Vše, co si o sobě myslím, mi začalo připadat bytostně podezřelé. K tomuto přesvědčení došel pětačtyřicetiletý Vladimir 518 a pojmenoval tak svou výstavu v pražské Platformě 15. O novém prostoru jsem na tomto místě referoval už před třemi týdny, a aniž bych chtěl galerii nějak protežovat před ostatní aktuální konkurencí, tahle výstava si tu prostě své místo zaslouží. Zdaleka nejen proto, že během vernisáže minulé úterý proměnila jinak ospalou Píseckou ulici v pouliční party, protože do komorní galerie se zkrátka všichni dorazivší Vladimirovi obdivovatelé a obdivovatelky nemohli vejít.
Vladimir 518 s kurátorem Radkem Wohlmuthem galerii zaplnili zejména pěticí velkoformátových pláten. Ústřední trojice nese název výstavy a je vzájemně provázaná: nejde o samostatné obrazy, ale o triptych, v němž se autorova hlava plná ocelových konstrukcí a betonových sloupů postupně zbavuje tíživého obsahu. Podobně koncipovaný je následující diptych Zasranej motivační proslov. V něm jedna hlava přes mezeru mezi obrazy krmí druhou proudem informací, až té druhé lezou oči z důlků.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
