BRICS se rozrůstá. Na jihu planety zesílila protiváha zemí G7.

Některé návyky 20. století jen tak snadno nezmizí. Jako „nejvyspělejší“, případně „největší“ ekonomiky světa jsme odjakživa zvyklí označovat spolek demokratických států G7. Stačilo dvacet let v novém století a těžiště světové ekonomiky se posunulo – či přesněji rozprostřelo. Západní ekonomiky zůstávají v porovnání se zbytkem světa (kromě východní Asie) sofistikovanější. Měřeno podílem na globální ekonomice (v paritě kupní síly) a na světovém obchodu už je ale největší někdo jiný, a to spolek zemí, které svůj první summit uspořádaly teprve v roce 2009: BRICS, tedy Brazílie, Indie, Rusko, Čína a Jihoafrická republika. Jejich společný podíl na světovém obchodu během minulých třiceti let stoupl ze 16 na 32 procent, zatímco podíl zemí G7 klesl ze 45 na 30 procent. 

Na aktuálním summitu v Jihoafrické republice ukázalo toto nesourodé sdružení tří demokracií a dvou diktatur ze čtyř kontinentů širší ambice. K lednu 2024 nabídlo členství dalším šesti státům: Saúdské Arábii, Íránu, Egyptu, Etiopii, Spojeným arabským emirátům a Argentině. Agentura Bloomberg ihned upozornila na důsledky, například na možné dopady na trhy s ropou a jinými surovinami. Vstup zmíněných nových členů by „státy s enormní kontrolou klíčových komodit přivedlo do jedné aliance s rozvojovými státy, které jsou jejich hlavními spotřebiteli“. To podle Bloombergu umožňuje společnou energetickou strategii, která by například mohla zpomalit přechod od fosilních paliv. 

Na rozšíření tlačila zvláště Čína, jejímž cílem je vytvoření alternativní, paralelní aliance k Američany vedené G7. Názor Pekingu se prosadil vůči skepsi Indie, která protiamerický osten nesdílí. Slovy deníku Financial Times se prosadil pocit, že „po dekádách přejímání pravidel stanovených Západem nastává úsvit zemí ,globálního jihu‘“. Třenice mezi státy BRICS jsou ale nepřehlédnutelné, na indicko-čínské hranici ostatně v minulých letech občas nabraly násilné podoby. Noví členové na další summity přinesou další rozdílné politické zájmy a priority a například středopravicová kandidátka do podzimních prezidentských voleb v Argentině řekla, že se jí do jednoho spolku s agresivním Ruskem nechce. 

Státy BRICS každopádně chtějí prohloubit vzájemný obchod. A jejich ministři financí dostali do příštího roku domácí úkol: zjistit, jak by ve vzájemném obchodě mohli co nejvíce platit vlastními měnami, a nikoli dolarem. A právě zde krystalizuje geopolitický cíl BRICS: snížení globální síly dolaru a jeho vytlačení čínskou, indickou a dalšími měnami. Má to snížit zranitelnost vůči případným západním sankcím. Už v minulém roce se ostatně členové BRICS nepřidali k sankcím vůči jednomu z nich, Rusku. Zvláště Indie a Čína naopak akcelerovaly nákup surovin ze Sibiře. I díky tomu sankce nezabraly tak tvrdě, jak Západ očekával.