Pokud by to vyléčilo nádor, asi by lidé dočasné zbarvení tkáně akceptovali
S chemikem Tomášem Slaninou o slibných metodách boje s rakovinou, revoluci ve fotovoltaice a překvapivém srovnání Česka se zahraničím
Nedávno jste dostal českou Cenu Neuron pro nadějné vědce a média o vašem výzkumu píší o jako něčem na hranici sci-fi. Máte rád sci-fi?
Mám rád dobrou sci-fi, takovou, která je fantastická, ale zároveň uvěřitelná. Umělci mohou předvídat, myslet dopředu rychleji než my vědci – my potřebujeme tvrdá data, musíme se opírat o to, co dokážeme změřit, vypočítat. Mám rád sci-fi, kde se vypráví o věcech, u kterých můžu dohlédnout, že k nim věda někdy může opravdu dospět a kde jsou vědecké vynálezy promyšlené do detailů. Třeba Kontakt od Carla Sagana, Marťan Andyho Weira, z filmů například Gattaca režiséra Andrewa Niccola.
Zkoumáte chemické procesy řízené světlem, to zní také fantasticky. Co si pod tím představit?
Pomocí světla lze například z nějaké větší molekuly uvolnit molekulu menší, což je jeden směr našeho výzkumu. Může jít třeba o léčivo, jehož funkce je ve větší molekule zablokována. Tuto molekulu dáte do konkrétní tkáně, posvítíte na ni a léčivo se uvolní.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studna
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
