Vrchní čínský diplomat Wang I se na návštěvě u válečných zločinců v Moskvě srdečně usmíval. Jeho americký kolega Antony Blinken o dva dny dříve oznámil, že podle amerických zpravodajských informací Čína zvažuje dodávky zbraní Rusku. Konkrétnější nebyl, některé analýzy se zmiňují o čínských dronech. Není překvapivé, že se proto opět mluví o čínsko-ruské alianci namířené proti Západu, tedy i nám. Obě autoritářské mocnosti si ostatně těsně před ruským útokem na Ukrajinu vyznaly věčné přátelství a čínská strana teď v půlce února bez ohledu na stupňovanou brutalitu ruské invaze avizovala jeho další „prohloubení“.
Tato rétorika Pekingu, jeho sobecké, čistě mocenskými zájmy živené lpění na dlouhodobě strategicky výhodném partnerství bez ohledu na zločiny onoho partnera, je sama o sobě důležitou zprávou. Vnímat by ji měli politici, diplomaté, manažeři, obchodníci, zkrátka všichni s vlivem na zahraniční vazby a závislostí naší země a kontinentu. Přesto bychom o pevné protizápadní alianci Číny a Ruska měli mluvit až ve chvíli, kdy opravdu vznikne.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 49 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
