Je to jasný signál, že stojíme na vaší straně,“ oznámila hrdě německá ministryně obrany Christine Lambrecht na konci ledna roku 2022. Za ukrajinskou hranicí se právě šikovalo sto tisíc vojáků Vladimira Putina a oním velkým signálem německé pomoci ohrožené zemi mělo být pět tisíc vojenských přileb. Na ministryni a její vládu se sesypala salva výsměchu a pochybností, jestli v Berlíně vůbec někdo vnímá, co se na východě Evropy právě děje.
Následný ruský útok Německo probudil. O tři dny později pronesl kancléř Olaf Scholz ve Spolkovém sněmu projev, který s ním v učebnicích dějepisu zůstane navždy spjatý. Oznámil „Zeitenwende“, čas historické změny, která vyžaduje i obrat německé zahraniční a obranné politiky. V projevu prolomil některá desítky let neotřesitelná tabu: oznámil dodávky zbraní válčící Ukrajině, co nejrychlejší odklon od ruských fosilních energií a masivní investice do zaostávající německé armády. Klíčovou otázkou dneška je, řekl kancléř, zda Putinovi umožníme vrátit svět do časů mocenské politiky 19. století, nebo dokážeme „válečné štváče“ zastavit a zachránit „pravidla mezinárodního řádu“. Od slavného projevu uplynul v pondělí 27. února rok. Převedlo Německo kancléřova slova do činů?
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
