteří posilují naši bezpečnost, zároveň jsme v situaci, kdy NATO usiluje více než dříve o přesun většího množství jednotek do Pobaltí a do dalších zemí východního křídla NATO.

Jak by válka Ruska s NATO vypadala? Napadli by Rusové NATO tanky, nebo by ho ostřelovali ze svého území a ze spřáteleného Běloruska raketami? Anebo by obsadili baltský ostrov Bornholm, kterému se přezdívá „největší letadlová loď NATO“, a z něj by ostřelovali země NATO?

Pro takové odpovědi si musíte jít za armádními specialisty a s nimi probrat nejrůznější scénáře. Ale rád bych k tomu řekl, že my všichni, stejně jako i Česká republika, již útoku čelíme. K útokům v rámci hybridní války dochází neustále, minimálně od roku 2014. Oba si pamatujeme výbuchy v některých továrnách a skladech, včetně vašich Vrbětic. My tady zažíváme hybridní válku ze strany Běloruska, které používá migraci jako zbraň. Probíhá tu čas od času zatýkání špionů a podvratných skupin. Je tu informační válka. Takže útok už se děje. A nikdy nevíte, kdy dojde k dalšímu druhu útoku a jaký bude.

Bránit se

Experti na Rusko a Ukrajinu mluví o tom, že mezi těmito zeměmi je civilizační konflikt, Rusko má na rozdíl od Ukrajiny imperiální myšlení, většina společnosti agresivitu s Vladimirem Putinem sdílí, Západ by si proto neměl namlouvat, že se může Rusko demokratizovat. Co tedy dělat s tím, že se tohle imperiální Rusko dalo do pohybu a chce postupně pohlcovat další země ve svém okolí?

Bránit se. To je jediná odpověď.

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 29 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].